Ahoj holky,stalo se vám někdy ze jste v mladí potkali kluka a navzájem jste se libili ale nemeli jste šanci se seznámit a po par letech třeba 5-10 jste se potkali v dospělosti a začali spolu randit?nebo věříte na to aspoň
@hej280 ne sice na tohle tema...na horsi...ale mam
Jsem andelova
Když mám poetickou a romantickou náladu, tak tomu říkám osud, když né, tak prostě náhoda =)
@hej280 na osud neverim. Clovek je dle meho svym vlastnim panem a svou budoucnost vytvari kazdym okamzikem pritomnosti.
Všechno je v hlavě. Nevěřím na osud, věřím, že svou realitu si vytváříme tím, jak myslíme, jak jednáme
Jsem fatalista, věřím na osud.
Tak napůl. Věřím v karmu - tj. vlastně osud, který si člověk vytváří sám. Tedy i na to, že naše minulé skutky, ať dobré či zlé, nás mohou dohnat (doženou) i po hooodně dlouhé době...s tím se pojí i víra ve více než jeden život a to že důležité lidi v našem životě většinou nepotkáváme poprvé..
@hej280 věřím i nevěřím ale k příkladu co jsi uvedla 🙂 jako děti jsme si hráli s bratry venku i s děti od sousedů atd moc si nevybavuji kdo to vlastně byl ... Před lety jsem hledala po seznamkach a napsal mi kluk , psali si asi týden a byl mi sympatický tak že by jsme mohli zajít na kafe . jaké mi pak bylo překvapení když jsme zjistili že se známe už od mala. Jen se podle fotek nepoznali . Ikdyž nám to nakonec nevyšlo , myslím že osud nám zkřížil cestu aby jsme se zase potkali 🙂 jak říká moje babička náhody neexistují a osud máme už dopředu předurčeny 🙂
Ja jsem takto byla po mimodeloznim, tehdejsiho pritele to vubec nezajimalo. Nereagoval na sms nic. A prijela jsem tehdy busem ke sve praci a potkala mladeho pana s holcickou spechajicimi na autobus. U prechodu ji rika, ted se musime poradne rozhlednout a davat pozor na auta. A v tu chvili jsem zatouzila mit take takoveho mileho a ohleduplneho chlapa. Co osud nechtel asi za tri roky me kolegine zada, zda by me nemohla seznamit se svym svagrem. Ze ma za sebou rozchod a celkem bolestivy -byla v tom jeji dcera, na kterou si zvykl a tezko se smiroval. Jestli neverite na lasku na prvni pohled tak verte. Kdyz jsem ho poprve uvidela tak se mi podlomila kolena. A jak jsme se poznavali a on mi rikal o svem vztahu a kde s ni a jeji dcerou bydlel, bylo mi jasne, ze to byl on. Mlady pan co spechal s holcickou na autobus. Jsme spolu uz nejakych 7 let. Prodelal se mnou druhe mimodelozni. A ted spolu mame po ketu skoro 18 ti mesicni holcicku. Asi to tak melo byt.
Ne.
@andrejkabarankova určitě mělo být
@andrejkabarankova To je úžasný příběh! Skoro jako z filmu;)
@ivular to je pravda. 😊 Sice vsechno neni zalite sluncem ale jsem za nej moc rada. Jsem rada za ni, za moji krasnou dceru. 😊
Nevěřím v neměnný osud, který prostě přijde a my s ním nic neuděláme. Ale věřím, že duše lidí sem přichází dohodnuté s větší skupinkou doší o tom, že se potají a proč se potkají... a mnohé se tkávají opakovaně.
Jo, jo věřím. Třeba s mým manželem nás spojuje, že poznal mého tátu, před mnoha lety, byl to jeho zaměstnavatel. A pak další věc že on se ženil ve stejný den a já jsem zrovna rodila syna z prvního manželství. A jeho bejvalka se jmenuje stejně jako já.
Já věřím. Mockrát se mi stala věc, ze které jsem byla nešťastná, hroutila se a po nějaké době se to ukázalo, že to tak mělo být... Nevím, jestli je to přístup k životu, že si člověk najde na všem něco pozitivního nebo se z toho poučí, ale pro mne je to osud...
@monikanikolaaneta dekuju za nazor
Tak trochu věřím 😊 Pár let jsem pracovala v obchodě naproti jedné restauraci. Tenkrát mi bylo 24 let. Absolutně jsem neměla tušení, že akorát v té době do té restaurace nastoupil na praxi do kuchyně 15ti letý chlapec. Několikrát jsem v té restauraci byla na obědě. Za 2 roky jsem odešla na mateřskou. Za další 3 roky jsem řešila rozvod a odchod od manžela, a zároveň znovu nástup do stejné práce po mateřské. Nový vztah jsem nehledala, ale zároveň se mu nebránila. A on mi napsal. Na sociální síť. Úplně náhodně. Pořád pracoval v Restauraci na proti, z 15ti letého mladíčka dozrál ve 20ti letého může, který dokončil učení na kuchaře, a v 19ti letech bojoval s rakovinou. Napsal mi, a až za několik dnů jsme zjistili že pracujeme naproti sobě. Prostě on musel dospět, každý musel projít určitým procesem, abychom mohli být spolu. V dubnu nás čeká 11ti leté výročí od seznámení. Máme moje 2 děti z předchozího manželství, a společnou dcerku z IVF ( přirozeně nešlo, po rakovině se mu již neobnovily spermie, naštěstí měl zamraženo). A i když je o 9 let mladší, je naprosto skvělý manžel, otec, i otčím - i když tohle slovo nemám ráda, protože naprosto zastal roli otce, biologický se nezajímá. Je to ten můj princ na bílém koni, jen jsem si musela pár let počkat. Takže ano, věřím 😊
@misicka1988 podle mě to co sem píšete to asi náhoda být nemuze,to by byly hodně velký náhody..
Podle mě si každý ovlivňuje život svými rozhodnutími, něco se stane náhodou, kterou nemůžeme ovlivnit a spolu s tím co ovlivníme jsme nakonec každý tam, kde jsme 🙂
Naše dcera rozhodla, že zrovna my dva máme být spolu, je neplánovaná a přišla v době, kdy randění spělo k nezdárnému konci.. Osud? Nebo naše rozhodnutí nevzít si ochranu? 😀
@martinka_33 🤷♀️
Jo jo. Stala se zvláštní příhoda. Sice ne o lásce ale i tak to byl zázrak doslova.
Před zhruba již 20 lety ( bylo mi čerstvých 20 let).
Na oku - spodním víčku se mi udělalo tzv Ječné zrno a zůstalo mi tam řadu měsíců aniž by bolelo a zvětšovalo se.
Asi po roce a něco ze to začalo zvětšovat.
Ihned jsem šla k DR a tam mě odeslala na oční.
Tam mi nepříliš slušná lékařka řekla ze mi to vyrizne a s tím, ze jsem to nechala dojít do velikosti, kde mi odstraní i kus víčka, takže moje oko bude permanentně vypouklé.
Já odešla z ordinace a jen tak šla po ulici ( Brno) a brecela.
Potkala jsem kamarádku a celé jí to říkala, plná slz a ubrecená.
Najednou mi zatukala na rameno mladá slečna a řekla mi ze její teta je oční lékařka a dala mi na ni kontakt, ze mi určitě pomůže.
Kontaktovala jsem paní lékařku a ta mě velmi přátelsky odeslala k její další známé- Oční DR kde mi to odstranily bez jakékoliv problému, myslím ze to ani neřizly, jen odsály.
@hej280 moje babicka neco takoveho zazila. Byla vdovou, mela dva male syny a poznala jednoho muze, meli se radi, ale on byl rozvedeny a ona pochazela ze silne verici katolicke rodiny a jeji rodice absolitne s timto vztahem nesouhlasili a vyhrozivali, ze ji zabrani v kontaktu s jejim starsim synem (byla tehdy dost jina doba, nez je dnes). Babi se s timto muzem rozesla a byla sama, pozdeji, az byla o dost starsi, mela dospele deti a rodice jiz nezili, potkala toho muze znova, on si zaridil zruseni snatku v ramci katolicke cirkve a vzal si moji babicku a byli spolu stastni.
Ja nad osudem porad přemýšlím.
Třeba moje lásky. Je to zajimave, ale vždy mají datum narození o jeden den driv, než někdo z mé rodiny. 😅
Moje první laska má o den driv než moje sestra, druhá o den driv než mamka a třetí o den od mého tatky. Nevim, ale zda se mi to zajimave. 🤔
@hej280 ano verim...a uz mam i prihodu...nevim zda to byla nejaka spojitost ale stalo se.