Stereotyp. Co proti tomu dělat?

Mě pomáhá občas někam vyjet na výlet, po okolí, ne moc daleko. Ideálně s někým, ale první rok jsem jezdila hlavně sama. Do okolních měst, někam na cyklostezku, k praprarodičům, jako půlroční mi prospal i návštěvu galerie v nosítku. Procházky po vesnici jsou vážně nuda😀 pokud je dítě už chodící, tak lze zahrnout i různé herny.

@alenacadkova Ahoj, já bydlím na vesnici a mám jedno dítě. Abych se nezbláznila tak si musím plánovat program, ten se sám nenaplánuje a čekat, jak moje kamarádka, než za mnou někde přijede tak by mě hráblo. Takže máme rituály 🙂. V pondělí stříháme nehtíky :D, v úterý chodíme na cvičení, ve středu umývám koupelnu, ve čtvrtek do Brna, pátek zalívám kytky :D hrozná zábava, ale pro mě důležitý, jinak jsem schopná mít ještě v 11 nedopitý kafe u snídaně, sedět s malým u hraček a držet mobil v ruce. Takže každý den krom "úkolů" chodíme ven nejméně jednou za den (v každém počasí, pokud není -10 nebo vyloženě bouřka). Každý týden se sejdu aspoň s jednou kamarádkou na kafe a děcka si pohrajou.... a po večerech a ve volné chvíli uklízím, vařím a pracuju 😉

@emamaira Jak už malej chodí, tak jedeme třeba tři zastávky do "větší" vesnice autobusem, tam se projdeme, koupíme si něco v cukrárně a jedeme zpět. Třeba :D

@barussska1 přesně, tyhle minivylety jsou super😀

@alenacadkova Mam kamaradky se kteryma si pisu o beznych vecech: "Co dnes varis? Prave jsem uklidila to a to."🙂.Kazdyho to nebavi, me to pomaha. I pece o dite a domacnost muze prinest uspokojeni, ale chce to s nekym sdilet a brat to jako cinnost, ve ktere se muzes nejak vyvijet a neco se ucit." Ale chce to sdilet s nekym no, manzel to vetsinou asi nebude:D No a druhak to chce se s kamaradkama s detma setkavat. Planovat spolecne aktivity, ja to zase beru jako soucast moji " prace". Manzel vydelava a ja delam toto. Jeden cas jsem si pripadala hodne sama a byl to stereotip a bylo to tim, ze jsem nemela kolem sebe spriznene duse. Pak si clovek uziva treba dva, tri dny a ditetem sam a ctvrty den neco podniknu s partakama a uplne to staci. Pak zase clovek je rad, ze obstarava sam chod domacnosti a venuje se diteti a uz se zase tesi na spolecnost. V mezicase cas spoelcne straveny s rodinou a uz je ten zivot veselej a naplnenej.-)

Mame kamaradky s detmi i na vesnici i ve vedlejsich mestech, skoro kazdy den jezdime my za nimi nebo oni za nami, jezdime do mesta do heren nebo na hriste (podle pocasi). I v nejvetsim desti muzu sednout do auta a jet do herny, a dcera je nekolik hodin s detmi a ja si muzu popovidat s kamaradkou. Do toho ucim treba 8hod tydne, snazim se si to planovat mimo domov, s dcerou je manzel (ale to jsem zacala az v jejim roce a pul), a pro me je to uzasny odpocinek.

Chce to udělat si program.Ja chodila do dětský skupiny,pak různé po kamaratkach,dělali jsme výlety autobusem nebo vlakem a tak.Nejhorsi je když marodí a musíme být fakt doma 🙈

Jsem na MD, jedno dítě, vesnice a neřidim. Takže občas je to fakt hard core. Pomáhá mi být ve spojení s kamarádkou alespoň po síti, vyrazit ven i když není pořádně kam 😃. Jsou dny světlejší a horší, naštěstí mám hlídací babičku, takže občas si můžu někam zajít i sama.

@marketa1218 tak to určitě znáš jak těžké je se nezbláznit 🙂 procházka po poli... Nikde nikdo jen pár staroušků za oknem 🙂

Já nejdřív z rutiny šílela, ale jsem systematický člověk, takže jsem v tom našla nakonec zalíbení 😁 Jak už tu zaznělo, taky mám rituály, jeden den se stříhají nehty, zalivaji kytky, další dny se pere atd. Dcera má přes dva roky, takže spolu vaříme, hodně pomáhá při domácích pracech. Dvakrát denně chodíme ven, když prší, prostě má nepromokavé oblečení, gumáky a hurá do louží. Pravidelnost nám nakonec svědčí oběma, doma to klape, protože malá ví, co bude následovat. Dvakrát týdně hernička, o víkendu výlety s tátou, v neděli dopoledne chodí plavat.

@alenacadkova ty vogo, MD na vesnici, to musí být horor. Jinak já šla v synových 5m za podpory chlapa částečný úvazek hned za barákem, ale chápu že toto nemůže každý, kvůli hlídání, kojení a tak. Zkusila bych nějaký koníček. Třeba jsem hodně šila na prcka i na sebe.

@alenacadkova já tě chápu. Jsem na vesnici, chlap chodí z práce v 7-8 večer, v sobotu dělá ještě v lese, na baráku, dřevo, takže s námi je prakticky neděli. To se snažíme udělat výlet aspoň do nejbližšího města, na cyklostezku apod. Jinak přes týden - čtu si u kojení nebo se dívám na seriál na etapy 😀, venku se snažím aspoň trochu měnit trasy a poslouchám písničky ve sluchátkách, když se prcek válí po puzzlich na zemi tak se válím taky a cvičím jógu nebo si kreslím, něco tvořím. Taky venku chodím s nosítkem ať nejsem odkázána jen na pevné cesty a mám tak víc tras k dispozici. Jinak náš malý je velice kontaktní a má teď období, že se všech bojí, takže u nás nehrozí ani hlídání. Chápu, že je to někdy na zbláznění...

@alenacadkova znám No, někdy jsou dny světlejší, kdy si říkám, že pohoda, nemusím řešit čas a tak. A někdy tupě koukám ještě v deset v pyžamu u kafe, jak si malá hraje. Je jí pět měsíců. No a pak nám přijde unavený tatínek z práce 😃.

Chce to vymyslet si program. Já ještě bydlím relativně ve velkém městě, kde mám vše. Obchody, hernu, bazén. Od března mi to skončí. Stěhujeme se na barák, do takové menší obce, není to úplně zapadakov, ale mám tam vlakové nádraží, bus, hřiště, vecerku a to mi stačí 🙏 protože budu každý den jezdit někam a vymýšlet program.

Na rodičáku byly všechny dny stejný, teď jsem v práci a kromě práce to je stejný pořád.S tím rozdílem, že se domů dohrabu v 5 a všechno doma musím stihnout za třetinu času 😂

Myslím, že holky už napsaly všechno. Já taky bydlím na vesnici, takže vím, o čem mluvíš. Kamarádku tu mám, denně jsme v kontaktu a cca jednou týdně chodí k nám na kafe nebo já k nim. Ale má malé miminko, takže ne vždy se to podaří (spánek, nachlazení, špatná nálada..) a navíc je taková - na můj vkus - míň akční, baví ji sedět doma a frflat, že nic nestíhá. Mně pomáhá ještě větší režim, jak psaly holky výše. Denně si plánuji, co chci stihnout - úklid, manikúra, maska na obličej, čtení knížky, vaření, jít ven s malou atd. A baví mě ty plány plnit - často si to i píšu do diáře😃. Za sebe musím říct, že se vůbec nenudím, naopak někdy nestíhám 😂. Malá (16m) je akční dítě, které vůbec neposedí, takže doma děláme vše spolu a rády chodíme ven - jedině tam se vyřádí a nemusím ji vymýšlet program, já si psychicky odpočinu. Chodíme za každého počasí 2krat denně ven, celkově 2-3 hodiny. Teď to teda nebylo úplně reálné skrz vítr, ale vždy jsme se šly aspoň projít kolem baráku. Co se týče hlídání, tak to u nás nehrozí, manžel celý dny pracuje a rodina bydlí daleko, takže jsem na vše sama 😊.

Ja teda nebyla na vesnici, ale ve meste, ale co mi pomohlo: hodne jsem chodila s kocarkem. Bezcilne, proste se prochazela, maly spal, ja si cistila hlavu, bylo to fajn. Co nejvic socialniho kontaktu, at uz s kamaradkama po siti nebo nazivo (idealne) a oproti tomu, co tu pisou holky, tak ja se snazila z rutiny co nejvic vypadavat — ruzne vylety, akce. Se dvema detma uz to bylo narocnejsi, s jednim v pohode🙂