KočárkopedieŠestinedělí
Šestinedělí představuje nesmírně křehké období, pro které je příznačné množství změn a novinek. Čerstvá maminka se musí co nejrychleji sžít se svou novou životní rolí, což jí nemálo ztěžují fyzické a psychické změny, kterým je vystavena. Čím tě může šestinedělí překvapit a jak se na něj připravit? Co přinese tobě, ale i miminku? Pojď si o tom přečíst víc!
Nejdůležitější ze všeho je dopřát si v šestinedělí odpočinek.
Co je to šestinedělí?
- Za šestinedělí se považuje období šesti až osmi týdnů po porodu. Ženské tělo se zotavuje z porodu a těhotenství, což má za následek množství anatomických a fyziologických změn. Ačkoli je v dnešní době tuto radu nesmírně těžké realizovat, čerstvá maminka by neměla myslet jen na miminko, ale i na sebe a kromě uspokojování potřeb svého děťátka by měla dopřát svému tělu klid a odpočinek.
- Šestinedělí lze rozdělit na dvě etapy:
- Brzké neboli rané šestinedělí – začíná dnem narození miminka a končí 10. dnem po porodu. Probíhá zde proces hojení porodních poranění (poranění hráze, jizva po císařském řezu) a prsa se připravují na kojení a tvorbu mateřského mléka.
- Pozdní šestinedělí – trvá od 11. dne po narození dítěte do 6. až 8. týdne po porodu. Laktace je už ve většině případů spuštěná a i když se porodní poranění stále hojí, bolí už o něco méně.
První dny v porodnici
- Miminko je na světě a čerstvá maminka se snaží vzpamatovat ze všeho, co se stalo a co ji právě obklopuje. První dny po porodu mohou probíhat idylicky, ale stejně tak se z nich může stát psychicky nejnáročnější období, přičemž rozhodujících faktorů je skutečně mnoho – průběh porodu a případná porodní trauma, rozsah porodních poranění, zdravotní stav miminka, přístup personálu v porodnici a ochota čerstvé mamince pomoci se vším, co ji právě trápí.
- To, kdy budeš převezena na oddělení šestinedělí, závisí na způsobu porodu a případných komplikacích, které se během něj vyskytly. V ideálním případě by to mělo být dvě hodiny po vaginálním porodu29 a po císařském řezu81 minimálně po uplynutí 24 hodin. Pokud se na to budeš cítit a zdravotní stav miminka si nebude vyžadovat zvýšený monitoring, můžeš ho mít po celý čas na pokoji.
- Přečti si více o pobytu v porodnici v našem samostatném článku:
Po porodu
Ženské tělo v šestinedělí
Změny na těle ženy po porodu rozhodně nelze popsat v jednom odstavci. Tělo se regeneruje, zotavuje se z těhotenství a porodu, a tak je samozřejmé, že v poměrně krátkém čase projde nejednou zkouškou. V našem samostatném článku, ve kterém se věnujeme krátkodobým i dlouhodobým změnám po porodu, najdeš informace o:
- Zavinutí dělohy a pocitech, které tento proces mohou provázet.
- Vylučování očistek a signálech, které netřeba podceňovat.
- Regeneraci bříška po porodu a s tím spojenými „nástrahami“ – diastáza břišních svalů1 či strie.25
- Prsou po porodu a bolestivých problémech v oblasti bradavek.12
- Vypadávání vlasů,1 se kterým se setkává nemalé procento žen po porodu.
- Možném vzniku hemeroidů po porodu.1
Změny na těle po porodu
Porodní poranění – nástřih/natržení hráze
- Před nástřihem nebo natržením hráze má strach snad každá maminka. Nejde totiž jen o estetický problém, ale takové poranění dokáže ženské tělo poznamenat v mnoha ohledech.
- Přečti si více o tom, proč k nástřihu nebo k natržení hráze dochází a jak toto poranění léčit tak, aby po sobě nezanechalo žádné následky:
Jizvy po porodu
Kojení
- Představa, že se laktace spustí bezprostředně po porodu, je bohužel mylná a začátky kojení mohou být poměrně náročné, a to jak fyzicky, tak i psychicky. První dny miminko pije kolostrum, které lze označit jako předchůdce mateřského mléka.7 Pokud maminka plánuje a chce kojit, laktace by se měla naplno spustit do 10 dnů po porodu.
- Kojení jako takové může být provázeno i nepříjemnými pocity, za kterými stojí například nalitá horká prsa, ucpání mlékovodu, vazospazmus či ragáda bradavky. Správnou polohu při kojení a přisátí miminka ti pomůže dosáhnout konzultace s laktační poradkyní.10
- Přečti si o kojení více v našem samostatném článku. Dozvíš se například:
- Jak podpořit kojení a spustit laktaci.
- Jak poznáš, zda máš dostatek mléka a zda je miminko správně přisáté.
- Jak se vyhnout bolestem při kojení a jak léčit vzniklé problémy.
Kojení
Psychika v šestinedělí
- Stejně jako šestinedělí prověří tvé fyzické limity, může zabrat i psychika. Rychle se střídající nálady, euforie přecházející do paniky, stresující okamžiky, kdy se miminko nebude dát utišit a ty můžeš pochybovat, zda stát se matkou bylo správné rozhodnutí…
- Samozřejmě, přáli bychom ti, aby tvé šestinedělí bylo krásné a všechno probíhalo hladce. Nicméně právě idealizování tohoto období vede k ještě horším psychickým stavům – pokud maminka nevnímá jen nekonečné štěstí, které navenek prožívaly ostatní maminky, může to celou situaci jen zhoršit. I proto jsme se rozhodli říct to na rovinu – šestinedělí je stejně krásné jako i hořce náročné.
- Nálady a psychika v šestinedělí mohou dosahovat těchto rovin:
- Baby blues – představuje krátké a rychle nastupující epizody, během kterých se dostavují zmatení, psychický diskomfort, vyčerpání a pláč. Velmi často tyto stavy pominou spolu se šestinedělím.
- Porodní trauma – pramení ze zážitku, který se odehrál na porodním sále nebo krátce po porodu. Spouštějí ji například tyto situace – poranění při porodu (ženy nebo miminka), urgentní císařský řez, dlouhý a vyčerpávající porod či nevhodné chování zdravotního personálu. Žena pak vnímá selhání, výčitky nebo pocit neschopnosti.
- Poporodní deprese – trvá více než 3 týdny a k projevům lehčích baby blues se přidává i nechutenství, problémy se spánkem, citová vyprázdněnost a beznaděj. Poporodní depresi rozhodně nelze podceňovat a už v jejích začátcích by žena měla vyhledat odborníka.
- Poporodní psychóza – jedná se o nejvážnější stav jak pro ženu, tak i pro její miminko, přičemž jsou přítomny silné úzkosti. Žena nedokáže odhadnout hranici mezi vlastními obavami a realitou. Poporodní nebo laktační psychóza, jak se jí kdysi říkalo, musí být léčena odborníkem.
- Přečti si o psychice v šestinedělí více v našem článku:
Duševní zdraví po porodu
Starostlivost o miminko
Nezapomínáme ani na děťátko. 🙂 Vždyť právě spokojené miminko přispívá k psychickému komfortu maminky. V našem článku, ve kterém jsme si opravdu dopodrobna posvítili na péči o novorozence, si přečteš více o těchto tématech:
- Jak správně držet miminko a čemu se při manipulaci s ním vyhnout.
- Jak co nejvíce zkvalitnit spánek novorozence.
- Výživa novorozence mateřským nebo umělým mlékem.
- Hygiena novorozence – jeho přebalování, koupání, a stříhání nehtíků.
- Na co nezapomenout při péči o pupík miminka.
- Kdy s miminkem vyrazit na první procházku5 a jak se na ni připravit.
Péče o novorozence
Zdravotní problémy novorozence
Velmi bychom si přáli, aby jste oba s miminkem prožili šestinedělí v úplném zdraví. Aby tě ale žádná situace nezastihla nepřipravenou, rozhodli jsme se zeptat odborníka na nejčastější onemocnění a zdravotní problémy novorozenců. V článku najdeš cenné informace o:
- Trávení miminka – dětských kolikách,25 refluxu či pylorostenóze.2
- Varovných signálech v plence a stolici miminka.
