Jak pomoct kamarádce se zařízením si vlastního života?
Holky, chtěla jsem vás poprosit o radu, třeba máte některé zkušenosti, ikdyž doufám, že ne!!!
Mám kamarádku, které je 31 let a bydlí pořád u rodičů. Je jedináček, rodiče jsou na ni strašně upnutí a pořád ji hlídají. Ona nemá vůbec možnosti nikam chodit a já jsem jediná její kamarádka. Je ale strašně nešťastná, protože by si chtěla někoho najít a nebýt sama. I kvůli budoucnosti a tomu, že chce mít jednou děti. Pořád se bránila seznamce, ale teď po novém roce do toho chce jít.
Problém je ten, že rodiče ji ve všem kontrolují - čtou jí emaily, smsky, zakázali jí založit si facebook atd. Určitě vás napadne proč s nima bydlí - je to protože si sama nevydělá tolik peněz, aby platila nájem, veškeré výdaje a třeba něco ušetřila. Rodiče jí říkají co si má oblékat (to oblečení je docela staromódní), jak se má nechat ostříhat, nesmí se malovat atd. Podle mě je to psycho a já si to neumím představit... Na druhou stranu jí chci pomoct s tím, aby si někoho našla a mohla tento životní styl změnit.
Já jsem jí navrhla sehnat si nějaký starý mobil a koupit simku, schovat si ho, aby si mohla s někým psát smsky a rodiče to neviděli. Dál jsem jí doporučila zařídit si nový email, když si někoho bude hledat přes seznamku a založit facebook i přes protesty rodičů. Moc bych jí chtěla doporučit změnit styl v oblékaní (já taky nenosím nějaké módní výstřelky, ale ona má opravdu oblečení jako moje sedmdesátiletá babička, a to bez nadsázky), ale nevím jak na to. Je to hodně citlivé téma a nerada bych ji zranila....
Moc děkuji za vaše rady a snad mi třeba poradíte ještě s něčím, co jsem si neuvědomila...🙂
@lucisuska Upřímně - změnu musí chtít kamarádka sama. Takže odstěhovat se od rodičů hned (i za cenu toho, že třeba bude spolubydlet, než si najde takovou práci, která ji plně uživí), ideálně do jiného města. Ostatní problémy typu kontrola sms a spol tak pominou samy 😉.
@lucisuska Podle mě už to je psychický týrání! Takovýhle chování rodičů fakt není normální. Pokud si nevydělá tolik, aby si mohla pronajmout byt, tak ať jde do spolubydlení - stačí ji přeci jen samotný pokoj. A to co nejrychleji! Že jí čtou maily? Ať si změní heslo. Že ji čtou SMS? Ať si zahesluje mobil. To, jak se oblíká, jaký má účes, jestli se maluje, je čistě její věc!
Podle mě je problém i u ní - určitě má hodně nízké sebevědomí, jinak by se sebou nenechala takhle zacházet. Navíc když jí je 31! Takže být na jejím místě si zajdu i k psychologovi, protože tohle už není jen tak.
@somalicats
@konidana díky za příspěvky, ale musí to být něco méně radikálního... Ona na tohle momentálně nemá odvahu a ani prostředky... Má podezření, že nemá ani vlastní peníze...
děkuji za radu, holky... Psycholog mě už napadl. Zkusím přes víkend něco vymyslet...
@lucisuska Pokud odvahu nesebere, tak se v tom bude plácat, dokud jí rodiče nezemřou. Zní to krutě, ale je to tak. Psycholog by pomoci mohl, ale pokud odmítne i toho, tak jí není pomoci.
@somalicats No, ono by to taky mohlo dopadnout ještě hůř 😔
@xpila To je taky pravda. Ale svéprávná pravděpodobně je, občanku má, těžko můžeš někoho nutit k něčemu, co sám nechce udělat. Osobně si myslím, že v 31 letech, obzvlášť pokud doteď nebyla schopná si ani zaheslovat telefon, ani zřídit vlastní bankovní účet, kam by jí chodila výplata (dle vyjádření zakladatelky, že neví, jestli má vlastní peníze), je to celkem marný případ...
@somalicats Ono je to těžký takhle posoudit. Ona dotycna v tom vyrůstá celý život, že ji někdo rika, co ma/nemá dělat, připadne to dela za ni. Ani ji nenapadne, že by to mohlo byt jinak..
@japona Právě proto. Pokud z toho nebyla schopná utéct dřív, pak je otázka, jestli vůbec bude schopná samostatně fungovat, když doteď nebyla, natož si časem někoho najít a mít děti. Psycholog by pomoci mohl, ale je to zase o tom - pustí ji k němu rodiče?...
@japona ne, nechtela bych byt konkretni..
@somalicats toho se prave taky bojim, jak na to budou reagovat, nejlepe jim to nerikat
@lucisuska S velkou pravděpodobností ji přidusí (pardon, "ochrání") ještě víc, než dosud, pokud se to dozví. A o tom to je - je schopná jim to neříct, že k němu půjde? Je schopná jim přestat sdělovat vše jako dosud?
