Puberta neboli dospívání je proces, jenž prověří diplomatické schopnosti výchovy rodičů a udělá jim mnoho vrásek na čele. Obvykle příliš nepomůže ani fakt, že jsme si pubertou prošli všichni a teda o ní všelico už víme. Co a proč se vlastně děje s tělem a psychikou dítěte v pubertě? A jak zvládat tuto náhlou a složitou přeměnu?
Puberta je zásadní hormonální proces fyzických změn, při kterém se dítě mění na dospělého jedince s vyspělostí a zralostí k reprodukci (rozmnožování). Signály požadovaných hormonálních změn putují z mozku do pohlavních orgánů, které jsou zodpovědné za produkci hormonů stimulujících růst, funkci a další změny v mozku a mnohých orgánech, včetně těch pohlavních.
Změní se i tělesná struktura, odlišná u obou pohlaví. Obejví se pubické a další ochlupení, u chlapců dochází ke změnám v hlase. Jsou viditelné kožní změny, vznik akné, nárůst váhy, u děvčat přichází a nastupuje menstruační cyklus2.
Také psychika jedince se mění v souvislosti s uvědoměním si vlastní osobnosti. Člověk v pubertě napodobňuje myšlenky a ideály své doby, bouří se proti autoritám, hlavně proti autoritě rodičovské. Navazuje kontakty, poznává první lásky, apod..
Pozná ale i odvrácenou stranu toho, co nazývá samostatností a dospělostí - násilí, zklamání, křivdu, aj..
Pokud opomeneme biologické změny a vývoj probíhající v období puberty, musíme připustit, že s ostatními pubertálními příznaky už rodiče u svých dětí přichází do styku dříve, než jak tomu bylo v jejich generaci a nebo v generacích předcházejících. Čím to je?
Podle odborníků je na vině nejen celkový životní styl a sociální vliv, ale i styl výchovy.
Děti jsou dnešní výchovou odmalička vedeny k sebevědomí a suverenitě, kterou později přirozeně uplatňují a která je jim tolerována. Velmi brzo jsou také zavaleny obrovským množstvím informací o věcech, které byly ještě donedávna považovány za "záležitosti dospělých".
Už ve věku kolem 11-ti let se u děvčátka, které je ještě dítětem, nezřídka projevují pubertální příznaky ve značné míře a rodiče si sotva stačí uvědomit, co se vlastně děje.
Nabarvené a nebo vyholené vlasy, piercing, zásadně jen značkové oblečení, nejnovější typ mobilu, neomezený přístup k internetu, sprosté a hloupé řeči, zlomyslné a lhostejné projevy a vystupování - mají snad toto být znaky dospělosti?
V očích "náctiletých" dětí zřejmě ano, jde každopádně o nejčastější znaky puberty. Výsledkem je absolutní neúcta k jakýmkoli hodnotám, kritika všeho a každého kromě sebe. Navíc s přesvědčením, že všeho se dá dosáhnout lehce a bez vlastního přičinění.
Liberální výchova má určitě svá pozitiva, hovoří se o větším sebevědomí, či schopnosti prosazování se. Negativní dopad příliš liberální výchovy ale určité přínosy zřejmě také zastíní. Kompromisem mezi liberální a autoritářskou výchovou1 je výchova demokratická, neboli respektující3.
Žádné knihy, dětská hřiště a nebo sport, zato celé hodiny strávené za počítačem, chatování se spolužáky a sdílení informací přes Facebook. Zdá se, že dnešním dětem zkrátka stačí virtuální svět, komunikace i přátelství.
Stačí se ale podívat jen dvě generace zpět a uvědomíme si neporovnatelné rozdíly, především pokud jde o svobodu projevu a samostatné rozhodování. Oblečení po starších sourozencích, přesné časy příchodů domů a ke stolu, televize za odměnu, atd..
Odmlouvali jsme a bouřili se stejně, v našem rokování se však objevovalo znatelně méně agresivity. Moderní doba, vlivy a výchova bohužel zkracují našim dětem dětství. Jako rodiče ale stále můžeme a měli bychom všechno možné pozitivně ovlivnit.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu