Ahoj holky, mám trápení a potrebovala bych nestranný nazor, i když uvidíte jen muj pohled na věc, třeba poradíte.. jde o tohle, dělám čtyři roky na jednom místě, je nás tu celkem sest. Čtyři staly a dvě nový, jeden kluk mezi zenskyma. Nastoupila jsem jako zástupce vedouci, po tom naše vedouci otěhotněla a její místo nabídli mě. Jako novyho zástupce vybrali kolegyni, se kterou jsem byla úplně v pohode, bavili jsme se, obcas zašli na kafe, docela se i sverovali, myslela jsem, ze je to přátelství( na to kdo to bude delat jsem neměla žádný vliv, vybralo to vedení) jenže ona to nezvládála ani trochu, i sebemenší stres ji úplně rozhodil, vzdala to ani ne po měsíci, nastoupila druhá kolegyne se kterou jsem se opravdu přátelila se vsim všudy, stejně stará jako já, obema je nám do třiceti. Klapalo to dobre, jenže pak jsem otěhotněla já a odesla na rizikové, bohužel o miminko jsem prisla v docela pozdním stadiu, bylo a je to pro mě strašně těžké. Ale jak už to tak bývá, svět se nezastavil a já potrebovala peníze, praci. Co jsem byla pryc( 4 měsíce) to za mě delala tahle kolegyne, kamaradka. Jenže toho na ni bylo moc, hroutila se a dala vypoved, jenže ji zase stahla. Mezitím jsem se já vratila a bohužel jsem začala přicházet na to na co všechno prdela, co nezvladala a ze toho bohužel bylo.. a taky jsem zjistila, ze si nemuzu dovolit ji na nic upozornit, nic ji říct, protože proste ona už to tu vedla čtyři měsíce, tak asi co si dovoluji a pak jsem se doslechla, ze potřebuje ty peníze, ze jsem se neměla vracet, dostala jsem zpatky svoje místo zejo a proste začala byt fakt hnusna, z kamaradky nepřítel. Hrozne mě to bolelo, boli, potrebuju kamarádku, vsevhny co mám bydlí daleko, maji rodiny, ona byla taková blízká a pripada mi to jako desna zrada, ze místo podpory dostanu tohle. Na rovinu jsem ji řekla asi po dvou týdnech, ze se chová hrozne, ze si s ni rada promluvim a něco změníme, ale ze potrebuju vedet o co jde, nee o nic, ona už proste má jen vseho plný zuby. Pak sla za vedením a vše hodila na mě a ze ta starší kolegyne, co před tím nedavala ten zástup vedouci, odesla na nemocenskou kvůli mě, ze ji nebude šéfovat taková mladá slepice( vtip je v tom, ze já jim nikdy neříkám jako udelej tohle, tamto, fungujeme spis jako opravdu kolegové akorát já v kanclu a oni ne, nebylo nikdy nutný bejt nejak ‘ sefovska’ . Zkratka to hodila cely na mě, ze jsem hrozna, zla, ze ji furt jenom něco říkám, fakt si vymyslela. Naštěstí vedení mě zná už a zná i ji, nevěřili ji nic.. ale ona teda chce skončit. A já nevím, mě je z toho hrozne špatně, smutně, připadám si jak poslední blbec na svete. Ze jsem prisla o kamarádku, který jsem vždycky pomohla, dokonce peníze jsem ji napujcovala a iz nikdy je nevidela, v pohode jsem byla a stejně se proti mě obrátila, jakobych to snad udelala naschvál, však já taky chtela byt doma s miminkem.. a i když s celým zbytkem tady vycházím skvele, rozumime si, všechno klape tak mě furt hloda co když má pravdu, co když jsem opravdu špatná, zla a ani mi to třeba nedochází, ze jsem třeba měla držet hubu a opravit vše bez reci, vyhovět ji ve vsem, proste.. no, je mi fakt smutno.
@barulina děkuju. Jen proste nevím, jestli se ji jednoduše hodilo do kramu to hodit na mě a je to kvůli prachum, nebo je to tak tvrdí, ale boli to, doufala jsem v podporu skrz to za jakých okolnosti se vracim a ne toto.. nad skupinkama jsem premyslela, ale pripada mi teď, jakoby se žádný ženský nedalo poradně věřit, jak když neexistuje holka, co proste nema rada zbytečný dramata a chce taky jen čistý přátelství bez využívání. Z Jižních Čech, nechci psat přímo protože už by to nekomu mohlo dojít a nechci v praci vysvětlovat svoje příspěvky zde😁 odkud ty?
Tak se kamaradka nechova,kamaradky jste nikdy nebyli,byli jste kolegyne,lames si hlavu zbytecne,je to jeji problem,ze to nezvladla ne tvuj.Navic kratce po potratu mas jeste rizhazeny hormony a vse te vic trapi.Nechej ji odejit,bude tam klid.Co se tyce penez o ty bych se u ni prihlasila,kdyz se zachovala jak se zachovala,protoze z tebe udelala absolutniho blba,ktereho jen vyuzivala a jeste mu chtela udelat zle...
@marcicek84 no očividně mas pravdu:( já už asi nejak nevím co se dá dneska považovat za přátelství, chodily jsme na kafe, podnikaly výlety, svěřovala se mi, tak já nevím, ale očividně proste vždy jen aby mi ji asi bylo lito a pujcila bych ji.. nebo jak si to jinak vysvětlit. I rodina, přítel mi tohle říká, ale prave jsem chtela i názor někoho kdo nestojí při mě z lásky.. myslíš, ze čtyři měsíce po muzou byt ještě rozhazene hormony? No premyslim nad tím, ze o prachy si reknu, je to par tisíc, nechce se mi ji to nechat po tomhle, jen docela pochybuju, ze mám šanci to z ni dostat.
O penize si rekni a dej termin nez odejde,ze jako nehodlas za ty podrazy uz dele cekat,takze at vyrovna sve dluhy.Kamaradstvi jestli nejake bylo hodila do zachoda a splachla ona a kdyby byla nastvana,tak bych se ji zeptala co si jako predstavovala,ze se stane,kdyz se k tobe zachovala takto nefer,at se aspon postavi k problemu celem a vyrovna sve dluhy,ze uz s ni dale nehodlas mit nic spolecneho.Bude sice urazena,ale musela s tim pocitat.
@marcicek84 jo mas pravdu, udelam to. No to je to, mě přijde, ze pomalu cekala, ze ji snad budu posílat část vyplaty ať teda není zkratka, když jsem se vratila😁 nebo mi to tak alespoň prislo podle toho co vyprávěla jedny holcine, takový reci jako ze ji se to hodí víc kvůli insolvenci, ze jsem měla jit radši jinam když už jsem ji jednou předala a tak.. každopádně dekuji za tvůj komentář, připadám si lip.😊
Život mě naučil, že v práci jsou to vždycky kolegové. Kamarády mám jinde. Naučila mě to zkušenost s kolegou, kterého jsem považovala za kamaráda. Když ho povýšili, byla jsem přesně ten, kdo za něj psal standardy, dělal knihovnu léčiv a jiné, značně časově náročné práce. Ale stejně jako dřív jsem mu občas řekla, že se nechová správně, (on je fakt extrémně schopný doktor a extrémní asociál, navíc cholerik). Došlo to tak, že na mě ječel před celou stanicí, před sestrama, pacientama kvůli naprostý hovadině. Rok jsme spolu nebyli schopní být v jedné místnosti. A já pochopila, že jsme nebyli kamarádi, byli jsme kolegové s podobným pohledem na medicínu a fungování oddělení, nic víc, nic míň. Takže kolegyni bych pustila z hlavy, věnovala bych se práci a kamarády hledala jinde. Já vím, že to není snadné, ale “kamarádi” z práce jsou kamarádi do prvního průseru, do první krizové situace.
@drep jezis:( to je des. Jo to mas fakt pravdu, všichni kámoši, dokud to nejde přes nějakou jejich komfortní zónu..no budu doufat, ze odejde rychle a nejak to tu dáme, je to i takový hrozne neprijemny vedet, ze tu bude teď kolegům vypravet kdoví co, když je schopna si takhle vymyslet u vedení, chtela bych to mít už cely za sebou..
Pravidlo číslo 1! V ženském kolektivu si v současnosti přátelé neděláme. Doba jen taková, že se všichni podraží a nesnasi a nelze už věřit ani běžným kamarádům, tak to je. Čím dříve to pochopíš, tim lépe.... Já byla to samé co ty, naivní a duveriva blbka ( promiň) . Mám kamaráda z práce, ale je to chlap a vidíme se minimálně.
Pravidlo číslo 2 ! Nikdy v práci nepujcuj peníze, neni nic snazšího, než si tím nasrat do bot. Můj kamarád takto půjčil 40 litru svému "kámošovi"... Už je neviděl a ještě je za špatného.
Pravidlo číslo 3 ! Nesverujeme se, není nic horšího než otevřít svoje nitro.
Všechno drsné? Ano, ale roky zkušenosti, jak v práci tak v soukromém životě. Mě podrazily i moje vlastní kamarádky, se kteri jsem vyrůstala. Takže vím, že až půjdu někam do práce, rozhodně nehrozí ta politika, kterou jsem před mateřskou vedla.
@orisek56 ne mas pravdu, naivní blbka fakt jsem no😁 to je to, ze jsem se vždycky snazila kazdyho jednání omlouvat, vždy vidět to dobry a takhle jsem dopadla. Asi už jsem se ji proste nehodila..pripada mi to fakt smutny, ale nic jineho nezbývá no, zase jsem alespoň něco pochopila..
Přesně jak píšou ostatni v práci jsou to kolegyně, ne kamarádky.. Taky pracuju v ženském kolektivu, v kanceláři je nás víc a snažím vycházet se vsema, zároveň je nepovažuju za nějaké super kámošky, ty mám jinde.
Jak říkali moji kolegové ze Skotska. You're here to get the job done, not to win the Miss Sympathy. Jsi tu, abys dělala svou práci, ne abys vyhrála Miss sympatie.
Nikdy jsem se v práci nekamaradila. Všem vykám a nikdy nepracuji ve městě, kde bydlím. Raději budu dojíždět a mit klid, než aby někdo řešil, kde bydlím, co dělá můj manžel, kam chodí děti do školy a potkávala svoje podřízené na každém kroku. Mám ráda svoje soukromí, v práci do něj nikomu nic není. Kolega takhle dojíždí z Německa, druhý pendluje mezi Švýcarskem a ČR, další létají ze Skotska, ja jezdím jen 90km jednu cestu. Holt když je člověk ve vedoucí pozici, nemůže bydlet tam, co celá fabrika.
Ja jsem z Ostravy. Hele, je to kolegyně a nutné kolegové být přáteli fakt nemusi. A pkjud sw zachovala takto, tak je to člověk, kterého ja bych v zivote nechtela a vůbec se jim netrapila. To co předvádí jsou její problémy, ne tvé. Skupiny jsou fajn, já kdysi když jsem se do OV prestehovala nasla přátelé a je to už hezkých pár let. Držím pesti
Na mě to působí tak, že byla "kamarádka s výhodami". Tedy dokud jsi byla nad ní... Pak se karta obrátila a ejhle, ona se ukázala v pravém světle. Netrap se a modli se, ať brzy vypadne. Možná ji prohlédli ostatní dřív, tak jsi asi naivní a příště si dej bacha.
@orisek56 líp bych to nenapsala, pravda pravdoucí
V práci mám známý, už ne kamarádky, protože se to, co jim svěříte, nebo jak jim pomůžete, muže takhle obrátit proti Vám. Je to škoda, bylo by hrozně fajn mít opravdu jistotu přátelství v práci a vědět, že Vás to ve výsledku nepřijde draho, ale o tom asi ten ženský kolektiv je… intriky, ať člověk chce nebo ne. Sama jsem v práci nic neroznášela a pokud se mi něco nelíbilo, řekla jsem to.. a stejně jsem vyšla jako špatná a od “kamarádek” poslouchala špínu na další “kamarádky”..je to smutný. Proto našlapovat opatrně.🙂
Diky vsem za odpovědi. Je to smutny, ale mate pravdu. No do příště jsem teda fest poucena a teď budu jen doufat, ze rychle a klidně odejde..
V praci uznavam kamaradske vztahy a atmosferu. Ale fakt kamosku z prace mam jednu, a to jsem prestastna, ze uz spolu nepracujeme. Chvili jsem ji sefovala a bylo to pro me narocne, ac taky jsem nebyla sef v pravem smyslu slova.
Jedna kolegyne kdysi neustala, ze se s ni nechci kamaradit (obed v praci ano, kino a drink ne). Delala mi peklo, kde co o mne roznasela. Taky jsem zacla pochybovat, zda fakt nejsem arogantni krava, jak se o mne vyjadruje. Kolegove a vedeni stali pri mne. No ona byla celkove psycho, chovani na hrane stalkingu. Proste lidi jsou ruzni, ta tvoje je taky pekna slepice. Preju, at splati dluhy a brzy vypadne 👍
Není to tvoje chyba a ona nebyla tvoje kamarádka, ač se tak tvářila, ale jen do té doby, co se jí to hodilo. Kamarádi se takto rozhodně nechovají, kor v tak obrovsky těžké situaci, v jaké jsi byla. Kamarádka by ti byla oporou, pomáhala ti, podporovala tě, tahle udělala pravý opak. Je dobře, že už to víš a máš možnost si do budoucna najít opravdovou kamarádku. A buď ráda, že vedení stálo za tebou a máš tak evidentně v práci dobrou pověst. Stalo se mi s kolegyní něco podobného, všechny jsme si v práci myslely, jaká je to kamarádka a pak jsme zjistily, že kromě totálních pracovních průserů všude lže, manipuluje, rozsévá zlo. Zmanipulovala lžima bohužel i vedení, které stálo za ní a nám nevěřili, ačkoli jsme byly 4 a měly důkazy + jsme všechny byly v dané práci delší dobu než ona (nejdýl kolegyně 10 let). Přesto se věřilo jí, masakr. Lidi jsou opravdu různí a je to prostě nějaká životní lekce, že si příště musí dávat člověk větší pozor.
Za sebe bych ty penize uz neresila, pokud ti nebudou jo chybet... pro tebe je to pouceni, a kdyz to ted zacnes hrotit, jenom ji dokazes, ze mela pravdu a udelas si zle, jestli mi rozumis... to ti za to nestoji. Kdyz takhle neco "pujcuju", proste pocitam s tim, ze se mi to nemusi vratit.
Přijde mi, že se "kamarádce" líbil plat šéfovské pozice, ale nezvládla náplň práce. Myslela si, že je to léháro, ale kašlala na povinnosti. Když se na to přišlo, chtěla to hodit na někoho jiného. O takovou "kámošku" bych nestála.
Jedna nějaká známá osobnost říkala(nepamatuji si přesně kdo), tady se strašně hejtuje, když někdo chodí k psychologovi, ale já si u něj utřídím myšlenky a mám záruku, že na rozdíl od kámošky mi ty věci nebude předhazovat, někde je roztrubovat, neotočí to proti mně. Citlivé věci je lepší svěřit profíkovi. Neposílám tě k psychologovi, jen je to podle mě dobrá myšlenka, nesvěřovat všechno kamarádce, ale najít si svého terapeuta.
Ono není úplně jednoduché se stát z řadového zaměstnance šéfovou, to si člověk musí držet trochu odstup.
@katule1990 To je blbý, když vedení je takhle slepé. To pak člověk zvažuje, jestli nemá jít radši pryč.
@levandule_k Uvažovala jsem o tom, bylo to strašný období. Ale byla jsem v tu dobu už těhotná a daná kolegyně odcházela na mateřskou, ze který už se tam nevrátí (skončí ji smlouva), tak jsem zůstala. Navíc u nás je hodně těžký si najít kvalifikovanou práci, tak se nějak snažím zkousnout i to, jak se zachovalo to vedení.
@katule1990 JJ to chápu, někde není úplně snadné najít dobrou práci. Ten tvůj příběh je jak z knížky Hadi v oblecích aneb psychopat jde do práce.
@levandule_k To neznám, musím se podívat 😀.
Tak s tím bydlením nevím, já bych řekla, ze chodíme s přítelem na dost akci, ale ještě jsem snad mimo praci nenarazila na nikoho, asi nahoda. Každopádně soukromí je určitě vždy skvela věc. No držte mi palce ať rychle a klidně odejde, je mi úplně😫 mate pravdu, nebyly jsme kamaradky..
@barmil jo takhle, no tak to teda jo. To je jak menší městečko😁
@barmil jee teď koukám, ze to nebyla odpověď pro mě🙈
Nejsi. Sama píšeš, že vedení ji nevěřilio věří tobě. Venuj se práci, v té kamarády mít nemusíš. A napiš na fb na nějakou skupinku a tam najdeš. Odkud jsi?