Nešťastná, protože nemám vlastní bydlení. Jak z toho nezešílet?
A pravdepodobne ho nikdy nebudu mit. Nevim jak se s tim smirit, kdyz na vas ostatni koukaji pres prsty jako na nejakou socku. Pritom si ziju slusne, jen proste nemam praci, kde bych vydelavala hodne penez.
Ziju v Praze, tady je to sileny s cenama za nemovitost, na to nedosahnu ani nahodou. Jenomze mam pocit, ze jsem neco mene, lide nekteri to i davaji najevo. Mam rodinu, kde nikdo nezije v najmu. Sestrenice doktorka, ma barak velkej, dalsi ma bohate rodice, pomohli ji s koupi domu a muzu takhle pokracovat dal. Kdyz je nejaka rodinna oslava, ani se mi tam nechce, citim se tam jako odpad. Drahy domy a auta a ja prijedu se svym renaultem z roku 2012 😂
Ted ctu na novinkach, ze nemovitosti zase zdrazeli. Tak ja nevim co bude treba v duchodu, kdyz budu stara a nebudu mit penize na to, platit si najem.
Nejake tipy jak z toho nezesilet a nepredstavovat si sebe pod mostem?
To mi je zas ten troll, jak se stydí za tu dceru, co nemá vlastní bydlení v Praze, protože její sestřenice doktorka bydlí v domě, a nemůže kvůli tomu na rodinné oslavy, akorát tentokrát to píše jako ta dcera?
Minulou diskuzi tu na tohle tema zakladala tvoje mama 😀
@jiss taky mi to tu diskuzí hned připomnělo.
Ježíši, uz zase? Věnujte se v neděli něčemu užitečnému a nepište své smyšlené příběhy. Ještě chybí aby tu dneska napsal ten Slovák, ze ho bolí v krku a naboural auto a jeho ostatní smyšleniny 🙈🙈
Já bych doporučila navštívit psychologa. Tahle úchylka sem pořád psát historky o tom, jak je někdo bydlící v podnájmu něco míň než ostatní, by se už měla léčit!
…příště prosím verzi od sestřenice doktorky 😎
Ja to rikam furt, toto pisou admini, aby tu vyvolavali diskuze. Delaji tu z toho Threads 🤦♀️🤦♀️
Jsem rodilý Pražák a řeknu ti jedno: minimálně polovina, spíš dvě třetiny mých známých a kolegů atd, co tu žijí, NEMÁ a asi ani nebude mít vlastní bydlení, i když jsou to vysokoškoláci na prima pozicích. Pokud mají vlastní , je to obvykle tím, že dědili být třeba po babičce, nebo jim pomohla hodně rodina, nebo si byt koupili už třeba před 10 lety, kdy to ještě nebylo tak zlé. Ostatní žijí v nájmu , je to tady celkem běžné.Praha je úplně jiná v tomto od zbytku republiky. Myslím, že mimo Prahu vysokoškoláci většinou postaví vlastní domek někde...tady vysokoškoláci mají vlastní nájem 😃 nelze to srovnávat, postavit domek nebo si koupit byt v Horní Dolní je úplně jiná liga. Já mám vlastní byt v Praze díky mohutné pomocí rodiny a já i manžel máme VŠ a tím pádem fajn plat celkem, ale bez pomoci rodiny bychom asi taky byli v nájmu. Tak nebreč, tak to prostě je a netřeba si připadat méněcenná. Další zajímavý aspekt je tento: v západní Evropě bydlí ve velkých městech v nájmu naprostá většina lidí. To jen tady v Čechách jsme tradičně fixování " na vlastní" a český sen je " dům, velké auto, dovolená u moře a dítě na osmiletém.gymplu" haha😃
Hele, tak už jsi nám sepsal/a příběh za matku, teď za dceru, takže příště to bude zcela jistě babička a nakonec i ta sestra matky či sestřenice, viď? Jsi fakt neskutečně trapný/á a doporučuji ti zajít k terapeutovi, protože zdravě smýšlející člověk nemá potřebu vytvářet si na sociálních sítích různé identity a volat tak po pozornosti. A jestli patříš do teamu MK, pak vyřiď svým nadřízeným, že tímto způsobem to tu vedou od desíti k pěti...
Když bydlíš v Praze , tak kup být jinde - možnosti je hodně . Nyní ten byt jinde pronajimej , a na staří , jako když najdeš . Bohužel . Vládne tady gerontokracie a podle toho to taky i vypadá - aneb všechno pro důchodce a na mladé prdime …
@neomenia občas nekde vidim ty statistiky, jak vysoko si v Cesku cenime vlastniho bydlení, a uvedomuju si, že ja si ho taky cením hlavně jako jistotu na stáří. Omlouvam se, jestli to už zaznelo, ale co pak bude ten celoživotní nájemník dělat v okamžiku, kdy mu s odchodem do důchodu klesne prijem a komerční nájem už neutahne? A ještě tuplem když mu zemře životní partner, se kterým náklady sdíleli? Prestehuje se za levnějším najmem do nejake vyloucene lokality? Chci říct, ze prostě tu touhu po vlastnim bydlení i za cenu otročení hypotéce uplne chápu...
Treba se dobre vdas a bude po problemu 😉
@ireniq já zase zastávám názor, že vlastnil bydlení je často blbost, protože v životem x krát změníš potřeby. Já jsem jako single holka bez osobního života, zato furt v práci, jsem hledala malinký byt s nízkými náklady, ale trvala jsem na lokalitě, tam byl k mání jen 3+1 (ale jen 63m2), tak jsem ho vzala, ale ta jedna místnost byla jen skladiště krámů. Teď mám muže a dítě, vejdeme se tak hraničně. Ale nechce se mi narvat x miliónů do většího bytu na 15-20 let, nedejbože baráku (to rezolutně odmítá hlavně muž), abychom zůstali nakonec zase sami a chtěli zase malý prostor a nízké náklady.
@drep ohledně single mladých, nebo párů ktere zatim neplanují rodinu, tak tam je jasný, že nájem jim dává svobodu. S rodinou za mě uz to za ten zavazek stoji, taky vetsich bytů na pronajem je zlomek oproti "startovnich" garsonek nebo1+1, a ono je uz vetsinou okolnostma dany, jestli si rodina troufne na 3+1 na sídlišti, nebo touzi po baracku na vesnici za stejnou cenu. Honosne sidlo nebo byt nad 100 metrů asi průměrna rodina neda, pokud nema dědictví, velkou pomoc od rodičů, jiny majetek... souhlasim, že to sidlo nebo veliky byt muze být ve stáří zase spis pritez, ale ten obycejny 3+1 treba 70-80m je podle me v poho, moje rodice na stari meli kazdy jeden pokoj jako loznici, no a obyvak klasika... důležitý je myslet vcas treba na bezbarierovy upravy, delala jsem domaci péči a mohla bych vyprávět... Pro me osobne je tezko predstavitelny bydlet s detma/rodinou 30? let po pronájmech (tech 30 let odhaduju nez deti odrostou a vyleti z hnizda), ale pokud nekdo treba mezitim koupi a pronajimá byteček, který pak ma na stáří, tak proč ne.
A chceš vlastní bydlení, protože chceš? Nebo kvůli rodině, abys tam taky mohla vytáhnout eso z rukávu - hec, vlastní bydlení. Jedno ti řeknu. Já byla za odpad, dlouho jsem to vlastní neměla. Pak si s partnerem koupila a už otázky typu, jaké vybavení máme, jestli děláme rekonstrukce a opravy, jak to tam vypadá, aby se ukázalo, že oni mají hezčí, lepší, větší..dosad si. Aneb chodím do práce, která mě nebaví, abych koupil dům, který nepotřebují, abych upokojil lidi, kteří mě nezajímají.
Víš, jaké máš možnosti? Já dodnes lituji, že jsem se nesbalila a nesla na Nový Zéland a že myšlenky reální byly..no, nedotahla jsem je, i když stěhovat jsem se dost stěhovala. Tak bych to využila s odjela někam do prdele, když mě tu nic nedrží.
Nevím, kolik ti je, ale já ve věku 28 let s ex uvažovala, že si koupíme byt. Na co platit cizímu, když můžeme sypat do svýho. Tak se i stalo. A nakonec byl byt problém..my chtěli odjet, protože všechno začínalo stát za houby, ale co s bytem? Prodávat byt zatíženy hypotékou sice jde, ale vždy na tom někdo ztrácí a jsou s tím opletacky, ale v zásadě to jde, to nechtěl ani jeden.
Takže já bych to viděla takhle. Nebo kup nemovitost v Hurghade (nedělám si fóry) v létě pronajem, v zimě tam můžeš bydlet, žít z letního pronájmu, je tam levnější život. My s partnerem tohle zvažovali, ale staci se nám starat o nás dům
Kdybych bydlela v Praze, tak také nemám na vlastní bydlení. V Praze je draze, i když jsou tam pěkné platy, bydlení je přeražené. Buď se s tím smiř nebo se odstěhuj. Rozhoně nejsi sama, kdo v Praze nedosáhne na vlastní bydlení. Já se s nikým nesrovnávám, je mi fuk, jak bydlí ostatní a mám o starost méně. Každý ať si bydlí, jak chce.