Šílená sousedka. Máte podobnou zkušenost?

Jeste jednpu by zazriskals sls bych ihned k ni : rekla bych ji ze se snazite nebyt hlucni ale ze takhle normalne zijete a ze si neprejes aby takhle triskala.

Pokud to priste udela znovu , pustila bych si pusnicky tak nahlas , ze to jeji triskani neuslysite ( od 8-20h s vyjimkou poledni pauzy- vim je to neofiko ale toho bych se drzela pro jistotu ja)

Mám zkušenost a s takovýma musíš natvrdo. Přišla baba že prý děti dupou a ječí. Nedupou, normálně choděj a neječí, to bych netolerovala, normálně se baví. Tak jsem jí jasně řekla, že nebudu děti vázat k posteli, že pokud má problém, tak jim koupim basketbalový balóny a koš nad dveře, plus povolím skateboardy v bytě a pak si teprve užijou, ze noční klid je od 22 hod a nebude mě to do toho času zajímat a jako bonus budu dělat párty každej pátek, každou sobotu. Od tý doby nepřišla 😂

@krtcice nekdy bohuzel musi byt clovek drzy a moc se se sousedy nes...t. taky mame takove jedny super sousedy se zahradou, ale ja je neresim a ze diriguje tady celou ulici me nechava totalne v klidu🙂

@fyii já nesnáším konflikty. Kolikrát radši sklopím hlavu a jdu pryč, než řešit problém. Ale tohle bylo fakt moc. Vím, že děti doma neběhají, nedupou, nekřičí. Říkala baba, že prý ve středu v 9 večer syn dupal, což je nesmysl. Všední dny chodí spát nejpozději ve 20 hodin, ráno bohužel brzo vstávají (5:30), tak aby byl vyspalý. Chodíme s dětmi hodně ven, mají vyžití, když prší, jedeme do herny, nebo k rodině atd, prostě mají dost možností si energii vybít, mají kroužky, kamarády, doma opravdu bordel nedělají.

@krtcice hele nektery lidi maji asi dost smutny zivot, ze stale potrebuji nekoho dirigovat a buzerovat... jako na svoji zahrade si deti budou na trampoline skakat kdy a jak je napadne. Dokud tady jecel jejich rozmazlany jedinacek, nikdy jsem nic nerekla, byt me to nekdy pekne stvalo.. Aby me dirigovala co a kde si musim na zahrade zasadit a kdy co kde postrikat.. tak to vubec nemam v planu poslouchat nebo resit.. mezi nami jsou tuje a ona prezvava ty 3m tuje🙂 jako kdyz mluvi s tim jejim neprijemnym manzelem🙂 Jo a kdyz si deti hraji, a behaji tak holt nekdy v zapalu hry proste jsou hlasitejsi.. ale ja je nenechavam rvat.. taky jsme hodne pryc, a ten zbytek, kdyz jsme v bazenu nebo na zahrade proste mam v planu delat co chci a ne co musim.

Ano, taky si sousede pod nami stěžovali, a to jsme ticha rodina. Ony ty rany treba na plovoucce v panelaku jsou slyset mnohem vic v byte pod, nez ve vlastnim bytě, nejak se to po tech panelech nese... Sousedka si myslela, ze chodim ve drevacich, mlatime kladivem apod., pritom nic z toho nebyla pravda. Ujistila bych ji o sve dobre vůli (snazim se syna klidnit, aby vylozene schvalne netriskal, nenosim drevaky, poridit treba hraci koberec, ktery bude neco tlumit), a to je taky asi vsechno, co pro to muzem udelat...

Myslím, že by bylo fajn zamyslet se, co pro to můžete udělat vy. Máte plovoučku? Pokud ano, je opravdu šíleně hlučná pro ty, co bydlí pod vámi. Nechali si ji udělat starší manželé nad námi a i to bylo velmi poznat, přestože oni doma rozhodně neběhali, nedupali... Dá se přes ni dočasně, než prcek vyroste, dát měkké lino nebo vyšší koberec, ideálně s filcem vespod. S takovým opatřením bych sousedku seznámila, aby věděla, že máš dobrou vůli to řešit a udělala jsi maximum. A pak jí slušně vysvětlit, že dítě si zkrátka hraje než vyroste, že řádit ho doma opravdu nenecháš, ale žít ano a noční klid neporušujete. Pokud budou její reakce na běžný provoz nepřiměřené, mohli byste si pak stěžovat naopak vy.

Souhlasím se @zuzkasim, není třeba se hned chovat jako ona. Slusne bych ji to vysvětlila a přesně, pokud máte plovoucku nebo parkety, koupit koberec. Je to o vzájemné ohleduplnosti.

Pořiďte koberec, ať se trochu tlumí hluk, sousedku informujte, že pokud teď ji bude běžný provoz vadit, koberec opět zrušíte a dítěti pořídíte plastovou motorku a dětské bicí. Protože aby mi někdo děsil dítě mlácením do stropu, to bych byla dost hořká. Já jsem si třeba uvědomila, že jsem vlastně s první dcerou byla strašně ohleduplná, furt jsem ji říkala aby nebouchala tam, kde není koberec apod. Nj, jenže dceři je téměř šest, svůj pokoj nemá, protože ti zmetci pod náma kouří a jde být jen v půlce bytu, hluk od nich občas mazec. Domluvit se s nimi nedalo. Takže postupem času jsou děti dvě, omezuju je až když je to neúnosné, mají jezdící auta. A věř nebo ne, hluk od nich se zmenšil, ani ten kouř není tak hrozný jako pár let zpět. Takže ono s tím hrubým pytlem to má taky něco do sebe.

Šla bych za ní a vysvětlila jí, že bydlet v paneláku/cihláku nese svá negativa, kterými je mimo jiné i to, že zdivo a podlahy přenáší zvuky z jiných bytů do toho jejího. Pokud je na to háklivá, měla na to myslet při výběru svého bydlení. Doma neděláte schválně hluk, snažíte se být ohleduplní, ale létat vzduchem, popř. sedět bez hnutí kvůli ní určitě nebudete. Noční klid je od 22 hod do 6 hod a vy jste natolik ohleduplní, že dítko leží v posteli ještě dřív, aby měla klid na zprávy. Víc pro ni nemůžete udělat. Na závěr bych ji požádala, aby přestala třískat do stoupaček, jinak si naopak půjdeš stěžovat ty na ni.
My máme plouvoučku ve všech obývacích místnostech a ani by mě nenapadlo, abych si kvůli sousedům pořizovala nějaký koberec. Jsme alergici a nebudu si zhoršovat zdraví proto, že mám pod sebou nerudné sousedy. Má ohleduplnost končí tam, kde začíná péče o naše zdraví. Pod plovoučku jsme dali desky, které mají tlumící efekt a děti jsou v osm v posteli, ale víc pro to fakt dělat nebudu...

@miryp tak ale máš pod plovouckou tlumící desky. Už to je ohleduplnost. Soužití v bytovém domě prostě o ohleduplnosti všech je.

@ilone však ano, já neříkám, že se má někdo chovat jako hovado, ale podřizovat svůj život sousedům jen pro klid v baráku taky ne. Nám opravdu pomohlo to napřímo komunikovat - dali jsme najevo, že se nedáme, ale zároveň jsme jim dopřáli klid od osmi namísto od 22 hod a je klid.

@miryp chápu, já totiž mám pohled z druhé strany. Nad námi bydlí rodina s dítětem, které je schopné večer mezi devátou a desátou "metat kozelce, hrát míčové hry a hulakat u toho na lesy"..... jedou nevychovu. Ono si prý ke všemu dojde samo. Je to značně obtěžující. A myslet při výběru bytu na to, že je v přízemí, když se nám líbí? No, já myslím, že jsou všichni povinni chovat se k sobě slusne a ohleduplně. Oni už naštěstí pochopili, několikrát jsme za nimi byli. Jinak to jsou moc slušní lidé, akorát to dítě, no...

@ilone taky mám pohled i z druhé strany - dřív nad námi bydlela samoživitelka s dcerami. Ty pravidelně ožily v sedm večer, když se dostaly domů, dupaly (prostě špatný styl chůze jako u mého manžela), cvičily v devět večer u stoupaček na piano, atd. Ale v deset večer to zabalily. Jen jedinkrát jsme je venku odchytili a požádali je, zda by nemohly alespoň o těch vánočních svátcích buď piano zcela vynechat, nebo v době večeře hrát něco zajímavého, protože poslouchat celou štědrovečerní večeři stále dokola jen stupnice bylo k zbláznění. Teď tam máme pro změnu DJ a jeho upištěnou manželku s ještě upištěnějším psem. Vím, kdy zametají, kdy je pes sám doma, kdy poslouchají hudbu, kdy tančí, kdy se hádají, i kdy souloží - přesto tam nelezu, abych je prudila. Dokud to pravidelně nezasahuje do mého nočního klidu, beru to tak, že je to můj problém, kde jsem se rozhodla žít. Ale když třeba byt vedle nás pronajala majitelka nějakému mladíkovi, který si z toho udělal brloch huličů a jeli diskotéku ve dne v noci, tak to jsme uměli být velmi nepříjemní a nakonec je majitelka musela vyhodit. Tam to bylo přes čáru a myslím, že nám byli vděční všichni, kdo byli v dosahu daného bytu.

@miryp jenže to o tom nočním klidu si myslí řada lidí, ale pak máš taky právě to, že nemůžeš sousedy obtěžovat nadměrným hlukem apod...

@miryp ale v závěru je to jedno, je to prostě o ohleduplnosti všech stran.

@ilone ano, to máš pravdu, ale to není případ autorky. Občanský zákoník samozřejmě zakazuje rušit práva jiných osob, ale je tam to podstatné ale – aby se musel vlastník zdržet daných činností, musí se jednat o závažný zásah do práv druhého nad míru přiměřenou místním poměrům. A zde narážíme na výběr vlastního bydlení. Je všeobecně známo, že po panelu se vše nese a pokud jde o starou zástavbu, kde jsou ještě umakartová jádra, je to 100x horší. Takže každý, kdo zvolí panelový dům za své bydlení, musí počítat s tím, že o sousedech bude vědět. My si třeba pro tyto účely při rekonstrukci snižovali strop a narvali tam vatu, abychom to alespoň částečně odhlučnili.

Běžným užíváním bytu nikdy nenaplníš podstatu daného ustanovení NOV. A je-li v bytě dítě, je jasné, že do běžného užívání spadá i to, že dítě v průběhu dne proběhne z místnosti do místnosti, že mu upadne hračka, že si bude za sebou tahat kačera, atd. V případě autorky porušuje zákon spíše ona sousedka, která tříská do stoupaček a do stropu, což lze jednoznačně označit za jev nepřiměřený běžnému užívání bytu a navíc tím obtěžuje všechny, kterým daná stoupačka prochází bytem, o psychických dopadech na dítě autorky nemluvě.

Ale jinak souhlas, ohleduplnost je třeba, ale je třeba neplést si ji s podřízením se šikaně ze strany sousedů. To bychom se za chvíli mohli také stát vězni ve vlastním bytě (ano, je to dotaženo do absurdna, ale některé požadavky sousedů opravdu bývají absurdní)...

@miryp máš pravdu, není. Moc jsem do toho zabredla.

@miryp Jojo, zrovna před třemi týdny na mě soused zezdola řval, že si nebudu zvát návštěvy (rozuměj nej kamarádku se čtyřletým synem, který šíleně, ale opravdu šíleně, dupe), když se neumí chovat. Tak jsem mu, po tom všem, co nám tam během 3 minut nařval do hlavy, oznámila, že on opravdu nebude určovat koho a kdy si smím pozvat k sobě domů. A když si myslí, že máme nevychované děti (rozuměj prostě normální děti, co nevydrží, a ani to po nich nechci, sedět celý dny u pohádek), tak je přestanu okřikovat a přestanu mít stres z toho, kdy na mě přijde řvát, protože po tomhle výstupu, už mi to může bejt jedno. A to jsem mu řekla jakožto člověk, kterýmu dupe jiný dítě nad hlavou každej víkend až do půl druhý do rána.

@ilone ach jo, zase ty předsudky... ona nevychova není o tom, že dítě nechám dělat, co chce, a nezastavim mu hranice. Právě naopak. A pokud to tak prezentují, nejde o nevychovu. Ale to bych se divila... spíš každý to hned svede na nevychovu, aniž by ji znal.

Haha to by měla bydlet pod náma, to by nedala 🤣🙈kdyz jsem u nasich , bydlí pod náma, a holky dupou,tanci atd ,pomalu se otřásá cely dum

narovinu bych řekla paní ať mi třeba políbí pr*el ... tohle je běžný provozní hluk domácnosti ... pokud tedy malý nelítá večer ... no, a pokud by prudila dál ... tak bych malému koupila dřeváky, aby si užila 🙂 🙂

ne, ale teď vážně ... zkusila bych jí rázně, ale v klidu vysvětlit, že to opravdu neděláte schválně, že malý si hraje ... možná bych popřemýšlela nad nákupem koberce ...

Holky dik. Včera odpo zase výstup. Navíc chlap v práci, zase. Přijde mi, ze nějak vi kdy není doma a mlátí jen když jsme doma s malym.
Jinak máme všude koberce, pod nimi ještě tlustou protihlukovou pěnu, malý má doma backurky, já tlusté ponožky abysme omezili hluk, na všem nábytku ochrany aby nehlucel… SVJ řeklo, ze si to máme vyřídit mezi sebou. Kdyby nebyly ceny bytu teď tak silene už jsme pryč.

@miryp dekuju, muzu se nějak bránit když se na mě samospráva vykaslala?

svj toto opravdu resiit nebude a co by se stalo, kdybyste ji proste ignorovali a nereagovali, donekonecna ji to bavit nebude....

Pokud to dělá zásadně v době, kdy jsi sama doma, pak bych za ní poslala chlapa, protože je evidentní, že ve vztahu k němu si toho nedovolí tolik. Ať jí oznámí to, co už jsem tu psala – bydlení v panelovém domě sebou nese negativa, se kterými musela počítat, když se tam rozhodla bydlet. Po panelu se vždy bude nést provozní hluk, vy jste však udělali maximum, abyste ho minimalizovali – tj. protihluková pěna, koberce, procházky venku, dodržujete noční klid, atd. Ten zbytek se nese v míře přiměřené místním poměrům souvisejícím s životem v panelovém domě, tj. z hlediska zákona je to zcela v pořádku. Co naopak z hlediska zákona v pořádku není, je její způsob komunikace, kdy mlácení do stoupaček a vyřvávání po vás je z hlediska práva závažný zásah do vašich práv a u mlácení do stoupaček pak práv všech bytů, kterými stoupačka prochází. Navíc působí vašemu dítku psychickou újmu svými výlevy. Upozornila bych ji, že ji slušně žádáte, aby se takového chování zdržela, nebo to budete řešit právní cestou. Pokud není úplně blbá, tak si dvakrát rozmyslí, jestli bude zase do stoupaček mlátit…

Pokud by to nezabralo, tak písemnou výzvu odeslanou jako doporučenou zásilku (abyste měli potvrzení o odeslání a mohli kontrolovat na webu pošty doručení), aby v souladu s ustanovením § 1012 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, upustila od daného jednání, jinak věc budete řešit právní cestou.

Ahoj, přidám ti svůj příbeh, ono to sice nic nevyřeší, ale budeš vědět, že nejsi sama. To jsme se takhle nastěhovali do paneláku, byt byl v úplně původním stavu (děravé umakartové jádro, prošlapaná lina, kuchyně z 70.let) a rekonstruovali jsme. Už to byl neskutečný problém pro sousedku pod námi a nikdy nám to neodpustila. Ona tam bydlela od samého počátku, co dům postavili, léta dělala domovnici a teď na důchod zůstala sama a nemocná. Po rekonstrukci se situace trochu zklidnila, snažila jsem se s ní občas na chodbě bavit, poslouchala její smutný životní příběh občas jí nějak vypomohla, zavolala jí sanitku, když spadla ze schodů... Po roce se nám narodil syn. Už jsem nebývala celé dny v práci a bylo to, věčné řvaní a nadávky skrz strop, mlácení do stropu, do topení. Byla si schopná sama v bytě nadávat hodiny v kuse. Stupňovalo se to, nebo tím, jak se můj psychický stav horšil, jsem to jen vnímala čím dál hůř. Ona třeba uspostřed noci začala ječet (na nás nebo na sousedy to je jedno) ať zavřou ty okna ve svých bytech, že na ní táhne. Asi nemusím vysvětlovat, že jsem okno ani otevřené neměla, ona zkrátka věděla, že jí všichni dělají všechno naschvál a naše dítě bylo jen třešničkou na dortu. Ano, podlahy jsme měli v části bytu protihlukové a v ložnici jsem na původní parkety koupila pod tlustý koberec ještě pěnovou izolaci, ale každé dobré gesto z mojí strany bylo málo nebo se zcela otočilo proti mě. Abych unikla jejímu ječení, pořád jsem syna nějak zabavovala, stavěla s ním pěnové kostky (lego ne, to když se sesypalo, to byl tanec), neustále dokola jsem četla knížky, každý den měl nějaký kroužek nebo jen setkání na hrišti. Táhla jsem to ze všech sil, aby se doma nenudil a třeba neběhal, pořád ve střehu, čím dál vyčerpanější. Když začal chodit do školky, byla jsem těhotná doma a přistihla jsem se, že jsem po sobě nespláchla záchod, protože by sousedka uslyšela, že jsem doma a zase by začala nadávat. Ano, tak moc už mi hrabalo. Až jsem se úplně vyčerpala a po tříhodinovém výstupu, který spustila hned jak jsme se vrátili po Vánocich od rodičů, jsem syna ráno odvedla do školky, pak sbalila kufry a přestěhovala nás ke kamaráce na gauč (zrovna odjela na půl roku do zahraničí, měla byt volný).
Je to hodně zjednodušený příběh, který se táhl léta, během kterých jsme si už stavěli dům a živila mě naděje, že už brzy budeme bydlet v klidu. Samozřejmě jsem pořád slýchala "neřeš jí" a podobně, jenže když se ty drobnosti léta sčítají a ono stokrát nic umořilo vola... Přeji Ti hodně štěstí a pevné nervy