- Příčinách neutichajícího pláče novorozence.
- Kožních onemocněních novorozenců – novorozenecké akné, seborea, potničky či ekzém.
- Hemangiomech12 a potenciálním riziku, které mohou signalizovat.
- Pupeční kýle a znacích, díky kterým ji včas rozpoznáš.
- Zvýšené teplotě a horečce u novorozence.
- Respiračních onemocněních – rýma či kašel.
- Zánětu očních spojivek u miminka.
Zdravotní problémy novorozence
Nepřehlédni také naše videa!
Celé šestinedělí jsme krok po kroku prozkoumali s odborníky, kteří nám odpovídali na naše otázky. 🙂 Pokud raději sleduješ videa, než čteš, nebo si chceš zpestřit kojení, podívej se na náš YouTube kanál.
Video: Ženské tělo v šestinedělí
Rozhovor s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Zemánkovou
Video: Psychika v šestinedělí
Rozhovor s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Zemánkovou
Video: Péče o novorozence
Rozhovor s Mgr. Pavlou Kasparkovou
Video: Zdravotní problémy novorozence
Rozhovor s MUDr. Martinem Matejkou
Mohlo by tě zajímat
Mateřské mléko
Porod
Příznaky porodu
Více o šestinedělí na Modrém koníku
- Tematické skupiny
- V našich tematických skupinách se spojují uživatelky, které mají něco společného. Seznámíš se zde s maminkami, které právě řeší stejné záležitosti, problémy a situace jako ty.
- Odborné poradny
- Máš otázku, na kterou nemůžeš najít jasnou odpověď? Zeptej se některého z našich odborníků v Poradnách. Jsou zdarma a nabízejí možnost anonymity.
- Diskuze
- V jednotlivých diskuzích určitě najdeš něco, co tě zaujme. A pokud náhodou ne, klidně vytvoř vlastní vlákno a počkej na reakce ostatních uživatelů naší stránky.
- Diskuze: Šestinedělí. Co jste zvládaly a co jste nechávaly na druhých? • Šestinedělí a krvácení • Šestinedělí a váš názor na návštěvy
Hodnocení a zkušenosti s šestinedělím
Těžké šestinedělí
Aby nebylo vše jen pozitivní, pro mě byly první dva měsíce jedno z nejhorších období v životě. Problémy už v porodnici. Byla jsem šťastná, ale zmáhala mě úzkost a deprivace. Miminko brečelo neustále, kolika, žádný režim, nespavost, rozpraskané bradavky. Po šestinedělí to vygradovalo. Hrůza děs. Postupně se to lepší. Ale nečekala jsem takový mazec.
1 člověk považuje za užitečné
Moje šestinedělí byla největší pohoda
Tak jo, porod mám za sebou, co přijde teď? Bála jsem se poplašených hormonů, řvoucího dítěte, jak nebudu zvládat, propadat panice... A výsledek? Bylo to (zatím) to nejpohodovější období za celou mateřskou. :-)
Moje dítě jen spalo (což mu v podstatě vydrželo dodnes), když nespal, tak jsem kojila, nic mezi tím, žádný řev po nocích, dnes mu jsou dva roky a já řev v noci zažila tolikrát, že bych to spočítala na prstech jedné ruky.
Spal tak moc, že jsem šestinedělí trávila na gauči s ním v náručí, protože jsem měla pocit, že si ho vůbec neužiji. Těšila jsem se až se vzbudí. Měla jsem naklizeno, navaříno a v košíku spokojené dítě. Věděla jsem, že právě prožívám ten nejúžasnější pocit, co kdy zažiju a stále na tom trvám. Šestinedělí pro mě rovná se jedním slovem nádhera.
Moje dítě jen spalo (což mu v podstatě vydrželo dodnes), když nespal, tak jsem kojila, nic mezi tím, žádný řev po nocích, dnes mu jsou dva roky a já řev v noci zažila tolikrát, že bych to spočítala na prstech jedné ruky.
Spal tak moc, že jsem šestinedělí trávila na gauči s ním v náručí, protože jsem měla pocit, že si ho vůbec neužiji. Těšila jsem se až se vzbudí. Měla jsem naklizeno, navaříno a v košíku spokojené dítě. Věděla jsem, že právě prožívám ten nejúžasnější pocit, co kdy zažiju a stále na tom trvám. Šestinedělí pro mě rovná se jedním slovem nádhera.
8 lidí považuje za užitečné
Moje šestinedělí
Po fyzické stránce jsem se v šestinedělí cítila kupodivu skvěle. Byla jsem po císařském řezu, ale jizva se hojila ukázkově, bolesti jsem prakticky žádné neměla, pokud nepočítám občasné píchnutí v jizvě, ale to je maličkost.
Cítila jsem se dokonce tak dobře, že jsem si troufla hned pár dní po příchodu z porodnice domů zvedat 15-ti kilový kočár a tahat ho ze sklepa do schodů (a abych ulevila břichu, tak jsem si odrovnala záda :-) ). Vůbec jsem se necítila, že bych byla po nějaké operaci, bylo mi opravdu skvěle, takže jsem se nehodlala v ničem omezovat a okolí mě spíš muselo krotit. :-)
Že bych v šestinedělí pociťovala nějakou větší únavu si taky nepamatuji, asi to bylo proto, že mi hodně pomáhal partner a taky bylo léto, sluníčko a to mě nabíjelo energií. :-) Krvácela jsem přesně na den 6 týdnů. :-) Ale protože jsem byla po sekci, tak to bylo celkově hodně slaboučké. Takže po fyzické stránce jsem měla šestinedělí opravdu pohádkové.
Co se týče psychiky, to bylo trošku horší. Měla jsem problémy s kojením, tím jsem se ze začátku hodně trápila. Syn hodně trpěl na bolení bříška, takže to bylo první dny a týdny dost náročné, pořád plakal a my si nevěděli rady. Taky mě trápilo, že nic nestíhám - bývala jsme zvyklá mít za všech okolností doma uklizeno, všechno v pořádku a najednou doma panoval hrozný chaos.
Měla jsem pocit, že dny utíkají najednou nějak rychleji a že celý den jenom kojím a přebaluju a nic jiného není šance stihnout. Naštěstí partner mi byl velkou oporou, nebyl pro něho problém uvařit, pověsit prádlo nebo povysávat. A když byl v práci, jezdili k nám mí rodiče, chodili jsme společně na procházky a mamka mi třeba pomohla vyžehlit prádlo. To mi hodně pomáhalo - že jsem na všechno nebyla úplně sama. Ale i tak jsem občas propadala pocitům beznaděje, že nic nestíhám, dítě pořád brečí a já nevím, co mu je.
Byla jsem hodně citlivá, všechno se mě hned dotklo, všechno mě hned rozbrečelo, při každé hlouposti už jsem cítila křivdu, brečela, chtěla se rozcházet, stěhovat nebo utíkat od všeho, litovala se.
Postupně se to ale všechno srovnalo, syn ještě před koncem šestinedělí začal krásně spinkat celou noc, přes den byl taky hodný a já najednou měla spoustu času na domácnost. Taky jsem se postupně naučila rozeznávat jeho pláč, takže už jsem věděla, kdy brečí, protože má hlad a kdy proto, že potřebuje přebalit nebo chce spinkat a nejde mu to.
Kojení jsme taky začínali zvládat, takže už jsem netrávila kojením 3/4 dne, ale podstatně se ta doba zkrátila a navíc jsem si byla den ode dne jistější. Najednou jsem si mateřství začala víc užívat a pochopila jsem, k čemu vlastně to šestinedělí je - že za tu dobu se maminka s miminkem postupně poznávají, vytváří si k sobě hlubší vztah a maminka se učí reagovat na potřeby dítěte, že je to období hrozně důležité a že by to tak mělo vnímat i okolí, což se bohužel často neděje.
Cítila jsem se dokonce tak dobře, že jsem si troufla hned pár dní po příchodu z porodnice domů zvedat 15-ti kilový kočár a tahat ho ze sklepa do schodů (a abych ulevila břichu, tak jsem si odrovnala záda :-) ). Vůbec jsem se necítila, že bych byla po nějaké operaci, bylo mi opravdu skvěle, takže jsem se nehodlala v ničem omezovat a okolí mě spíš muselo krotit. :-)
Že bych v šestinedělí pociťovala nějakou větší únavu si taky nepamatuji, asi to bylo proto, že mi hodně pomáhal partner a taky bylo léto, sluníčko a to mě nabíjelo energií. :-) Krvácela jsem přesně na den 6 týdnů. :-) Ale protože jsem byla po sekci, tak to bylo celkově hodně slaboučké. Takže po fyzické stránce jsem měla šestinedělí opravdu pohádkové.
Co se týče psychiky, to bylo trošku horší. Měla jsem problémy s kojením, tím jsem se ze začátku hodně trápila. Syn hodně trpěl na bolení bříška, takže to bylo první dny a týdny dost náročné, pořád plakal a my si nevěděli rady. Taky mě trápilo, že nic nestíhám - bývala jsme zvyklá mít za všech okolností doma uklizeno, všechno v pořádku a najednou doma panoval hrozný chaos.
Měla jsem pocit, že dny utíkají najednou nějak rychleji a že celý den jenom kojím a přebaluju a nic jiného není šance stihnout. Naštěstí partner mi byl velkou oporou, nebyl pro něho problém uvařit, pověsit prádlo nebo povysávat. A když byl v práci, jezdili k nám mí rodiče, chodili jsme společně na procházky a mamka mi třeba pomohla vyžehlit prádlo. To mi hodně pomáhalo - že jsem na všechno nebyla úplně sama. Ale i tak jsem občas propadala pocitům beznaděje, že nic nestíhám, dítě pořád brečí a já nevím, co mu je.
Byla jsem hodně citlivá, všechno se mě hned dotklo, všechno mě hned rozbrečelo, při každé hlouposti už jsem cítila křivdu, brečela, chtěla se rozcházet, stěhovat nebo utíkat od všeho, litovala se.
Postupně se to ale všechno srovnalo, syn ještě před koncem šestinedělí začal krásně spinkat celou noc, přes den byl taky hodný a já najednou měla spoustu času na domácnost. Taky jsem se postupně naučila rozeznávat jeho pláč, takže už jsem věděla, kdy brečí, protože má hlad a kdy proto, že potřebuje přebalit nebo chce spinkat a nejde mu to.
Kojení jsme taky začínali zvládat, takže už jsem netrávila kojením 3/4 dne, ale podstatně se ta doba zkrátila a navíc jsem si byla den ode dne jistější. Najednou jsem si mateřství začala víc užívat a pochopila jsem, k čemu vlastně to šestinedělí je - že za tu dobu se maminka s miminkem postupně poznávají, vytváří si k sobě hlubší vztah a maminka se učí reagovat na potřeby dítěte, že je to období hrozně důležité a že by to tak mělo vnímat i okolí, což se bohužel často neděje.
Moje šestinedělí byla procházka růžovou zahradou
Díky krásnému porodu bez zranění jsem měla pěkný start do nového života. Jediné co mě negativně překvapilo, bylo zavinování dělohy :), nikdy jsem neslyšela o tom, že to bolí. To však trvalo naštěstí jen pár dní. Očistky jsem měla velmi slabé a rychle skončily. Od 3. týdne po porodu jsem se dokonce i koupala a další týden jsem se vrátila i k sexuálnímu životu. Miminko bylo pořád spokojené a hodné. Každý pořád strašil, jak je šestinedělí hrozným obdobím, ale za sebe mohu říct, že u mě to tak vůbec nebylo. Naopak, pro mě bylo jedním z nejkrásnějších období vůbec. :)
4 lidé považují za užitečné
Pohádka pokračovala...
Porodu jsem se nebála, spíše právě naopak - moc jsem se těšila! I když samozřejmě respekt a pokora vůči tomu všemu u mne byla. Spíše jsem se bála šestinedělí. Chvíli přede mnou rodily dvě mé kamarádky a během těchto šesti týdnů byly doslova chodící mrtvoly. :-( Příchod z porodnice domů byl krásný, všechno bylo nové. A miminko spalo a spalo.
Já jsem mohla v klidu odpočívat a zároveň bylo doma vždy naklizeno, uvařeno, vypráno, vyžehleno a vše jsem zvládala. Naše šestinedělí bylo krásné, hormonální výkyvy jsem nepozorovala, kojení šlo hned od druheho dne narození krásně. Maličká se budila s přesností na minutu co 3 hodiny, přebalila jsem ji, nakojila, pomazlila a zase spinkala. Byla to naprostá pohádka a moc jsem si ty chvíle užívala. Možná mi bylo trochu líto, že spinká až moc, že jsem se na ní tak těšila a "ona teď pořád jen spí ". :-D Takhle to trvalo asi 2 měsíce, pak začala vnímat svět a být vzhůru více a více. Jsem moc ráda, že malou netrápilo bříško, spánek, hlad ani nic jiného. :-)
Já jsem mohla v klidu odpočívat a zároveň bylo doma vždy naklizeno, uvařeno, vypráno, vyžehleno a vše jsem zvládala. Naše šestinedělí bylo krásné, hormonální výkyvy jsem nepozorovala, kojení šlo hned od druheho dne narození krásně. Maličká se budila s přesností na minutu co 3 hodiny, přebalila jsem ji, nakojila, pomazlila a zase spinkala. Byla to naprostá pohádka a moc jsem si ty chvíle užívala. Možná mi bylo trochu líto, že spinká až moc, že jsem se na ní tak těšila a "ona teď pořád jen spí ". :-D Takhle to trvalo asi 2 měsíce, pak začala vnímat svět a být vzhůru více a více. Jsem moc ráda, že malou netrápilo bříško, spánek, hlad ani nic jiného. :-)
3 lidé považují za užitečné
Horší jak porod
Celé těhotenství jsem řešila porod, nebála jsem se, ale měla z něj velký respekt. Vůbec mi jaksi nedocházelo, co bude potom a v šestinedělí to na mě dolehlo v plné síle -- malinký chlapeček, který poté, co se vyzdravil z žloutenky, přestal přes den zcela spát a plakal -- bolavé bradavky -- boje s kojením -- šílená hormonální smršť -- spánková deprivace. Navíc jsem nějak necítila tu šílenou mateřskou lásku, o které se pořád někde píše, spíš jen pocit zodpovědnosti, že se musím o Honzíka starat. Byla jsem rozhodnutá, že druhé dítě už nikdy, že jedno mi stačí.
Bylo to těžké období, jedno z nejtěžích v životě. Naštěstí to rychle uteklo a od té doby je každý den líp a líp. A druhé dítko určitě bude, jen ještě nevím kdy. :-)
Bylo to těžké období, jedno z nejtěžích v životě. Naštěstí to rychle uteklo a od té doby je každý den líp a líp. A druhé dítko určitě bude, jen ještě nevím kdy. :-)
2 lidé považují za užitečné
Šestinedělí - možná stejně náročné jako porod sám
U každého z dětí jsem prožívala šestinedělí trochu jinak. V každém případě to však bylo období poměrně náročné.
U prvního dítěte jsem měla po náročném porodu docela dost fyzických problémů, ať už se to týkalo chození na malou či na velkou. Nemohla jsem pořádně chodit, procházka kolem domu s kočárkem byla pomalu nadlidský výkon. Navíc jsem měla problémy s kojením, ze začátku nám (mně i malému) to vůbec nešlo. Nakonec to jednou ve 2:00 h ráno vyřešily předem připravené silikonové kloboučky. S nimi se syn konečně přisál. Jinak celkově dlouho pil. Přišlo mi, že jen přebaluji, kojím, pak si malý chvilku odpočine a zase všechno znovu.
