Názor mojí ségry - nechce se věnovat mojí dceři. Co si tom myslíte?
Ahoj, zajímal by mě Vás názor, dnes jsem měla konverzaci s mojí ségrou ohledně "pomoci" mezi rodinou....chci váš názor ohledně jejího postoje....vybírám jen něco.... "na tohle si někoho musíte najmout...všichni mají vlastní cestu a tou mojí není opatrování dětí anebo uklízení...mně nebaví to co tebe a nejsem tvůrce (ani spolutvůrce) tvého života...zaplatte si lidi, kteří vám s radostí pomůžou" ...... a dále........"přátelství nejsou od toho, aby jeden druhému dělal, co ten druhý chce. je to o spolubytí. a láska je o tom nechat druhé žít tak jak chtějí, láska není o obětování se" ....."chápu, že potřebuješ pomoct, ale já ti ji nevím dát" ....."ty víš, že mě takové věci nebaví a očekáváš je ode mně. To je nějaká láska a pochopení? že mám lhát a přemáhat se?" ......toť vše. za mně je tohle úplně šílený, ségra nemá žádné závazky (partner, rodina, je tzv. freelancer, pracuje na sebe kdy chce)...myslela jsem to tak, že by mohla se svojí neteří trávit čas (aby to nevypadalo, že po ní chci úklid a hlídání dítěte jednou týdne)...měla jsem na mysli třeba že by se viděli jednou měsíčně a samozrejmě pro mě by to byla pomoc...tak teď nevím co si o tom myslet....vím, dítě je moje, ale taky je to její neteř ne? její rodina? je mi jasný, že když se někdo nechce věnovat tomu druhému nelze ho donutit a ani bych to něchtela, ale tohle mi přijde uplně přes čáru...
Jako napsala ti to uprimne, jasne a slusne. Ne, proste kdyz nechce, nemuzes po ni chtit kontakt. V nekterych rodinach to tak je. Je to ruznorodist fungovani. Smir se s tim.
Kolik je dceři? Ne každý je na aktivity s malými dětmi. Zvlášť, jestli je sestra singl a vyhovuje jí to, tak žije v úplně jiném světě, než jsou dětská hřiště. Můžete se vídat v rámci návštěv, ale pokud s ní nechce být sama, tak ji nutit nemůžeš. Pokud nemá zkušenost s dětma, zřejmě by ani nevěděla co s ní.
@jjasmina díky za názor, nevím jestli někde píšu, že chci někoho nutit...
@lutu11 díky za názor, pro mně je rodina prostě i o té pomoci, která by ale neměla být vnímána jako "pomoc" ale prostě jako přirozené fungování rodiny, tak jako já pomáhám jí když cokoliv potřebuje no....
@petulkadodo 3 roky, nechci po ní, aby s ní nikam sama chodila, jen jsem chtěla aby se viděli 🙂
Má svůj život a chce ho trávit po svém. Co je na tom špatného? Nemůžeš si to vynucovat. Nechce - nechce a tečka. Co čekáš od nás tady?
@mimi1004 no hnusné podrážděné komentáře ne :D
Taky nechápu, co se ti na tom nelíbí ikdyz je to rodina, tak není její povinností trávit s tvou dcerou čas nebo se dokonce o ni starat, abys ty měla oddech. Každý si vybral sám, jak chce žít. Pokud je ona svobodná a bez závazků, je to její věc, její život.
Tys chtěla dítě, ty jsi rodič, ty se musíš postarat a ne jen spoléhat na pomoc rodiny, která o to ani nemá zájem
chápu, nechce-nechce, to tam myslím i píšu...za mně hodně smutné fungování rodiny a doufám že svoje dítě vychovám k rozvinutější empatii
Píšeš, že po ní chceš aby se vídali aspon 1x měs a že by to byla pro tebe pomoc, takže předpokládám, aby ti třeba pohlídala dítě.. Má prostě svůj život a to aby se viděli je čistě na ní prostě.. Za to nemůžeš bejt na ni ani naštvaná. Mě se fakt líbí jak každý čeká automatickou pomoc jen proto, že je to rodina.. My máme velkou rodinu, myslíš, že se s naší malou někdo vídá jindy než na narozeniny, vanoce apod? Ale prostě je to jejich volba a ty to musíš přijmout, tak jak to je.
@jjasmina no samozrejme když napsala že nechce, tak už to nechci, že? :D pro mně jako pro hodně empatického člověka s velkým srdcem je to nepochopitelné, toť vše...samozjreme že to musím prijmout, no už bych to ukončila :D
Ani by mě nenapadlo po svých sourozenci, aby se pravidelně vidali s mým ditetem, pokud o to sami nejeví zájem. Přijedou popřát k narozeninám a svátku, víc po nich rozhodně nechci.
Když to řekla takhle upřímně, tak je to jasný a očekává, že to pochopíš. Mám v rodině podobný zážitek, dítě jsem dotyčné už nikdy nenabízela. Taky to ale mezi nás vložilo jakousi neviditelnou zeď. Furt se vídáme, furt jsme rodina, logicky chápu že na to má právo atd. ale změnila atmosféra. Ona po mě taky nic nechce. Prostě jsme se trochu odcizily a nezbývá než to přijmout.
@crejzy děkuji, alespoň jeden názor který mi nepřijde jako z jinýho světa,....jasné když napsala, že nechce-nechce, nejsem blázen abych se vnucovala, ale přesně tak, když bude mít dítě ona, musí ode mně očekávat stejný přístup
Ale ona ti slusne vysvetlila, ze to robit nechce. Je to jej pravo a to, ze ty si myslis, ze by to malo byt inak je tvoj problem. Pre nu zjavne tvoje dieta neni priorita.
Na tvojom mieste by som to nechala tak. Ponukla, ze moze prijist na kavu ale urcite by som netrvala na nejakom pravidelnom stretavani a traveni casu s jej neterou. Vela ludi na toto neni. 🤷🏼♀️
@lauriak ale nemůže ode mně tedy očekávat že jí já budu pomáhat v jejím životě ne?
Hele já ti i rozumím, ale časem asi přijdeš na to, že už se ti nechce všechny pobízet, aby měli zajem o tvé dítě. My máme velkou rodinu a věř , že čas spolu nijak zvlast netrávíme. A hele očekávat může co chce, ale já jsem na nějakou pomoc už taky rezignovala.
Tak my se ségrou máme děti ve stejném věku. Někdy se domluvíme a vidíme se všichni společně, nebo se potkáme u rodičů. Spíš přes léto na zahradě. K narozeninám nebo svátku děti si většinou jen napíšeme. Nebo děti udělají videohovor. Ale že by každý měsíc, nebo jednou za dva měsíce měla některá z nás "povinnost" je prostě vidět, to vůbec. Teď jsme se třeba neviděli od srpna. Prostě to nějak nevyšlo a nikdo to neřeší :D Brácha třeba děti nemá, staví se k nám max když mu někdy ujede autobus, tak ať nečeká v zimě :D Ale že by měl chodit každý měsíc jen aby je viděl, nebo někde děti vzal, to fakt ne :D Ani by mě nenapadlo se ho já to ptát nebo to řešit :D
Však ona nic očekávat nebude. Mám takového bratra a moje děti ho dlooouho nezajímaly. A nenapadlo by mě to brát jako že automaticky ho přece.musi zajímat, když jsou příbuzní. Hele, chápu tvou empatii a taky jsem hodně empatická a osobně bych pomoc neodmítla , ale s empatií souvisí i porozumění, že jsme každý jiný a každý to vnímá jinak, každý má jiné priority. Někdo se pro jiné rozkrájí, někdo jede víc na sebe.. obojí v pořádku!! . Náhodou, palec nahoru pro ségru, že to umí vyjádřit jasně a slušně. Jiní by se na jejím místě jen neutrálně vykrucovali a to je úplně k ničemu.
