V Londýně jsme, kromě jiného, nakoupili i tropické ovoce, které u nás nejde sehnat. Je ode mě jedině fér říct, že u většiny je to moc dobře.
Nejodpornější asi byla curuba a snake fruit (ten žlutý banán vlevo a hned vedle to s hadí kůží na sobě). Dragon fruit je strukturou asi jako kiwi, ale úplně bez chuti. V pohodě byly variace liči (to z obou stran od dragon fruit). Tamarillo, vpravo dole, bylo chuťově asi druhé nejhorší, custard apple, taková ta zelená příšera uprostřed, byla naopak rozhodně nejlepší, chuťově a strukturou banán a hruška. Rose apple, v plastovém obalu, bylo osvěžující, křupavé, ale asi mi jednou taky stačilo. Na červené banány se teprve chystáme.
V místním obchodě jsme sehnali i ananas, zralé mango a meloun po jedné libře. Mají tam hodně nabídek baleného nakrájeného ovoce, které si lidi berou na svačinu bez přípravy. My jsme měli možnost nože i krajecího prkýnka, tak jsme spoustu peněz ušetřili 😀
Anglická snídaně, ve Skotsku.
Vejce, slanina, fazole, klobásky, žampion, hash brown, haggis (skotský přídavek), chleba.
Z věcí, které úplně neznáme, se tady na snídani jí třeba black pudding, což je prostě české jelito. Krájí to na kolečka a osmahnou.
Haggis je směs vloček, krup a jehněčích vnitřností, které se vaří v jehněčím žaludku. Zní to superodpudivě, ale chutná to úžasně. A mi můžete věřit, já jsem skoro vege a 90% masa nejím, protože mi smrdí, nechutná nebo oboje 😊
Milý deníčku.
Dnes jsem se inspirovala internetem a do koblížkového těsta přidala, pro měkčí texturu, brambory. V chuti nejdou poznat a myslím, že obyčejné kynuté koblížky jenom z mouky by chutnaly stejně. Americký recept vyžadoval určitý druh brambor, které opravdu nemám.
Milý deníčku, dnes jsem si osvěžila svou zásobu nejrůznějších nadávek, protože obyčejné brambory tuhle z Tesca udělají z koblížkového těsta maglajz.
No ale s přidáním tří hrstí mouky se všechno hravě zvládlo.
Anglické rohlíky dělám z těsta jako na rohlíky základní, na plechu sploštím rukou, potřu olejem s grilovacím kořením, dám slaninu a sýr, zapeču podle receptu. Velice žravé 👍
https://recepty.cuketka.cz/rohliky/
Mrazivý výlet do Rigy
Na půlku listopadu jsem našla neskutečně levné letenky na Korfu, ubytování u moře s bazénem doslova za pár korun. Co myslíte, kdo se mnou chtěl jet? No nikdo, všichni měli hloupé výmluvy, že musí chodit do práce a podobně.
A tak jsem na konec listopadu našla letenky podobně levné, s ubytováním za hubičku a tentokrát přes prodloužený víkend. Protože když je doma zima, proč nejet do ještě větší?
Z Ostravska se do lotyšské Rigy létá z Krakowa, my jsme využili odlet v sobotu ráno a přílet v pondělí v poledne. Samozřejmě, finančně by vyšlo lépe, kdyby byl návrat už v neděli v noci, ale vzhledem k cenám v Rize to není zase taková pálka navíc.
V Rize jsme přistáli v půl desáté ráno, za pár korun jsme přímo na letišti koupili třídenní jízdenku na MHD a vydali se do centra města. Letiště není daleko, doprava z něj je intuitivní a trvá do půl hodiny. Na autobus platí celodenní jízdenka, nemusí se platit nic zvlášť, což v poslední době nebývá zvykem. Zajímavostí je, že v Rize jezdí české tramvaje 🙂
V Česku bylo ten víkend kolem nuly a poprvé začalo sněžit. V Rize už sněžilo delší dobu, město bylo krásně bílé, chodníky a cesty ale dobře udržované. To nás mile překvapilo, silničáři fungovali dobře i při hustém sněžení, kterého jsme si užili téměř celou sobotu.
