Velký věkový rozdíl mezi sourozenci. Máte někdo? Je to v pohodě?

Jsem se ségrou 8 let od sebe a super. Držíme při sobě. Jen tedy to bylo divoké v dětství, protože ona chtěla všude chodit se mnou, a mně se zrovna nechtělo všude chodit s 3letym prckem...😳🙄

@nazka bohužel rozhodovat se moc nemůžu. Snažili ksme se o menší rozdíl, ale když příroda nepustí, tak máme smůlu.

Rada ta upokojim. Sice samozrejme je to hlavne o povahe deti, ale mame bez mesiaca rozdiel 6 rokov a v pohode-ako normálne deti-lubia sa a vedia sa aj "pobiť". 😀😉 A my sme to takto plánovali, nechceli sme mensi rozdiel. Čakali sme dokonca vacsi ale zadarilo sa ako sme chceli. Drzim prsty.

To je individualni..my jsme se sestrou od sebe 3 roky..jako male jsme si hravaly...tak od mych 10ti mi dost lezla na nervy a mely jsme kazda jiny svet..vic spolu jsme zase zacaly vychazet az kdyz ji bylo tech 20 a ted jsme v pohode...ja mam syny od sebe 5.5 let a je vyhoda mit stejne pohlavi, protoze uz ted si spolu dost vyhraji s autickami apod..takove ty hry, co deti bavi od prtat az treba do te zacinajici puberty..a nelituju, ze jsou takto od sebe...znam sourozence, co byli kousek od sebe, detstvi super, ale v dospelosti si nemuzou prijit na jmeno...takze to neni jen o veku, ale i o povaze 😉

Mam deti 4 roky od sebe a super. Mladsi ted 1,5r a starsi si miluje, uci, citi se zodpovedny. Mala ho zas obdivuje jako boha, vzhlizi k nemu, no proste nadherny vztah. Taky jsme chteli mensi rozdil, taky to neslo. O rok vic by taky bylo fajn. Netrap se, dve jsou vzdy lepsi nez jedno. A kdyz ne v detstvi, tak v dospelosti. Zivot detstvim nekonci, naopak. Muj bratranek ma sestru o 12let mladsi, dva jedinackove, ale od puberty te mladsi jsou nejlepsi kamosi, miluii se a pomahaji si. Proste se netrap, i kdyby to bylo za dyl.

Máme rozdíl necelých pět let a chtěli jsme to tak, menší rozdíl ani omylem!! Většina těch mamin, co měly klasiku rozdíl 2-3 roky, byly udrene, unavené... A deti se stejně jen rvaly a zarlily na sebe. Rozdíl 5 let si nemůžu vynachválit. Starší dcera nezarlila nikdy, a už zároveň byla dost rozumná, aby pochopila, že prostě nemám už tolik času na ní. Zároveň jsem ji nikdy neodsunovala na druhou kolej, samotnou jsem ji brala do kina, na divadylka, ven, do bazénu atd atd, aby neměla pocit, že už ji nemám ráda. A bráchu miluje a už si vyhrají, krásně vspolu už řadí 😍 a jsem ráda, že jsem se ji těch 5 let věnovala maximálně. Přijde mi, že některé stejně staré holčičky, které dostaly rychle sourozence, se tak rychle nerozvijely, prostě nebyl už na ně tolik čas 🤔 zároveň je dost cadu na syna, kdy mám čas ken pro něho, když je dcera ve škole. Aktuálně maji 6.5 a 1.5 roku a je to nejlepší, co jsem mohla udělat - nespěchat s druhým.

Ja bych význam vekoveho rozdílu mezi sourozenci tolik neprecenovala. My jsme se sestrou 2,5 roku, jako malé jsme si dost vyhrály,ale kolem 10-12let jsme si začali lézt na nervy a kámošky z nás nejsou ani v dospělosti.. Jsme tak rozdílné, že nemáme jak k sobě mít blízko, vídáme se v rámci rodiny, pokecáme spolu, ale to je vše.. Naopak třeba moje babička měla hodně sourozenců a nejvíc si rozuměla celý život se sestrou která byla mladší o 20let.. Z okolí znám různé případy kdy se sourozenci mají rádi nebo nesnáší bez ohledu na to jaký je mezi nimi věkový rozdíl.

Tím spíš bych to neřešila, bude to ok 😉

@neomenia Uplne s tebou súhlasím. A tiež som si 2x užila materskú a byt doma. Ked uz som sla do práce tak napriklad dnes ked treba starsi vezme mladšiu do skoly ci zo skoly. Tiež som nechcela dve ci tri deti tesne po sebe -ked to vidim niekedy ako ide matka -tlaci kocik, cca dvojročné dieta vedla nej a este brucho-no ďakujem nie. Ale iste ako komu vyhovuje.☺️

Mám děti 12,7 a 2roky.Neplánovali jsme,ale jak říkáš příroda to takhle chtěla 🙂 já chtěla max.3roky od sebe.Blíže k sobě mají prostřední a nejmenší,starší se občas zapojí.Maji se rádi,starší je chrání,ale taky se dost dohadují.Jedno velké plus v tom vidím,měla jsem na každého čas,starší pomůže atd...😉 držím palce ať se brzy zadaří 🍀

Jedno je jisté, spokojenosti lze dosáhnout, ať už se to bude odvíjet s odstupy jakkoli. S dcerou máte teď něco, co je jiným odepřeno, druzí zase mají něco, co je odepřeno vám.. Není nad to, když dítě může mít rodiče celičké pro sebe, není nad to mít sourozence...jenže obojí zároveň mít prostě nelze, o tom to prostě je...Nakonec je super, že neexistuje žádný ideální model...Z tohoto pohledu je úplně jedno, jestli a kdy se další sourozenec narodí nebo nenarodí, kvůli stávajícímu dítěti samotnému si proto nelámej hlavu, je to úplně zbytečné!

Další věc je ale mateřská touha a možnost ji naplnit jen po určitý omezený čas, s tou je to horší, ale výhoda je, že je to jen záležitost Tvoje a často tedy i partnera.

Samozřejmě, člověka má tendenci mrzet to, co nemá, co je mu odepřeno zažít, jenže takových je spousta a spousta věcí, to by se člověk zbláznil, proto je vždy lepší radovat se z toho, co člověk má...

Ja s brachou jsme o sedm let (ja starsi) a byt jineho pristupu mych rodicu, meli bychom se radi. Dokonce i behem me puberty jsem chtela s brachou travit cas a i ted v dospelosti bych mela tendenci ho vidat. Ale bohuzel si nejsme vubec blizci, kazdy mame svuj svet, bracha se s rodinou vidat nechce a ja se mu nedivim. Podle meho vic nez na rozdilu zalezi na pristupu rodicu a na povaze deti.

Každé dítě je požehnání 🙂 Vůbec bych se tím netrápila. Je na vás, jak se budete dětem věnovat, jak pěstovat hezké vztahy v rodině, prostě, jak si to jako rodina užijete 🙂

Ja jsem s brachou o sest let. Jako deti jsme si hrali, ale pak proste jsme kazdy byli jinde. V 19ti sel na kolej a ja ve 13ti zustala doma jako jedinacek. V tomhle jsem mela strasnou vyhodu, protoze jsme meli spolecny pokoj a pak jsem ho mela jen pro sebe, coz pubertak oceni 😀 vidime se parkrat za rok,protoze bydli dal od nas, ale nikdy jsme nemeli zadny problem. Nehadali jsme se,ale zase mame vztah jak normalni kamaradi. Ja chtela deti 3 roky od sebe. Jenze u prvniho jsme se snazili pres rok a me bylo jasny,ze nebude tak jednoduche si to naplanovat. Zacali jsme se snazit driv a ono to hned vyslo, takze mame deti 2r a 5m od sebe a jsem nesmirne rada za takovy vekovy rozdil. Mame dva kluky a z okoli jsem zpozorovala, ze sourozenci stejneho pohlavi maji proste v dospelosti lepsi vztah (ne kazdy samozrejme).
Myslim si, ze na vekovem rozdilu az tak nezalezi (znam rodinu kde maji uz pubertaka a dve male deti a ten jejich vztah je tak nadhernej), spis je to o povaze. Netrap se tim, ne vsechno se da naplanovat. I tak se budou milovat a budou tu pro sebe. Hledej i pozitiva, cim starsi prvni dite tim ta pece o deti bude jednodussi, mladsi muze chodit se starsi do skoly, s peci o miminko urcite starsi moc rada pomuze, bude velka pomocnice a starostliva starsi sestra (u tech dvouletych deti je to proste jinak, aspon u nas) atd.😊 Drzim palce a preji aby Vam to brzy vyslo 🍀🍀🍀

Mám 2 sestry, s jednou nás dělí 2 roky a moc si nerozumíme už od dětství. Druhá je mladší o 10 let a mám s ni mnohem lepší vztah. Nemyslím si, ze záleží na věkovem rozdílu, je to spíš o povaze.

Mám děti 4,5roku od sebe (přesně tak,jak jsem chtela) a jsou to super parťáci.

Díky všem za váš úhel pohledu a zkušenosti. Nevím, proč to na mě teď tak dolehlo a měla jsem pocit, že mi vlastně něco uteklo mezi prsty. Každý si asi něco vysní, a pak když vidí že to prostě nejde, tak to mrzí. Moc bych malé přála, aby mohla mít sourozence (a samozřejmě nejlépe, aby si rozuměli). Navíc ona o tom take neustále mluví, že chce sestřičku nebo brášku... tak o to víc to nemůžu tak docela vypustit... na druhé straně je fakt, že se jí můžu věnovat. Nemáme hlídání, tak zatím je pro nás organizace vlastně celkem snazší, než kdyby byly 2. Uvidíme, jak to bude

Naše děti jsou od sebe skoro 10let, buď v klidu, ještě to přijde...každý věkový rozdíl má svoje a ten nás je sice velký, ale já jsem šťastná a spokojena, ze ty dva mám ❤️

Já vás naprosto rozumím, děti mám čtyři roky od sebe, chtěla jsem mnohem dřív druhého prcka, ale nedařilo se nám, potom přišla potrat. Malá se narodila nyní navíc předčasně takže je v nemocnic na neonatologie, malej se na ní furt ptá a mluví že už chce mít svoje miminko doma. Jaký budou mít vztah kvůli věkovému rozdílů teprve uvidíme . S manželem se snažíme ovlivnit to co můžeme, aby třeba málej na sestřičku nežarlil, aby se necítil odstrčeny, aby kvůli ní nepřišel o kroužky atd... Hlavní je aby jste Vy byla v pohodě, nic vám ne uteklo

Já mám mezi mnou a bratrem 7 let, a neni to tak hrozné na začátku jasně každý je jinde ale když už má víc třeba těch 18 tak jsme v pohodě.. Teď má 23 a já 30 a jsme úplně v klidu. 😂

@kosi_cek az mi slza ukapla. Nadherne napsane ❤️

@izz76 Souhlasim, vic nez vekovy rozdil hraje roli povaha obou sourozencû. My jsme se ségrou taky každá úplně jiná pokecáme sdělíme si novinky, zkušenosti, ale ve spoustě věcí se neshodneme. Segra je treba vic "eko bio", dohadovat se s ní na tohle tema nemá smysl, ma prostě jiný nazor

Já mám teda děti dva roky od sebe, ale z jiného pohledu. Mam sestry, kdy jedna je ode mě starší o 8 let. A nemůžu říct, že bych to viděla jako nějaký problém. Jo, nějaké šarvátky byly, ale to je si myslím, že je všude 🙂 teď, když jsme starší, tak taky fajn. Vídáme se, chodíme na nákupy, apod.
Manžel má dvě sestry, kdy jsou od sebe 20 a 21 let. A taky fajn. I když už je to svým způsobem generační propad, tak se k sobě všichni chovají hezky 🙂. A mám kamarádku, co má děti od sebe 8 let. Maximálně ji to vyhovuje. Druhé mateřství si teď užívá neskutečně. Starší už je i ku pomoci. Užívá si to 🙂

Když to dřív nejde,tak co naděláš? Nic. Nedělej si z toho hlavu. Kolikrát si děti blízko sebe nerozumí,a s větším rozdílem jo. Navíc obojí má i svá pozitiva i negativa.
Já mám sourozence o 14 let staršího. A máme se rádi a vždycky měli. Jen ten vztah je jiný no. Ale ne horší. Jen jiný. Já mám děti od sebe o 22 měsíců. Je to fajn, jsou vrstevníci,navíc kluci,mají spolu pokoj,do třídy chodí o jednu od sebe, měli podobný režim, zájmy..No a nejmladší se narodil když jim bylo 7 a 8,5 roku. Je to zase jiné. I pro mě, školáci a miminko. Ale mají ho rádi, hrají si s ním,starší vozí kočárek..Je to jiný vztah,ale ne horší. Kamarádky mají kolikrát též větší rozdíl, 4-6,7 let běžně.

Já mám děti 4 a 3 měsíce od sebe a dobrý 👍Já s bráchou jsme o 5 a s dalším o 13 let a v pohodě.Je to podle mne hodně o tom jaké povahy se sejdou a jak to celkovou funguje v rodině 😉

I na mě to doléhá v této době. Je to tím, že všichni kolem těhotní podruhé nebo už 2 děti mají. Máme dceru 2 a čtvrt vymodlenou po několika letech snažení. Vždy jsem chtěla, aby měla sourozence. Nejlépe do těch 3 let, abych navázala z rodičáku na mateřskou a nemusela se vracet do práce. Už teď vím, že do dceřiných 3 let to nestihnu, ale moc si přeji, abych aspoň do července, než bude mít ty 3 roky, byla těhotná. I kdyby byl věkový rozdíl větší, třeba 3,5 nebo 4 roky nebo 5, budu šťastná, že bude mít sourozence. Snad to brzy vyjde i vám.

Mám děti s věkovým rozdílem 8 let a 3 dny. Dceři je teď 18, synovi 10 let neměnila bych. I když jsme takový věkový rozdíl neplánovali, je to fajn. Jsou to sice 2 jedináčci, ale rozumí si.

Chtela jsem do dvou let druhe dite, osud si s nami dost zvlastne zahral (vice na blogu) a nakonec jsou od sebe kluci vice jak osm let. . . Mentalne ted tak trochu nastejno vzhledem k postizeni syna. Mela jsem strach jak starsi syn zvladne prichod brasky, kdyz byl tak dlouho jedinacek. . . Miluje ho natolik, ze mladsimu synovi nesmim dat ani pres prsty. . . Jsem rada, ze ty dva mame. . . Plany se holt mnohdy neslucuji s realitou . . .

My jsme taky chtěli děti blíže k sobě, ale jak píšeš, holt se nedařilo... Teď jsem ve 23 tt, malá má 5,5, budou od sebe necelých 6 let a vidím už jen výhody. Odpocinula jsem si v práci, zase se nasetrili nějaké finance, malá už je samostatná, když půjde do školy budu na ni mít víc času.... Nejvíc mě bolelo, když porad chtěla k narozeninám/Vánocům atd. Segru nebo brachu, teď je na ni vidět jak je šťastná a těší se, dokonce sama od sebe trénuje na panence 😁❤️ Takže určitě se toho rozdílu nebojím 🍀

@veroniquecz přesně tak. Byla jsem 2 roky v práci a teď si RD zase užívám. A zvlášť letos je výhoda,že jsem doma. Děcka jsou víc doma než ve škole. Když se malý narodil,tak už kluci uměli jezdit do školy sami. S kroužky tedy pomáhá dodnes babička. Ale letos už jsou samostatní skoro úplně. Zas si s ním hrají s míčem, s auty, na hřišti..