@neomenia no píše mi neustále o rady ohledně podnikání
Pokud může člověk hodnotit z útržků konverzace, jako přes čáru bych to nebrala, sestra si jasně vytyčila hranice, asi má pocit, že ji rodina chce využívat k bezplatné pomoci. Má sestra je přesný opak, bojím se ji o cokoliv poprosit, nikdy neřekne nikomu ne, i když se jí to nehodí, pak nestíhá, je ve stresu, málo spí, má zdravotní potíže. Jako chápu, že to zamrzí, mě by to taky mrzelo, ale pokud nechceš přijít o sestru, ber ji takovou jaká je, prostě to má v téhle oblasti jinak, vztah s neteří si musí budovat ona. Naznačila bych jí, že ač to nedokážeš plně pochopit, tak jeji pohled respektuješ.
@neomenia právěže mojí ségru znám a vím, že když ona něco potřebuje, tak očekává, že celá rodina je tady v minutě pro ni...ale ona....no nic...
@lenerka1 jo jo, to jsemm řekla a uvedla to na příkladu mých prarodičů, že taky nikdy neměli zájem a nemáme žádný vztah...ale když měli obří finanční průser, chtěli hned pomoct od nás no...
Tak jí to taky takhle řekni. Slušně a jasně....pokud nechceš, neraď ji v ničem. Tvoje rozhodnutí!
Ty vlastně chceš, abychom ti napsaly, jak máš pravdu a jak je sestra hrozná.
Ne, není. Prostě jsou lidi, kterým nic neříká děti, rodina, domov. Věnují se celý život práci, cestování, koníčkům a to je zcela naplňuje. A to, že je to tvoje sestra, prostě automaticky neznamená, že musí mít nějaký vztah se svou neteří. Prostě o to nestojí. Není špatná, jen má v životě jiné hodnoty než ty. A ani to není celé o výchově, ale o povaze.
No, je to vytržené z kontextu, nepíšeš nic o tom, co jsi řekla ty sestře a na co ona takto reagovala. Mohlo v tom být něco, co cítila tak, že na ni tlačíš a něco jí nutíš. Nepíšeš ani nic o tom, jakou pomoc jsi po ní chtěla, možná pro tebe by to byla drobnost, ale na ni by to bylo moc.
Pokud ti jde o to, aby se vídala s tvojí dcerou, tak ji jednou za čas pozvi na návštěvu, a buď o to stát bude nebo ne. Víc pro ten vztah teta - neteř udělat nemůžeš.
Chápu, že tě to mrzí, nezbývá, než se s tím smířit.
Mám o 10 let mladší sestru, naprosto rozumím tomu, že moje děti jí ve 23letech nic neříkají a není z nich odvařená. Studuje, cestuje, kulturně žije...prostě má jiný svět. Za tři roky šla jednou na pár hodin s mojí dcerou do zoo, dvakrát malou hlídala, když jsem šla nakoupit, občas, když se potkáme, tak si s malou ze slušnosti pohraje. I za to jsem vděčná, dcera má tetu ráda.
A upřímně já pro svou neteř a synovce taky nejsem hlídací a rozmazlovací teta a ani od ostatních nečekám nějakou velkou vřelost a ochotu.
Taky bychom si takhle podobne vytycila hranice. Vtip je v tom, ze ten rozsah pomoci si stanovujete navzajem. Ona rekla A, ty mas moznost rict B. A rodiny jiz davno nefunguji harmonicky. Tim, ze kazdy bydli v dospelosti zvlast se ta vzajemni soudrznost vytraci.
Nějak se nechytam, resp. souhlasím s tvoji ségrou. Respektuju, že každej to má jinak. Jsem šťastná, že se moje ségra zajímá, prohraje si, donese dáreček. A nenapadlo mě vyčítat bráchovi, že to tak nema, a cokoli po něm vyžadovat.
a ty chceš opravdu někoho nutit, aby se věnoval tvé dceři? To je zase přes čáru pro mě... To je snad fuk ikdyby byla pubertak, je to volba tvé sestry prostě a mělo by být pouze na ní kolik času chce trávit se svou neteří..