Je to jen můj pocit?

@intonace to nebude primárně finanční stránkou, ale tím že lidé jsou odtažití a od začátku covidu ještě více... Větší města jsou anonymní a vesnice si často drží to své a nové dlouho zkoumají, z druhé strany nováčci jsou také často odtažití a drží basu se svou "kastou". Ale dříve či později se objeví někdo s kým si padneš 😉

Tohle nebude o majetku...také jsme koupili na vesnici starý dům a i když uvnitř už to máme hezké, tak zvenku je to pořád hrůza. Kamarádek mám dost a nikdy se na mě nikdo nedíval jako bych byla méněcenná. Nemáte tam nějaké rodinné centrum, cvičení pro děti nebo něco podobného? Takhle se seznamuje nejlíp. Já se taky nechci hned seznamovat, pokud mě někdo pěkně pozdraví na ulici.

@intonace proniknout na vesnici je oříšek. Není to o penězích, je to o mentalitě vesnice. Čím menší, tím horší. A teda myslím, že něco je dáno i umístěním vesnice. Tady u nás - víska, 70 domů, cca 200 lidí, není tu obchod, hospoda, nic. Za čtyři a půl roku jsou stále lidé, kteří neodpoví na pozdrav. Myslím si o nich svoje. A lidí, co bych označila už za známé či přátele - těch je asi deset. Dokonce mě nezdraví, nebo jen tak na půl úst, kamarádky partner, přitom si vzájemně vozíme děti z nebo na kroužek. Vlastně bych debut skoro divila, kdyby nás začali zdravit 😂

Jsou lidé, třeba jako já, která nevyhledává kolektiv. I když jsem měla děti. Tak třeba to má někdo stejně. Jako určitě když jsme se potkali na písku, nebo tak prohodili jsme slovo. Ale nic víc jsem tak nějak nepotřebovala.
A určitě barakem, ci panelakem, nazory to nebylo.

A jak poznaji kde bydlis? 🧐

A nějaké hřiště aspoň nemáte? Já bych se taky jen tak s někým na ulici nebavila, ale když si spolu děti začnou hrát na hřišti, maminka vypadá sympaticky, usmívá se, necumi do mobilu apod, tak bych klidně pár slov prohodila a vidělo by se, co z toho bude. Domem to nebude, pokud to není něco ve stylu máme na zahradě skládku starého bordelu apod :D

Já se seznámila v rodinném centru, nejdřív pár mamin a přes ně jsem se seznamovala s dalšími a už to jelo. Ono se taky blbě seznamuje někde na ulici tím, že se pozdravíte, musíš někam do společnosti...

Taky jsem ten typ co nemá potřebu se družit, ale ne kvůli penězům a majetku, mám kamarádky ve městě odkud jsme šli, tak mě to na vesnici netlačí.. Jsme tu třetí rok, sousedy máme samé důchodce, s těma si vždycky popovídám přes plot, pár známých jsme získali přes kamaráda co tu bydlí, většinou se pobavíme na vesnických akcích, ale tím to končí, žádné kávičky přes týden nebo společně progrilované léto, na to máme pořád ty naše měšťáky
Na druhou stranu mile zdravím každého, když se někdo zastaví na kus řeči, tak si ráda popovídám, ale na ty hlubší vztahy prostě nejsem, nevím jak bych couvala kdyby mi ten člověk nepasoval a chtěl se družit dál, narozdíl ode mě

@intonace v dnešní době se těžko seznamuje... když jsme se přistěhovali k nám na vesnici zkoušela jsem inzeráty na fb skupinkách i tady na koníku... podařilo se mi jednu kamarádku najít právě tady. Přes fb většinou jen lidi v okolí a musím přijet já, takže to vždy vysumelo... Se sousedkou odnaproti jsme se zdravili dva roky než nás napadlo že se mužem kamarádit... Takže jsme tu skoro čtyři roky, skóre dvě kámošky v obci o 1000 lidech 😂 a sousedi v ulici na občasný pokec přes plot, jenže ti jsou ve věku našich rodičů.... Dcera už teď chodí do školky,tak začíná mít kamarádky tam... starší tu nemá vůbec nikoho, ale ta nemá zájem,je introvertní, netuším po kom... To já jsem ta co potřebuje lidi k životu, takže ti rozumím...

A nenapadlo tě, že třeba jen nejsi sympatická? 😀

@vikinkav vždyť píše, že vesnice. Na vesnici všichni všechno vědí.

@irmamala to určitě bude tím, že zakladatelka není sympatická (ironie), to je otázka ... Všeobecně v novostavbách jsou jiní lidé, než ve starších domech. Vidím to u nás. Mají svůj kroužek ( říkáme jim snobáci). Otázky, proč taky nemáme nový auto, ale ojetý, proč neuděláme střechu a proč máme nemoderní barvu fasády, i takový jsou lidé. Nás teda netrápí, že máme velmi omezený kolektiv na vesnici. Máme tu lidi, které trochu znamená, ale jinak máme své dlouholeté přátelé a je nám nějak jedno, že se s námi nikdo jiný nebaví, nebo my s nimi. O takový lidi nestojíme. Chtěli jsme dům, na vesnici. To se nám splnilo. Ostatní ať si sedí ve svý luxusní novostavbě.

@krisstina93 bohužel i tyto novostavby už mají svoje hřiště, které si sami platí. Kam tě tedy za členský poplatek vezmou, ale ... Koukají na tebe skrz prsty a s ksichty, proč tam jsi (to co nevědí, že platíš) nevím jestli je to i tento případ, ale je to dost častý.

@aselluska nepise

@aselluska vážně, tak to jsem zvědavá čeho se ještě dočkáme 🤣 Je fakt že tady je i hospoda kde se schází starousedlíci a pak kavárna kde se scházejí "lepší" osobně kašlu na obě místa, neb v obou je to na prd 🤣

Jsem z vesnice, studovala jsem v Praze, ale stejně vždycky když jsem přijela, zdraví mě “neznámý lidi” protože ještě kdysi třeba znali moji babičku a tak nejsem třeba Bětka, ale “mladá Maruška” po babče. Pro jistotu teď zdravim snad kazdyho pro případ, že “mladá Maruška” nezdraví - to se pak zase donese matce a všichni se diví, jak si toho a tamtoho nemůžu pamatovat, když jsem je přece viděla, když mi byly uz dva roky! Ale třeba lidi co si tady postavili nově barák nezdraví - a chápu to. Nikoho tady neznaj, přece jen je ve městě trochu jiná mentalita a ta vesnice se prostě už malinko změnila, jak je tu dost nových lidí. Vesnický akce, kde se normálně všichni slezli a kecali a seznámili se třeba, tu uz nejsou - i kvůli covidu. Doteď si pamatuju jak mě máma brala do hospody na myslivecký plesy, všichni o tom mluvili a řekla bych, že se tehdy vážně sešla celá vesnice. Zatím jsem se, aspoň u nás na vesnici, nesetkala s tím, že by se někdo nezdravil, protože nemá peníze - naopak doteď slýchám, když třeba přijde někdo znamej a starší, jaká je škoda, že třeba mladej Pepik od staryho dopadl takhle, prostě ta starsi generace třeba neměla až takovej vztah s tou “naší” která vypadla do města, ale stejně o nich ví, protože znali třeba rodiče. Myslím, že se obecně vesnice mění - stěhují se tam nový, starousedlíci to někdy vítají, někdy ne, to je život, ale ty akce, kde se všichni mohli seznámit proste třeba kvůli covidu nejsou, někdo chce mít už svůj klid a tak ho nový lidi netankujou… třeba zrovna u nás byl “zvyk” že když se pristehoval někdo novej, proste třeba pozval sousedy na grilovacku na prase, jedlo se a pilo a to se pak vztah tvoří snáž, nebo udělal koláče nebo něco a nabídl i sousedovi na uvítání, to se už taky nedělá skoro. Nic si z toho nedělejte, doba se mění a ne všechny vesnice jsou takový, jako byly kdysi, že se všichni zdravili a znali. A až bude něco za akci, normálně tam běžte a třeba se seznámíte.🙂 nebo hřiště! Pokud máte - tam se třeba seznámíte skrze děti.🙂

@vikinkav tak mi to z příspěvku vyplynulo

@vikinkav Bydlíme hned vedle úřadu🙂 Všichni vědí kde to je a potkáváme se často 😀

@irmamala Tak vím, že nejsem žádná krasavice,ale aby to byl důvod k nepozdravení🤷

@intonace tak jestli ti někdo neodpoví na pozdrav, tak je dement.... Ale kdyby se někdo chtěl družit a seznamovat na ulici, na to bych se asi taky tvářila divně 🙂 Já jsem teda z Prahy, ale takové pražské sídliště je taky vesnice a vždycky jsem se spřátelila nejvíc ve školce a škole s ostatními rodiči.

@aselluska Je to podobné jak píšeš. Hřiště ve výstavbě. Původně jsme měli být u zrodu,ale pak nám nikdo nic neřekl a členský příspěvek je tak velký, že ho zatím platit nechci. Potkáváme se tu pořád už od kočárků po téměř dvouleté děti. Myslím, že není problém slušně pozdravit 🤷

@intonace upřímně nehrotila bych to, lidi co neumí odpovědět na pozdrav většinou za přílišné přátelství nestojí 😁 Dá se říci že jsme zdejší "vyvrhelové" a udělali jsme si z toho sport, do toho máme ze zahrady free zónu a spoustu dětí sem chodí jak se jim chce (a jejich rodiče omdlivaji na ulici, zvláště pokud jsou to ti z těch honosnějších novostaveb 🤣), je tu trampolína, hromada zajímavostí od homodomo domečku, přes houpačky, stromy k lezení a "blátivého pole" a hlavně svoboda pro hru, což některé děti původem z paneláku prostě nezažili. Chvíli to trvalo, ale už zdraví i lidé co se na nás dívali skrz prsty, neb vědí že lepší "herna" není. Když děláme nějaký mejdan a oheň, tak se často zastaví i "cizí" protože je tu sranda. Takže bych se zařídila sama aktivně se "nevtirala" a ono to třeba přijde 😉 A tedy abych na vesnici platila členský příspěvek na dětské hřiště, tak to bych se na to vy... 😁

@irmamala 😀 Nepotřebuji mít spoustu kamarádek a chodit od pondělí do neděle na kafíčka. Také čekám co bude ve školce. Jde především o malého.

Nevím kdo ti tu co napsal , ale jedno ti řeknu. Nezdá se ti to. Kdybych to nežila tuto paranoiu v praxi už 6 let, tak ti řeknu, že si jen něco nalhávas a že jsi moc vztahovacna. My to máme horší teda, máme k tomu ty lidi dost zlý, kteří nemají orpboem nám náš "malý" majetek nicit, ale když budeš chtít víc napiš do zprávy. Naše děti tu nemají a nikdy mít kamarády nebudou dokud se neodstehujeme. Našla jsem si na pokec jednu maminku ve městě. Ta ale není mentálně omezená a neřeší pomluvy ani majetky, proto se se mnou baví. Víc kdyžtak napíšu do zprávy.

@marimanta žiju na ještě menší než ty a je to fakt otřes. A lidi jsou tu spesl psycho. Nemají problém mě smirovat když vylezu ven s dětma, jezdit si mě kontrolovat kde se nacházím na louce, jestli jim neslapu po louce, špehovat co děláme doma , co máme před brankou atd. Věčné poslouchání přes plot ze silnice, napadání že parkujeme na obecním a že se roztahujeme od (novo)místního milionáře, který má pozemku že neví co s nima, ale nemáme kde jinde parkovat. Byt neustále ve střehu odkud na mě vyběhne rotvajler nebo vlčák , ktere pouštějí na okno se proběhnout po vsi. Lidí otřesný, zlý , závistivý a chalupáři z města k tomu bomba. Každý ráno máme pochcany auta, každý den psi hovno před brankou. Když nezadelam žaluzie , čumí nám místní uchylaci do oken. Už se těším, až se odstěhujeme do normální vesnice.

@intonace najít si kámošku na vesnici je těžké.My bydlíme na vesnici 10 let a měla jsem taky jednu kámošku ( taky náplava) ale rozvedla se a odstěhovala.A žádnou jinou jsem tu nenašla.Co jsem kámošky " před dětma" tak jsme se nějak přestali stýkat a upřímně ja ani nemám čas.....lítám mezi prací ,dětmi ,manželem , domácnosti a psem a jsem ráda že jsem....

@intonace znám to z pozice ditete nevhodného souseda. Na vesnici byl starý dům, kde sousedi čekali až to spadne nebo ještě víc spadne cena. A pak by měli větší pozemek. Jenže přišel můj táta z Nemá nic a koupil to.Kdyz přivezli materiál na opravu, půl vesnice chodila a stále chodi náhle okolo s dětmi, psy, aby měli kryti. Vší měli všechny děti zásadně od nás (a ne z dovolené na Slovensko , kde bylo deset rodin v jedné chalupě). Nejbližší sousedi je ne zdraví doteď.

@orisek56 bohužel i to může být extrém malé vesnice, když jsem se jako Čech nastěhovala do malé zakomplexovane slovenské vesničky, tak to malý bylo veselé, stále pod drobnohledem. Byla to výzva, hádala jsem se skoro s každým, na návsi jsem řvala na pana jenž nechával volně běhat psa, který malém pokousal naše dítě na naší zahradě, že ne pro psa, ale pro něj zařídím kafilerku, se starostou jsme stále řešili zajímavosti, nikdy jsem nebyla větší machr na zákony, jako tehdy 😁 Pravdou je, že jsem tam nakonec pár kamarádů měla, ale vesměs to byla také sorta vyvrhelů (přistěhovalci co se uměli ozvat, feťáci kteří byli sice praštěnou, ale nejferovejsi v obci a tak). Ale nebudu lhát když jsme se stěhovali pryč tak se mi strašně ulevilo. Satisfakci bylo, že jsme tam jednou po letech jeli na návštěvu něco zařídit a zjistila jsem že oni z nás měli docela vítr, obvolávali všechny okolo, jestli se tam vracíme a starosta když nás viděl, začal chudák koktat 🤣 Ale takto už nikdy více žít nechci, bylo to pár let v křeči...

@intonace A odkud jste? 🙂
Je fakt, že když jdu po vesnici, tak se s lidmi sice pozdravime, ale dál se nebavíme, max na tom dětském hřišti, že maminy prohodí pár slov ale tím to taky končí. Takže k 2,5 leté dceři, taky nemáme nikoho, ale ona je i na to seznámení hodně opatrná, ale potřebovala bych to do školky prolomit, jinak se zblaznime všichni 🙂