Na půlku listopadu jsem našla neskutečně levné letenky na Korfu, ubytování u moře s bazénem doslova za pár korun. Co myslíte, kdo se mnou chtěl jet? No nikdo, všichni měli hloupé výmluvy, že musí chodit do práce a podobně.

A tak jsem na konec listopadu našla letenky podobně levné, s ubytováním za hubičku a tentokrát přes prodloužený víkend. Protože když je doma zima, proč nejet do ještě větší?

Z Ostravska se do lotyšské Rigy létá z Krakowa, my jsme využili odlet v sobotu ráno a přílet v pondělí v poledne. Samozřejmě, finančně by vyšlo lépe, kdyby byl návrat už v neděli v noci, ale vzhledem k cenám v Rize to není zase taková pálka navíc.

V Rize jsme přistáli v půl desáté ráno, za pár korun jsme přímo na letišti koupili třídenní jízdenku na MHD a vydali se do centra města. Letiště není daleko, doprava z něj je intuitivní a trvá do půl hodiny. Na autobus platí celodenní jízdenka, nemusí se platit nic zvlášť, což v poslední době nebývá zvykem. Zajímavostí je, že v Rize jezdí české tramvaje 🙂

V Česku bylo ten víkend kolem nuly a poprvé začalo sněžit. V Rize už sněžilo delší dobu, město bylo krásně bílé, chodníky a cesty ale dobře udržované. To nás mile překvapilo, silničáři fungovali dobře i při hustém sněžení, kterého jsme si užili téměř celou sobotu.

Na tento výlet jsem jela se starší dcerou (13 let) a kamarádkou (má vlastní auto a to se do Krakowa hodí). Dohodly jsme se, že nás moc nebaví muzea a historie, proto dáme přednost jiným aktivitám. Procházely jsme se městem, povídaly si, fotily, co se dalo. Zašly jsme si do kavárny na lehký oběd, prošly se vyhlídkou v parku. 

Rigu bych přirovnala svou velikostí možná k Olomouci, Brnu. Za dvě hodinky jsme měly základní představu o městě a zjistili jsme, že je naše ubytování už připravené. Bydlely jsme v krásném bytě 3+kk, novostavba hned v centru a u zastávky MHD. Po krátkém odpočinku jsme opět vyrazily do města, tentokrát navštívit místní trh, který je mimochodem největší v Evropě. Najdete tam obrovskou spoustu různých ryb, čerstvé i zpracované ovoce a zeleniny, sladkosti. Velice silná směsice vůní, barev a lidí.

V sobotu jsme na trhu nic nekoupily, jenom zmapovaly nabídku. Těšily jsme se totiž na klasické přímořské jídlo. Sushi!

V Rize se stmívalo už od půl třetí, večer kolem sedmé byly ulice plné lidí, jak turistů, tak místních. My moc nejsme na vysedávání v hospodách nebo barech, proto jsme si jenom prošly město, tentokrát jinou část.

V neděli ráno nás kromě tmy (rozednívalo se až kolem půl deváté) překvapil úplný klid na ulicích, žádný pohyb ani světlo v bytech. Vydaly jsme se na nádraží, protože v plánu byla návštěva lázeňského města na břehu Baltského moře, Jurmaly. Počasí bylo nádherné, slunečno, i když mrazivo. Paní pokladní základní angličtinou vysvětlily odkud co jede, nádraží není velké a je přehledné. Trochu nás překvapilo, že ve vlacích nejsou toalety, hlavně teda na cestě zpátky, ale naštěstí jsme krizi zvládly 🙂

V Jurmale je hned u nádraží krásný moderní park, v sezóně s funkční in-line dráhou, lezeckým zázemím, stánky, kvalitním a čistým hygienickým zázemím. My jsme využily otevřené vyhlídkové věže, která se tyčila nad všemi okolními stromy.

V Lotyšsku je pořád velice patrný ruský vliv, ruská menšina tvoří zhruba čtvrtinu všech obyvatel. V Jurmale jsme viděly některé vyloženě Ruskem inspirované stavby.

Procházka hlavní promenádou byla velice příjemná, došly jsme až k pláži, kde se pocitově ochladilo asi o deset stupňů, ale když už jsem u moře...

Domů jsme posbíraly různě barevné minimušličky, prošly jsme se po pláži a zavolali domů, aby z toho taky něco měli.

Ve výborné uzbecké restauraci jsme si my dospělé daly polévku, puboš ve vývinu pak 4 kusy kuřecího špízu a zeleninu.

