Zestárla jsem. Jak vnímáte svůj věk vy?
Nikdy jsem si nemyslela, ze se me to nekdy bude tykat. Nebo respektive - to bude aaaz za dlouho! Doted jsem se povazovala za tak mladou! Ale pred par dny mi na stole pristala 15 let stara fotka, kdy jsme s muzem zacali chodit. Takovi mladicci, jsme byli! Ja vlastne ani nevim, cemu se divim. Tahne mi na 40, mam tri deti, o 6 kg navic (zadna hruza), ale ten ksicht je proste jinej. Ani nevim, jak to uteklo a KDY ta zmena nastala. Spis se chci s vami zamyslet, jak vnimate svuje vek vy? Ja jsem vlastne sama se sebou spokojena, neplanuji zadne esteticke zakroky a beru to proste tak, jak to je. Je to zivot a vsichni starneme. A ani bych nechtela byt mladsi, protoze kazdy den mi prinasi pouceni a citim se moudrejsi a vyrovnanejsi. Jen citim z te fotky jakysi sok 😀 Rekla bych, ze do tech 40 let je clovek jeste relativne mlady. Obavam se trochu, ze po te ctyricitce zacne zivot utikat jeste rychleji nez ted, a pak bude brzy 50! 60, 70, 80, smrt…! Citim v sobe, ze neni na co cekat, ze ten spravny okamzik na vsechna odhodlani je prave ted! Nechci svuj zivot promarnit! Mam svuj velky sen, je vsak na nem potreba hodne pracovat, mam k nemu dobre nakroceno, ale unava a prokrastinace me brzdi. Potrebuji se nakopnout. Pojdte si se mnou zafilozofovat. Jak vnimate sve starnuti vy?
Vůbec. Mne je teda “jen” třicet, ale v hromadě věci jsem furt zmatená jako patnáct let nazpátek. Chaotická. A tak dále. A mám to na sobě rada, i když mi to komplikuje život.:D každopádně mi je jedno kolik mi je. Furt se cejtim nejvíc na dvacet tři?:D alw třeba manžel je trochu starší než já a ten už se vidí v hrobě. Jeho maminka tvrdila, ze ji je šedesát snad pět let předem. Myslím, ze to má oposlouchany od ni, oni to hrozne řeší, ze stárnou a jak vypadaj hrozne a tak. Nechápu. Za mě je “sexy” stárnout. Vrásky, víc zkušenosti, brát ten věk jen jako “neco” co mě vyloženě nepolozi. Proste žít. Neodpichovat se od let. Neplanuju ani ve staří (zatím to tak vidím) žádnou operaci, proste… chci stárnout. Chci sebe a to kolem sebe přijmout.
Poslední dva roky to hodně vidím. Dlouho jsem vypadala mladě... Ale jde to z kopce. Vidím to na fotkách, v zrcadle, všude. Vrásky přibývají, vlasy šednou, váha jde dolů jen, když se fakt snažím. Ale přesto všechno jsem spokojená. Zatím. Zatím se držím a neplánuju nic měnit. Krom váhy... Ale to je můj celoživotní boj 😃
Já měla loni 37 a od té doby šílená depka a pokles sebevědomí 🙈 Pořád jsem to nezkousla a teď mi bude 38 😂 Vrásky mě ani tak netrápí ale nárůst váhy celkem dost (cca10kg) a proste s tím vyšším věkem to jde dolu fakt jen tím “nežrat” a mně se moc nechce, už sleduju ze začínám být proste línější🤦♀️
Ta skleslost z věku, cca 2 roky zpět, tedy ve 44. 40 jsou poslední kulatý narozeniny, kdy je ženská kus, celkově. 50? To už půjde prostě spíš hodnotit "nevypadá špatně". Jo, utíká to sakra rychleji, každým rokem větší tempo.
Nevnímám nijak. Nepřijde mi. Bude mi 41, tři děti, 10 kg navíc..ale jsem šťastná a plním si sny. Stárnutí si zatím moc nepřipouštím. Občas mě napadne,že mi táhne na 50 😁 ale nemám moc čas bádat, nejmladší je teprve ve školce.
Beru to hodně podobně jak ty. Mě je 42 a absolutně to nepobírám. Zasekla jsem se někde na 35 a snad tomu furt i věřím a nechci se toho pustit 😀. Taky je pro mě člověk přes 40 už lehce starý a pak si uvědomím, že v tom už jedu taky...a bude jen hůřna hůř. Když mi bylo 20, říkala sem si, že eště ve 30 to bude jako celkem dobrý, že budu jen dospělejší, ale furt mladá... teď si kolikrát říkám, jestli si vůbec můžu vzít krátký kraťasy, krátký šaty, esi to jako není blbý.... Ale řekla bych, že mě na ten věk asi nikdo moc netipuje, aspoň něco no...Ale nechápu, jak někdo říká, že věk je jen číslo. Fakt to nechápu.
Mně se hrozně líbí, jaký mi můj současný věk (37) nabídl pohled na život, priority, na samu sebe. Je to pro mě možná náročnější, protože jsem se rozhodla na sobě pracovat. Cvičení, terapie a řešení minulých bolestí, které ovlivňují mou současnost, seberozvoj, změny v práci. Vrásky mě netrápí, občas se zarazim nad tim, jak funguje gravitace a vzpomenu si, kde jsem měla prsa dřív a kde je mám teď 😄. Jinak dobrý. Mládí bylo fajn, ale teď mi je fajn eště víc.
Těžce nesu "vytahanou" kůži v obličeji, jak to vše klesá, i když se o sebe starám. 🤷🏼♀️ Váhu mám stejnou jak na střední škole i po dětech, jen je břicho s kapsou kůže, ale to mi moc nevadí. Cvičím, nepřežírám se, chodím upravená. Jen ten obličej prostě táhne gravitace. 🙈😫
Je mi 42 (i kdyz jinde trvam stale na 25),mam dve deti a s pritelem jsem rok.Takze muzu starnout jak chci,ale v zamilovane 😁.
Jo,vidim to,ze starnu.Taky jsem lina a unavena.Ale planu mam hromadu,zalib taky...
Jsem rada,ze mi je tolik a mam neco odzito a muzu byt vdecna za kazde nove rano ♥️
No, ja mam 40 a zacala jsem po letech se sebou zase neco delat a vypadam uz zase k svetu, ale vadi mi, ze uz je to jen na chvilku. Nejvic me desi kdyz vidim.srovnavacku celebrit z dob kdy byli mladi a slavni a pak fotku z dnesni doby. Ze z nich ta krasa proste zmizela..
Bude mi letos 40.Mam 20 kg nahoru,šedivé vlasy a nějaké vrásky.Stará se necítím....snažim se si život v rámci možností užívat.Manžel letos bude mít taky 40.On depku z toho má.Nechce to slavit....
Mám 40 za 3 měsíce a taky to vidím, jak u sebe, tak při pohledu na stejně staré ročníky 🙈 na druhou stranu, spousta lidí vypadá skvěle i v padesáti a spousta v 35ti naopak vypadá za zenitem, takže někdy je věk opravdu číslo, nicméně stárneme všichni, někdo fyzicky rychleji, někdo pomaleji. A ačkoliv si fyzicky nejkrásnější, co jsem kdy ve svém životě byla, nepřipadám, dozrávám do fáze, kdy si sama sebe dokážu vážit a mít se ráda i s vráskou uprostřed čela.
Jojo stárneme všichni já i vrstevníci, fotky jsou neúprosným důkazem (a nemusí býtstaré ani 15 let).
Všimla jsem si ale jedné věci, po 40 (teď 43) se začínám měnit psychicky, pohled na život, už uvažuji jinak o životě i smrti, beru ho vice jak je a možná s větší pokorou a menším strachem. Možná tomu přispěla i smrt rodičů, ale věk určitě také.
Bylo mi 45 a je fakt, že je mi z toho někdy pěkně ouzko. Ale už jsem jaksi pochopila, že se nemá cenu tím utápět. Naopak se snažím na sobě pracovat - cvičím, zlepšila jsem jídelníček, snažím se být aktivní. A to se musím sakra snažit, protože mám docela o dost mladšího manžela 😅 Ono taky záleží, jestli máte kolem sebe někoho, kdo vám alespoň trochu zvedá sebevědomí. A třeba můj muž je na tohle skvělý, díky němu mám sebevědomí v pořádku a necítím se ještě do starého železa 😆
@eviicka já to vnímám i před tou 40kou, u mě to je tím, že jediné, co mi chybí, je životní partner a nechci žádná polovičatá řešení, ale uvědomuji si vlastní hodnoty a už nechci ztrácet čas s někým, kdo vnímá život jinak. Jsem vděčná za zdravé a chytré děti, domov, práci i přátele, co mi přišli do života. Nezávidím ostatním, že mají materiálně víc, ani lásku. Věřím, že věci přichází tak, jak mají a v tu správnou chvíli🙂
Na mne to prislo po 45.roce. 40 jeste v pohode. Hlavne mi na tom starnuti vadi ty limity, uz nezvladam to co zamlada, a zdravotne to se mnou najednou slo taky hodne rychle z kopce. Ale doufam, ze jeste bude lip.
Jinak je mi 44, doslovně 5 bílých vlasů , zbytek stále přírodní , vrásky jen kolem oči . Jo , tloustnutí po 40 je problém , zdraví mám ale , ťuk ťuk , dobré . Zatím se nevnímám jako extra stará , ani jako starší , je mi fajn . Možná je to tím , ze mám šestiletého syna , kdo vi … každopádně psychika děla hodně .
Mám to podobně, najednou si uvědomuju, že stárnu a že mi určitým způsobem "ujíždí vlak". Cvičím, pečuju o pleť, jím jakž takž a vlastně neustále cítím, že se posouvám dál, vzadu v hlavě mám pořád ten hlásek, že čas neoklamu a ubíhá nám všem stejně. Možná na to mají vliv i moji rodiče, kteří už ztrácejí síly, objevují se zdravotní trable a vidím na nich úbytek sil. Mám pocit, že pokud chci ještě něco dokázat, nebo si splnit svoje největší sny, je na čase začít teď, protože později už to nepůjde 🙈
Nedávno jsem se bavila s letitou kamarádkou, že naše společná kámoška měla svatbu a padesátníkem. Bliklo mi hlavou, že je o 25let starší a to je hustý. Pak jsem se zamyslela trochu víc a došlo mi, že je 38 a je to 12letý rozdíl a to už docela cajk. Ale já jsem furt 25letá holka. Mám o pár kilo míň, asi pár vrásek, pár šedin, ale pacienti mi furt říkají děvenko nebo sestřičko. Možná už nevydržím tolik nočních v kuse, ale furt jsem zvídavá holka, co bude agitovaně běhat po jipce a tahat mileniály, že žádní zpravy na internetu, ale jdeme raději trénovat tohle a tamto, prostě Hermiona. Stárnutí se mi líbí. Ukotvila jsem se v životě, fyzické projevy koriguju aktivitou a nikdy jsem nebyla tak šťastná a spokojená
Holky, jsem dlouholetý člen Sokola a zrovna teď nacvičuju na slet. Jelikož jsem cvičitelka žákyň, nacvičuju každý slet sbladbu pro osmileté holky a dost často s nimi nakonec i cvičím, protože dost často mají náčiní, u kterého to s mezerou v celku prostě neodcvičíš. A víte co? letos poprvé jsme si musela objednat dres na míru, protože do toho žákyˇmkovskýho se nevejdu! Několik posledních sletů jsem zároveň nacvičovala skladbu s "ženami" (obvykle +-60 let) .. a letos poprvé mi je dres slušně na délku i šířku! ... A tentokrát porvé za ta léta, po dvou dětech a skoro ve čtyřiceti letech jsem se konečně odhodlala cvičit i s "dorostenkami". A je to rozkošný, protože cvičím zároveň s holkama, který jsem si v tom Sokole "sama vychovala" a zároveň třeba se svou maminkou. A všechny střídavě vzpomínáme na své předchozí sletové zážitky "Jo, mravenci (předškoláci), ty jsem cvičila minule..." "jo, v 75... to byly ještě spartakiády... jsme měli takový ty modrý trenýrky... a mávaly na vojáky na tribuně..." Holky, věk je fakt jen číslo! A já na stárnutí prostě nemám čas!
Mě bude za měsíc 44, už. Nikdy jsme na svůj věk nevypadala, vždy mladsi . Mám 2 děti, zatím malé, bude jim 10 a 8 , užívám si to.. Mám asi o 5 kg víc než ve 20, ale tělo se začíná měnit, už není pevne. Přiznám se, jako necvicim, budu muset začít, ale nejsem na to .. Změnily se mi proporce těla, přibylo trochu vrásek a šedých vlasů. Ale moje mamka byla v 45 šedivá celá , já nic .. Jinak si užívám života, ještě nehodnotim..
Ja te chapu. Tohle mam tedy zatim jen u fotky pred deseti lety. Pripada mi to jako dve uplne jine verze meho ja. Nejen vizualne, ale i mentalne. Ale tak to asi bude v poradku, zivot je dynamicky a clovek se v prubehu let vyviji, meni. Starnem. Jako da se to vselijak vylepsovat, upravovat. Nekdo ma stesti na lepsi geny. Celkove moc nesouznim s kultem mladi, ktery se ted tlaci. Sama poslednich deset let litam jen kolem deti, tri tehotenstvi, porody, dlouhodobe kojeni, nevyspani a unava mi trochu vzali "mladi" a podepsali se na me. Nekdy se citim na sedesat a to je mi je 35. Nicmene sedivim dost. Ne, sem tam vlas. Dlouho jsem to barvila, maskovala, ale po ctrnacti dnech bila dalnice ve vlasech me rozcilovala. Takze ted odrustam a jsem s tim v pohode. Vlastne nevim, zda jsem stara nebo mlada, mam stale akne a sedivou hlavu. 😁 Nicmene si myslim, ze zivot neni o tom vizualu, ale o tom, jak je clovek sam se sebou a se svym zivotem spokojeny a to vyzaruje ven a dela ten spravny esprit. Pak je jedno, jestli mas sede vlasy, vrasky nebo ne. 🙂
Me bude 37 a porad si prijdu mlada 😂 Takovy ten aha moment prijde ve chvilich jako treba na kamaradky svatbe, kde vidim po 20 letech jejiho bratrance, ktereho si pamatuju jako maleho klucinu a ted je to chlap s vlastni rodinou.
Rozumiem ti velmi, velmi to so mnou zarezonovalo. Nikdy som nic take neriesila v ziadnom vekovom obdobi, ale teraz ano - vnimam kazdu vrasku a skor ako sediny to, ze su vlasy furt take nijake a kila navyse a vsetko. Snazim sa s tym bojovat, ale cas od casu ma to prepadne. Tak som si tu k tebe prisla povzdychnut, ze ano zestarla jsem.
Mamka sa pred pár rokmi vi svojej 65-tke sťažovala babke, ktorá v tej dobe mala 93, že je stará. Babka sa jej smiala, že je v najlepšom veku a čo by vraj za to dala, mať 65 😁 takze na toto myslím, keď najdem na sebe niečo “spôsobené vekom” 😂
@aedoss Ja zacala sedivet brzo, kolem 20 a ted uz to taky doslo do stadia, kdy premyslim co s tim.
Driv stacilo jednou za cca 6 tydnu nabarvit a tech par bilych vlasu se v odrostu ztratilo.
Ted mam vlasy sedive tak z 50 % a uz to vypada blbe po tech 14 dnech. Me asi ani nevadi sediny, ale ten kontrast odrostu a zbytku vlasu.
Ve stredu jdu k nove kadernici, tak uvidime, co vymysli, abych nemusela barvit tak casto, ale i si pohravam s myslenkou, ze to take necham odrust.
Svoje vlasy mam svetle, tak by ty sediny vypadaly jako melir.
Zvyknes si😃 Mě před 40 taky bylo najednou divné jak vypadám, ze zrcadla,z fotek na mě koukala paní,holka zmizela.. Je to divny,ale buhužel, neuděláme nic. Všimla jsem si i v okoli u ostatních žen,ze mezi 35-40 se holcici vzhled najednou promění. I když to jsou porad hezke,štíhlé, upravené ženské co o sebe dbají,tak stejně mladí je pryč.. Mě třeba do těch 35-37 kolikrát cizi lidi vůbec neodhalili věk, často mi ubírali i 10let. Ted ve 46letech se mi to dlouho nestalo,přestože jsem nestloustla,nemám šedivé vlasy,beham,cvičím, mám relativně malé dite s tricitkou si mě proste nikdo nesplete 😃
.