Po příchodu z porodnice domů jsi postavena před nelehký úkol – najednou se musíš postarat o malého človíčka, který s tebou nedokáže otevřeně komunikovat. Zvláště jde-li o tvé první miminko, může tě tato zodpovědnost vystrašit. Jaké symptomy u děťátka sledovat, jak si poradit s banálními komplikacemi a kdy vyhledat lékaře? Pojď se spolu s námi podívat, jak poznáš, že děťátko trpí kolikou, jaké kožní problémy se na jeho tělíčku mohou objevit a na další informace, které se ti mohou při péči o novorozence hodit.
Pláč miminka může vypovídat o zdravotních problémech.
Bolest bříška
Bolest bříška u novorozenců je poměrně častá a dokáže nastoupit již třetí týden po narození. Důvodem je nedostatečné osídlení bakteriální kultury ve střevech, která se v tělíčku miminka buduje postupně. Důsledkem toho organismus nedokáže pořádně strávit mlíčko, a vzniká tak nadměrná plynatost.
Děťátku tento jev způsobuje diskomfort až bolest, což se u něj projeví pláčem a nadměrným vylučováním plynů. V souvislosti s bolavým bříškem u novorozence se často zmiňuje i termín kojenecká kolika. Ta, laicky řečeno, představuje jakýsi vyšší level bolestí bříška, přičemž je důležité sledovat na varovné příznaky.
Kojenecká kolika
Kolika u novorozencůse projevuje neutišitelným pláčem, který trvá více než tři hodiny a děťátko při něm celé zčervená v obličeji. Na záchvaty pláče nezabírá vůbec nic a opakují se většinou v podvečerních až večerních hodinách alespoň tři dny v týdnu po dobu minimálně tří týdnů. I z toho důvodu se můžeš doslechnout o nepsaném pravidle 3-3-3, které symbolizuje právě tříhodinové etapy pláče opakující se minimálně třikrát za týden během tří týdnů.
Dalšími příznaky kojenecké koliky jsou:
děťátko je neklidné a nemůže zaujmout komfortní polohu,
vleže na zádech se vrtí, jako by bylo v křečích, a přitahuje si nožky k bříšku,
pláč je nesmírně hlasitý a ostrý a liší se od nářku, kterým miminko dosud hlásilo své potřeby.
Kojenecká kolika není považována za onemocnění, v podstatě se jedná o důsledek nezralosti střevního traktu. Projevy koliky spontánně odezní do tří měsíců věku miminka, avšak do té doby musí rodiče vyzkoušet možné i nemožné, aby svému děťátku alespoň částečně ulevili.
Mezi nejosvědčenější rady patří masáž bříška a cvičení s nožičkami – tato metoda napomůže k uvolnění nahromaděných plynů ve střevech, které miminku způsobují bolest. Dále lze vyzkoušet kapky na snížení plynatosti či probiotika a v případě, že má miminko problém s vyprazdňováním a nevylučuje stolici více než dva či tři dny, rodiče mohou vyzkoušet i rektální trubičku.
Přečti si o kojenecké kolice víc v samostatném článku. Jednotlivé metody, jak miminku pomoci, tam rozebíráme mnohem podrobněji:
Po kojení nebo vypití umělého mlíčka často dochází k tomu, že děťátko část mléka vyzvrátí. To souvisí s nedostatečně vyvinutým jícnovým svěračem, který by měl fungovat jako „záklopka“. Jakmile tento sval nefunguje v plné míře, dochází ke zpětnému zvracení mléka do horní části trávicí soustavy a dítě při odříhnutí „vyšplíchne“ část přijaté stravy.
Gastroezofageální reflux u novorozenců
Reflux se může dostavit po každém nakrmení a jeho příčina spočívá právě v nedostatečném vyvinutí jícnového svěrače. Od běžného zvracení se odlišuje především tím, že se objevuje mnohem častěji, ale nejde o velký objem vyvržené stravy a děťátko i přes reflux přibírá na váze. Po přibližně šesti měsících až roku se tento stav sám napraví a reflux ustane.
Do té doby můžeš vyzkoušet tzv antirefluxová opatření. Řadí se sem například:
po ukončení krmení nosit miminko pár minut na rameni,
jeho polohování tak, aby mělo vleže lehce vyvýšenou hlavičku,
bezprostředně po nakrmení umístit miminko na pár minut na jeho pravý bok,
podávání kapek proti refluxu, které zahustí přijaté mlíčko.
Přečti si více o novorozeneckém refluxu v našem článku:
Pylorostenóza představuje nejzávažnější formu zvracení stravy u novorozenců. Tento termín tvoří dva pojmy – pylorus, tedy sval, co se nachází na spojení žaludku a tenkého střeva, a stenóza, která pojmenovává zúžení. V praxi se tedy jedná o patologické zúžení svalstva, přes které přechází potrava do tenkého střeva.
Na rozdíl od refluxu je třeba tento stav řešit operačně, neboť sám od sebe se neupraví a permanentně brání plynulému přechodu stravy do další části trávicího traktu. Pokud děťátko trpí pylorostenózou, nepřibírá na váze, má velké bolesti břicha a mléko zvrací proudem.
V případě, že máš ohledně tohoto tématu více otázek, přečti si náš samostatný článek:
Kojené miminko by mělo mít po příchodu z porodnice stolici o konzistenci míchaných vajec a hořčicově žluté barvy. Děti krmené umělým mlékem mohou mít stolici lehce dozelena – závisí to na konkrétní značce umělého mléka.
Frekvence vylučování stolice také závisí na způsobu krmení. Některé kojené děti mohou mít pravidelnou stolici po každém krmení, jiné zase nemusí kakat i několik dní. Pokud se k tomu nepřidruží bolest bříška či nadměrná plynatost, je to v pořádku. Děti krmené umělým mlékem49 většinou mají stolici pravidelnější.
Krev a hlen ve stolici
Výstražným signálem je radikální změna stolice – pokud se vpíjí do plenky, pění, výrazně zapáchá či je mnohem řidší než dosud, může se jednat o příznak zánětu žaludku a střeva. Jakmile by k tomuto jevu u tvého děťátka došlo, neváhej s návštěvou pediatra.
Dalším nežádoucím příznakem je přítomnost hlenu a krve ve stolici dítěte. Jde-li o tzv. čerstvou krev, která je červená, může jít o důsledek tvrdé stolice, častého vyprazdňování při průjmu či přílišného tlačení při kakání. V takovém případě dochází k prasknutí cévek v dolní části trávicího traktu a krev přestává být ve stolici přítomna, jakmile se její konzistence a frekvence upraví.
Mnohem nebezpečnější však je, jde-li o černou a tmavou krev. Ta signalizuje přítomnost krvácení v horní části trávicího traktu, což by se rozhodně nemělo zanedbat ani podcenit a děťátko by měl okamžitě vyšetřit lékař.
Neutuchající pláč
Pláčem se miminko dožaduje naplnění svých potřeb. Často však už rodiče neumí rozlišit, zda je pláč jejich drobečka běžným projevem nespokojenosti, nebo jde o výstražný signál, že něco není v pořádku.
Ostrý a uši řezající křik, který trvá i několik hodin a nepomáhají na něj žádné prostředky, jimiž se miminko dosud vždy uklidnilo, může signalizovat náhle vzniklý problém. Často jde o koliku, jejíž projevy umíš částečně zmírnit. Ovšem pokud je pláč doprovázen i teplotou nebo horečkou, neklidem děťátka, kašlem či bulkou nad pupkem, měla bys miminkem zajít k doktorovi.
Jak si poradit s plačícím děťátkem, jak identifikovat typy pláče a kdy zajít k lékaři, se dozvíš v našem samostatném článku:
Spánek novorozence je nesmírně individuální a ovlivňuje ho hodně faktorů. Zatímco některé děti mají delší spánkové cykly, u jiných trvá uspávání déle než samotný spánek.
Časem si miminko vytváří návyky a po troškách se přizpůsobuje dění u vás doma. Pokud patříš mezi maminky, kterým se narodil malý nespavec, začni co nejdříve s vytvářením režimu. První pokroky však uvidíš až po několika měsících, proto je důležité v návycích setrvat a myslet na to, že se jedná o investici, která se zúročí až po čase.
Kožní onemocnění novorozenců
Zdravá pokožka miminka se nemusí speciálně ošetřovat. Postačí i koupel v čisté vodě a nejsi-li fanouškem krémů, místa na kůži, která by se ti zdála sušší, můžeš ošetřit troškou bambuckého másla. Jiná situace ale nastává v momentě, kdy se na pokožce vytvoří nějaký kožní problém. A jak můžeš číst níže, kožních onemocnění, se kterými se může děťátko setkat, je poměrně mnoho.
Novorozenecké akné
Akné u novorozence se může objevit již v prvních týdnech po jeho narození. Příčinou je nadměrná aktivita mazových žláz, které se zanítí a ucpou, až vzniká typická hnisavá vyrážka. Jedná se o poměrně častý kožní problém novorozenců – vyskytuje se na tvářičce přibližně u každého pátého děťátka, a říká se, že jím častěji trpí kluci než holky.
Novorozenecké akné nepředstavuje závažný problém a nevyžaduje léčbu. Stačí pravidelně mýt tvářičku vodou a poté ji důsledně vysušit. V případě, že by akné bylo viditelně zanícené, můžeš použít k ošetření šetrnou dezinfekci – raději se ale nejprve poraď s lékařem.
Seborea u novorozenců
Seborea se vyskytuje v oblastech hlavičky, které jsou pokryty vlásky nebo chloupky – tedy na vlasové pokožce a na obočí. Jedná se o kožní problém, který nastává důsledkem ucpání vlasových folikulů mazem a projevuje se tvorbou šupinek. Pokud se seborea nebo seboroická dermatitida objeví u dětiček do tří měsíců, říká se jí také mléčná strupa.
Na seboreu, která se vyskytuje v menších plochách, postačí speciální šampon, který koupíš v lékárně. Pokud jsou projevy seborey rozsáhlé, doporučuje se použít kyselinu salicylovou. Konkrétní přípravek se během koupání miminka nechá působit několik minut a po umytí se přistupuje k vyčesávání dané oblasti. Dobrým pomocníkem bude jednořadý hřebínek s tenkými zoubky, jenž šupinky zachytí a z vlásků šetrně odstraní.
Miminkům se na kůži často dělají také tzv. potničky, tedy malé červené flíčky vytvářející shluky, které se nejčastěji objevují v záhybech jeho tělíčka či pod plenou. K tvorbě potniček přispívá vlhkost a může být důsledkem nedostatečného osušení pokožky po koupeli, případně neprodyšné plenky.
Pokud se potničky objeví i na tělíčku tvého miminka, důležité je udržovat tuto oblast suchou a pravidelně ji větrat. Po koupeli zase nezapomeň pořádně vysušit záhyby na končetinách či záhlaví a rozhodně tyto oblasti nemaž žádnými krémy ani mastmi.
Ekzém
Ekzém u novorozence lze charakterizovat jako plochy suché a drsné kůže, které mohou mít různý průměr – od velikosti nehtu až po cca tři centimetry. Vyskytnout se může na kterékoli části těla a vždy by ho měl vidět lékař, který posoudí stav ekzému1 a případně doporučí i jeho léčbu.
Na rozdíl od potniček, které zanikají v suchém prostředí, ekzém by se měl pravidelně promašťovat a potírat vhodným přípravkem, obzvláště po koupeli, kdy je ekzematická pokožka náchylná k vysušení. O výběru vhodného krému nebo mastičky se poraď s lékařem či lékárníkem.
Kandidóza dutiny ústní
V pusinkách miminka během celého dne zůstávají zbytky mléka – ať už po krmení, nebo důsledkem refluxu. Je-li mikroflóra v dutině ústní v nerovnováze, přítomnost bakterií z mléka ji ještě více naruší. Jazyk a sliznice na líčkách tak mohou být permanentně pokryty bílým povlakem, který je sám o sobě příznakem, že v ústech vznikla kvasinková infekce. Tento stav by měl vidět pediatr, který posoudí jeho závažnost.
Nejzávažnější formy kandidózy v pusinkách se řeší po konzultaci s lékařem antimykotiky, na ty snazší zase zabírá vytírání úst miminka čistou gázou. Na prst si namotáš kousek obvazu, se kterým jemně setřeš povlak a zbytky mléka z jazyka a sliznice.
Hemangiom
Hemangiom představuje silně prokrvený a červený flek na kůži, který vystupuje nad okraj pokožky. Dá se tedy lehce nahmatat a může mít různou velikost – od několika milimetrů až po několik centimetrů. Miminko se s hemangiomem většinou už narodí a nejideálnějším scénářem je, pokud se během jeho života postupně zmenšuje, až úplně zanikne.
V případě, že má tvoje děťátko hemangiom, lékař ti doporučí, abys ho pečlivě sledovala. Kromě toho, že se může postupně zmenšovat, totiž může i růst. Pokud by bylo hemangiomů více, případně by se nacházely na specifických místech, může pediatr doporučit i kožní, oční a neurologické vyšetření nebo sonografické vyšetření orgánů.
Přečti si o typech hemangiomů více v našem článku:
Pupeční kýla je stav, kdy v oblasti pupku nedochází k dostatečnému srůstání tzv. fascií, tedy vaziv, které obalují svaly. Tím pádem je břišní svalstvo v pupkové oblasti slabší a při tlačení na stolici mohou střeva zůstat jemně vyklenutá přes pupek.
Ačkoli to zní hrozivě, často se nejedná o závažný problém a střívko, které se dostalo do pupečníkového vaku, lze prstem zatlačit zpět. V drtivé většině případů se po několika týdnech nebo měsících tento jev přestane objevovat a vazivové obaly spontánně porostou. Výjimečně je nutný chirurgický zásah, který se provádí zejména do tří let děťátka s cílem zpevnit danou oblast tak, aby k vyklenutí střívek nedocházelo.
Závažný problém ale nastává tehdy, dojde-li k vyklenutí střev a manuální zatlačení této oblasti není možné. V takovém případě se jedná o nebezpečnou situaci a je třeba vyhledat lékaře. Děťátko se dostane do rukou chirurgů, kteří provedou rekonstrukci vaziv.
Zvýšená teplota a horečka u novorozence
Miminko má zvýšenou teplotu tehdy, když údaj na teploměru přesáhne hranici 37.0 °C. O horečce se zase mluví, pokud teplota přesáhne 38.5 °C. Zvýšená teplota a horečka se u novorozenců nesmí podceňovat – jejich organismus totiž ještě nemá plně vyvinutý termoregulační systém a velmi rychle by mohlo dojít k dehydrataci.
Hodnotu naměřené teploty může zkreslovat nesprávný způsob jejího měření. Novorozencům a kojencům by se tedy měla teplota měřit následujícím způsobem:
Děťátko by před měřením nemělo být zabaleno v peřince či v hrubší vrstvě oblečení. Měř mu teplotu chvilku po rozbalení z peřinky, aby se předešlo přehřátí jeho tělíčka, které by mohlo zkreslit výslednou hodnotu na teploměru.
Především v prvních týdnech a měsících jeho života nepoužívej bezdotykové teploměry a zvol raději metodu měření rektální teploty. Pokud použiješ klasický nedigitální teploměr, nech ho na začátku sliznice zadečku i několik minut a od hodnoty, kterou ti ukáže, odečti půl stupně. Tímto způsobem získáš nejdůvěryhodnější údaj o aktuální teplotě jeho těla.
Nejčastěji příčinou zvýšené teploty u novorozence jsou respirační onemocnění nebo probíhající zánět, přičemž je důležité dbát o hydrataci jeho organismu. Lékaře bys měla vyhledat do dvanácti hodin od doby, co jsi poprvé miminku naměřila zvýšenou teplotu, která spontánně neklesá.
Respirační onemocnění
Má tvé miminko staršího sourozence, který právě navštěvuje školu nebo školku? Potom se musíš připravit na to, že od něj může snadno chytit nějakou virózu. Novorozenci, kteří doma sourozence nemají, případně jejich bratr či sestra už nejsou v předškolním věku, se s rýmou nebo projevy respiračních onemocnění nesetkávají téměř vůbec.
Rýma
Rýma se u novorozence projevuje zvýšeným výtokem z nosíku, který může mít zelenkavý nádech. Zatímco u dospělých samotná rýma nepředstavuje důvod k návštěvě lékaře, u takto malých miminek by se neměla podceňovat a měli byste navštívit pediatra.
Miminku s rýmou můžeš po konzultaci s lékařem ulevit kapkami na bázi mořské vody. Tímto přípravkem potřeš okolí nosní sliznice a můžeš jemně vytřít i začátek nosních dírek. Určitě se vyhni použití sprejů do nosu – pro miminka nejsou vhodné, neboť při jejich aplikaci vzniká velký tlak.
Kašel
Jakýkoli kašel u novorozence je důvodem k návštěvě pediatra, který musí zjistit jeho příčinu. Může totiž jít o neškodný a krátkodobý jev, ale rovněž o symptom vážnější infekce. V ambulanci se tě lékař bude ptát, zda se jedná o suchý nebo vlhký kašel a zda sis všimla, že miminku vytékal sekret i z nosíku.
Proleženiny hlavičky
Hlavička novorozence nemá pevnou strukturu – kosti lebky jsou měkké a poddajné, a tak je důležité jeho polohování v postýlce, aby se předešlo proleženinám hlavičky. Ty vznikají dlouhodobým tlakem na stejnou oblast, která se důsledkem toho deformuje a poddává tlaku, jemuž čelí. Případný výskyt proleženin kontroluje lékař při každé prohlídce, zároveň by ti měl poradit, jak proleženinám předcházet.
Důležité je pravidelné střídání poloh, kdy miminko leží. Pokud spinká dvě či tři hodinky v jedné poloze, určitě se nemusíš bát, že v takto krátké době dojde k proleženině. Dávej však pozor na to, abys ho do lehu neukládala ve stejné poloze – kromě ležení na temeni, se ho snaž polohovat i na boky.
Vzniklé proleženiny lze upravit buď správným polohováním, nebo vám lékař naordinuje nošení tzv. kraniální ortézy.
Zánět očních spojivek – konjunktivitida
I novorozenci mohou trpět zánětem očních spojivek. Projevuje se červenými a podrážděnými očky, přičemž výjimečné není ani to, že se ucpou oční kanálky. Tehdy slzy děťátka nevytékají z vnitřního koutku, ale z vnější strany očiček.
Pediatr ti doporučí vhodnou léčbu, přičemž antibiotické kapky se volí většinou až při opakovaném výskytu zánětu očních spojivek. Pokud jsou ucpané i slzné kanálky, ukáže ti techniku masáže, kterou je uvolníš. V drtivé většině případů si s tímto zdravotním problémem poradí všeobecný lékař, očního lékaře s miminkem navštívíš až tehdy, bude-li se zánět očních spojivek pravidelně vracet a předešlá léčba se ukáže jako neúspěšná.
Dvojité (široké) balení
Balení široko neboli tzv. dvojité balení považovaly generace před námi za automatické a novorozencům se plenka tímto způsobem dávala preventivně. Důvodem byla snaha předejít nesprávnému vývoji kyčlí. S nástupem novorozeneckého screeningu, který zkontroluje stav kloubů dítěte, se však dvojité balení u každého miminka jeví jako kontraproduktivní a nežádoucí.
A tak tedy na otázku „Balit či nebalit naširoko?“ odpověď zní: Počkat na doporučení ortopeda. V případě, že screening prokáže nějaké podezření, lékař ti doporučí, jak k tomuto nálezu přistupovat.
VIDEO: Které zdravotní problémy jsou u novorozenců běžné a které je třeba řešit?