Úžeh

Úžeh (taktéž sluneční úpal, insolatio) je onemocněním z přehřátí mozku, které se projevuje bolestmi hlavy a horečkou. Úžeh způsobuje dlouhodobý pobyt na přímém a silném slunci bez dostatečné ochrany hlavy (šátek, klobouk). Silná forma úžehu může způsobit zánět mozkových blan, či dokonce smrt. Úžeh vyžaduje okamžitou léčbu. Neléčený úžeh může poškodit mozek, srdce a nebo ledviny. Poškození se zhoršuje, pokud se léčba odkládá.

Nejčastějšími pacienti jsou novorozenci⁷ a děti mezi 4. a 5. rokem.

Úžeh člověka postihne pouze na přímém slunci. Teplo nebo extrémně zvýšená fyzická námaha nezpůsobují úžeh, ale přehřátí organismu. Organismus se tak může přehřát i při pobytu ve velmi teplé místnosti.

Organismus dokáže odvádět přebytečné teplo sáláním přes kůži nebo odpařováním potu. Avšak v některých případech, jako např. extrémní teploty, vysoká vlhkost nebo intenzivní fyzická námaha na slunci, organismus odvádět teplo nedokáže, to znamená, že teplota stoupá a dochází k dehydrataci.

Organismus může tedy odvádět teplo do okolí čtyřmi způsoby:

• vodivostí - při přímém kontaktu s jiným povrchem.
• sáláním - přechod tepla z těla do okolí. Pokud je teplota v okolí vyšší než je teplota těla člověka, tak teplo se neodvádí, ale organismus teplo získává.
• vyzařováním - ztráty tepla pomocí elektromagnetického vlnění.
• vypařováním - jde o odpařování potu z povrchu těla.

Vyzařování a vypařování představují hlavní mechanismy ztrát tepla z organismu.

Výskyt úžehu

V mírném podnebném pásmu se v důsledku úžehu předpokládá asi 2 - 20 úmrtí na 1 milión obyvatel. Úmrtnost na tepelný úžeh se pohybuje mezi 10 - 70%. Vyšší riziko úmrtí při úžehu hrozí tehdy, je-li léčba oddálena o více než 2 hodiny. Není rozdíl mezi postižením žen a mužů.

Starší obyvatelé a novorozenci jsou náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí přidružená onemocnění, užívání léků², zpomalená termoregulace a slabší sociální zázemí.

Úžeh a jeho dělení

Úžeh se může klinicky rozdělit na námahový a klasický (nenámahový).

• Námahový úžeh - vysoká teplota¹, nadměrné pocení⁴, které se objeví po fyzické námaze při pobytu na slunci. Samotnému úžehu často předcházejí bolesti břicha⁴, svalové křeče, nevolnost⁸, průjem¹, zvracení³, závratě nebo zhoršené dýchání. Tento typ úžehu nejčastěji postihuje mladé sportovce (především fotbalisty), kteří své tréninky nepřerušují ani ve velmi horkých letních dnech.
• Klasický úžeh - jde o klasický typ úžehu, který vzniká při dlouhém pobytu na přímém slunci.

Úžeh a rizikové faktory

Úžeh se může objevit u každého, ale existuje několik faktorů, které riziko vzniku úžehu zvyšují:

• věk - centrální nervový systém má velký vliv na to, jak reaguje organismus na teplo. Malé děti ještě nemají dostatečně vyvinutý nervový systém a starším lidem nad 65 let se centrální nervový systém začíná zhoršovat, proto jsou tyto věkové skupiny (děti a starší lidé) náchylnější na vznik úžehu;
• nadměrná námaha během horka - zde patří různé fyzické aktivity jako např. fotbal, tréninky, práce.
• náhlé vystavení se horku;
• některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy (tzv. vazokonstriktory), léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody nebo antidepresiva;
• různá onemocnění - cukrovka², duševní poruchy, onemocnění srdce a plic.

Příčiny vzniku úžehu

• Dlouhodobý pobyt v horkém prostředí (pobyt v horkých místnostech bez možnosti větrání nebo cestování autem v horkých letních dnech či sportování);
• Dlouhodobý pobyt ve vysoce vlhkém prostředí;
• Nadměrné pocení odvádí z těla vodu a důležité minerály;
• Dehydratace;
• Nevhodně oblečený člověk - dítě (nadměrný počet oblečených vrstev);
• Poruchy štítné žlázy;

Příznaky úžehu

Příznaky se mohou objevit až po několika hodinách, co byl pacient na sluníčku (například i v noci během spánku). Mezi hlavní příznaky úžehu patří:

• bolest hlavy⁵,
• horečka,
• závratě,
• zmatenost,
• křeče,
• ztuhnutí šíje,
• nevolnost,
• zvracení,
• objevit se může i spálená kůže,
• puchýře - kůže dětí je citlivější než dospělých, proto puchýře vznikají častěji a úžeh u dětí často představuje vážnější problém než u dospělých,
• infekce kůže - teplota, zarudnutí, otok,
• projevy dehydratace - dehydratace představuje zvýšenou ztrátu tekutin, u dětí se projevy dehydratace objeví rychleji, protože čím je dítě menší, tím větší je podíl vody v organismu a to vede k jejím rychlejším ztrátám.
  • sucho v ústech
  • málo slin
  • ospalost nebo neklid
  • křeče
  • dítě má tmavou moč nebo přestane močit úplně.

Komplikace

Neléčený úžeh může vést k:

• poškození orgánů
• smrti - bez rychlé a adekvátní pomoci může být úžeh smrtelný

Diagnostika (určení onemocnění)

Diagnózu lékař obvykle stanoví na základě klinického obrazu, čili projevů dehydratace, může ji však potvrdit také laboratorními testy:

• krevní test - sleduje se hladina sodíku a draslíku v krvi,
• odběr moči - moč je obvykle tmavší,
• vyšetření funkce ledvin,
• RTG a další vyšetřovací metody, které odhalí poškození vnitřních orgánů.

Prevence před vznikem úžehu

Riziko vzniku úžehu lze snížit dodržováním bezpečnostních opatření, která předchází vzniku přehřátí a dehydratace.

• oblečení volit raději volnější, vzdušné a světlých barev,
• vyhýbat se namáhavé fyzické aktivitě během nejvyšších teplot, vyhýbat se slunci mezi 11.-15.hodinou,
• dávat si pozor na příliš vysokou teplotu v autech,
• pít velké množství tekutin (tmavá moč svědčí o tom, že organizmus má málo tekutin), dodržovat pravidelný pitný režim⁷,
• vyhýbat se alkoholu a kávě,
• chránit si hlavu před sluncem pokrývkou hlavy, nosit klobouk, čepici, kšiltovku na hlavě,
• namáčet si hlavu a nebo přímo pokrývku hlavy do vody,
• chladit si hlavu,
• kůži chránit přípravkami na opalování - krémy, spreje.

Jak lze úžeh léčit?

Léčba zahrnuje rychlé zchlazení a standardní postupy:

• tělesná teplota musí být okamžitě snížena,
  • pacient by měl být přesunut do chladné a stinné místnosti,
  • mohou se použít aktivní metody chlazení - koupel ve vlažnější vodě (pozor na moc studenou vodu - ta může pacienta uvést do šoku!!),
  • chladné obklady na hlavu, trup,
  • ventilátor nebo klimatizace.
• hydratace pacienta
  • má prvořadý význam při chlazení pacienta, protože je nutné zajistit přísun dostatečného množství tekutin,
  • může se použít pitná voda (např. po lžičkách, aby se předešlo nevolnosti a zvracení),
  • pokud pacient vodu nedokáže přijímat, jsou tekutiny podávány pomocí infuze přímo do žíly.
• při bolestech se mohou podat léky proti bolesti (např. Paralen, Ibuprofen).

Během léčby je nutné neustále sledovat puls pacienta, dýchání a projevy zánětu (horečka, zarudlá kůže, bolest, otoky kůže).

Vyhlídky

Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro úplné vyléčení má velký význam brzký příchod do nemocnice a okamžité řešení stavu pacienta.

Shrnutí

Kojenci, děti a starší lidé mají vyšší riziko vzniku úžehu než dospělí. Kojenci a děti jsou ohroženy, protože mají rychlejší metabolismus, pocení není na takové úrovni, jako u dospělých. Děti se také neumí postarat samy o sebe, proto je nutné, aby byli rodiče zejména v horkých dnech velice obezřetní.

Starší osoby jsou náchylnější na úžeh, protože jejich kardiovaskulární systém není schopen zareagovat tak rychle na tepelné změny jako u mladých lidí. Vznik úžehu je ovlivněn i sníženou schopností pocení a sníženým vnímáním pocitu žízně.

Video (CZ): S Hurvínkem za lékařem - úžeh a úpal.

Více o úžehu na modrykonik.cz

• Diskuze: Kam chodíte ve vedrech ven s prckama?
• Diskuze: Dáváte miminkům ve vedrech vodu nebo čaj?

Použité zdroje

1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Úžeh
2. http://www.vitalia.cz/specialy/zasady-prvni-pomoci/upal-a-uzeh/
3. http://ona.idnes.cz/upal-neni-to-same-co-uzeh-za-obojim-ale-stoji-prehrati-p0q-/zdravi.aspx?c=A11...
4. https://web.archive.org/web/20160408093150/http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heat-str...
5. http://www.medicinenet.com/heat_stroke/page3.htm
6. Heat Stroke Clinical Presentation