U druhého dítěte už to bylo po té stránce fyzické i seznamování s miminkem a péčí o něho o dost lepší. Po dobrém porodu jsem se hned cítila dobře, dcera byla hodná, krásně sála, kojení šlo velmi pěkně hned od začátku. S péčí o dítě jsem už měla dost zkušeností, takže šlo všechno rychle a svižně. Ale pro změnu se řešily vztahy se starším sourozencem, hlavně jsem se snažila, aby nebyl odstrčený a také jsem chtěla hned od začátku všechno skloubit. Takže ve chvílích, kdy miminko spalo, jsem si hrála se starším.
Každopádně bylo první šestinedělí určitě náročnější. Druhé bylo také náročné, ale už méně a tak trochu jinak. Ty zkušenosti získané s prvním dítětem byly prostě znát.
U prvního dítěte jsem měla po náročném porodu docela dost fyzických problémů, ať už se to týkalo chození na malou či na velkou. Nemohla jsem pořádně chodit, procházka kolem domu s kočárkem byla pomalu nadlidský výkon. Navíc jsem měla problémy s kojením, ze začátku nám (mně i malému) to vůbec nešlo. Nakonec to jednou ve 2:00 h ráno vyřešily předem připravené silikonové kloboučky. S nimi se syn konečně přisál. Jinak celkově dlouho pil. Přišlo mi, že jen přebaluji, kojím, pak si malý chvilku odpočine a zase všechno znovu.
U druhého dítěte už to bylo po té stránce fyzické i seznamování s miminkem a péčí o něho o dost lepší. Po dobrém porodu jsem se hned cítila dobře, dcera byla hodná, krásně sála, kojení šlo velmi pěkně hned od začátku. S péčí o dítě jsem už měla dost zkušeností, takže šlo všechno rychle a svižně. Ale pro změnu se řešily vztahy se starším sourozencem, hlavně jsem se snažila, aby nebyl odstrčený a také jsem chtěla hned od začátku všechno skloubit. Takže ve chvílích, kdy miminko spalo, jsem si hrála se starším.
Každopádně bylo první šestinedělí určitě náročnější. Druhé bylo také náročné, ale už méně a tak trochu jinak. Ty zkušenosti získané s prvním dítětem byly prostě znát.
1 člověk považuje za užitečné
Šestinedělí - tohle období bych si odpustila
Moje šestinedělí nebylo zrovna skvělé. Nástřih (dodnes si myslím, že byl zbytečný, že stačilo, aby mě PA a lékařka podpořily ve změně polohy při tlačení) mi nebyl sešit zrovna úžasně, nakonec ale pomohl Hemagel. Očistky jsem měla prakticky celé šestinedělí, i když ke konci to bylo jen špinění.
Nejhorší ale byly moje nervy, malá byla hodně plačtivá (dnes už vím, že problém byl nejspíš už tehdy v její alergii na bílkovinu kravského mléka a sóju, jak jsem po jejím 2. měsíci najela na dietu, tohle se výrazně zlepšilo), byla a je dodnes velmi kontaktní (škoda, že jsem si šátek nekoupila už před porodem, ty první týdny by mi velmi usnadnil), noci byly lepší, co spala s námi, ale ve dne jsem neudělala skoro nic, často jsem odpoledne zjistila, že mám na sobě noční košili a nevyčištěné zuby (vím, fuj). Hodně jsem brečela ... Ale pak se to postupně zlepšilo.
Až se podaří druhátko, tak snad tohle období budu zvládat lépe. Rozhodně začnu šátkovat co nejdříve a miminko si vezmu do postele hned, nebudu trápit jeho ani sebe.
Nejhorší ale byly moje nervy, malá byla hodně plačtivá (dnes už vím, že problém byl nejspíš už tehdy v její alergii na bílkovinu kravského mléka a sóju, jak jsem po jejím 2. měsíci najela na dietu, tohle se výrazně zlepšilo), byla a je dodnes velmi kontaktní (škoda, že jsem si šátek nekoupila už před porodem, ty první týdny by mi velmi usnadnil), noci byly lepší, co spala s námi, ale ve dne jsem neudělala skoro nic, často jsem odpoledne zjistila, že mám na sobě noční košili a nevyčištěné zuby (vím, fuj). Hodně jsem brečela ... Ale pak se to postupně zlepšilo.
Až se podaří druhátko, tak snad tohle období budu zvládat lépe. Rozhodně začnu šátkovat co nejdříve a miminko si vezmu do postele hned, nebudu trápit jeho ani sebe.
1 člověk považuje za užitečné
Šestinedělí
Nejhorší to bylo v porodnici, strašně moc se mi stýskalo po manželovi. Připadala jsem si jak Alenka v říši divů. Měla jsem pocit, že nezvládnu, postarat se o tak malý a křehký stvoření. Šíleným způsobem jsem se o E. bála, v hlavě mi běželo, že ji nemůžu úplně před vším ochránit, cítila jsem se bezmocná. A taky mi jí bylo hrozně líto, atd. Hormony se mi plašily. Po příchodu domů se to všechno srovnalo, svěřila jsem se manželovi, vybrečela se a bylo lépe.
Po fyzické stránce to bylo celkem dobré už v porodnici, všechno se krásně hojilo (dubová mast a sedavé koupele - doporučuji!). Po třech týdnech jsem měla pocit, že šestinedělí máme zdárně za sebou. :-)
Po fyzické stránce to bylo celkem dobré už v porodnici, všechno se krásně hojilo (dubová mast a sedavé koupele - doporučuji!). Po třech týdnech jsem měla pocit, že šestinedělí máme zdárně za sebou. :-)
1 člověk považuje za užitečné
Šestonedelie po cisárskom reze
Poznatok, na ktorý som prišla po mojich dvoch cisárskych rezoch bol ten, že jedna z mála výhod cisárskeho rezu je asi viac-menej bezproblémové šestonedelie - aspoň čo sa týka tých klasických problémov. Tam dole to bolo prakticky hneď v poriadku - ako pred tehotenstvom ;-)
Jediné, na čo som si musela dávať pozor, bola jazva po cisárskom. Vrele odporúčam si dávať na jazvu čo najčastejšie obklady z vlažného repíkového čaju a čo najviac jazvu potom vetrať.
Tiež odporúčam po cisárskom reze hneď nabehnúť na podporu dojčenia pomocou odsávania mlieka elektrickou odsávačkou - mne to veľmi pomohlo rozbehnúť dojčenie. Takže nečakať, ale hneď ako sa bude dať, tak začať odsávať, lebo prvé pokusy s dojčením bábätka po cisárskom reze budú pravdepodobne nie veľmi úspešné :-S
A ešte jedna moja skúsenosť, ktorá síce na prvý pohľad súvisí skôr s pôrodom, ale koniec-koncov podľa môjho názoru vplýva následne aj na rekonvalescenciu v šestonedelí je, že ak máte možnosť sa rozhodnúť pri cisárskom reze, či budete mať celkovú anestézu alebo spinálnu, tak odporúčam spinálnu. Ja som mala možnosť vyskúšať obe a rekonvalescencia po spinálke bola neporovnateľne jednoduchšia a rýchlejšia.
Jediné, na čo som si musela dávať pozor, bola jazva po cisárskom. Vrele odporúčam si dávať na jazvu čo najčastejšie obklady z vlažného repíkového čaju a čo najviac jazvu potom vetrať.
Tiež odporúčam po cisárskom reze hneď nabehnúť na podporu dojčenia pomocou odsávania mlieka elektrickou odsávačkou - mne to veľmi pomohlo rozbehnúť dojčenie. Takže nečakať, ale hneď ako sa bude dať, tak začať odsávať, lebo prvé pokusy s dojčením bábätka po cisárskom reze budú pravdepodobne nie veľmi úspešné :-S
A ešte jedna moja skúsenosť, ktorá síce na prvý pohľad súvisí skôr s pôrodom, ale koniec-koncov podľa môjho názoru vplýva následne aj na rekonvalescenciu v šestonedelí je, že ak máte možnosť sa rozhodnúť pri cisárskom reze, či budete mať celkovú anestézu alebo spinálnu, tak odporúčam spinálnu. Ja som mala možnosť vyskúšať obe a rekonvalescencia po spinálke bola neporovnateľne jednoduchšia a rýchlejšia.
1 člověk považuje za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce
