Návrat do práce. Je na tom někdo stejně?
Ahoj milé ženy, ráda bych tu pokecala s někým, kdo je ve stejné životní situaci, bohužel jsem v blízkém okolí jedna z posledních, která to tak má. Mladší dcerka půjde v září do školky a mě čeká návrat do práce. Do nynější se vrátit nemůžu skrz dojíždění, takže musím najít práci jinou a vzhledem k požadavkům, které mám, tak to bude práce "podradnejsi" (není myšleno zle, ale brala jsem před dětmi manažerský plat, bylo mi jedno, kdy dojedu domů atd. ). Určitě chci práci na částečný úvazek, abych stále mohla být s dětmi a někde v blízkosti domova (bydlíme na vesnici) . Něco mám v hlavě a zatím to i vypadá, že nastoupím do práce zanedlouho, i když zatím na víkendy, protože to jediný čas, kdy je doma manžel. Ale můžu vám říct, že jsem z toho taková špatná, jsem nervózní z toho, jak to zvládnu, sebevědomí nulové. Nehledě na takové ty praktické věci, že mám strach, jak dáme nemocnost dětí bez jakéhokoliv hlídání, ale zase vím, že všichni to nějak zvládli, takže to dáme i my. Ráda bych pokecala s někým, kdo to má podobně nebo to má čerstvě za sebou nebo to snad zažívá zrovna teď. Budu se těšit na vzájemnou podporu 😊✨.
Holka tohle řeší snad všechny mámy, závidim tem, které to řešit nemusí. Zrovna včera jsem se dohodla se zamestnavatelem na horší práci za méně peněz, kde je jedinou výhodou pracovní doba, kterou si budu určovat sama. Muž pracuje v nepravidelném provozu, já taky a to bychom dohromady nedali, rozhodne ne bez neustálého stresu a předávání dítěte ve vlaku. Žádná školka sveta (smad krome komunistických týdenních jeslí - ale to bych diteti neudelala) nasi pracovní dobu nepokryje. A tak budu delat puluvazek za penize jen o trosku vetsi nez je rodičovská... Ale je to lepsi jak drátem do oka 😅
@niki1107 nevim co presne delate, ale urcite zkuste se domluvit s puvodnim zamestnavatelem jestli by to neslo udelat na HO plus napriklad jednodenni dojizdeni v tydnu. bohuzel v situaci, kdy tam nemate absolutne zadnou pomoc s pripadnym hlidanim, tak je uplne nejlepsi, aby jeden z rodicu mel fakt moznost HO, takze nejlepe najit praci na HO 🙂
Já jsem šla na kritické 3 roky do školství na zkrácený úvazek, jinak by to nešlo a ještě mi občas sousedka pohlídala nemocné dítě.
Teď po těch 3 letech je situace úplně jiná, poslední dítě půjde do školy, starší 2 už zvládnou samy cestovat ze školy nebo být doma nemocní sami.
Prostě nejde mít vše hned, to je třeba si přiznat hned na začátku.
@niki1107 ahojky, já tohle řešila v říjnu. Ale já se vracela do staré práce, kam dojíždím denně 2 hodiny. Po 7letech.Byla jsem z toho dost špatná, měla jsem pocit, že mi někdo bere děti a že už s nimi prakticky nebudu. První týden byl fakt mazec, druhý lepší,dalsi ještě lepší.. A teď jsem ráda, že mám práci,ktera mě baví. Holky jsou v průměru jednou měsíčně nemocné, tak jsem s nimi doma. Teď mi povolili home Office, takže nebudu muset čerpat ani OČR. Cokoliv by tě zajímalo, říkej..nebo napiš do IZ.
Také mě to čeká, malý má 3 na konci ledna, ale jsem ochotná nastoupit i dřív, protoze vím, že od listopadu tam mají novou kolegyni a taky vím, že dávají smlouvu na určito. Jako úplně původně jsem se tam úplně vracet nechtěla, ale práce je do 10 km od domova, pracovni doba 6-14:30 a hlavně možnost HO, několik dní v týdnu. Manžel má pracovní dobu stejnou, jen bude horší ranní odvádění do školky, když nebudu mít HO, ale to bysme mohli teoreticky vyřešit, že manžel by mohl chodit na půl 7 nebo 7 a o to být déle v práci. Já tu možnost mít pravděpodobně nebudu, jsou na mě ráno vázaní jiní lidé, pokud se něco nezmenilo. Jako osobně z toho mám strach, na druhou stranu se i těším. Hlavně jsem jim na podzim vypomáhala na půl úvazku na HO a zvládla jsem to i s ani ne dvouletym za zadkem.
@dyechampion Moje bývalá manažerská práce byla v obchodě, tam bohužel HO není možný, ale chápu, jak to myslíte a děkuju.
@martinka_33 Mám kolem sebe právě hodně lidí, kteří to fakt řešit nemusí, ale to je asi tou vesnicí, kde tu ma většina velkou část rodiny. Já jsem tu pristehovaná od cca 13let, ale žádná moje rodina tu už není - otce nemám, máma bydlí daleko a pracuje, manžel to má přesně naopak, nemá mamu a otec pracuje daleko. Ale jak píše @antoinet, nelze mít vše a hned. Já si spíš musím dát do kupy tu psychiku a to, že to tak holt má být a já se musím "obětovat", kdy sice nebudu úplně dělat to, co chci, ale zase budu více s dětma.
@nazka Ahojky, smekám. Já už bych dojíždět nemohla a to jsem taky jezdila cca 1,5hodiny ráno tam a pak to stejné zpět. Navíc náš směr, kde byl pořád nějaký problém v dopravě - kamiony zaseklé v kopci atd. Nehledě na to že to byla práce, kterou si nosis domu atd. Jsem smířená s tím, že začnu od píky jinde, jen si to musím v té hlavě srovnat. Určitě tam roli hraje i to, že je to prostě velká změna. Člověk má doma kolikrát nervy s těma děckama, ale je prostě doma a o prd jde, i když si z toho člověk kolikrát dělá kovbojku zbytečně 🙈.
@niki1107 já byla třeba i nešťastná z dovolené, mám 25 dní.. Doteď jsem s nimi byla celý jejich život a najednou to mám smrsknoit do 25 dnů plus víkendy. Manžel se mi smál. Málokdy mě v něčem podpoří, jedu sama tohle.
Už když jsem porodila první dceru, sefova mi řekla, že půjdu na její místo, že chce do důchodu. Nakonec jsem znovu otěhotněla a sefova čekala dalších 3,5 roku, než jsem se vrátila. Hrozne jsem se na to místo těšila. Je to top v mojí profesi. No a nakonec jsem ho odmítla a vybrala si jiné, kde můžu dělat občas z domova. Byl to pro mě hrozný vnitřní boj, 7 let jsem s tím povýšením počítala.. A nakonec sama se rozhodla pro něco jiného. Doteď nevím, jestli jsem s tím ok. Ale děti mě potřebuji teď a tady, ne v práci a za X let.. 🙈
Jsem na tom skoro stejně, akorát už mladší je 3,5 letý. Chtěla jsem začít pracovat dříve, ale má horší adaptaci na školku, nemáme jiné hlídání + mám možnost sem tam nějaké dohody. Takže se po práci rozhlížím hodně pomalu. Nejvíce mám strach z těch OČR.
@antoinet jsem vystudovaná učitelka (i s nějakou menší praxí) a právě moc nevím, jestli jít učit nebo ne. Jedině na pidi úvazek, protože to množství připrav v prvním roce je fakt velké (pak už si to sedne, ale ten první rok...).
@niki1107 smiřuju se těžko, trochu mi v tom pomáhá fakt, že budu mít k tomu puluvazku brigádu v puvodni profesi. A dohodla jsem zmenu na 5 let, s tim ze pak se vratim na puvodni misto, ale kdovi co za 5 let bude ze? 😅 Takze ted se smiruju s tim jak zvladnu práci jako takovou.
@niki1107 moc drzim palce!!
Ja som najskor zacala v 2,5 rokoch mladsej dcery pracovat na ciastocny uvazok v mieste bydliska (5 minut od domu autom) Plat o nicom ale bola som nadsena, ze o 12 si beriem dceru zo skolky a ideme spolu domov. Po roku moje miesto zrusili a musela som
Si najist inu pracu. Takze teraz pracujem na plny uvazok, dochadzam cca 20 minut. Chodim na 6 aby som bola co najskor doma ale je to mazec. Brala by som skrateny uvazok a asi ho pp casw aj budem pytat. Tie peniaze mi za to nestoja.
@niki1107 Já jsem na tom ještě hůř....Jsem doma už pět let. Mám dvě děti 4 a čtvrt a a tři roky. Oba teď chodí do školky na celé dny a já začala konečně koukat na práce. No ALE. Nežiju v ČR, jsem skoro 6 let ve Francii. Nikdy jsem tu nepracovala. Prvního půl roku jsem dělala pro firmu v ČR na HO a pak už byla těhotná. Moje francouzština je aktuálně na dobré úrovni, ale zdaleka ne perfektní a vůbec si nevěřím v tom, že bych v ní měla plně a bezchybně pracovat. Další aspekt je, že školka je tu pevně daná: začíná v 9 a končí v 16:30. Dřív ani později nelze děti přivézt/odvézt. Před a po školce fungují něco jako "družiny"- mimo školku, děti tam sváží většinou bus. Jo a středy školky nemají že. Což o to, ještě syn má handicap. Ve školce má asistentku a pokud by musel do "družiny" tak by tam taky musel mít někoho na pomoc. Což zatím nevíme, jak udělat, zatím to nikdo neví. A to ani nezmiňuju prázdniny, který jsou ti klasicky 2 měsíce v létě, ale pak pokaždé 14 dní (podzimní, vánoční, jarní, velikonoční). Plus má třikrát týdně různé terapie, kde ho vozím ja. Moje rodina v ČR, přítele rodina 150km daleko. Přítel obchoďák, takže žádná stabilní pracovní doba, pořád na cestách, takže nejde domluvit např. ty budeš děti vyzvedávat a já přivážet. Všechno na mě.
Suma sumárum potřebuju práci, která bude jen po,út, ctv a pá mezi cca 9:30-16:00. A navíc kde by zkousli mou ne perfektní francouzštinu.
Mission impossible. 🤷
Zůstávají mi aktuálně možnosti jako úklid... McDonald's.....já taky neberu, že by to byla "podřadná práce", ale n druhou stranu mluvím česky, anglicky, francouzsky a německy, mám za sebou přes 10 let praxe na pozici obchodní referentky/logistika/fakturace/řešení reklamaci se zákazníky atp...
Musím říct, že jsem teď psychicky hodně dole....
PS. Jo a OCR jako v ČR tu neexistuje, vše je jen o domluvě se zaměstnavatelem...a spolehni se na to
Jako ja sla do nove prace , co jsem nikdy nedelala ... a teda spise jsem se tesila 🙂
Ono ja to mam v hlave nastavene spise tak , ze proste me vzali ptz me potrebujou a ptz si me vybrali . Kdyz se mi nebude libit muzu se sebrat a jit domu...
Co se tyce nemocnosti u 1. Syna neznam ze by byl nemocny u 2. Ze tacatku nic a ke konci roku az do brezna jsme si doma nemoc ( kasel ryma zahleneni a silena unava a volest hlavy stridali )... netesim je to proste tak...
Co se tyce stihani delam cca 20h tydne s obcasnym vikendem a je to v pohode...nekdy doma nestihnu nuc a dela vse chlap, jdxz stihnu on resi pak vic deti , nebo co je treba...
Kdyz jsem chodila jen obcas na brigadu o vikendu byl to pro me spise relax.
Ale uprimne za malo penez pracovat nehodlsm, takze jsem orijals vzdy jen nabidky co se mi libily jak naplni prace tak financne ...dokonce jsem hledala i home office v CR ale tam mi nabizeli za 40h tydne to co tu mam za 15h tydne ...tak rikam , ze to ne 😀
@niki1107 ahoj, já jsem v podobné situaci. Jdu do práce po 3 letech RD, předtím jsem ale chodila jen na 1 den v týdnu asi rok a půl. De facto jsem jinak s dětmi 10 let. Jsem lékařka, chci měnit obor na praktické lékařství, snad to vyjde. Jsem totální outsider, málokterý doktor si dovolí zůstat tolik let mimo obor, málokterý doktor má 4 děti. Starší dvě deti jsou školáci (má podzim 3. a 4. trida), mladší dcera jde do první a syn do školky. Bude to záhul.
@veronicka89 Já za málo peněz taky nikam jít nechci, to by pro mě ztrácelo význam. Slovo "podradnejsi" jsem myslela spíše tak, že to není úplně lukrativní práce.. Jiná by zřejmě zněla líp, ale peníze nic moc.
Jinak do práce se svým způsobem taky těším, potřebuji změnu po těch 6letech, kdy jsem mámou na plný úvazek, neexistuje jít někam bez dětí, nějaký rande s manželem 🫣. Ale mám z toho přirozený strach, bude to změna, člověk už nemyslí jen sám na sebe, jsem zvědavá, jak to vše zvládneme. Kamarádka má 2 babičky kolem sebe a je total vysmátá, druhá kamarádka je absolutně bez kohokoliv a s manželem mají co dělat, aby to zvládali, nemluvě o tom, že je to pro ně velká zkouška vztahu.
Ale rozhodně je pravda, že si to musím v hlavě srovnat, je to prostě přirozený posun v životě..
@nikyliz Já se moc neměla kam vrátit (moje práce je ode mě 45km... ano, dřív jsem tak dojížděla 6x týdne, nechápu.. 🫣), manžel byl hodně v práci, aby nás uzivil a stále platí to, že jeho plat je zásadní. Navíc pracuje mnohem blíž, takže by nehrozilo, aby šel třeba na RD za mě a já bych teda nechtěla, miluju čas s nimi a jsem šťastná, že mi to bylo umožněno. Ale respektuji, že někdo začne pracovat hned po šestinedělí, když tu práci miluje nebo prostě musí..
@niki1107 taky nemame hlidani babicky 1000km... proto dokud nebudou deti sobestacne nebudu delat full time... 8 lety je uz ok ... ;)
Jsou zenske co tak s detma delaj od rana do vecera...a to musi byt masakr...
@celaskon87 Moc držím pěsti ❤️. Já si ani nemyslela, že toto řeším jediná, ale je fajn si pokecat s někým, kdo to aktuálně též řeší. Přeji vám, aby se vám to podařilo nějak skloubit 🙏. A ono určitě podaří, vždycky se to nějak udělá.
Ten návrat pytlíkuje hromada lidí různě... Myslím že celkove nastavení systému rodičáku u nás není moc dobré, protože místa ve školkách pro malé děti nejsou a maminky jsou nucené defakto že dne na den zrychlit z "jsem doma" na "chodím kroutit osmičky"... To je prostě špatně 🙁 líbila by se mi možnost postupného návratu a zajištění péče o děti tak, aby to nebyl takový šok pro všechny strany 😅
Tohle prostě řešíme každá... Když jsem se vracela po RD s druhou dcerou do práce, tak jsem taky najela hned na osmičky a pak jsem řešila logistický problém, že práce je do 4 a školka taky 😭 babičky nejsou, chlap dojížděl daleko... Nevzpomínám na to ráda... Bylo to náročné a nešlo to vydrzet. Vzdala jsem to po třičtvrtě roce a našla si zkrácený úvazek za méně peněz, ale zase s lepším work-life balance. U nové práce jsem bez přerušení zvládla porodit a vychovat ještě třetí dceru 😅 ale to je spíš náhoda že mi zaměstnavatel vyšel vstříc...
Chce to vytrvat a hledat něco flexibilního 🙂 ono to půjde...
@anetka1701 Děkuju, to zní povzbudivě a naprosto souhlasím 🙌✨❤️
@niki1107 já teď řeším to samé.
Jsem zdravotní sestra. Do původní prace se vrátit muzu, ale nejde to (směny, začínáme brzo, nestíhala bych vyzvednout a ráno odvést děti).
Takže řeším, co teď.
Buď na par let úplně mimo obor - než budou děti větší.
Nebo najít něco, kde se bude pracovat alespoň od 7:30-8:00 - což je tady v okolí nereálné.
@anetka1701 já si myslím, že už se to nastavení začíná měnit k lepšímu (alespoň v mé sociální bublině). Že už málokterá z kamarádek jde po třetích narozeninách rovnou na plný úvazek. I díky tomu, že dnes si už můžeš trochu rozvrhnout rodičák. Část pracuje už od miminek (většinou HO, či s pomocí babiček) a část (včetně mne) do systému najíždí postupně až třeba od 4 let s pomocí brigád.
U nás paradoxně se dětské skupiny od dvou let sehnat dají, problém mají spíš ti s dětmi tříletými. Dětské skupiny od tří let nejsou dotované a do školek se děti nedostanou.
Jinak já si říkám, jak by bylo fajn, kdyby se šlo vrátit kde jsem byla. Vím že bych zkrácený úvazek klidně dostala a občasné OČR by taky nebyl problém.
Jenže bydlím teď 30 km daleko a hlavně pracovala jsem pouze v odpoledních/večerních směnách a to s dětmi zkrátka nejde (zvládlo to jen pár kolegyň, všechny ale bydlely kousek od práce a měly několik babiček na hlídání).
@eviicka Ahojky, já bych se do své práce taky vrátila, měla jsem ji ráda a mám, ale dojíždět denně 90km prostě nedám... Náklady za dopravu a ten čas strávený na cestách hodně snižuje výdělek, takže se to ani nevyplatí. Kór na zkrácený úvazek a jak píšeš, hodně odpoledních či večerních směn, kdy chci být s dětmi doma.
Ale 100% souhlasím, že je to lepší a lepší, je více zkrácených úvazků, jen mnohdy v jiných sférách než které bysme chtěli..
Holky, všem, které jste tu popsaly vaše životní a rodinné situace moc děkuji a moc bych vám všem od srdce přála, abyste našly takovou práci kde se budete cítit fajn, vyděláte slušné peníze a skloubíte to s rodinou ❤️. Já od včera řeším novou pracovní nabídku, ozvu se vám, až (a vůbec jestli) se to trošku rozjede a budu vědět víc 😊.
Podobné diskuze
- Jít do práce?17
- Návrat do práce po rodičáku. Jak jste to zvládly?71
- Po 6 letech do nové práce a bez pomoci ostatních. Jak jste do zvládli?43
- Zpátky do práce po RD. Jaký byl váš návrat, co se týká stíhání běžných věcí?12
- Návrat do práce po půl roce. Je to podle zákona takto možné?41
- Návrat do práce po rodičovské26
@niki1107 ahoj. Já řeším to stejné, co ty. Ikdyz teda práci mám úplně jinou. Jsem zdravotní sestra, ale na svoje místo se nebudu moci vrátit. Jedna dcera má vývojovou dysfázii, takže bude v logopedickém stacionáři v jedné části Brna a druhou dceru snad vezmou do školky zase v jiné části. No a já bych se na svou službu prostě nedostala včas. Takže přejdu do jiné nemocnice (pod kterou spadá ta naše, takže přestup bude v rámci smlouvy). No ale všechno si musím vyběhat a zařídit sama. Když nebude jiná možnost, tak klidně na pár let vezmu i jinou - horší práci, třeba na pozici ošetřovatelky nebo pomocného personálu. Taky potrebuju zkrácený úvazek.
Můj hlavní cíl je, vrátit se do práce a mezi lidi a postarat se o děti. Na manžela se spolehnout nemůžu, ten má denní, noční a přesčasy, nemá pevnou pracovní dobu. To že budu n horší pozici mi nevadí, nebude to napořád, jen než holky odrostou a budou samostatnejsi. Musím říct že tohle mi nedá spát už od narození té malé, pořád přemýšlím, že jsem si vybrala špatné zaměstnání, že nebudu moct pořádně skloubit práci a péči o holky, to mě hrozně trápí. Doufám, že to nějak zvládnu. Já se mám vracet až koncem listopadu, kdy má malá 3, ale v tom září už musím vědět, kde budou a jak všechno bude. Také ráda podiskutuji s ostatními na tohle téma.