Poporodní deprese nebo také poporodní blues, či laktační psychóza je závažný psychický stav, který se projevuje po porodu a to extrémními výkyvy nálad, depresemi, poruchami soustředěnosti, výpadky paměti a ztrácení pojmu o čase a prostoru. Často se spojuje i s nezájmem o dítě. Také se u novopečených maminek projevují halucinace a bludy, kterých si žena ani nemusí být vědoma.
Jedná se o stav, který následuje nejen po porodu, ale i po potratu13. Trpět poporodní depresí mohou i tatínkové.
Rozhovor s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Neubertovou Zemánkovou
V rozhovoru s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Neubertovou Zemánková najdete odpovědi na tyto otázky:
Nevynechejte dalšie zaujímavé video rozhovory na YouTube kanály Modrého koníka:
🎞️ Do role maminky som sa dostávala ťažko
Tato porucha se začíná projevovat mezi druhým až dvanáctým týdnem po porodu, kdy je tělo vystaveno rozsáhlým hormonálním změnám, které jsou právě doprovázené velkým množstvím emocí. Konkrétně jsou za to zodpovědné hormony progesteron, který po porodu klesá a prolaktin3, který naopak roste. Vzniku poporodní deprese napomáhá i celková vyčerpanost během šestinedělí10.
Progesteron, který patří do skupiny gestagenů, se vytváří ve žlutém tělísku a v placentě9 a má na starost proliferační fázi menstruačního cyklu2. To je fáze před ovulací, která trvá 5. - 14.den. Zjednodušeně řečeno je to fáze, která připravuje děložní sliznici na zachycení a nidaci (zahnízdění) oplozeného vajíčka. Dále zvyšuje teplotu v děložní sliznici - podle toho se dají zjistit vaše plodné dny. Vyšší teplota pak pomáhá vajíčku, aby bylo do dělohy přijato. Také se stará o rozvoj prsních žláz.
Prolaktin se vytváří v hypofýze v mozku, konkrétně v adenohypofýze. Stejně jako progesteron má za úkol proliferaci prsní žlázy, což zjednodušeně řečeno znamená její zvětšení a přípravu na kojení. To je nezbytný děj, který musí předcházet, aby žena mohla kojit5, aby tedy mohlo docházet k laktaci. Není to ale jeho jediná funkce, ve zvýšené míře se produkuje i při stresové zátěži organismu, a to nejen u žen, ale i u mužů.
Až 50 % žen, které si v minulosti prošlo nějakou psychickou nemocí, má zkušenosti s touto nemocí. Dalších 30 %, které už si poporodní depresí prošlo, se s ní může setkat znovu. Není ale vyloučené, že ženy, které byly za celý život po psychické stránce v pořádku, se s ní nemohou setkat. I ty, které se nikdy neléčily s depresí ani jinou psychiatrickou nemocí, mohou onemocnět.
Vyšší pravděpodobnost výskytu také mají prvorodičky, paradoxně ty, které měly absolutně bezproblémový porod. Nebylo bohužel dokázané, proč tomu tak je. Nepotvrdilo se ani, že deprese by nějak souvisela spolu s pohlavím dítěte122, délkou těhotenství24 nebo jakýmkoliv jiným faktorem, se kterým se žena během těhotenství setkala.
Velmi významnou roli hraje i genetika a u psychiatrických nemocí to je dvakrát takové. Výskyt jakéhokoliv onemocnění v rodině dává větší šanci rodičce, že se s depresí po porodu setká.
Nejzákladnější pravidlo, které by mělo platit v každé rodince, je harmonie a stabilní zázemí. Pokud žena bude mít oporu ve svém partnerovi, který bude ochotný jí kdykoliv pomoci se vším, co jen bude potřebné, je významně menší riziko vzniku deprese. Matka by na sebe neměla mít přehnané nároky, neměla by se snažit za každou cenu být perfektní a v případě potřeby by se neměla bát požádat o pomoc. Velmi důležité také je, aby si občas nechávala chvíli jen sama pro sebe a nezanedbávala se. Samozřejmostí je i pravidelný denní režim, zdravá strava1, pohyb a spánek. Sice je pochopitelné, že s miminkem to není tak jednoduché, ale zdravý životní styl dokáže mocné věci.
Pokud máte strach, že vás tato nemoc může potkat nebo už jste porodila a ve vypsaných příznacích se poznáváte, svěřte se partnerovi, rodině, kamarádce nebo kontaktujte svého gynekologa, případně vyhledejte pomoc psychiatra. Nejedná o banální problém, takže není na místě ho podceňovat. Je to velmi vážný stav, kterým můžete ohrozit jak sebe, tak maličké miminko.
Uvědomte si prosím, že psychiatrické nemoci nejsou nic, za co se máte stydět a utajovat je. Naopak, pokud si nemoc přiznáte, uděláte velmi významný krok a jste na nejlepší cestě k uzdravení se.
Na prvním místě je léčba antidepresivy. Protože je žena po porodu velmi náchylná na jakékoliv změny v těle, léky, hormony atd., doporučuje se nejdříve jen poloviční dávka. Samozřejmě léčbu stanovuje a předepisuje lékař, v tomto případě psychiatr. Postupně se dávka navyšuje na plnohodnotnou dávku. Po tom, co se žena cítí, že depresi už překonala, je potřebné, aby léčba antidepresivy trvala ještě minimálně rok, aby se tento stav v mozku upevnil a nehrozil tak návrat nemoci. Antidepresiva ale mohou mít vedlejší účinky, a to převážně na kojení, protože mohou působit na malé novorozeně. Ptáte se jak?
Když berete jakékoliv léky, tak nejdříve se absorbují a dostanou do krevního oběhu. Poté se distribuují, tedy rovnoměrně rozšíří po těle, aby mohly působit. Ale nakonec se jich tělo musí nějak zbavit, nejdříve rozložit na menší a jednoduší sloučeniny a poté je vyloučit z organismu. Těmto procesům se říká farmakokinetika a jednotlivé mezistupně odbourávání léčiv se nazývají metabolity. Tyto látky právě mohou působit na malé miminko a mít řadu nežádoucích vlivů. Mohou zpomalovat jeho vývoj a působit toxicky na jeho mozek, který ještě nemá dostatečně vyvinutou tzv. hematoencefalickou bariéru. Hematoencefalická bariéra je tvořena pevně spojenými buňkami, tzv. astrocyty, které zabraňují přestupu látek mezi krví a mozkem, které by ho mohly jakkoliv poškodit. Miminko je také ohroženo zácpou3 nebo naopak průjmem1, slabostí a nedobrovolnými záškuby svalů. Také mohou mít vliv na kvalitu mléka, jeho chuť a obsah přirozeně důležitých látek. Proto se na to nezapomeňte zeptat vašeho lékaře. Při léčbě antidepresivy speciálně je nutná spolupráce mezi gynekologem a psychiatrem.
Dále se využívá hormonální léčby, konkrétně léčbu estrogenovými preparáty. Tato možnost je ovšem o něco rizikovější než antidepresivní, protože může způsobit větší množství vedlejších účinků, jako je třeba krvácivost nebo hyperplazie endometria.
Hyperplazie endometria je zvětšení a zmožení buněk v děložní sliznici, které vzniká při naprodukci estrogenů nad gestageny (progesteron) nebo právě při již zmíněné léčbě estrogeny bez dodání progesteronu. Jedná se tedy o rozšíření sliznice a spolu s ní i žláz, které se v ní vyskytují. Může to nabírat různého charakteru, ať už od typických prostých zmnožení, to znamená, že buňky se nijak nemění a jen dojde k jejich růstu, nebo může vznikat obraz tzv. atypické komplexní hyperplazie, kde už jsou přítomny buněčné atypie, buňky tedy vypadají všechny rozdílně, což by neměly. Také jsou přítomny široké rozvětvené žlázy. Bohužel, z komplexní atypické hyperplazie endometria je riziko vzniku zhoubného nádoru děložní sliznice. Žena to na sobě nijak zvláště nemusí pociťovat, obvykle se projevuje silnou a nepravidelnou menstruací, kterou doprovází bolesti v podbřišku. Pokud žena už prošla menopauzou2, může být tento stav zcela bez projevů, tzv. asymptomatický.
Velmi důležitou roli hraje i psychoterapie, kdy žena dochází na terapii. Tato léčba by měla trvat několik měsíců, opět i poté, co už se žena cítí v pořádku.
Pokud je stav ženy vážnějšího rázu a trpí poporodní psychózou, je její stav extrémně nebezpečný. Léčba v první řadě vyžaduje hospitalizaci a odloučení od dítěte, aby nedošlo k ublížení či zranění, ať už sama sobě nebo maličkému.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu