Už mám dost svého dítěte, nemám důvod k radosti ani nic... Přejde to?

Nejspis vyhledat nakou lekarskou pomoc.. vsechny nas nekdy dite stve .. ale me osobne nikdy takhle jako tebe … 👍🏼 Neber to nak spatne ale byt ma tom se stavama jako ty … nevaham ani minutu ☘️

@terezsk děkuji moc, ja si pak nedokážu představit ze by mě zavřeli do blázince a ja byla bez nej, ale on furt a furt jen řve

je to hodne narocne byt na dite stale sama. ja ti rozumim, nekdy uz toho mam taky dost. manzel se snazi, ale babicky nic. co tak delate cely den? pises, ze si neodpocnes ani kdyz spi. co zkusit odpocivat, ikdyz nespi. me treba dost pomuze si to v hlave prepnout, nebrat to jako celodenni peci a pozornost pro dite, ale o cas se snazim udelat si den, tak aby se libil me, co chci delat ja, co zrovna ja potrebuju 🤷🏼‍♀️ prekvapilo me, ze ona se dokaze taky docela prizpusobit 👍 jasne, nenecham ji doma a nejdu sama ven, ale zjistila sem, ze plno veci muzu delat proste s ni, ikdyz ne treba tak kvalitne. pomaha mi jit na navstevu, vypadnout ven...nekdy si ctu a ona si tu neco chvili sama kuti 🤷🏼‍♀️ co myslis, ze by ti pomohlo? u ceho by sis odpocla? neni moznost nejake detske skupinky, kde by ditko mohlo zustat treba i jen dve hodinky?

To dítě vnímá tvé nálady a chová se také podle toho. Je to začarovaný kruh, ze kterého se bez pomoci těžko dostaneš. Nemáš, alespoň kamarádky?

@gbp Já ti to řeknu úplně přesně.. s nim nejde nic.. když jsme ve skupince někde i lumparium třeba, akutně si musim hrát s nim, jinak si nehraje.. když si lehnu k TV, hopsá po mne, nosí mi hračky a haze je po mne, když si hraje “sám” všude vše hází a dela bordel nic jiného.. a hlavně chce furt prso.. takže to proste s nim nejde 😔

Proč bys měla být v blázinci? Je to malé dítě, batole. Chová se adekvátně tomu. Takže je únavné, náročné, všude se plete, dělá blbosti, neposlouchá, je sám sobě nebezpečný, musí se pořád hlídat, blbě spí, přes den taky někdy blbě spí, ale energie má dost..je to dost psycho a ubíjející. Zvlášť teď v zimě. Nemáš někoho jiného z rodiny? Proč si ho tchyně nebere? Nemáš kamarádky? Chodíš na návštěvy? Ven? Do herny? Jak často se vrací manžel domů? Jako být stále sama s batoletem, bez možnosti si orazit, vypnout, něco zažít, sdílet s někým..to je fakt šíleně náročné.

Hele, co třeba Ranná péče? Nemáte v okolí něco? Ono "není normální" aby dítě furt řvalo... Přijde mi, že jste se dostali do bludného kruhu, kdy ty jsi totálně vyčerpaná, nemáš na dítě energii, ono to cítí, snaží se tě donutit, aby sis ho všímala, čož tě vyčerpává ještě víc... Potřebuješ někoho, kdo vás z toho dostane ven. Potřebuje nejen Odlehčovacé službu (prostě někoho, kdo dítě chvíli pohídá, abys ty mohla být bez něj), ale i někoho, kdo vám pomůže změnit zp§sob komunikace, abyste "se slyšeli" a on nemusel řvát...
Fakt hledej odbornou pomoc a nečekej, až se to jedlou samo zlepší (protože ano, je to období... ale je říliš dlouho na to, ho "jen přežít").

@jana7ka mám.. ale shodou okolnosti bez děti, takže malej je stejně prisatej na mne když prijdou a když jsou tu tak neví jak si s nim hrát a tchyně je prave ten typ, tak snad ho nenechas brecet, vidíš ze chce byt u tebe, říkám tak si ho na chvíli vem prosím “ne on chce byt u tebe” takže k ničemu..

No, to znám. Blbý věk a máma jako jedná osoba poblíž. Je to hlavně i takové období. Chce to hodně pevné nervy, a nějakou psychohygienu.

Odstavila bych ho a zkusila najít chůvu nebo kamarádku, ať můžeš občas vypadnout z domu. Být na dítě sama je neskutečně náročné. Zvlášť pokud je divoké a náladové. Kdo to nezažil, nepochopí.

A co najít si nové kamarádky, s dětmi?
Jinak teda soucítím. Já jsem v tomto věku taky kojila, furt, kromě tatínka k nikomu jinému nechtěl, na hlídání babičkou se učil postupně, a v klidu a pohodě to je až tak od 2-2,5 roku. Ono když dítě nikoho jiného nemá, jen tebe většinu času, tak je logicky závislé. K jiným nechce, a ostatní ho taky nechtějí. Natož v 15 měsících a když je opravdu ještě maminčin cecek (vím co to je, odstavila jsem tříletého teď, a pořád s námi spí v posteli. Ale už zvládá být beze mě den, i dva, ale to proto, že táta je denně doma a jsou na sebe zvyklí)

Holky moc děkuji😩 jste strašně hodné, zkusím to!

dcera bude mit 2 a taky si normalne nehraje, kdyz si nehraju s ni🤷🏼‍♀️ ale ja ji necham, at si sama vytahne co chce a taky mi prijde, ze jen kramari veci, ale ja to proste vecer zas uklidim. na hristi ji necham, at si dela co chce, pokud to neni nebezpecne, nebi nekomu neublizuje. treba si jen trochu narocna, nech ho hopsat a kramarit, kdyz chce, oni si tak hraji 🤷🏼‍♀️ to kojeni te asi taky hodne vycerpava. ja sem dost zkrouhla, abych to vydrzela. nechces treba uz skoncit? melo by to byt prijemne i pro tebe, ne jen pro nej. ale.pokud chces kojit dal, co mu nabizet treba vic jidla a piti, u nas to funguje.

To zavání vyhořením, nebo i depresí - a není to nic na blazinec, proč? Ale na navstevu psychiatra ano, lekar jako kazdy jiny. A krizove řešení - potřebuješ klid, odpočinek zaplať si chůvu, hlídání, nebo chlap ať si veze volno a je s ním u maminky. Bude lip, pokud pro to něco ty a tvoje okoli udela

To, co pises je podle me uplne normalni stav unavene mamy neunavneho batolete. Na blazinec to obcas je 🤣 ale rada je najit nekoho na hlidani. Aspon jedno odpoledne v tydnu

Co si na každý den něco naplánovat...den ti rychleji uteče ...výlet, návštěva, někdo se staví k Vám...náš malý si od dvou let hraje sám...do té doby vyžadoval neustále pozornost, teď si už vyhraje i sám, takze vydrž bude lépe ;)

@radkazenklava Holky děkuji moc, už ať to období je za námi 😩

Hele, porid si chůvu. Jsi na dítě prakticky sama a jsi psychicky vyčerpaná. A timpadem na dítě nas*ana. Dítě to cítí a tím vuc bude prudit, tak to je. Fakt tto udelej a nemej výčitky! Potrebujes voraz. Ja chuvu nemám, ale mám obcas k dispozici babičky, tak to je jiný. Jinak bych ji měla. Nejde byt porad 24/7 s děckem, je to na Bohnice. Chápu te. A tu chůvu! Nezapomeň! 🍀🍀🍀

@neomenia Jsem s nim od narození sama 🙄 furt je manžel pryč😩 poridim, dekuju!!!

