Matka mi sráží sebevědomí.

Co se prostě hluboce nadechnout a říct jí to ale s klidem? Já mám (naštěstí či bohužel?) svoji mamku 200km daleko a tak za ní dojíždím tak 4x ročně na dvě nebo tři noci. Déle bych to asi nedala... Máme se rádi, postupem času mi chybí čím dál tím více a vím, že tu taky nebude 20 let... Ale taky vím, že má svoje vrtochy, ale naučila jsem se prostě už jí to říkat. Já už nechci aby to ve mě bublalo... Co se dá vydržet, tak bych přešla, ale pokud se tohle opakuje pořád dokola, řekla bych jí to - pokud se vídáte třeba co týden. To bych nedala. Nemluvila bych na ní hnusně. Prostě bych jí to řekla nebo napsala sms. Mami, nezlob se, ale ty řeči o mém oblékání a účesu mě prostě vadí. Já ti to taky neříkám, tak ty to neříkej mě...já ti taky do života nemluvím. Můj styl mi vyhovuje...tvůj taky. Pokud se urazí, problém není tvůj.

Omezit kontakt, řekni jí, že tě vysiluje její neustálá kritika a dokud se nenaučí respektovat tvůj život, protože už jsi dávno dospělá, budete se vídat minimálně.
Žádná jiná efektivní rada není, tvoje máma se velmi pravděpodobně nezmění.
Přeji pevnou vůli k takovému kroku, každý to nedokáže.

Dle meho ti nerika nic zleho, aby te urazila, ale snazi se te " nakopnout", abys neco se sebou udelala. Je stale v modu " matka" a snazi se ti radit co mas delat, tak jak to rodice detem delavaji. Tak ji rekni, ze uz jsi dospela a ze tobe to tak vyhovuje/ se ti to tak libi...atd. jak se oblekas, jake mas vlasy? Normalni nebo nejaky ulet? Kdyby muj syn se vzhledl treba v gothic tak bych do neho taky kerovala i ve triceti. Tezko se radi, kdyz nezname okolnosti. Bud tedy asertivni a uvidis jestli pochopi a da pokoj, pokud rype bezduvodne.

@evaamy Praveze se oblikam normalne, nejradeji mam dziny, triko a kecky a to ji vadi, pry proc tak obycejne.. taky ji vadi liceni a to jsem shodou okolnosti byla u kosmeticky a i to sprdla.. takze duvod nema.

Aha. Tak ji to rekni, ze se takhle citis dobre a byla bys rada, aby to respektovala. Ale kvuli tomuhle bych vztah neukoncovala. Drzim pesti at da mamka pozor na pusu.

Taky to nevidím jako důvod se přestat se stýkat s maminkou. Vypadá to, ze ti chce jen poradit, ale bohužel se dost do toho zažrala.. sedni s ni na kafe a řekni ji, ze té to zraňuje. Ze si rada děláš věci po svém a vyhovuje ti to a spis než toto bys raději občas slyšela nějakou pochvalu. Když se navstevujete pravidelně, tak věřím, ze té máma miluje, jen jsou věci, co si neuvědomuje... podle mě se té snaží pořad vychovávat a nedochází ji, ze už mas svůj život s právo si dělat věci po svém... myslím, ze když ji reknes, ze ti to ubližuje, tak to zmírní... a když ne, tak ji to říkej proste pořad a pořad dokola: mami proč mi pořad ublizujes, nemůžeš mě proste aspoň jednou za něco pochválit? Držím palce, vztahy jsou někdy hrozné těžké a komplikované...

Doporučuji zhlédnout pár videí na YouTube od Janky Chudlíkové. Člověk musí vždy začít u sebe. Mít se rád a umět si slušně říct že se mu něco nelíbí. A hlavně kritika druhých VŽDY jen vypovídá o člověku který kritizuje. Nelíbí se jí tvůj styl oblékání, protože máš hezkou postavu? Ona jí třeba nemá a kdyby byla tebou, oblékla by si co se jí líbí, ale nemůže si to dovolit. Člověk musí dělat věci podle sebe, jen tak bude v pohodě a může mít zdravé vztahy. Mamince bych opatrně vysvětlila, že není tvou povinností dělat jí radost. Za svoje štěstí si každý zodpovídá sám.

Něco podobného znám. Všechno dělám spatne. Špatný výběr partnera (jsme spolu 10 let, opravdu nám to klape). Nemám dostatecne uklizeno. Deti bych mela resit jinak. Atd atp. Máti bydli 9 km ode me. Bohužel se to už nedalo unést. Nebrala me klidne odpovědi, tak jsem na ni kricela a mam klid. Pak jsem ji ještě 1x Všechno ji vysvětlila mailem, aby to mela na obcích a mohla si to přečíst. Všechno Marne. Prý ten výstup byla jen a jen moje chyba. (Neuzná, že do me ryje) takže ted Máme vztah na bodu 0. Což je škoda, ale mně se nějak ulevilo... U nás to neslo po dobrem.

Nemam takovy extrem, ale taky me stvou dobre rady od me matky o tom, jak si mam zorganizovat zivot. Zacala jsem reagovat tim, ze ji bezprostredne dam taky nejakou "dobrou" radu. Priklad. Mama: "U vas na wc mate spoustu nevyuziteho prostoru, meli byste si tam dat nejake skrinky nahoru..." ja: "Fakt hodne prostoru, vid. Vy ho mate v koupelne jeste vic - nepremyslela si, tam zbudovat jeste jeden byt?" Vetsinou to funguje. Ale u tech citlivejsich veci, jako je zjev, vychova deti, partnerske vztahy atd. ji takhle vetsinou proste odpovedet nedokazu, protoze ji proste nechci ublizit. Ale uz jen ta myslenka, ze bych mohla, mi pomaha jeji dobre rady prezit.

Nemyslím, že chce tato laskavá maminka poradit. Chce tak leda ovládat a nejspíš si léčí vlastní problémy. Omezit styky, asertivně si promluvit. Co bude, až budeš jednou sama matkou?

Omylem jsem napsala sve myšlenky do jineho fora- NABIDKA PRACE😥NECHCE SE MI TO PŘEPISOVAT, TAK JEN KDYBY SI NEKDO CHTEL POCIST, TAK JUKNETE TAM

Já si myslím,že maminka má problém hlavně sama se sebou,když tě i ve 30 musí "vychovavat".Pokud tobě vyhovuje,jak žiješ,jsi spokojená sama se sebou,tak bych ji to bud řekla,že ti to vadí,nebo omezila kontakt.