@somalicats Tot otázka, jak moc je hlidana. Ale se zakladatelkou se stýka, tu ji nezakazali🙂 Jak moc bude samostatne schopna fungovat, není možné odhadnout, když ji nikdo neznáme. Ale někde pracuje, tak snad uplne nepozitelna nebude..?
@somalicats No právě, spíš aby si to nezačala víc a víc uvědomovat, ale zároveň z toho neuměla utéct...
@japona pracuje...vychazky zakazane nema 😀
@somalicats se mnou muze ven a kdyby mela vic kamaradek, tak by mohla i s nima, oni ji nezamykaji 😉
@japona Jo, čistě teoreticky by použitelná být měla, když někde dělá. Ale zas je to o tom, že nevíme - nevodí ji i do práce? Nebo jí hlídají odchody a příchody? Mzda jde kam, když ani neví, jestli má nějaké peníze? Se zakladatelkou se stýká, to je pravda, třeba prošla u rodičů nějakým "výběrovým řízením" 🙂. Vtipkuju, jo, ale ono to moc k smíchu není...
@xpila proto by asi nejlepší řešení bylo sebrat poslední zbytky odvahy a utéct, klidně jen s nejnutnějšími věcmi...
@japona ona proste asi nepujde jen tak sama, ale umi si predstavit, ze by sla s tim novym partnerem
@somalicats promin, to mi pripada prehnane...nevodi ji tam, vi v kolik zacina a konci a po praci chodi domu. Svuj ucet ma, to vim, ale spis nevim, jestli nedava penize rodicum a kolik ji zbyva... Holky, neni nesvepravna, ma vysokou skolu
@lucisuska znám případ hodně podobné rodiny, akorát tam se to týká všech tří sourozenců a každý se bojí udělat první krok a odstěhovat se, všem je 30 (trojčata), sdílejí pořád jeden pokoj a žijí s rodiči v jednom bytě, smsky a maily jim sice nečtou, dva z nich jsou i docela společenští, ale na to, aby si někoho našli, to bohužel nestačí
u tvojí kamarádky je to ale fakt extrém, to už je psychický teror a tak pomůže asi jedině psycholog (pokud možno tak, aby se to rodiče nedozvěděli, pro ně ideálně psychiatra) a hlavně velká dávka odvahy z její strany, jinak bude dalších deset let mluvit o tom, jak se "jednou"odstěhuje a jak "jednou" založí rodinu, jako to dělají ti mí kamarádi
samotné hledání partnera teď nic nevyřeší, vždyť která z nás by chtěla začít chodit s chlapem, kterého v 31 kontrolují rodiče jak vězenští bachaři a který nemá ani vlastní peníze? to je spíš riziko, že by si ji vyhlídl podobný tyran a podělala by si život ještě víc, nejdřív si musí napravit sebevědomí
@lucisuska Ani VŠ nezaručí, že se člověk nebude chovat jako nesvéprávný...
S novým partnerem těžko uteče rodičům, jednak si ho dost těžko najde, pokud si nejdřív nezajistí soukromí, jednak nemá jistotu, že hned napoprvé potká toho pravého...
Jinak píšeš, že pod zámkem není - co jí teda brání jít z práce třeba někam za zábavou a ne domů? Někam, kde by třeba mohla někoho potkat...
@somalicats sama si ma jit nekam sednout nebo na diskoteku. Vzdyt pisu, ze nema kamarady.
@lucisuska No, bez toho, aniž by někam vyrazila, si je těžko najde. A co Ty? Ty jsi její kamarádka, to spolu nic nepodnikáte?
@somalicats Ja mam mimco, takze v poslednich mesicich jsem nemela moc moznosti jit se nekam odvazat. Navic se dokazu bavit i jinak, nez diskotekama a tak... no, je to jedno. My dve to spolu asi nevyresime. Dekuji za radu.
@japona navrhnu ji to a snad to bude mit uspech
@lucisuska A kdo mluví o diskotékách? Máš mimčo, tak s ním předpokládám chodíš ven, tak může kámoška jít s Tebou - kolikrát stačí i jen pitomá procházka na to utřídit si myšlenky, vyčistit si hlavu, a nikde není řečeno, že ani na blbé procházce nemůže potkat lidi, se kterými by se nemohla spřátelit. Jak si myslíš, že to dělají lidé, co jsou nuceni se za prací odstěhovat třeba přes půl republiky do místa, kde nikoho neznají? Sama jsem si tím prošla, stěhovala jsem se 150 km do místa, kde jsem nikoho neznala, a rozhodně jsem nemusela oblézat diskotéky, abych našla přátele...
Stejně tak je to s koníčky - jestli má nějaké záliby, tak se dají přece najít přátelé i přes ně, nebo přes kolegy v práci...
Máš pravdu, že my dvě to spolu nevyřešíme. Tohle si totiž musí vyřešit Tvá kámoška sama.
@lucisuska nejdřív ze všeho by se měla vypořádat s vlastními rodiči. Odpoutat se od nich. Začít konečně svůj život, i za cenu, že od nich prostě uteče a neřekne jim kam. Nejlépe se odstěhovat někam hodně daleko (najít novou práci s ubytováním). Pokud si nejdříve sama nevyřeší tyto problémy, je velice pravděpodobné, že si najde někoho, kdo se k ní bude chovat stejně jako rodiče.