Chápu tě. Moje dítě je celkem pohodář, ale nemít manžela, který se mu skoro každý den aspoň chvíli věnuje, abych měla chvilku pro sebe, tak už jsem nejspíš v péči psychologa, možná i na antidepresivech. Miluju svoje dítě. Opravdu moc. Ale potřebuju každý den aspoň chvilku jenom pro sebe, abych se z toho nezbláznila. Syn přes den prakticky nespí - do 11m 1x denně 30min., vstával v 5 a spát šel až kolem 19:30. Ten den byl sakra dlouhý. Od těch 11m vstává až v 7, přes den spí tak 2x týdně po těch 30min. Teď měl pár nocí fakt nanic, uspávání boj až do devíti, co hodinu vzhůru a řev. Nesnáší uspávání na rukách, ale musím sedět na zemi u postýlky. Jakmile si lehnu vedle na postel nebo sednu do křesla, tak řev. A když jsem tam tak už dvě hodiny seděla, vyčerpaná, ve tmě, klepala se zimou (vždycky je mi zima, když jsem unavená) a on ne a ne spát, tak do mě najednou vjel obrovský vztek. Ta frustrace byla hrozná. A to bylo jen pár nocí. Co tím chci říct - opravdu se pokus dítě aspoň na pár hodin předat babičce nebo manželovi, když je zrovna doma, a jdi se vyspat. To především. Na koníčky, apod. nemáš náladu, protože jsi vyčerpaná. A určitě vyhledej psychologa. I kdyby ti to pomohlo jen v tom, že strávíš hodinu bez dítěte a budeš mluvit s dospělým. Motáte se oba v kruhu - ty jsi nasr..., protože dítě zlobí a dítě zlobí, protože cítí, že jsi nasraná. To říkám jako někdo, kdo vyrůstal s matkou, která cítila stejnou frustraci jako ty 😟 A kdyby sis chtěla třeba jenom pokecat, klidně napiš SZ. Drž se 😘🍀

Uklidni se, je to dítě, které nejedná tak, aby tě záměrně štvalo a obtěžovalo. Budeš toho později litovat. Važ si toho, že máš zdravého syna. On tě miluje a je na tobě max závislý a cítí z tebe nepohodu, dej mu lásku a péči, věřím, že ti to vrátí.

Soucítím s tebou! Byla jsem s malým taky celý den sama, oči přilepené na hodinách, kdy už dojde muž z práce. Sotva došel, nechala jsem ho najíst a malinko vydechnout ale pak už prostě MUSEL k synovi. Jinak jsem byla hodně hysterická 🤣 bohužel ty tu možnost nemáš, to už bych byla snad někde pověšená na lampě 🤦‍♀️ hodně moc mi pomohlo, když jsem mohla s malým k někomu vypadnout, klidně na půl dne i s obědem. Nebo někdo došel na x hodin k nám. Také různé herničky a kroužky mě zachránily od kolapsu. Mít dítě celý den za zadkem je fakt psychicky náročné. Ale stačí třeba hodina nebo dvě bez něj a baterky se dobijí a dokonce se na něj těším 🙈 když se muž chystá s malým ven a dlouho jim to trvá, tak už jsem fakt hnusná a dokážu zakřičet: panebože už vypadněte. Nervy no 🤣

Uprimne byh odstavila podle věku a tedy můj manžel změnil i práci aby byl s námi častěji

Děkuji vám holky všem… 🙂🙂 teď malý spinká hodinu a už se těším až se vzbudí, hladim ho a pusinkuji, přečetla jsem si knihu, tak jsem asi potřebovala vypnout…

Za prvé, fakt je to obdobi. Pamatuju si, že taky nemělo cenu nic podnikatet, nikam chodit a o nic se pokoušet. Stejně na mě dcera pořád visela a ve výsledku jsem byla ještě utahanejsi než normálně. A to ještě byla zlata, s jinými je to jistě ještě náročnější. Jenže! Je to jen období, ale dost dlouhé a nejisté, kdy skončí. Vy máte nějaký systém, ale evidentně nefunguje, když se cítíš takhle. Tvoje pocity jsou sice přirozeně, ale hodně nám tu přijde, ze už jsi vyhořela fakt hodně. Tak se ptám, co na to tvůj manžel? I když pracuje někde v prcicich, tak co rekne na to, když mu popis, že už nemůžeš? Snad na to taky má nějakou radu, navrh nebo řešení. Nemohl by změnit práci, aby nebyl pořád pryč? Vždyť to dítě ani neuvidí vyrůstat. A pokud to nejde, což chápu, rozumí tomu, že potřebujete využít nějaké finance na chůvu či jiné řešení? Nebo jsi mu to vůbec neřekla, jak se cítíš? To bys ale měla. Jestli to nechápe, tak mu to důrazně vysvětlí, jaký to má dopad na tebe a vaše spolecne dítě. No a pak jsou věci, co můžeš změnit sama. Co ta chůva, co se víc vídat s kamaradkami s dětmi, co nějak víc flákat domácnost a víc odpočívat. A co nechat toho kojení? To jde zase na vrub té fanatické propagandě kojení, kdy ženy, jen aby kojily co nejdéle, jdou často až na hranici svých fyzických a psychických možnosti. Nebo až za ně. Já tomu asi nerozumím, takové velké dítě už může mít normální stravu, tak proč to takhle překonávat násilím. Na dítě se ani pořádně nemůžeš podívat, jak jsi vyčerpaná, ale kojis ho. Tím bych začala, no. Odstavit, učit samostatneji jist, spát, atd. At máš trochu prostor pro sebe. Cokoliv lepší než v tom blázinci skončit.

Chudák dieťa. Udrieť po zadku, keď ho nieči boli a zavrieť do izby? Ženy, majte trpezlivosť s malými deťmi, ony sa na svet nepýtali 😒

Doporucila bych dat dite do jesli, pouze napr. nektere dny nebo par hodin kazdy den. Postaraji se tam uz o takto male deti, mam s tim zkusenosti. Moje dcera kolem dvou let kdyz rano vstala, zacala mrncet/pistet/vyluzovat celodenne vysoky ton az do vecera a s manzelem jsme to vubec psychicky nezvladali, pomohly jesle, dcera tam byla stastna a my taky 🙂

Potřebuješ pomoct. Vydechnout.
A hlavně si uvedom, že chyba není v dítěti. To dítě není porouchané. Chová se úměrně svému věku, ale ty s ním neumíš komunikovat. Podívej se na Fb na skupinu Dovychovat. Vznes dotaz tam.
Úniky typu odstavení či strceni dítěte do jeslí nic nevyřeší. Problem se přesune pouze jinam a to bys poznala později. A ve větších důsledcích. Takže za mě, pracuj na sobě, ať jsi spokojená mama a hledej cesty, jak nejlépe s dítětem komunikovat.

Nepíšeš tady poprvé, minimálně dvě, tři anonymní diskuze už tady byly, tam rady na chůvu, kamarádku, dětskou skupinu určitě padly.

Jinak mi nepřijde, že tvůj syn dělá něco strašného, je úplně normální dítě. Jinak tvoje dítě zrcadlí tvoje pocity a nálady, když jsi vnitřně nasraná, tak bude víc zlobit. Jasně, že máš akční dítě, tak i kdybys byla víc v pohodě, tak bude víc běhat než je třeba průměr.

Neber to jako útok, ale proč je tchýně strašná, když ti říká, chce být u tebe. Mně to tady v diskuzi přijde jako dobrý přístup, protože dítě, když brečí, tak chce bezpečí a tomu většinou nejvíc poskytne matka.

Jinak nemůže si tchýně vzít malého občas do kočárku a jít na procházku?