Jaký máte pohled na život?
Nemáte pocit že v dnešní době žijeme zbytečně komplikovaný život? Pořád se za něčím honíme, kam pojedeme na dovolený, abysme stihli posilovnu a kino, abysme stihli mrknout na sociální sítě. Pořád nějaký preventivky u doktorů, když člověk otěhotní tak téměř pořád různá vyšetření, v obchodech tisíce zboží které člověk ani nepotřebuje... Jestli lidem ve starých dobách nebylo lépe, žili víc v souznění s přírodou, koloběh života plynul tak nějak normálně...Co myslíte vy?
Zivot se snazim zjednodusovat a radovat se z malickosti. Zije se mi snaz.
Někde jsem viděla velice trefné: A sad generation with happy pictures. Sama musím říct, že s narozením syna jsem si hodně přerovnala hodnoty a teprve teď doopravdy žiju šťastně bez všech těch věcí, co jsem nutně potřebovala - šaty, podpatky, čím déle v práci, tím víc adidas...
tak ono záleží na úhlu pohledu... k některému člověk dojde až když projde tím, co si vypsala - hoňkou za věcmi, bez kterých se obejde. Něco jiného ale je, když se člověk honí za cílem, který ho naplňuje. Nejen krátkodobě, ale trvale. Na tom nevidím nic špatného. A opravdu tím nemyslím značkové hadry, šperky nebo dovolenou ve Španělsku, případně něco podobného z insta života.
Myslím, že lidé jsou pořád stejní. A záleží na přístupu, srovnaných hodnotách, nastavení. Za čím se budete honit, je na vás. I dřív se našlo dostatek konzumních či povrchních věcí, za kterými se lidé honili. A stres z válek, nemocí, jestli bude dost jídla, neexistence antibiotik, omezená lékařská péče… Jsem ráda, že žiju v dnešní době a mám na výběr…
Já jsem spokojená. Dřívější život byl sice klidnější, ale v mnohém velmi tvrdý a krutý. Bylo skoro nemožné změnit své postavení nebo přerušit toxické vztahy v rodině, na které byly zejména ženy závislé. Rigidni společenské normy a předsudky...Jsem ráda za dnešní dobu, kdy většinou fakt platí, že jaký si to uděláš, takový to máš. Hodně zajímavá je třeba kniha rozhovoru Aleše Palana Raději zesilet v divočině. Žádné honění se není povinné🙂
Hmmmm....
Hele, od každýho trochu, já bych ráda žila v souladu s přírodou na zdravým vzduchu, bez sociálních sítí, venkovským pospolitým životem, ale zároveň jsem ráda za ústřední topení, možnost ověřovat si informace, zubaře místo kováře, nemocnice, antibiotika, očkování, MHD, atd. atd. ALe je pravda, že ze spousty těch vymožeností se vlastně stávají takový pouta, a mezi pokrokem a degenerací je tenká hranice, který se myslím blížíme, a lecky jsme i za ní...
neee, tak tohle je trochu extrem, ze jo. utrpne pravo se moc nepouzivalo od 19. stoleti, a muceni pri vyslesich bylo zakazany mezinarodni umluvou 1948. ale myslim, ze si mame tendenci idealizova minulost. takze - jak daleko bys chtela jit? zacatek 20 stoleti? jeste nebyl inzulin, ockovani proti detskym nemocem v plenkach, takze spousta deti umirala na detsky nemoce do peti let a cukrova byla smrtelna. Antibiotika nebyly , takze kdyz ses kousl do jazyka a dostal jsi infekci, tak jsi sel. Nemluve o nejaky anestezii u zubare. Pak mas prvni svetovou, druhou svetovou... pak mas komunisty, studenou valku (kdy to bylo... nekdy v sedesatkach, kdy byl svet nekolikrat par minut od jaderny apokalypsy...) Kazda doba ma svoje... humusy. Jop, treba to nebylo tak hekticky, lidi byly zdravejsi, protoze nejedli aditiva a dejchali cerstvej vzduch - tedy ti, co se dozili dospelosti. Takze - spis tak jako najit nejak svuj vnitrni pokoj, jinak to asi nejde. A nebo odjet nekam na Bali, udelat si vlastni plantaz a bejt sobestacnej. hmmm... to by nemuselo bejt spatny. ale - doufam, ze maj dobry ty zubare.
Je na každém člověku, jak si to vše nastaví, není přece povinnost chodit do posilovny, letět na dovolenou. Žiju tak, abych byla šťastná, jsem ráda, že žiju v dnešní době a nastavila jsem si s manželem vše tak, jak nám to nejvíc vyhovuje. Myslím si, že jsme generace, která žije život celkem bez starostí, ten pro nás připravily generace předchozí, jenom si to hodně lidí neuvědomuje a myslí si, že starosti typu kam jet na dovolenou jsou starosti.
Řeším úplně jiné věci, takže nějaké dovolené a kina jsou zcela mimo můj obzor a zájem. No ale v minulosti, kterou popisuješ, by to moje trápení dávno umřelo, takže bych zase zapadla do běžných starostí ostatních a souznění s přírodou. Protože i tohle k tomu neodmyslitelně patřilo.
Jaký si to uděláš, takový to máš. Je na tobě, čeho se zúčastníš a čeho ne.
