Výběr místa k životu. Brali jste ohled i na vaše rodiče skrze vzdálenost?
Když jste vybírali bydlení, rozhodovali jste se čistě podle sebe nebo jste brali “ohled” i na vaše rodiče skrze vzdálenost?
Pro mě jsou rodiče součástí mého života a "nepřežila" bych, kdyby bydleli daleko ode mě. Máma je tak 45 minut po Praze MHD a už to mi přijde až až. Jezdí k nám 2-3x týdně, vnoučata vidí hodně. Když jsme přemýšleli nad domem, vzdálenost taky uvažuji. Ale já jsem zvyklá na Prahu, satelity mě moc neberou, tam nic není. Tchánovci jsou za Prahou, asi 30-40 minut autem.
Ja sla za praci z Jizni Moravy do Strednich Cech, takze veskerou rodinu mam tam, s mamkou se vidame parkrat do roka...
Tady mi to nikdy uplne neprirostlo k srdci, Morava je Morava proste😌, ale jestli se nekdy vratim, tak az na duchod 😅
Jsem Pražanda a chvíli.jsem žila v Liberci. Kraj ke hezký a ocenila js velmi blízkost hor na lyžování a v létě na kolo ( jsme s manželem aktivní lidi vcelku). Ale stýskalo se mi, chyběli mi lidi, kultura, dokonce i metro 😀 a jooo, i po mámě se mi stýskalo, v pětadvaceti 😁 nakonec jsme zpět v Praze, a jsem spokojená, babička 5 min od nás, mám tu prostě kořeny a to město miluju❤️
Dle sebe, ohledy jsem moc nebrala
Ja jsem sla uplne jinam - puvodne z Jablonce jsem po par letech v Brne a pak Praze koupila domek u Tabora, ktery me proste ucaroval. Beru to tak, ze za sebou autem tak jako tak dojedem, alespon na dyl... Proste bud bydli rodina fakt pet minut od sebe a nebo je to podle me jedno jestli 45 min, hodka a pul a nebo dve... 🙂 A jsem spokojena moc.. 🙂 kazdy to ma jinak, musis si seradit priority, coz neni vzdycky lehky,..
Ne. Bydlime ve Švédsku. To rozhodnutí nebylo úplně těžký, pac jsme chtěli aby naše rodina byla pohromadě ( ne ja s detma v cechach a manzel v zahr kvůli praci) s tím, ze za prarodicema samozřejmě budeme jezdit ( s modernima prostredkama to není zas takovej problem že, a evropa není oceanie) . ;) rozmejslela bych se, kdyby doletova vzdalenost byla vic nez 12 hodin a vic nez jeden prestup.
Vyberali sme čisto podľa seba a našej budúcej rodiny. 😊
Podle sebe, ale jedním kritériem byla dojezdová vzdálenost do mužovy práce. Vybrali jsme nakonec na úplném okraji pomyslného perimetru, 50 km 🙂
Kamaradka vybirala misto podle sebe, dojezdovy cas do prahy, a i lokalitu, aby to bylo podobne dostupne k obojim rodicum. Takze proste nekde mezi. Hledali asi i vic jak rok.. My nemeli co vybirat, proste mame to co je.
My jsme vybirali blizko rodicum, tchanovcum, svagrovi, kamaradum, do Prahy. U vsech budeme do 15 minut cca, vidame se hodne casto a tahle sit je pro me i manzela dulezita, takze i pro deti 😉 Zila jsem v zahranici (sama) a dlouhodobe si to neumim predstavit. Dojezd hodinu je pro me uz moc, to po praci clovek neda. Tak do te pul hodky to jeste jde.
Ano, zohlednili jsme to. Přiznám se, že jsme bydlení vybírali tak, aby byli rodiče v nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti, ale aby nebyli úplně za rohem (zase tak super vztahy nemáme, abych je tady chtěla 3x týdně na kafe). Vyšlo nám to hezky, jsme v podstatě na půl cesty mezi nimi, dojezd cca 25min.
No my vybírali poblíž, vesnice , v okolí města, kde jsme vyrostli ,ať pak to prarodiče nemají daleko k vnoučatům..Nakonec bydlíme od nich kousek cca 5-6minut autem a stavuji se za vnukem tak 3x do roka...ale nelituji mám tu ještě ségru a u té jsem moc ráda, že bydlíme blízko...navíc jsme neztratili kontakt s kamarády...