Na tento výlet jsem jela se starší dcerou (13 let) a kamarádkou (má vlastní auto a to se do Krakowa hodí). Dohodly jsme se, že nás moc nebaví muzea a historie, proto dáme přednost jiným aktivitám. Procházely jsme se městem, povídaly si, fotily, co se dalo. Zašly jsme si do kavárny na lehký oběd, prošly se vyhlídkou v parku.
Rigu bych přirovnala svou velikostí možná k Olomouci, Brnu. Za dvě hodinky jsme měly základní představu o městě a zjistili jsme, že je naše ubytování už připravené. Bydlely jsme v krásném bytě 3+kk, novostavba hned v centru a u zastávky MHD. Po krátkém odpočinku jsme opět vyrazily do města, tentokrát navštívit místní trh, který je mimochodem největší v Evropě. Najdete tam obrovskou spoustu různých ryb, čerstvé i zpracované ovoce a zeleniny, sladkosti. Velice silná směsice vůní, barev a lidí.
V sobotu jsme na trhu nic nekoupily, jenom zmapovaly nabídku. Těšily jsme se totiž na klasické přímořské jídlo. Sushi!
V Rize se stmívalo už od půl třetí, večer kolem sedmé byly ulice plné lidí, jak turistů, tak místních. My moc nejsme na vysedávání v hospodách nebo barech, proto jsme si jenom prošly město, tentokrát jinou část.
V neděli ráno nás kromě tmy (rozednívalo se až kolem půl deváté) překvapil úplný klid na ulicích, žádný pohyb ani světlo v bytech. Vydaly jsme se na nádraží, protože v plánu byla návštěva lázeňského města na břehu Baltského moře, Jurmaly. Počasí bylo nádherné, slunečno, i když mrazivo. Paní pokladní základní angličtinou vysvětlily odkud co jede, nádraží není velké a je přehledné. Trochu nás překvapilo, že ve vlacích nejsou toalety, hlavně teda na cestě zpátky, ale naštěstí jsme krizi zvládly 🙂
V Jurmale je hned u nádraží krásný moderní park, v sezóně s funkční in-line dráhou, lezeckým zázemím, stánky, kvalitním a čistým hygienickým zázemím. My jsme využily otevřené vyhlídkové věže, která se tyčila nad všemi okolními stromy.
V Lotyšsku je pořád velice patrný ruský vliv, ruská menšina tvoří zhruba čtvrtinu všech obyvatel. V Jurmale jsme viděly některé vyloženě Ruskem inspirované stavby.
Procházka hlavní promenádou byla velice příjemná, došly jsme až k pláži, kde se pocitově ochladilo asi o deset stupňů, ale když už jsem u moře...
Domů jsme posbíraly různě barevné minimušličky, prošly jsme se po pláži a zavolali domů, aby z toho taky něco měli.
Ve výborné uzbecké restauraci jsme si my dospělé daly polévku, puboš ve vývinu pak 4 kusy kuřecího špízu a zeleninu.
V Jurmale jsme nakonec strávily většinu dne, což nám trochu zamíchalo plánem, protože jsme si chtěly na trhu pořádně prohlédnout ryby a nakoupit je domů. Takhle jsme vzaly první, co nám vešly pod ruku, protože v 17 hodin už se trh zavíral. Ještě jsme domů nakoupily suvenýrky a zašly se podívat do místního menšího muzea iluzí a triků. Pak už jenom domů, sníst zbytky a pobalit se.
Lotyšsko vychází finančně moc dobře, město je mi velice sympatické. Dovedu si představit, že sem pošlu přes Erasmus na studia některé z dětí a budu se o ně bát mnohem méně, než při studiích například v Paříži nebo Londýně.
Jak vychází výlet cenově za osobu?
- Zpáteční letenka Krakow-Riga - 860 Kč
- Ubytování Riga 2 noci - 1000 Kč (ubytování se dá cenově stáhnout i na polovinu, pokud se bydlí dál od centra)
- MHD - 200 Kč
- Vlak Jurmala a zpátky - 100 Kč
- Vstup muzeum iluzí - 250 Kč
- Sushi porce pro osobu - 500 Kč
- Polévka u Uzbeků - 150 Kč
- Špíz a zelenina u uzbeků - 500 Kč
- Variabilně pak přespání v Polsku před brzkým ranním odletem - 350 Kč
- Benzín a parkovné nebo autobus
Na zahraniční zimní výlet jsem se vydala poprvé, a doufám, že ne naposled.