V Jurmale jsme nakonec strávily většinu dne, což nám trochu zamíchalo plánem, protože jsme si chtěly na trhu pořádně prohlédnout ryby a nakoupit je domů. Takhle jsme vzaly první, co nám vešly pod ruku, protože v 17 hodin už se trh zavíral. Ještě jsme domů nakoupily suvenýrky a zašly se podívat do místního menšího muzea iluzí a triků. Pak už jenom domů, sníst zbytky a pobalit se.

Lotyšsko vychází finančně moc dobře, město je mi velice sympatické. Dovedu si představit, že sem pošlu přes Erasmus na studia některé z dětí a budu se o ně bát mnohem méně, než při studiích například v Paříži nebo Londýně.

Jak vychází výlet cenově za osobu?

- Zpáteční letenka Krakow-Riga - 860 Kč

- Ubytování Riga 2 noci - 1000 Kč (ubytování se dá cenově stáhnout i na polovinu, pokud se bydlí dál od centra)

- MHD - 200 Kč

- Vlak Jurmala a zpátky - 100 Kč

- Vstup muzeum iluzí - 250 Kč

- Sushi porce pro osobu - 500 Kč

- Polévka u Uzbeků - 150 Kč

- Špíz a zelenina u uzbeků - 500 Kč

- Variabilně pak přespání v Polsku před brzkým ranním odletem - 350 Kč

- Benzín a parkovné nebo autobus

Na zahraniční zimní výlet jsem se vydala poprvé, a doufám, že ne naposled.

To bylo asi takhle. Na srpen se objevily celkem levné letenky do Dortmundu a oslovila jsem kamarádku, jestli by se mnou a dětmi nechtěla jet. No proč by ne? Sice je v Dortmundu houby, ale proč nepoznat nové město? Nakonec jsme zjistily, že naše děti mají prázdniny celkem hektické a jet nechtějí, a že v našem termínu vycházejí ještě lépe letenky do Stockholmu. Tak nebránily jsme se...

Na výlet jsme měly ideální tři dny, kdy jsme z Polska odlétaly ve čtvrtek v půl sedmé ráno a vracely se v sobotu o půlnoci.

Předem bych asi ráda řekla, že článek je o cestování ve dvou, které je prostě úplně jiné, než cesta s dětmi. Nikdo neprudí, že ho bolí nožičky, má hlad, nemá hlad, potřebuje čůrat, musí jít spát v 8 večer. Prostě svoboda, kterou jsme několik let nepoznali, ale která je pro psychickou hygienu strašně moc potřebná.

Do polského Krakowa jsme s kamarádkou vyjely ve středu odpoledne, prochodily si město, povečeřely, daly si drinčík na šťastnou cestu a velice pohodlně se vyspaly v ubytování přímo u letiště. 

Protože letadlo odlétalo v půl sedmé ráno, znamenala pro nás tato cesta začátek dne už v půl čtvrté, abychom se stihly nachystat a dvě hodiny před odletem byly na letišti. Nenechte se zmást, Krakow nabízí časných ranních odletů plno a letiště tedy prázdné nebývá ani v tuto nekřesťanskou hodinu.

Let proběhl velice hladce, prakticky jsme byly vzhůru na začátek bezpečnostní předváděčky a potom nás vzbudilo až oznámení, že přistáváme. 

Abychom měly cestu co nejlevnější, zvolila jsem poprvé dvě samostatné letenky, ne zpáteční, každou s jinou leteckou společností a zároveň každou na jiné letiště. Do Stockholmu jsme přiletěly na letiště Skavsta, které není větší, než vesnická samoobsluha. Do centra Stockholmu od něj jezdí autobusy, které čekají na všechny cestující. Cesta trvala asi hodinu, tak proč si zase nezdřímnout.

Ve Stockholmu jsme na první den měly naplánovanou prohlídku města, starou čtvrť, palác, muzeum nositelů Nobelovy ceny... prostě co nás cvrnkne do nosu. Počasí nám vyšlo perfektní, centrum je celé v docházkové vzdálenosti. Kromě krásných staveb je Stockholm úžasný tím, že se rozkládá na 30 tisících ostrůvků. 

Klidná prohlídka nám zabrala pár hodin včetně odpočinku v rozkládacím lehátku se zmrzlinou a aperolem a základním poznáním města, abychom se lépe orientovaly další dny.

Ve čtvrtek jsme navštívily pouze jedno muzeum, a sice Nobelovo. A poobědvaly místní dortík a horkou čokoládku.

Ubytování jsme zvolily v lepším hotelu, což bychom si se všemi členy rodiny nemohly dovolit. Po pár minutách metrem jsme byly "doma" a rozhodně své volby nelitujeme.

Mimochodem, Stockholmské metro je nádherně zdobené a zatím jsem ještě nikde neviděla hezčí. Posuďte sami.

K hotelu se šlo přes obchodní centrum, což byla výhoda, protože se v něm dalo za slušné peníze najíst. Tak jako v Berlíně těžko najdete čistě bílý manželský pár, v této čtvrti těžko najdete bílého člověka. Necítily jsme se nebezpečně, to bych rozhodně neřekla, skladba jídel v nabídce nicméně odpovídala poptávce, tedy kebab, asijská jídla. Typická švédská nabídka se nekonala (ale od toho máme přece doma Ikeu).

Druhý den, pátek, nás po vydatné snídani čekal lodní výlet. Jak to vypadá? To se takhle večer v posteli podíváte na Google mapy a naslepo ukážete prstem na jeden z ostrovů a řeknete si, že se zrovna tam vydáte. No a Google mapy vás tam dovedou. Ukážou trasy autobusu a lodí, vypočítají cenu. A tak jsme se za necelou hodinu ocitli na ostrově ničeho, snad i Bullerbyn v knížce byl větší. Za celou dobu jsme potkali jenom jediného člověka, a to ještě na druhém ostrově. 

Celý ostrůvek jsme obešly za dvě hodinky včetně smočení nohou v moři, svačinky a telefonátu domů, kde zrovna pršelo. Pech.

Zpátky do Stockholmu jsme se vrátily lodí, ve které jsme našly přístupnou kajutu s gaučem. Co není zamčeno, to je volně k používání, usoudily jsme.

Odpoledne jsme sice už byly uchozené, ale věděly jsme, že muzeum Abby má ještě pořád otevřeno a zrovna dnes je na něj nejlepší čas. Toto muzeum se nachází na muzejním ostrově, kde mimo jiné najdete i skanzen, zábavní park a podobné zajímavosti. Dostat se tam jde pouze lodí, která jezdí kyvadlově každých pár minut. 

Muzeum Abby nabízí několik místností plných vzpomínek na začátky Abby, jejich nejslavnější roky, ale taky na soukromé akce i nejznámější cover verze. Najdete tam plno kostýmů, autentických místností, dokonce si můžete na pódiu zazpívat karaoke. 

Zazpívaly jsme si? No jistěže! 

Poslední, třetí den jsme chtěly navštívit skanzen na muzejním ostrově, muzeum umění, nakoupit suvenýry a místní jídlo. 

Jako první jsme tedy navštívily skanzen... a tím naše plány vzaly za své. Byl tak úžasný, že jsme v něm strávily ne dvě hodiny, ale pět, a to jsme ke konci už spěchaly. Dokonale vytvořený průřez skandinávskou historií a přírodou, nádherné budovy, zvířata, akce pro děti, workshopy, stánky s úžasným jídlem. No prostě ráj. Jestli můžu na 100% doporučit, pak stojí za návštěvu právě toto.

Žádné další muzeum jsme už nestihly a je to dobře, protože jsme veškerou energii nechaly tady v této nádheře. Domů jsme ještě nakoupily povinného plyšáka pro moji mladší dceru, mikinu pro starší a zajely si do obchoďáku pro slavnou sladkost, slané lékořicové bonbony. Chutnají stejně odporně, jak zní.

Zpátky do Krakowa jsme odlétaly z letiště Arlanda, největšího v zemi. Z centra tam za pár minut jede přímý vlak. Má zajímavou finanční strategii - samostatná jízdenka je nechutně drahá, ale stačí, když jedete jako skupina více dospělých, a najednou vychází mnohem levněji. Děti do 18 let dokonce cestují zcela zdarma.

Na letišti nás mile překvapily ceny, které nejenže byly stejné, jako v restauracích ve městě, ale místní McDonalds dokonce nabízel některá jídla levněji, než v Česku a samozřejmostí byl stojánek s kelímky pro nabrání kečupu a tatarky zdarma. 

Na kolik celý výlet vyšel? Počítám dospělého člověka:

- 2x ubytování Krakow - 1000 Kč

- Letenka tam a zpět - 800 Kč

- 2x ubytování Stockholm se snídaní - 2000 Kč

- Jízdenky z a na letiště - 700 Kč

- MHD po městě - 600 Kč

- Lodě - 350 Kč

- Muzeum Abby - 450 Kč

- Skanzen - 500 Kč

- 2x Večeře v obchoďáku - 600 Kč

Stockholm není levné město, jako žádné ve Skandinávii, ale za návštěvu rozhodně stojí.