Nedokážu to rodičům odpustit
Ahojky, pokud Vás nastvu, ok, ale jednali rodiče dobře? Před 18 lety si koupil můj brácha od naší vzdálené rodiny byt, zadarmo ne, ale udělali mu cenu. Byt byl ve špatném stavu, ale svépomocne se dal dohromady, taky jsem tam já strávila dvě soboty a pomáhala. Nove eurookna, podlaha, nátěr, všechno super. Pak se stala tragédie a pulroka na to měl brácha autonehodu a zemřel na místě. Byl svobodný, děti taky neměl, takže dědili jeho i moji rodiče. Nejprve chtěli byt prodat, protože bral celkem snesitelnou hypotéku, ale všechno splacené nebylo zdaleka, jenže on to pojistil i pro.pripad smrti. Tak zjistili, že ten byt se vlastně prodávat nemusi. Skoro každý jim říkal, ať to nepustí, ať to nechají kdyžtak jednou i pro mě, nemovitost se neprodává, když nemusí, ať tam dají zatím nájemníka, a jednou to možná ocením. Je pravda, že hned jsem to nepotřebovala, chystala jsem se na školu 100 km od nás, ale jednou kdoví, že ji?
Ale za to, v jakém žiješ vztahu přece tví rodiče nemůžou?
Ale božínku, celé dvě soboty jsi tam pomáhala? Tak to úplně zastiňuje tragédii, že ti zemřel bratr a také to, že jsi dospělá a rodiče nemají povinnost tahat tě z tvého průseru.🤦♀️
Zemřel bratr. Dědili jeho i moji rodiče. Ať počítám jak počítám, nějací rodiče mi nadbývají...
Jinak tví rodiče nemohou za to, že máš nefunkční vztah. Těžko se chytnou po osmnácti letech za nos, že prodali byt na kterém jsi celé dvě soboty pomáhala.
@kelerub Tak jeho rodiče jsou zároveň i její 😃
Mamka chce byt po babicce taky prodat. I kdyz ji se segrou rikame, ze nikdy nevi… at neprodava. Ale nechce mit zadny starosti s pronajimanym bytem, resit jestli topi topeni, netahne do oken, nefunguje zvonek…. A jako to chapu. Me staci starat se o nas byt.
@nazarrath Je smutný když rodiče prodávají nemovitosti cizím, i když to není nutné, přitom by jejich dítě mohlo mít o starost s bydlením míň. Ale je to zcela běžná věc...
@klokanka31 jo, chápeš to dobře.
@klokanka31 jo? To dnes někdo dělá? Třeba naši známí si postavili rodinný dům, kde bydlí trvale, ale městský byt 6 km odtud neprodali, mají dvě děti, jednou se může hodit. Já to naším řekla, že to samé mohli udělat oni taky a že oni chtěli mít klid klid klid klid.... Oni tam nechtěli chodit, to jako trochu chapu, ale musím rozumné uvažovat.
A že jsem tam pomáhala? To jsem napsala jen tak, jasně, že to nepočítám tak, že by mi ten byt kvůli tomu měl patřit. Jen že naši uvažovali, co je , ale ne, co třeba může být a že teda je. Že jsem mohla mít byt a mám.....trochu je to už možná štve, jen to za svět nepřiznají, že jako šlápli trochu vedle, to že jsem ten byt nepotřebovala hned neznamená, že už nikdy v životě.
Spis je dobra otazka, jak dlouho jeste hodlas v ty nesmyslny krivde, kterou sis vykonstruovala, zit? 🙂 Bylas na stredni, i ted mas holou prdel, s hypotekou bys nepomohla ...tak co od tech lidi vlastne chces? Nejaky zadostiucineni? Popis nam to...
Tady se furt od rodicu neco ocekava...ze budou zehlit prusery, tahat cely zivot z bryndy, hlidat vnoucata od nevidim do nevidim...atd atd...
Do urcityho veku mozna, ale od urcityho okamziku si zijeme sami a cokoliv z vyse uvedenyho, beru, aspon ja osobne, jako mily nadstandard, ne povinnost...
Docela sobecký pohled, na to, jaká událost za tím stojí. Kdyby se ta tragédie nestala, taky nic nemáš. Byt jednou zdědili rodiče a naložili s ním jak uznali za vhodné a ty jim nemáš co vyčítat. Jsi dospělá, předpokládám skoro 40ti léta žena a pokud nic nemáš, rodiče za to nemohou.
Takže podle mě tady není co odpouštět.
@nazarrath byt uz nemate, takze uz zadne kdyby... proste, musis se s tim nejak poprat vnitrne a prijat rozhodnuti tve rodiny. co se tyce nefunkcniho vztahu, snaz se ho poresit. neni ti dano obvinovat nekoho ze svyho nefunkcn.vztahu. a I kdyz rodice do toho vseho zasahuji, tak ti pomahaji. rodic je rodic.... na detech jim zalezi porad... preji hodne sil a silu zacit resit vse...
@nazarrath Jj. A vidím obě možnosti, rodiče něco zdědí, oni to nepotřebují a dají to dítěti co žije v nájmu. Ale pak jsou rodiče co řeknou je to naše, ty budeš zas dědit jednou po nás. A prodají to, a jejich dítě ať dál žije v nájmu. Jako určitě není dobrý něco čekat od rodičů. Ale třeba já bych to své dceři nechala, chtěla bych aby měla o starost míň, a vlastní bydlení je sakra dobrý start do života.
Hele, a i kdyby rodiče přiznali, že to tenkrát byla chyba... Co z toho budeš mít ty teď? Maximálně pocit, že jednou máš pravdu ty a ne oni... Jenže tenhle pocit by pro dospělé dítě měl být spíš "denním chlebem" než cosi, po čem je třeba toužit... Zjevně je problém trochu v něčem jiném: rodiče odmítají uznat, že jsi dospělá... Chováš se jako dospělá? Přebrala jsi odpovědnost za svůj život?
Chápu, že jsi ve fakt blbý situaci... Zdánlivě volíš mezi násilím od někoho, koho sis kdysi vybrala, nebo situací neodpovídající tvému věku u rodičů... A co se jednou postavit fakt sama za sebe a zkusit třeba se poradit s Bílým Kruhem nebo nějakou podobnou neziskovkou? Prostě hledat řešení pro dospělou ženskou, ne jen pro "dceru svých rodičů"? Protože dokud zůstaneš v pozici "měli to vyřešit rodiče", tak tebou bude manipulovat stále někdo.
@nazarrath 😁😁😁 obdivuji tvoji aroganci a odvahu s tím jít takhle veřejně. Měla bych jednu radu. Místo fnukani o tom, co ti kdo zadarmo nedal, se poprvé snaž něčeho dosáhnout sama. 👍 Věř, že až jednou pochopíš, že každý je svého štěstí strůjce, bude se ti žít mnohem lépe 👍 pokud tvý rodiče udělali někdy nějakou chybu, tak to takovou, že tě vychovali tímto naprosto nerespektujícím způsobem života...
Jdu si vypláchnout oči Savem.
Doufám, že seš troll. 🤮🤮
Ti také povyprávím příběh, když mi bylo jedenáct let, nebyla matka schopna zaplatit ani obědy ve škole. Někdy mi ráno dala třeba deset nebo patnáct korun, koupila jsem si suchý rohlík a když to vyšlo, cestou ze školy malé hranolky. Tehdy se naštěstí vyrojily všelijaké pouliční stánky, tak jsem se nekroutila vyloženě hlady. Zároveň mi například nikdy nekoupila boty, takže když se k tomu neodhodlala babička, nechtěj vidět, co jsem tahala na nohách. K lékaři se mnou zásadně nechodila, tudíž když jsem se ráno probudila s horečkou, bylo mi špatně jak psovi, musela jsem na středisko dojít kilometr a půl sama, potom sama do lékárny vyzvednout léky a kilometr a půl zase zpátky domů. Nemáš jim co odpouštět...
@nazarrath ber to tak, že kdyby bratr žil, tak by nebylo o čem... Rodičům není co odpouštět. Neublížili ti. Tenkrát se rozhodli, třeba špatně,ale zrovna tak ses rozhodla jít do vztahu, který je nefunkční. Udelalas chybu ty, udělali chybu oni, kdo z nás nechybuje? Povznes se nad to.🙂
Jo, takovéto sittuace se dějí často, ale moc se s tím nedá dělat. Když někdo něco vlastní, může si s tím dělat, co chce, i když je to sebevětší blbost. V našich rodinách se tak přišlo o 2 byty díky manželově babičce. Ta se během posledních 10 let asi 8x stěhovala, vždy si koupila nový byt, plně ho vybavila drahým vybavením (luxusní kuchyně, drahé korkové podlahy apod), pak jí tam začalo něco vadit (sousedi, breberky, hluk, jiné breberky, jiní sousedi, sousedovic kočka...), tak si našla nový byt/přestěhovala se do jiného svého a tamten starý prodala (nebo pronajímala, to se střídalo). Starý byt prodala dost pod cenou, že na ni chodili pomalu daňaři, zda to není daňový únik (např. odhadní cena byla tenkrát 2,5 mil a prodala to za 1 mil). Každopádně kdyby ty garzonky zůstaly, měly by nyní v Praze ceny každá asi 6,5 mil. Jo, je to škoda, že se přichází o peníze, ale prostě se nedá s některými lidmi nic dělat...
So smrtou brata si sa vyrovnala lepsie ako s predajom bytu, ktory by si nemala, ak by ta trag3dia ani nestala.
Teraz nariekas nad faktom, ze mas blby vztah a blbu situaciu, ale uvedom si, ze pred 18mi rokmi ludia netusili ake budu ceny nehnutelnosti.
Zbal si igelitku a chod k rodicom, ak mas vztah v troskach, tvoji rodicia nech su aki su ta isto prichylia... Treba najst kompromisy a byt extremne otrla k ich nazorom a staraniu sa.
Alebo sa nadalej uzieraj pomedzi to fomace nasilie. Ozaj nemam slov.. To z teba vytlkol dusu?
Pokračování
Ale oni stará škola, že náhodou nebude platit, pak ho odtud nevyzenou, oni chtějí mít klid klid klid klid...takže ho přidali úplně pod cenu v době, kdy se prodej maximálně nevyplatil, jasně že zájemců byla plná p.del, protože vhodná doba na koupi, ale ne na prodej. Uběhlo 18 let, žiju v nefunkčním vztahu, nemůžu kvůli penězům odejít,, domácí násilí na denním pořádku, s rodiči bydlet nechci, protože mi zasahuji naprosto do všeho, a ještě řeči, jak dobře s bytem naložili, to nevidí, že to byla kardinální blbost?