Laparoskopické “návrty” vaječníků (ovariální drilling) je chirurgický postup, který se používá k nastartování ovulace u žen se syndromem polycystických ovarií, které nereagovaly na snížení váhy a medikamentózní léčbu. Při operaci je užíván laser nebo elektrokauterizace a jejich pomocí je část vaječníků destruována.
Po odchodu od mé první gynekoložky jsem přešla k MUDr. Dlouhému, který mi udělal komplexní vyšetření. Nikdy jsem takové vyšetření nepodstoupila, při tom to je klasické standartní vyšetření, které se dělá každou návštěvu. Vyšetření zahrnovalo: klasické vyšetření na gynekologickém křesle, stěry atd., ale vaginální UTZ jsem zažila poprvé u něj v 21 letech. Stále mě zkoumal a divně zíral do monitoru a kroutil hlavou.
Po vyšetření se na mě podíval a zeptal se mě, jestli jsem někdy byla obézní, či měla vysokou nadváhu a já mu řekla svou nejvyšší váhu za celý můj život a nikdy nepřesáhla 60 kg při výšce 173 cm. Tak mi prostě jednoduše oznámil, že trpím syndromem polycistických ovárií a že jsem nikdy v životě neovulovala a že touto nemocí trpí ženy s vysokou váhou. Po konzultaci mi navrhl datum laparoskopické operace, jelikož jsme se s přítelem nebránili mít potomka.
Laparoskopickou operaci ( drillingu vaječníků) jsem podstoupila v únoru 2011. Nastoupila jsem 15.2. do nemocnice ve Frýdlantě v Čechách na gynekologické oddělení. Ten den mi bylo uděláno předoperační vyšetření a také konzultace s anestezioložkou a rovnou jsme se společně dohodli na času operace. Druhý den v 5 ráno jsem měla budíček, byla jsem se umýt desinfekčním mýdlem, dostala jsem anděla, punčochy a léky na uklidnění a 9 ráno jsem si pěšky se sanitářem došla na sál, kde mě čekal můj gynekolog s panem primářem a při vší přípravě (napíchnutí kanily, podání léků na uklidnění a přehopsnutí na operační gynekologické křeslo) mě seznamovali s průběhem operace.
Pan primář se ujal nákresu řezů. Celkem byly 3. V pupíku, kousek nad stydkou kostí a v levo kousek od třísla. V jedné byla kamerka v druhé a třetí prodloužené operační nástroje a to, že mi mé břícho nafouknou oxidem uhličitým. Při tom všem mi dali dýchnout a počtem od 10 k nule si poslední číslo pamatuju 8 a už jsem o sobě nevěděla. První okamžiky po operaci si pamatuji anestezioložku s mým gynekologem jak mi hladí po vlasech a tvářích, že už to mám za sebou a že se zamnou pak zastaví a vše mi řeknou. Sanitář mě uložil do postele, ještě malátná jsem zavolala partnerovi, že jsem v pořádku a víc si nepamatuju. Mezitím jsem dostala čípek na bolest. Bolest přitovnám k silné menstruační bolesti.
Vzbudila jsem se 5 odpoledne. Přišel zamnou gynekolog a začal mi říkat jak vše je. Operace trvala 20 minut, což mě udivilo, že to bylo tak rychlé. Doktor potvrdil polycystická ovária s neprůchodností pavého vejcovodu a že mé vaječníky byly hladké bez jakýchkoliv známek ovulace s podivnou velikostí. Pravý vejcovod mi ''profoukl'' a oba vaječníky mi prošpikoval drobnými vpichy (jednoduše jako, kdyby chtěla z mísy udělat cedník). Také mě seznámil rovnou s farmakologickou léčbou, která následovala po 2 týdnech od operace, kdy jsem přestala krvácet(jako při menstruaci. První den po operaci mě propustili domů, jelikož jsem byla bez komplikací a týden po operaci mi vyndal gynekolog stehy ( dva v pupíku a po jednom v obou řezech). Lékář mi nasadil lék Provera na srovnání cyklu, který nebyl taky slavný jako mé vaječníky. O děťátko jsme se mohli snažit už 14 dni po operaci, kdy už jsem nekrvácela a na radu gynekologa, čím dřív se to povede tím líp.
Akce čím dřív tím líp trvala rok bez jakéhokoliv úspěchu. Gynekolog mi na jaře 2012 ( přesně rok po operaci ) napsal Clostylbegyt na stimulaci vaječníků. Lék se smí používat jen 3 cykly a to 2x za život. Gynekolog mi navrhl, když neuspěje Clostylbegyt, další laparoskopickou operaci a následnou léčbu neplodnosti v Gennetu.
Clostylbegyt jsem začala brát až v srpnu téhož roku společně s Proverou. Po 3. cyklu se povedlo letos v červnu se nám má narodit chlapeček.
Teď bych chtěla napsat pár slov Vám dámy, které vás čeká podobná operace: Hlavně se ničeho nebojte. Operace není dlouhá a rekonvalescence je velmi rychlá a bolesti se dají snést. Nelekejte se velikosti vašeho bříška, jelikož lékař nedokáže vysát celý obsah oxidu uhličitého z břišní dutiny a tak vás čeká první den až dva pocit nafouklosti a také plynatost x-)