Žena v domácnosti. Jaký k tomu máte důvod? Jak se s tím vyrovnáváte?

Dnešní doba je zaměřená na výkon. Po zádech se vzájemně plácají ty ženy, co mají plný úvazek a zároveň pečují o děti. Vetsinou není co závidět, ale samy to nepřiznají. Děti ve stresu, mama pořád pryč,.....Nevidím důvod k tomu, proč nebýt doma, pokud to tobě bude vyhovovat? Děti budou šťastné. Pokud si to prejes i ty, jdi do toho. Jen tedy pak duchod asi nic moc, no ..ale to asi u nikoho ve výsledku.
Ja jsem studovala dost těžkou a specializovanou vysokou školu na to , abych teď léta studia a praxe zahodila a byla doma, ale ruku na srdce, někdy si říkám, že by mi možná bylo i líp 😁 tenhle rychlej vykonnej svet mi nesedí. Ale úplně doma - to asi zas ne, bojím se, že jako introvert bych byla strašně osamělá. Takze volím puluvazek. Je to kompromis a pak stíhám krásně všechno, trochu pracovat, věnovat se dětem, lenošit, uklidit, a hodně času i sama pro sebe, který životně potřebuju.

Já jsem v této situaci byla, děti máme tři malé a smysl by to dávalo. Kdybych se tak rozhodla, mohlo by si okolí trhnout - vůbec by mě nezajímalo, co si kdo myslí, ale to je moje osobní nastavení, nesnáším takovéto vesnické strkání nosu do polívky ostatních. Co je důležitější než rodina? Nic a ty jí chceš dát maximum.
Já jsem se rozhodla jít pracovat a po skoro roce nelituju, sama sebe vnímám lépe než na mateřské, cítím můj přínos společnosti, dělá mi dobře kolektiv na denní bázi, děcka udělaly velký krok k samostatnosti (třeba zrovna osmiletý chodí ráno do školy sám), plat se vždy hodí a kdyby se něco pokazilo (muž by nás nemohl živit), budu mít mnohem lepší pozici na trhu práce než jako žena v domácnosti. Ono na tu práci doma lze někoho najmout (třeba paní na úklid) a mezitím jinde vydělám víc.
Ale je to jen tvoje rozhodnutí.

@neomenia to je asi taky třeba přiznat, že mám cca 3/4 úvazek a navíc ve školství, tzn. prázdniny trávím s dětmi

My jsme doma oba, nechodíme do zaměstnání z vlastního rozhodnutí, peníze máme vyřešené. Je mi fuk, co si o tom kdo myslí, nám to maximálně vyhovuje.

Na názor ostatních se vykašli, důležité je, abys byla spokojená ty. Já bych asi přemýšlela v tom dlouhodobém horizontu: Budeš mít nějaký prostor se realizovat i mimo rodinu? Budeš mít nějaké vlastní finance (aby sis nemusela manželovi říkat např. o peníze na dárky nebo kadeřnici)? Co budeš dělat, až děti vyletí z hnízda? Co bys dělala v případě, že se nedejbože rozvedete? Budeš mít nějakou finanční rezervu? Budeš si schopná najít práci i s velkou mezerou v životopise? Promysli si to. Důležité je, aby ve vztahu nevznikla i nějaká nerovnováha (já platím, ty skákej jak pískám). Budeš na celou domácnost sama nebo i muž občas přiloží ruku k dílu? Pokud ne, nebude tě to štvát? Bude muž očekávat teplou večeři v sedm večer a přes to nejede vlak? Nebo si budeš moct vyrazit s kamarádkou? Tohle všechno bych si dobře rozmyslela. Pokud ti z toho vyjde, že do toho chceš jít, tak proč ne? 😊

@antoinet to je ideální 👍 tak nějak to mívala moje mama učitelka a vzpomínám, že byla hodně s námi, proto je pro mě přirozené být taky hodně s mými dětmi ( dokud o to budou stát 🙂

Asi ano, myslím, že na to společnost pořád pohlíží tak, že nic neděláš a necháš se živit manželem. To si ale lidi mysli o každé matce na mateřský, jen do těch 3 let to lidi nějak akceptují. Záleží na tvém osobním nastavení, pokud to máš v hlavě srovnaný, že se realizujes jinde než v práci, tak jen do toho. Ale připravila bych si univerzální odpověď na dotazy, proč nepracujes 😀 navíc v západní Evropě nebo USA je to mnohem běžnější než tady u nás.

@marimanta ty jo, to by mě zajímalo to vyřešení financí, jestli to není moc osobní, anebo nepříjemné

@neomenia Pod první část se podepíšu. Jsem na rodičovské, ale dělám na půl úvazku jen z domu, musím. Sice nejsem pořád pryč, ale máš pravdu. Každý mi říká, jak jsem dobrá, jak mi závidí a já jim říkám, že na tom není co k závidění, že padám často na hubu a je to stres. Jako dělám to pro peníze a jasně, baví mě to, ale teda je to dřina. Naprosto chápu ženy, co se věnují jen domácnosti, to já závidím jim a nejsou pro mě nijak méněcenné, naopak.

Kéž bychom si to mohli dovolit! Zůstala bych v domácnosti hned, nedokážu si představit, že po rodičovské budu muset zvládat vše, co zvládám teď (děti, dům, domácnost, zahrada) + minimálně 8h v práci. Kéž bych mohla mít aspoň zkrácený úvazek! Bylo by mi jedno, co si kdo o mě myslí a jak se na mě dívá, ti, co mám ráda, by to pochopili, ti ostatní, ať si myslí, co chtějí. Však zůstat doma, dokud jsou děti malé a stojí o mě, neznamená, že si za pár let, až se víc osamostatní, nenajdu práci. Navíc být v domácnosti ještě neznamená válet se na gauči, ale člověk může i pracovat na svém seberozvoji a časem ho může živit to, co ho skutečně baví. Pro mě by byl ideál vrátit se na větší úvazek do práce tak v 7 či 8 letech nejmladšího dítěte.

Do prace jsem nastoupila az ted v zari, kdy detem bylo 8 a 10. A jen na pul uvazku. Do te doby jsem byla v domacnosti. Priprav se na to, ze kdyz reknes ,ze jsi v domacnosti, tak se lidi budou tvarit jak kdyby si rekla ze slapes. Nam to ale tak vyhovovalo, tak jsem na lidi kaslala.

@tulikiss můžu se zeptat? Jak se ty roky řeší do důchodu? Uznaji je?

Já byla před rodičákem v domácnosti, a až mi skončí rodičák, tak taky budu. Jako najdou se lidi co nechápou, ale jsou i lidi co naopak řeknou že je to fajn. Hlavní je že to tak vyhovuje nám s manželem.

@lachtanice86 ty roky jsou proste bez pojisteni, ale ja zadny duchod u nas uz stejne neocekavam

@tulikiss Přesně, manžel mi říká že naše generace se stejně důchodu nedožije 😄

Ja jsem v domacnosti. Pred detmi jsem byla pracovne velmi uspesna, karierne vysoko, zivot v zahranici, vyhovovalo nam to. Ale ambice jsem si splnila, ted muzu byt doma. Ano, deti jsou zatim male, 3 a 6, od zari pujde mladsi do skolky, ale i tak se do prace nechystam, financne to nepotrebujeme, jsme zajisteni uz ted, manzela ale prace bavi, takze tam chodi, ale je flexibilni, syna do/ze skoly vesmes pokryva on, mame i chuvu, ktera se s detmi chodi hrat, abych ja mohla od deti pryc. Pani na uklid jsme az do covidu meli taky, na leto jedeme pryc, pak budu hledat novou.
Takze ja nejenomze jsem v domacnosti, ale syna vozi manzel, mame pani na uklid a chuvu 🙂 Kazdemu jak to vyhovuje, nikomu skladat ucty nemusim, kdyz se nekdy pta, co delam, reklnu, ze se venuji detem, tecka.

Ja uz mam po 6 letech doma pocit, ze se zblaznim🙂, takze za sebe bych volila nejaky kompromis na kratsi dobu nebo brigadu. Kazdopadne cizi lidi nema vubec cenu resit. Podle toho by byla loser kazda, ktera nepracuje minimalne od konce sestinedeli, a do toho po vecerech nepece, nesije atd. atd., dosad si podle libosti 🙂 Neresila bych ale asi ani manzela. Mozna je to jen moje paranoia a uskali psaneho textu, ale jsem na svobodu ve vztahu docela citliva a "chci, abys zustala doma" bych asi ja osobne nevnimala dobre. Zkratka jestli to tak vyhovuje tobe a citis to tak, tak to udelej.

Přiznám se, že nm z okolí neznám nikoho v domácnosti, ale souhlasím s výše uvedeným - tahle doba jede na výkon a spotřebu a to je zkáza. Já, bývalý workoholik, co si svojí hodnotu dokazoval množstvím presčasových hodin, bych do toho šla kvůli dětem i sobě. Velká otázka je finanční závislost, to by nebylo pro mě a myslím, že ani pro manžela.

Přímou zkušenost nemám. Ale nejspíš mě to čeká. U mě to nebylo, že bych chtěla já nebo manžel, abych zůstala doma. Nicméně okolnosti nás asi donutí. Mladšího, 3 roky, nevzali do školky u nás v obci a popravdě se nám ho nechce dovážet do jiné. Bylo by to technicky strašně těžko proveditelné v některé dny. Já jsem zdravotník a nejspíš bych nastoupila na směny, takže bych nemohla ani vyzvedávat a ani dovážet do školky, když budu mít denní. Manžel má kancelářskou práci, kdy nemá určitou pracovní dobu, ale někdy se to semele tak, že musí urychleně něco udělat a teď, když máte školky, jednu do půl 4 a druhou do 3, je možné, aby vyzvedl jen jeden rodič, který zrovna v tu chvíli musí něco neodkladného udělat, nemáte prarodiče a nikoho jiného, kdo by vyzvedl... jednoduše jsme se dohodli, pokud se u nás místo neuvolní, zůstanu ještě rok doma. Finančně jsme na tom naštěstí dobře. Jenže tohle je situace, kdy si to můžeme dovolit. Když jsme se o tom bavili s někým jiným, ani jsem kromě pár lidí neměla pocit, že by mě měli za "nemakačenka", ba naopak, starší říkali, že děláme jen dobře, že se namakám za život dost a děti odrostou. Spíš negativní reakce přišla od vrstevníků, 30+. Pořád si ale říkám, jaký si to uděláš, takový to máš a jsme neskutečně vděční za to, že máme tu příležitost a můžu zůstat ještě nějakou dobu doma. Nicméně, pokud dítko vezmou k nám do školky, půjdu do práce, avšak jen na poloviční úvazek. Takhle jsme to měli nastavené od začátku.

@felixfelicis ano, mas pravdu s tou svobodou. Ve skole ma syn spoluzaka, jehoz tatinek jezdi Teslou a financne jsou jeste nekde jinde a ON chce, aby manzelka byla doma, venovala se klukum, on je zabezpeci. Ona je velmi mila, ale velmi poddajna, vidim, ze jito uplne nevyhovuje, ale kvuli klukum by se rozkrajela, tak je doma. Maji deti 7 a 5, takze otazka je, co za 2-3 roky, ale mas pravdu, takhle bych to JA nechtela.

Muj manzel velmi ocenuje, ze jsem doma a o vsechno se staram, on jako cizinec nezaridi ani vymenu pneumatik u auta, vsechno resim ja. Ale nikdy by nerekl, ze CHCE abych byla doma a tohle obhospodarovala. To, ze to tak chci ja, ale velm iocenuje, jestli to dava smysl. Kdyz reknu, ze chci do prace, bude prvni, kdo me podpori a bude vymyslet, jak to udelame.

@hani_na tomuto zas nerozumim uplne ja - jestli jsme manzele, rodina, jsou penize nase, nikoliv moje/tvoje a "financne zavisla" si rozhodne nepripadam. Ja umim nabidnout to, co neumi manzel - obstarat, aby deti chodily obliknute, obute, ohlidat jejich doktory, zubare, ocni, logopedie, rodicovske dny, prihlasky do skolek, potvrzeni od doktora, a milion dalsiho, on prinese penize. Spolu jsme team, bez jednoho nebo druheho by to neslapalo. Nevydelavam uz 7 let a jeste par let jistotne nebudu, menecenna nebo zavisla si vubec nepripadam. A jako zavislou me nevnima ani manzel, jsme jeho rodina, on je rad, ze se o nas muze starat. Ja jsem mu za nas zivotni standard velmi vdecna, taky mu to rikam, on mi zase casto rika, jak je rad, ze jsem doma a on nemusi resit nakup boticek a pplaveckych bryli...

Ahoj, ja si to umim predstavit, protoze pokud se clovek detem naplno venuje, muze to klidne byt celodenni cinnost 😉 Ja teda ale mam takovej kompromis a to je zkraceny uvazek, navic v kombinaci s HO a nemuzu si to vynachvalit...mam dost casu na vsechno a zaroven jsem i v praci a nejenom doma, takze doporucuju 🙂👍

Já mám sama u sebe pocit, že i když pracuju docela dost (ale z domu), tak má moje okolí pocit, že nepracuju vůbec, protože z domu se to přece nepočítá, takže to vyjde prašť jako uhoď. Dřív by pro mě představa života jakožto ženy v domácnosti byla doslova noční můra, protože péče o domácnost mi fakt nic neříkala. Dneska už mě uklízení a vaření zdaleka neobtěžuje tolik, jako dřív, takže si to představit dokážu, tím spíš, pokud bych měla i prostor pro vlastní koníčky. Odrazovaly by mě od toho ale finance a jistota, že důchod mít prostě nebudu. Mám kamarádku, která je ženou v domácnosti posledních 19 let (porodila hned po závěrečných zkouškách ve škole) a nejsem si jistá, do jaké míry je tak spokojená, a do jaké míry má spíš obavu na tomhle stavu něco měnit (například říká, že v podstatě neumí vůbec ovládat počítač, e-mail si zřídila snad teprve nedávno a myslím, že ho stejně nepoužívá, internetový bankovnictví ji děsí, vše platí složenkama, ze školy všechno zapomněla.) Každopádně jsem si nikdy neříkala, že je flákač, naopak jsem ji obdivovala, jak dokáže den za dnem udržovat svou domácnost jak ze škatulky, každej den vařit a ještě si vůbec nestěžovat, já upřímně říkám, že bych to nezvládla, potřebuju prostě tu změnu prostředí, finanční nezávislost....Je ale fakt, že její manžel je jeden z těch chlapů, co nikdy nedělil na moje a tvoje a kasu drží ona. Na druhou stranu moje příbuzná byla svým manželem natlačena do toho, že dokud nebudou obě děti ve škole, nesmí pracovat, pak směla jít na zkrácený úvazek. Kdykoliv se jí ale něco nelíbilo anebo chtěla něco rozhodnout jinak, tak jí manžel vpálil, že on vydělává, takže ona musí mlčet a poslouchat. Dneska se role obrátily, on je v důchodu, ona musí poprvé v životě pracovat na plný úvazek, protože jemu se zdá, že mají málo, přitom jsou už oba nemocní a potřebovali by spíš do důchodu oba, ona by ale měla důchod tak malý, že do něj teď prostě nastoupit nemůže. Těžko ti radit, když do vaší situace nevidím, každopádně se rozhodni jen podle toho, co bude vyhovovat tobě, popřípadě dětem. Pro manžela bude samozřejmě pohodlnější, když budeš doma, budeš mu dělat servis a budeš na něm závislá, budě tě mít jistou. Jestli to bude tak výhodný i pro tebe, záleží na tom, jak to vnímáš ty....

Tvl Co bych za to dala... Nemuset chodit do prace! Mejdany, jezdeni na svoji herce, kdykoliv kamkoliv, cestovani kam se mi zachce, s deckama se valet na gauci, to je proste luxus, kterej si nemuzu dovolit 😂😂🍺👍 ale preju ho vsem

Zdravím, mám tři děti a až mi s nejmladším doběhne rodičovská tak budu doma. Nejstarší dcera bude od příštího roku na domácím vzdělávání. Což je hlavní důvod zůstat v domácnosti, ale upřímně vidím tu i další. Chci být s dětmi, co to půjde.. později půjdou na střední, vejsku a už se ten čas nikdy nevrátí..chci si prostě užít rodinu, být přítomná.. mám rodiče top managery a upřímně moc jsem toho pritomna s nimi nezažila...se svými dětmi však chci blízkost zažívat... Dál jsou tu přízemní argumenty jako zahrada/dům jak krava, sad..tedy hromada práce. 🙂 Nevím jak se na to, že zůstanu "doma" dívají lidi, je mi to jedno ... a stýkám se s podobně smýšlejícími lidmi. Toto je hodně osobní rozhodnutí a až je člověk rozhodnut, tak se nemusí nikomu obhajovat, či cokoliv vysvětlovat. 🙂

Pokud máte vyřešené finance a tobě to doma vyhovuje a manžel s tím je taky v pohodě, tak se na názor kohokoliv jiného můžeš tak vysoká vysrat. 🙂

(Já osobně si to nedovedu představit nechodit do práce, potřebuji se cítit užitečná a že rodině přináším po nějaké finance. Navíc já bych se v domácnosti zbláznila nejsem ten správný typ na to. Jsem doma tři roky a je to naprostý utrpení, už se hrozně těším až začnu aspoň částečně pracovat.)

@9radka9 z investic, které jsme udělali v době, kdy jsme ještě do práce chodili, plus pobírám odměnu pěstouna 😉
Máme hospodářství, snažíme se o alespoň částečnou soběstačnost, takže se určitě nenudíme. Práce máme až až, jen ne v zaměstnání 🙃

@janedv Já jsem aktuálně taky na rodičovské a bez manžela bych se sama neuživila ani náhodou, já platím věci pro malého a menší nákupy jídla přes týden. Ale můj manžel, byť manažer v korporáru, by mě prostě neživil, respektive ano, ale protože sám je poměrně setřivý, hodně investuje a , chtěl by totéž po mně a to bych nedala já. Tak to máme a vyhovuje nám to.

Práce v domácnosti je prostě záhul a bojím se jak budu zvládat jak práci, tak dítě a ještě domácnost. Pokud mate tu možnost, proč ne, nevidim na tom nic spatnyho. Naopak - pohlizim na to jako na luxus co si nemůže dovolit každej.)

Já si říkám, že až bude mladšímu 3 roky, tak že půjdu jen na částečný na nějakou dobu. Nedovedu si představit být 10 hodin mimo domov, přijít možná tak v sedm, pak mít druhou šichtu doma, kterou bych ani nestihla, o víkendu chalupy apod, děti bych pomalu neviděla. Manžel vydělává dost, že bych mohla být i doma. Ale jo, říkám si, co by říkali ostatní. Pohybuji se mezi cílevědomými vysokoškoláky, i já mám kariéru, tak by bylo divné to zahodit.