Přesně jaký si to uděláš takový to máš.. Do posilovny chodit nemusíš, můžeš do přírod4rcy.. My milujeme hory, moře, kolo, lyže.. Takže cestování je u nás součást života.. A zapojili jsme do toho děti od narození... Ale povinné to není a vím že maminky řeší zda ve 3 letech mohou jet s dítětem na jejich první dovolenou... Každý to má jinak.. Televizi nesledujeme, sociální sítě mě nezajímají, v těhotenství jsem šla jen dva screeningy a ke konci jsem chtěla ozvy, cukrovku jsem odmítla v každém těhotenství.. Prostě nic není povinné a člověk si podle mě musí v téhle době vybrat co s ním souzní a co je nepřípustné... Jinak je to vstupenka do blázince 😊
@darinka84 Jenže když něco u doktora odmítneš, tak na tebe koukají skrz prsty...a u něčeho ti prostě nedají pokoj dokud to nepodstoupíš,třeba preventivka u obvoďáka...
Pokud tě deptá, jak na tebe kdo kouká, tak to samozřejmě nemá řešení.
Jak kdo kouká vůbec neřeším.. To není můj problém kdo si co myslí...
Zrovna preventivka u obvodaka mi jako velka komplikace zivota teda nepripada. Prave naopak, budme vdecni za takovou lekarskou peci, o ktere si pred sto lety mohli lide nechat jen zdat.
Nepřipadá mi to. Ba naopak si vše dělám tak, jak to vyhovuje mně a nebo mému muži. Nikde jet na dovolenou nepotřebujeme - nám stačí zahrada a nebo výlety. My si užíváme rodiny a nepotřebujeme k tomu moře. V kině jsme nebyli od dob covidu a neříkáme, že by jsme nezašli, ale obejdeme se bez toho. To samé večeře v restauraci - my si tu mňamku uvaříme doma se svíčkami, večer si připravíme dobroty a koukáme společně na filmy. Co se týče obchodů - nejsem zastánce nabalování zbytečností a tak než něco koupíme, dost si to promyslíme, zda to pro nás má smysl a opravdu to potřebujeme. každý máme život takový, jaký si ho uděláme. Nesledujeme noviny. Naučila jsem se, že nebudu řešit blbosti a malichernosti a budu žít tak, jak nejlépe mohu a jak chci.
Ať to není jako vaření z vody, zrovna včera jsem odmítla jistý návrh jednoho pana doktora (bohužel nikoli sexuální, na ten bych možná i kývla). Chvíli mi naléhavě hleděl do očí, poté se obrátil k monitoru počítače a jal se hovořit o něčem úplně jiném. Asi tolik k onomu nepříjemnému nucení...
Snažím se být vděčná a neremcat, žijem si jak prasata v žitě...
Jasněže sou horší a lepší dny, ale pak si řeknu, že není víc, než zdravé dítě, mít mu co dát k jídlu a teplou postel, ten zbytek, jsou malichernosti ...
Zkrácene: poslední dva měsíce naučili to nejdůležitější a otevřely oči. Jak nemáš zdraví, to ostatní si můžeš strčit do prd.....všechno ostatní je zbytečný, když nemůžes kvůli špatnému zdraví to základní, třeba se projít a radovat se z přírody. Takže já začínám mít ty povrchní nesmysly někde....užívám si to, že mi najednou chutná jíst, užívám si to, že už zase mám sílu uvařit aspoň rychlé jídlo. Užívám si každých 5 minut, kdy se náhodou nemotám. Až se uzdravim, budu si vážit víc obyčejných a samozřejmých věci, protože všichni zmlsany povrchností si toho neváží. A tak mi třeba jeden člověk, který lačni po majetkach natolik, že dělá druhému zle a ničí mu rádoby život, mi přijde jako smutný a směšný šašek s duší nafouklého balónku.
Jinak co se týče preventivky u obvodacka, to já neznám 🤣 já mám problém se mu vůbec dovolat, aby mě aspoň vzal krev a všemu se vyhýbá. 😁
Určitě bylo moc fajn umírat na banální nemoci, při troše štěstí přežít půlku svých dětí, protože úmrtnost malých dětí byla vysoká. Trpět hlady, když byly na úrodu chudé roky.
Ona je to děsná romantika, ale upřímně... Žijeme na statku, chováme a pěstujeme kde co. Super, nemusím kupovat maso, ale musím si ho vychovat, krmit, kydat, zabit, vyvrhnout, zpracovat... A to nemluvím o dělání sena, atp... Na poli trávím plno času. A když nám jeden rok kvůli dešťům shnila půlka úrody, byla jsem vděčná, že nemusím pect chleba že žaludové mouky nastavený senem, ale můžu jet do krámu. Mně to baví, ale není to pro každého. Takže zopakuji - jaký si to uděláš, takový to máš.
Levicový.
Národní muzeum teď nové historické expozice uvozuje sloganem "Bejvávalo dobře?", jsem si teď tak vzpomněla.
Podobné diskuze
- Dítě stále nemocné. Máte zkušenost a řešení, které by fungovalo?36
- Látkové nebo jednorázové pleny. Které se finančně více vyplatí a jaké značky ...65
- Ambulantní porod. Máte zkušenost?27
- Smysl života. V čem ho vidíte, Vy?34
- Život s nemocným partnerem7
- Zkusili jste někdo lubrikační gel pro podporu početí?32
Přesně tak to vnímám taky. Máme úplně všechno, na co si vzpomeneme, zavaluje nás konzum, máme co jíst a kde bydlet, neumíráme pri porodech a na banální nemoci a úrazy jako dřív, a přesto mnoho lidí není šťastných. Driv byl život tvrdý, hodně, ale lidi to podle mě brali lépe a těšili se z maličkostí, byli vděčnější. A měli víru, to jim pomáhalo.