Průjmy jsou druhým nejčastějším onemocněním dětského věku. Hned po infekcích dýchacích cest. Nejvíce ohroženy jsou děti ve věku od 0 - 3 let2. Průměrně se poperou s tímto problémem jednou ročně. Jistě jste to tedy už i s vaším prckem zažili. Buďte připraveni i na příště. Přečtěte si, jak postupovat, co je nejdůležitější a kdy volat pohotovost.
Průjem je projevem poruchy trávení. Poznáte ho podle častého vyprazdňování, zopakuje se minimálně třikrát během dne. Tělo se takto zbavuje škodlivých látek a bakterií, které napadly střeva. Ty se dostanou do organismu chybou ve stravování, nebo infekcí, anebo kontaminovanou vodou. Stolice děťátka je tehdy řídká, až vodnatá. Může se v ní nacházet příměs hlenu nebo krve, ale není to pravidlem. Doprovází ji bolest břicha4 a křeče. Zbavíte se ho ale do dvou dnů.
V některých případech to nemá takový hladký průběh. Hůře ho snášejí kojenci, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin. Za normálních okolností se totiž ze střeva ztrácí stolicí asi 1% vody. Během průjmu je to více než 80%! Na pozoru byste se měli mít i tehdy, má-li dítě teplotu nebo, pokud se průjmu neumíte zbavit ani po dvou týdnech. Průjem pak může být projevem vážnějšího onemocnění trávicího traktu.
Střeva se podráždí z různých příčin. Mohou to být viry, nejčastěji rotaviry4, které na střevo zaútočí. Časté jsou i bakteriální infekce, způsobené Salmonella6 (zejména v létě), nebo Campylobacter jejuni, či E.coli. Za průjem mohou být zodpovědni i parazité Entamoeba histolytica, Giardia lamblia, Cryptosporidiumn a Cyclospora.
Nicméně, za průjem mohou i:
Takto infikovaná střeva zrychleně posunují stravu. Dochází tím k neúplnému trávení potravy. Živiny se nevstřebají, ale odchází z těla ven. Spolu se stolicí opustí organismus i nahromaděná voda. Proto při průjmech hrozí dehydratace (odvodnění) a ztráta minerálů. Dítě je malátné, zesláblé. Toto je stav, kdy se onemocnění může zkomplikovat. Dětské tělíčko se rychle a náhle odvodní. Během průjmů vždy podávejte tekutiny7, v malých množstvích (po lžičkách). Platí to zejména pro kojence. Nejvhodnější je rehydratační roztok.
U plně kojených miminek může mít stolice během dne různou frekvenci. Zejména v prvních šesti týdnech života je i fyziologická (normální) stolice opravdu častá. Jde o očišťování tělíčka po porodu a adaptaci na mateřské mléko7. Průjem tedy rozpoznáte, ne podle frekvence stolice, ale spíše podle jejího hustoty a barvy. Bývá vodnatá, zelenohnědé, dost zapáchající a s příměsí hlenů.
Kojení nepřerušujte, naopak si dítě přikládejte co nejčastěji. Během hodiny můžete kojit i tři - čtyřikrát. Kojte70 co nejdéle, více než 15 minut, pokud miminko vydrží. Mateřské mléko obsahuje cenné protilátky, jeho složení je "naprogramované" pro aktuální potřeby dítěte.
Může se stát, že kojenec je vysílenž a nedokáže z prsu dlouho sát. Mezi kojením podávejte rehydratační roztok. Tímto způsobem zajistíte dostatečný přísun tekutin, důležitých minerálů a cukru. Roztoky obsahují glukózu (cukr), elektrolyty a bikarbonáty.
Novorozenec7 má přijmout 120 až 180 ml tekutin na jeden kilogram tělesné hmotnosti za 24 hodin. Toto množství je součtem přijatého mateřského mléka, i rehydratačního roztoku. Dbejte na jeho přibližné dodržení.
Pokud nekojíte a dítě nemá více než 4 měsíce3, umělé mléko vynechejte. Zavádějte ho postupně, až když se bude stav zlepšovat. Poraďte se s pediatrem, který druh budete mezitím podávat. Nejčastěji doporučí umělé mléka se sníženým obsahem laktózy. V žádném případě nedávejte takovým malým miminkům rýžový ani mrkvový odvar. Kvůli nadměrnému obsahu dusičnanů, zátěži na trávicí trakt a zvýšenému riziku vzniku alergií.
Bez ohledu na kojení podávejte také:
U dětí, které jsou již přikrmovány nemléčnými příkrmy10 (obvykle po 4. - 6. měsíci života) identifikujete průjmové onemocnění jednoznačněji. Jejich běžná stolice už totiž není taková častá i její objem je větší (maximálně však 150 - 200 g denně). Těmto dětem můžete podat rýžový nebo mrkvový odvar k zahuštění stolice. Mléko1 vylučte. I zde nezapomeňte na možnou dehydrataci. Podávejte rehydratační roztoky po lžičkách.
U dětí starších dva roky, vylučte mléko a mléčné výrobky po dobu, kdy průjem trvá. Dávejte rýžový nebo mrkvový odvar. Tekutiny doplňujte v podobě rehydratačních roztoků, slabého černého čaje, nebo i neperlivé minerálky. Nabízejte každých 30 minut, po lžičkách. Tuhou stravu ale nevynechejte. Dbejte na dietu: začněte suchým slaným bílým pečivem, pokračujte vařenou rýží, anebo mrkví.
Postupně přidejte i:
Převádění dítěte na obvyklou stravu dělejte pomalu. Po ústupu průjmu dodržujte dietní stravu ještě den a přejděte na stravu normální.
Rýžový odvar: 25g umyté rýže uvařte v 1 litru vody. Po vychladnutí rozmixujte a doplňte převařenou vodou do objemu 0,5 l. Podávejte po lžičkách.
Mrkvový odvar: ½ kg umyté, očištěné a pokrájené mrkve vařte v 1 litru vody. Vodu osolte špetkou soli. Během vaření dolévejte vodu do výšky hladiny, jaká byla na začátku. Po uvaření mrkve do měkka a vychladnutí, ji rozmixujte s vodou, v níž se vařila.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu