Ahoj
dnes jsem četla ,že od roku 2013 mají být zrušené kojenecké ústavy. A o děti by se staraly pěstouni z povoláni. Nevíte někdo více o tomto tématu. Nevíte jak se stát pěstounem z povoláni. Kdo by do toho šel a komu se to zdá za nesprávné?http://www.novinky.cz/domaci/255485-lide-se-zaj...
Kdybych neotěhotněla s Terinkou, tak jsme do toho asi šla.
@pet.s To byl moc hezky příspěvek🙂 Určitě máte pravdu v tom, že pro dítě je určitě lepší když vyrůsta v rodině. Jen by mě pak děsilo ,že si na dítě zvyknu dám mu vše a příjdou si biologičtí rodiče ,že chcou malé spět. V dalším případě ,že ho chce někdo adoptovat. Myslím ,že jako přívydělek se to brát nemůže 😀 😀 nebo za ten čas 24h v kuse by to byla malo placena práce.
@pet.s souhlas. je to dobrá cesta, určitě se najdou ženy, které dají lásku dětem z kojeňáků, jen nevím - bude jich dost????
máme v rodině adopt..slečnu, už jí je 10, a funguje to přesně jak píšeš, byla a je stejná jako tvoje B., a to byla v kojeňáků "pohých" osm týdnů. Pořád s rodiči v posteli, opatrná...hlídá si dodnes svojí smečku, strašně moc žárlí - často se vídáme, její rodiče si hrají a muchlují našeho Petra a musíme u toho fakt přemýšlet - ona sice navenek nic neřekne, ale je to strašně vidět, jak žárlí.
Čím dřív se miminko dostane do rodiny, tím lépe. Jsem ráda, že to tak bude, snad to dětem pomůže.
Mě to přijde divný. Může se stát, že miminko nebo i starší dítě najednou bude muset pěstoun odevzdat a jaký to asi bude pro dítě, který už pěstouny považuje za svoje lidi. Dítě nevysvětlíte, že jde jen o pěstounství na přechodnou dobu.
@ria80 já si vůbec neumím představit čísla, kolik dětí se dostane z kojenáků do pěst. péče, a kolika potom hrozí, že budou muset někam jinam, ale snad pro většinu to bude lepší cesta, než zůstat v kojenáku a pak v dětském domově...docela by mě zajímalo, jak je to s těmi počty.
Co ty, ty to aspon pochopíš, i když ti to bude líto. Ale co to dítě? Bude to pro něj stejný, jako kdyby ho vyrvali z rodiny a už nikdy nemělo vidět maminku. Protože maminka byla jen profesionální pěstounka.
No právě mu nevysvětlíš proč musí jít pryč když nic neudělla jen chce být u své rodiny.Je to trošku nedomyšlené. Nebo si pro něj příjdou rodiče alkoholici ,kteří se budou tvářit ,že se napravili a bude vyrustat v nějakém srabu. Pěstounska rodina by měla mít jako první právo si dítě nechat a bez problemu ho adoptovat.
Dle mého je to blbost, ty lidi si z většiny dětičky budou brát jen kvůli penězům...
@ria80 tak ale z toho ústavu to hrozilo taky, že se vrátí do nějakého nevlídného prostředí...ale je jasný, že od pěstounů odchod bude špatně ☹ . jsem v tomhle laik, ale pro dost dětí by to šance mohla být...nevím.
Já bych do toho šla i bez příspěvku pokud bych se nemusela každý den strachovat ,že mi ho nakonec vemou. To za to nestojí! Ale při mém štěstí věřím ,že by se to stalo!
já myslím, že pro děti je furt lepší rodinná výchova než ústav. Profesionální pěstoun ví, že je u něho dítě dočasně. Nebude to jednoduchý, ale o dospěláky v tomhle nejde. Já s tím úplně souhlasím. zaplatit za v podstatě non stop práci nejde, ale od toho je stát, aby dobře a kvalifikovaně vybral lidi, kteří to budou dělat dobře. Bude to spíš jako nějaká forma rodičovského příspěvku. A myslím, že se to státu bohatě vyplatí...
@evulina77 Četla jsem ,že měsíc v ústavě vyjde na 37 000kč pro jedno dítě. Tak pokud daji 8000kč ,tak se jim to vyplatí určitě. Jelikož sestřičky berou plat a pro rodiče to bude jen jakýsi příspěvek. Zase zažíji mnoho radosti a pro ty kteří nemužou mít miminko to bude velké štěstí jen aby si jej pak mohly adoptovat sami.
@nesves ale tady nejde ani o adopci, či pěstounství. Tady jde o dočasné umístění dítěte, než se jeho záležitost nevyřeší - přidělení do adoptivní rodiny, vyřešení bydlení jeho stávajících rodičů a já nevím, jaké další věci. Rozdíl je v tom, že teď jde dítě do kojeňáku a po novu půjde k profesionálnímu pěstounovi.
Moje teta pracuje už skoro 20 let v DD a spolužačka v KÚ a pro obě je to celkem nelogické. Berou to tak, že prostě dojde k "vychovávání" dětí pro peníze. Ten skok, že najednou se ústavy zruší k tomu a tomu datumu...prostě je to moc rychlé. Já osobně si myslím, že je dost lidí, kteří to dělají protože chtějí, nemůžou mít vlastní děti, chtějí být někomu nápomocní. Ale pořád je i dost takových, kteří to vycítí jako příležitost "zbohatnout". Třeba už teď se výrazně omezuje umísťování dětí do DD, i když je pobyt doma jednoznačně nevýhodný pro vývoj a rozvoj dítěte. Tohle mám právě z první ruky a celkem mě zaráží v jakých rodinách soudy popř. sociálky děti nechají 😝.
no pokud bych uvažovala o adopci, tak bych dala přednost dítěty, které bylo u profesiálního pěstouna, než v ústavu
mám známou, co adoptovala 10-ti měsíčního kluka (teď je mu asi 5), jedinná emoce na začátku byla, když viděl flašku s mlíkem. Dost se mu věnují, cvičila s ním vojtovku, chodila na masáže, k psychologům a já nevím kam ještě. Malej je v pohodě, ale byl (je?) hodně pozadu a to nejen fyzicky. Teď jsou ty rozdíly méně a méně vidět, ale myslím, že se na něm ten ústav podepsal. Nechci hanět práci v kojeňáku, sester tam není moc a věřím, že se většina hodně snaží, ale je to jenom práce...
nečetla jsem všechny příspěvky, tak pouze můj názor .. 😉
předpokládám, že do pěstounské péče jdou děti,které nemohou být adoptovány (nedovolí to biol.rodiče) nebo je nikdo adoptovat nechce (postižení, národnostní menšiny, děti zaostalé, s výchovnými problémy atd.. případně kombinace více problémů)
pochybuji, že si pouze kvůli 8 tis. někdo vezme dítě, které vyžaduje opravdu větší péči ,když ví, že bude pod drobnohledem úřadů,které budou kontrolovat, zda dítěti je věnována adekvátní péče...předpokládám, že lidé,kteří do toho půjdou budou mít pohnutky jiné (než finanční 😉 )
taky předpokládám, že do pěstounské péče nedostanete malou hodnou blonďatou modrookou holčičku,která bude vzor vychovaných dětí... spíš dostanete do péče dítě,které bude hyperaktivní, bude citově deprimované, bude zaostalé,... a protože o tyto děti asi zas tak velký zájem nebude (k adopci) tak je podle mě pravděpodobné že pěstounství bude na spíš delší než kratší dobu... a ta doba po kterou bude dítě v pěstounské péči může být víc než rozhodující v tom,jaký model chování do dalšího života převezme...
každé objetí, každá chvíle,kdy se mu někdo věnuje a projeví mu někdo lásku- se počítá...i kdyby to mělo skončit brzy, tak zaplatbůh aspon za ten čas,který mohl strávit s někým,kdo se mu věnoval.. myslím, že dítě na to bude pak vzpomínat možná celý život.... Pokud půjde od pěstouna do adopce, tak bych čekala, že půjde do příjemného prostředí a to by mu pomohlo snést to rozločení s pěstouny lépe, než kdyby šel do horšího...
Ale jak říkám-každá minuta,kterou se budete takovému dítěti věnovat,každé pohlazení, každá pohádka na dobrou noc- vše se počítá... s tímto i přistupuji ke své neteřince,kterou jsme si začali jednou za čas brát k nám...
všem pěstounům držím palce a hluboce smekám 🙂
Blbý je, že do krátkodobé pěstounské péče půjdou i miminka, která tam pak budou třeba měsíce nebo rok, než se pro ně najdou náhradní rodiče nebo když dítě nebude právně volné. Tam pak vidím riziko v psychickém otřesu dítěte vytrženého ze "svojí" rodiny, dítě nezajímá, že jde do "lepšího". Stálo by za zkoumání, co je pro dítě horší, jestli odebrání z rodiny, kterou mezitím začne považovat za svou nebo pobyt pár měsíců v ústavu.
@bledulka Četla jsem váš článek o Klárce a obdivuji vás jakou mate trpělivost se svou sestrou a co pro Klárku děláte. Každý by neměl takovou trpělivost a čekat jestli vám ji nepujči myslím ,že bych ji spíš okřikla jak se o ni stará a vím ,že by to spíš dopadlo pro Klárku huř . Přeji mnoho štěstí i jeji sestřičce aby měla šanci ,taky u vás být.
@nesves děkuji 🙂 no právě, ono nejde o to, co bych s chutí od plic řekla,ale o to co je nejlepší pro dítě... 😕
Měla jsem trochu rozhovor s tatínkem Klárky,který je rozumnější z těch dvou... jaký to mělo úspěch uvidím příště,ale pochybuji....
takže se snažíme s manželem, aby u nás viděla, jak to v normálních rodinách chodí a k tomu ji trochu něco naučit (což nemá ráda-není zvyklá..)
prostě vše dobré se počítá 😉
no on kojeňák je pro děti od narození do tří let. Myslím, že půjde spíš o miminka, kde je důležité rychle jednat. Pro ně znamená týden nebo měsíc strašně moc. Hrozně mě vždycky nadzvedá to, že se dítě dává do kojeňáku po narození na šest týdnů (kdy mají biologičtí rodiče možnost si vše rozmyslet) a pak je teprve volné pro adoptivní rodinu. Třeba tady je profesionální pěstounská péče super. Sice by bylo lepší dát do adoptivní rodiny rovnou s tím rizikem, že po 6-ti týdnech ti můžou mimčo vzít. To už je lepší dát dítě do babyboxu, kdy je právně volné téměř hned a pak i na tuhle kratkou dobu umístit dočasně k profi pěstounovi.
Další hrůza je, když si rodiče 2x do roka vzpomenou na to, že mají potomka a tím mu brání adotování apod. Pro tyhle děti je tohle požehnání.
Je pravda, že tohle nemůže dělat každej, ale myslím, že pro děti je to nejlepší. Tahle práce má prostě smysl. Myslím si, že je taky pak důležitá spolupráce pěstouna s adoptivními rodiči a šetrný přístup při předávání dítěte. Na to je ale armáda psychologů a sociálních pracovnic. Navíc si myslím, že je taky důležité vzdělání profesionálních pěstounů. Další věc je ta, že i tohle povolání s sebou nese riziko syndromu vyhoření, že to nejde dělat do konce života, ale pár dětí se tak dá "zachránit".
Bohužel si myslím, že nikoho nějaký navykání dítěte na přechod do jiné rodiny zajímat nebude. Mám obavu, že to zas bude moc rychle a nedomyšlený. A pár dětí na to ze začátku doplatí. Tady nejde nic dělat normálně a postupně, tady se musí jít vždy do extrému, najednou zrušit všechny ústavy, to je přece blbost.
Jinak z pohledu možného pěstouna to taky vidím jako dobré. Ale asi moc myslím na ty děti.
Taky se mi péče u pěstouna zdá lepší než v kojeneckém ústavu nebo DD. Hlavně proto, že vidí, jak funguje rodina a vůbec běžný život. V ústavu je dle mého jako ve skleníku a čím dříve se zapojí do běžné společnosti, tím lépe. Kdo si ho vezme prostě musí počítat s tím, že třeba časem půjde jinam a musí to emocionálně zvládnout. Pro dítě to bude sice velká změna, ale kdo říká, že musí nastat ze dne na den, kde je ochota, tam půjde domluvit nějaké méně bolestivé řešení - pomalé seznamování, návštěvy, občasné přespání...
@ria80 to je samozřejmě možné riziko, je pravda, že dětská dušička je citlivá... a možná, že to možná opravdu jak píšeš pár dětí odnese..
jenže stejně si myslím, že je lepší i ta chvíle u pěstouna,který se mu věnuje než nic...
s takovouto myšlenkou bych si nemohla brát k sobě neteř jen proto, že ji zase musím vracet ... 😔
pokud bude vůle ze stran dospělých, může to proběhnut citlivě pro dítě..(a jak pěstoun, tak i adoptivní rodič budou určitě jednat tak,aby to bylo nejlepší pro to dítě..)
Já mám adoptovan dvě děti. Bája byla v kojeňáku do 10.měsíců a Danda pouze 3.měsíce. Je to strašný rozdíl. Je to o důvěře v lidi, o důvěře ve svět. To je to, co dává máma dítěti prvotně.Pocit bezpečí. Bája nikomu nevěří(dodnes-bude ji 18), každý je nepřítel a už předem útočí. Nevěří sobě, ani světu kolem. Danda je přesný opak a i další moje dcera (biologická) je taková. Sice stydlínek, ale nebojí se lidí.
Taky si pamatuji, když byla Bája malá, tak jsme si při prohlížení fotek vyprávěly o tom jak byla v kojeňáku. A ona mi říkala, proč jsem ji nedala bundu, že ji tam byla pořád zima. Nevím, jestli to byl nějaký pocit opravdové zimy nebo opuštění.
Když pak přišla domů, tak do deseti let spala se mnou v posteli a do první třídy beze mě neudělala krok. I na záchod. Prostě závislák.Bála se, aby jsme ji neopustili. Všude jsme museli vozit její povlečení, její peřiny. Prostě si bránila ten svůj mikrosvět. Já jsem jednozančně pro pěstouny. I když v té rodině bude víc dětí, tak to nikdy nebude neosobní jako ten kojeňák. Lidi se tomu mimču nestřídají, pošušňají se s ním, prostě má kolem sebe SVOJE lidi.
V kojeňáku i když byly sestřičky super a fajnové, tak jich měla na starosti 10. Nemohla se s nimi pošušňat ani při krmení. Všechno byl fofr. My tam pak jezdili, takže jsme měla možnost jejich práci okouknout. Navíc po 8 hodinách odešla a přišla jiná sestřička. Dítě si nevytvoří vazby.
Za mě jednoznačně pěstouni. Samozřejmě to má i své proti,ale to jsou jen vyjimky a do pěstounství asi nepůjde nikdo, kdo nemá rád děti a kdo by to dělal pro peníze(to znám snažší způsoby zbohatnutí 😀)