Díky holky 🫶 My teď aktuálně máme tchány na Ostravsku, moji mamku s babi na Vysočině a my jsme v Brně. Chceme z Brna pryč, ideálně do podhůří Beskyd. K tchánům a švagrové by to bylo blíž, muže to tam taky táhne, pochází odtud, mě se lokalita taky moc líbí, ale brzdí mě to, ze bych nechala mámu skoro 250 km od nás. Řešením by bylo vícegenerační bydlení, muž s tím nemá problém, ale já nevím, jestli by to dělalo dobrotu. Když jsme to parkrát nadhodili, tak mamka vyhýbavě řekla, proč to řešíme, ze ona se stěhovat nebude 😓My na Vysočinu zrovna nechceme, neměli bychom tam pracovní uplatnění 😓🤷🏻♀️ Myslíte, ze je moc “drzé” chtít, aby nám máma řekla, jak by si to do budoucna představovala ona? Teď jsou tam s babi dvě, babi je ťuk ťuk zdravá a čilá, ale léta přibývají oběma 🤷🏻♀️🤷🏻♀️🤷🏻♀️
My jsme to řešili celkem dost. Když jsme byli sami, tak jsme bydleli v Praze, vídali jsme se s rodinou relativně málo (cca 4h cesty), užili jsme si velkoměsta. Když jsme plánovali rodinu, chtěli jsme postavit dům, tak jsme šli zpět, bydlíme relativně kousek od mé rodiny (cca 20min), vídáme se dost. Manžel má jen rodiče, ti jsou cca hodinu cesty, vídáme se 1x týdně a počítáme s tím, že kdyby jeden z nich zůstal sám, že bychom se snažili mu sehnat třeba byt v místě, kde bydlíme my.
Já si postavila dům u našich, líbí se mi dřívější model rodiny na jednom dvoře. Takže mám za sousedy tátu i moji babičku, brácha se švagrovou budou stavět ted vedle nás. Je to strašně fajn. Muž má rodiče půl hodiny autem od nás. Ale pokud se ptáš jak bych to řešila, tak asi tak, pokud tvoje mamka nikoho jiného nemá a chcete se v novém bydlišti usadit na dýl, realizovala bych bydlení s myšlenkou, kam mamku dám, kdyby bylo se potřeba postarat. Takže my třeba máme v přízemí domu jeden pokoj, zatím ho máme jako šatno pracovnu, ale je dělaný s tím, že až bude jen jeden rodič od manžela, tak půjde k nám, už je jim přes 80 let. Zatím ve dvou to zvládají, ale sám v domě pak nikdo nebude chtít být. A dokud bude tvoje mamka fit, tak bych k ní jezdila na víkendy třeba jednou za 2-3 týdny, pokud je to možné, aby jste se užily a aby ji vnoučata znaly.
@petrasipkova1 díky, taky bych to tak viděla. Ta zadní vrátka do budoucna 👍
@petrasipkova1 jinak se teď (máme k sobě přes 100 km) vídáme do 2-3 týdny, takže to by asi zůstalo stejné….
Já jsem z Krkonoš, na VŠ jsem šla do Brna, tam začala i pracovat a našla si Brňáka. Chtěli jsme původně stavět kousek od Brna, ale nechtělo se nám dávat šilený pálky za ne úplně ideální pozemky, tak jsem si řekli, že půjdeme někam dál (pracujeme z domu dlouhodobě), kde to bude levnější a všechno tam bude a nebudeme muset pak třeba furt taxikařit dětem. Chtěli jsme bydlet na vlaku, protože jsme v té době ani nechtěli auto. No koukli jsme se do mapy, hele Břeclav, okresní město, železniční uzel, kolik tam stojej ty baráky, hele to je míň než ten pozemek kolem Brna, no a a za dva týdny jsme ten barák v centru kupovali. Nikoho jsme tu neměli a byli tu tak jednou v životě. Chlapově rodině jsme to prostě oznámili. Mohli se úplně zbláznit, jak kdybychom se stěhovali snad někam do půlky Sibiře. Naši to vzali úplně v pohodě. Je jim jedno, jestli jezdí 250 km nebo 300 km... Jsem ale ze tří dětí, ségra bydlí pořád s našima, brácha do 30 km od nich. Pokud by se třeba jednou naši chtěli přeusnout sem (jim by to ani nevadilo), tak na to podmínky máme (byt navíc).
Muj muz je z vychodniho Slovenska, jedna z prvnich veci, co jsem mu rekla na zacatku vztahu, byla, ze pokud spolu budeme zit a mit rodinu, tak at nepocita s tim, ze se odstehuju na Slovensko nebo kamkoli jinam po svete (samozrejme potreba postarat se o jeho rodice a podobne, to je jasny, ze bychom nebo ze budeme resit, pripadne nejaka super uzasna pracovni nabidka na velmi omezenou dobu), obdivuju, ze dokazal odejit od rodiny a zacit od nuly nekde sam, ja bych to nezvladla, mama zije sama, mam jeste babicku a neumim si predstavit odvezt jim nekam daleko vnoucata. Nevidame se nijak extra casto. mama pracuje a ma toho hodne, ale vim, ze kdyz budu potrebovat, sedne do auta a za max 30 minut je u me, to samy opacne.
Vyrostla jsem v Praze, cela moje rodina je v Praze, nekteri se presouvaji dal od Prahy, my taky ted bydlime mimo Prahu a budeme stavet mimo Prahu, ale porad je pro vsechny Praha mistem zamestnani, syn ted do Prahy nastupuje do skoly, takze ne, ja bych nikam daleko nesla a ano, beru v tomhle ohled i na rodinu. Jako hranicni by pro me bylo Brno, jizni Morava, to porad beru vuci Praze jako relativne “kousek”.
Jinak co se tyce pece o pribuzne, tak stavime ted aktualne dum, je prizemni a ma oddelena “kridla” - nase soukroma cast s loznici, pokojicky a vetsi koupelnou a na opacnem konci chodby je pracovna/pokoj pro hosty a u toho mensi koupelna se sprchou, pocitame, ze kterykoli z rodicu bude potrebovat peci, tak bude mit tenhle pokoj. Ma i svuj vystup na mensi terasu a zahradu a pres terasku se da rovnou dostat do kuchyne, takze je to podle me v ramci jednoho domu maximalni mozne soukromi.
Plus tedy jeste zalezi, jestli mas nejake sourozence - ja mam jeste sestru a manzel taky, ta zije taky v Praze, ale uz dlouho svagrovci uvazuji, ze by se presunuli zpatky na Slovensko (jsou oba z vychodniho Slovenska), zrejme tedy az se osamostatni deti, takze i ti se pak muzou pripadne postarat o rodice primo tam.
Já jsem věděla odjakživa, že dál, jak pár km od našich se nestěhuji. 🙂
Rodiče mám na vesnici u Pardubic, žiju v Praze a nemáme auto.:D Kdyby byl manžel svolnej, klidně se zase nastěhuju k rodičům, co je syn malej. Fakt je to tady vždycky strašná úleva, když mas kam dítě na chvíli udat a aspoň si tak najít nejakej čas pro sebe. Takže bych šla blíž k rodičům.
my jsme daleko od obou rodin... naši mají po ruce mé dva bratry a já jezdím samozřejmě taky domů v rámci možností (500 km). Tcháni jsou ještě relativně mladí a taky mají kolem sebe blízkou rodinu. My se stěhovali primárně kvůli práci. A vážně uvažujeme časem o zahraničí.
Srdce mě presunulo z vesnice u Poděbrad až do Třince, resp teď máme domek ještě kousek blíž Polsku.
Rodiče vídám párkrát do roka a stačí mi to ;)
I když občas chybí oči na pohlídani prcka, brzy dvou(přítel nemá už rodiče).. Takže já šla "sobecky" Po svém.
Usadili jsme se tam, kde mame pracovni uplatneni, takze jinde nez oboje rodice.
Bydleli jsme v centru Prahy ,obě rodiny cca 50min cesty a přátelé část v Praze,zbytek do hodiny,takže pohoda . Teď jsme u Prahy ,rodiny do 45min, přátelé taky tak . Takže velká změna nebyla . Já mám práci z domova a jezdím max 2x týdně na kontrolní den . Muž jezdí denně do Prahy ,ale od září už bude dělat jen z domova. Je fajn mít rodiče blízko jelikož můj táta potřebuje moji péči a tchán vlastně taky . Musíme je vozit po doktorech a pomáhat jim ,což by bylo scifi mít je daleko.
@rencinka87 ne, jsem jedinacek prave 😓 a mohu se zeptat od koho mate navrh domu? To by pro nás byla značka ideál…
Napis mi do zprav 😉
Rozhodně jsem o tom přemýšlela. Je hezké jít někam, za vysněným domem, ale na druhou stranu když je něco potřeba, bydlet v rozumné dojezdové vzdálenosti k rodičům je výhoda.