Spalničky

Spalničky patří k dětským nemocem stejně jako neštovice. Máme je spojené s typickou vyrážkou a zarudlými pupínky. Právě ony představují vrchol tohoto onemocnění. Předchází mu zvýšená teplota (v extrémních případech až horečka)¹, dráždivý suchý kašel¹¹, rýma⁹ a nehnisavý zánět spojivek. Dobrou zprávou je, že po odeznění má náš organismus doživotní imunitu².

Co je způsobuje?

Na vině je virus, který se přenáší kapénkami, jako např. kašlem, smrkáním a dokonce i mluvením (respektive dechem). Velmi rád se šíří zejména v dopravních prostředcích nebo uzavřených místnostech s vysokou koncentrací lidí. Pak stačí, aby nemocný kýchl nebo zakašlal a vzduchem pošle ke zbytku osazenstva právě virus spalniček.

Odtud doputuje až ke sliznicím dýchacích cest, které sahají od nosu až po plíce. Zde napadá zdravé buňky, začíná se množit a mísí se s hleny, slinami nebo krví. V některých případech může napadnout i další tělesné orgány. Kromě plic také slinivku nebo varlata. A jak už víme, spalničky se šíří právě těmito tělními tekutinami. Kruh se uzavřel a virus se může šířit dál.

Průběh spalniček

To, že jste se nakazili spalničkami nemusíte poznat hned. Inkubace, tedy samotné propuknutí nemoci, trvá 10 až 14 dní po nakažení. Příznaky ze začátku připomínají obyčejné nachlazení: patří k nim rýma, suchý kašel a zvýšená teplota (mnohdy atakující závratnou čtyřicítku). Jenže kromě toho se ovšem přidá také nehnisající zánět v spojivek. Při něm budete mít zarudlé oči, jako když dlouho a intenzivně pláčete. Dva dny před samotným vypuknutím nemoci se objeví i drobné tečkovité bělavé flíčky na zarudlém pozadí v ústech.

Až teprve po 3 dnech se objeví pro spalničky tak typické rudé pupínky. Ty se jako první ukáží za ušními lalůčky. Další fází je nepříjemná červená, červenohnědá až červenofialová vyrážka, která se jako první objeví na obličeji a krku. Během dalších čtyř dní se rozšíří i na trup a končetiny (včetně rukou a nohou). Zajímavé je, že přímo úměrně tomu se sníží horečka.

Samotná vyrážka a pupínky ještě nemusí znamenat, že jste se vy nebo vaše dítě nakazili spalničkami. Pokud nekašlete a nemáte rýmu, pravděpodobně půjde o alergickou reakci na nějakou potravinu nebo jinou nemoc. Každopádně byste určitě měli navštívit svého (nebo dětského) lékaře.

S poklesem teploty vyrážka postupně vybledne a ustoupí i zánět dýchacích cest. Tělo začne sbírat síly na rekonvalescenci. Při horším průběhu spalniček, kdy horečka vyskočí nad 40°, mohou na kůži zůstat lehké pigmentové skvrny, které v krajních případech krvácí. Tento stav nastává v momentě, kdy nejste očkovaní. V zásadě ale nejde o nikterak bolestivé nebo nebezpečné onemocnění. Pupínky a vyrážka může svědit, ale jinak mají spalničky průběh jako klasické nachlazení. I přes úpornou snahu se poškrábat, zkuste odolat. Hrozí, že byste si vyrážku rozedřeli do krve.

Léčba a prevence spalniček

Na spalničky jako takové zatím žádný lék neexistuje. Léčí se proto běžné příznaky. U rýmy a kašle pomohou běžně dostupné léky pro děti a dospělé² či homeopatika². Stejně jako u horečky, kterou zmírní i studené zábaly. Neklesne-li ani po tomto teplota pod 40°, je nutné nemocného hospitalizovat do nemocnice. Jinak může hrozit až totální selhání organismu. A to jak u dospělého, tak i dětí. Podrážďeným očím uleví pobyt v temnu a šeru. Na vyrážku a svědění platí vydržet a neškrábat se. Ne vždy to jde, zejména v případě nenechavých dětských ručiček. Pomohou léky proti škrábání, např. Fenistil gel.

Antibiotika¹ na spalničky neplatí, protože jde o virus, na který nezabírají. Chce to klid na lůžku, dodržovat pitný režim⁷ (neslazené čaje, obyčejná nebo minerální voda a hlavně v pravidelných intervalech, ne nárazově) a jíst lehká jídla, která nezatíží už tak namáhaný organismus bojující s nemocí. To splňují vývary, libové maso, těstoviny, rýže, zelenina a ovoce. Do nemocnice se přijímají pouze pacienti s těžkým průběhem nemoci, kdy se horečka drží na 40°C, neustává kašel ani rýma a vyrážka začne mokvat nebo krvácet.

Nejúčinnější obranou je povinné očkování². Společně se spalničkami se očkuje ještě proti zarděnkám a příušnicím. Očkuje se ve dvou vlnách. Poprvé v roce a půl dítěte, podruhé za 6 až 10 měsíců po podání první dávky. Vzhledem k vysoké proočkovanosti české populace (90 - 95%) se hovoří o tzv. “kolektivní imunitě”. Na ni spoléhají ti rodiče, kteří nechtějí své děti očkovat. Víra v malou míru možnosti nákazy spalničkami v takto proočkované společnosti v nich živí naději, že své děti nemusí nechat očkovat. Jenže pravděpodobnost, že v pozdějším věku přijdou do styku s osobou, která očkovaní není je poměrně vysoká (např v situaci, kdy vycestujete do zemí třetího světa, ale stačí i obyčejná dovolená v Itálii). V zahraničí a zemích třetího světa tato míra není ani zdaleka tak vysoká jako v České republice.

Pozitivní zprávou je, že spalničky (stejně jako např. neštovice⁷) chytnete jen jednou v životě.

Více o spalničkách na modrykonik.cz

• Fórum: Spalničky, zarděnky, příušnice - druhá dávka.
• Fórum: Epidemie spalniček v Rumunsku a Belgii.
• Fórum: Epidemie spalniček - očkovat zrovna teď?

Použité zdroje

1. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2017_Spalnicky_vyznam_onemocneni_a_aktualni_situace.pdf
2. https://www.mojezdravi.cz/nemoci/spalnicky-2414.html
3. http://www.stefajir.cz/?q=spalnicky
4. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/spalnicky