Dnešní doba komunikace. Zažíváte to také v okolí?
Ahoj ženy,poslední dobou mě začíná iritovat komunikace s ostatními lidmi po internetu.Chodíme do práce-ok,jsme unavení-ok a není čas na nějaký párty ale to musí všichni posílat jen holé věty nebo třeba jen smajlík?Přijde mi že lidi dnes neumí komunikovat,ať osobně tak písemně.Nebo zobrazí zprávu a neodepíší nebo jí neotevřou vůbec.Zažívate tohle taky v okolí? 😀 Mám jen jednu kamarádku se kterou si pokecám o všem a zbytek je přibytý jen na mobilu doma.A o mužích ani nemluvím,jsem sama 2 roky a párkrát jsem zkusila seznamku,zprávy typu Ahoj,jak se máš? dopisování po větách...to je taky síla.
Je to děs, lidi třeba vůbec nepíšou mezery za interpunkčními znaménky... 🤦🏻♀️🤣🤣
Divná doba... Pamatuji si, když jsem si jednou kdysi přečetla, že chlap sedí na jedné straně a žena na druhé obýváku a píší si, kroutila jsem hlavou, co to je. Zažila jsem pár vztahů, manželství, ale co zažívám teď ve 40 nikdy.
Chlap dole, já v patře a píše mi... Kolikrát mi dost věcí neumí ani říci do očí, ale raději napíše, ač zle, tak i ty dobré.
Je divná doba, nechápu to a nelíbí se mi to.
Já tak hrozně s kamarády nebo kolegy komunikuju 😅 Co by sis představovala? Asi jsem dnešní dobou už pokřivená, tak to ráda napravím, ale nevim jak?
Komunikuji neustále přes zprávy s někým. Jsme naopak ráda, že jsem zase v kontaktu denně s našimi dokonce i babickami 😊 ve vztahu by tohle být asi nemělo. Ale taky když ležím s malou, si občas s manželem napíšeme a to je jen v jiné místnosti. A gramatika je věc druhá. Vím, že v ní nejsem 100% já, tak to nevyžadují po druhých, ale pokud mi někdo napíše v jedné "větě" pět chyb, pokud to není nutný, dál nečtu a neodepisuje, protože stejně vlastně nepochopím, co dotyčný chtěl.
Ale co mě fakt dokáže vytočit, když vím, že ty lidi mají mobil furt u sebe a jak píšeš ty, zprávu buď přečtou a neodepisou nebo pro jistotu ani neprectou. To pak nadavam doma 🤣
Mám dvě kamarádky se kterými si píšu vcelku málo ale s jednou si dost voláme a s druhou se vídáme jednou za půl roku ale kupodivu si stále můžeme říct vše a stále se považujeme za nej
Mně třeba zase vadí, když si přečtu něčí zprávu, potřebuju se rozmyslet (nebo zkonzultovat to doma, projet kalendář, mám zrovna práci, tak nemůžu odepsat hned...) a ten druhý už mi píše znovu, že vidí přečtenou zprávu a ať reaguju. 🤦 Jakoby bylo někde dáno, že musím odpovědět ihned, okamžitě.
Nejsem úplně psací typ, raději mám osobní kontakt. Ale času moc není, takže jsem ráda i za textovou formu - hlavně u kamarádek, se kterýma máme problém časově se sladit a potkat se osobně. Jsem ráda, že o sobě víme aspoň přes text.
A mně zas vadí, že si někdo plete písemnou a mluvenou komunikaci. Očekávají, že když napíší zprávu, tak člověk okamžitě běží k telefonu a odpovídá. Já mám často telefon někde v kabelce, na stole, zapomenu zapnout zvuk a až se k němu dostanu, tak si přečtu zprávy. Pak třeba popřemýšlím, co odpovím a napíšu až za nějakou dobu. Pokud si chci s někým povykládat, nebo zjistit odpověď na svůj dotaz, tak zavolám.
To jsem já. SMS a jiné chaty píšu strohé, kolikrát jen ten smajlík. Jsem líná psát přes telefon jako teď ,🙄Vykecavam se v mailech, ty píšu hodně dlouhé, a osobně. Už mi i kámoška vytkla, že se jí po watsappu nezeptam, jak se má a pod. Ale já nechci, aby mi to psala, chci aby mi to řekla. Takze spíš než jak se máš píšu "kdy máš čas se videt"
@veunka17 já mám mobil furt u sebe, většinou si to hned přečtu, ale určitě hned neodepisuju, většinou. Přečíst trvá chvíli, ale odepsat déle - pokud se nejedna o jednu větu. Takže odepisuju, až mám čas, děti spí, je vše hotovo... nejčastěji vecer. Samozřejmě pokud jde o takový ten neurgentni pokec s kámoškama
Já jsem hrozný slohovkář, ale naopak si říkám, že bych neměla být 😀 Vadí mi, když někdo neodpoví na přečtenou zprávu alespoň do druhého dne, jinak chápu, že má na starosti i jiné věci (nehledě na to, že si ji může omylem rozkliknout a reálně nepřečíst). Jinak je mi celkem jedno, jaké věty kdo používá, pokud z toho není patrný nezájem - ale píšu si hlavně s lidmi, se kterými nemám možnost být tak často v přímějším kontaktu. Maximálně mě mrzí, když někdo neodpoví vůbec nebo na něco, na co jsem se konkrétně ptala, hlavně když se to u jedné osoby opakuje. Ale už jsem se i nad to docela naučila povznést. Když je to důležité, zeptám se znovu 🙂
Nemám ráda, když lidi nepozdraví, neoslovují. Ale sama taky někdy odpovím později nebo i zapomenu. Prostě přečtu v rychlosti a vypustím to, protože je toho denně k řešení dost. V intenzivním kontaktu jsem se dvěma kamarádkami, kdy si namlouváme zprávy přes WhatsApp, já už na to sáhlodlouhé krafání - psaní zpráv fakt nemám čas ani energii a taky když jsem s dětmi, nechci furt čučet do mobilu, je to blbý příklad, už tak ho musím často používat kvůli poznámkám a upomínkám.
Lidi neumí psát :D já jsem radši za holou větu, než sloh s milionem hrubek :D holt každého nebaví hodiny vypisovat zprávy no.
Mě zas vytáčí slovo "iritovat" 😄
Lidstvo jde do kytek no...každopádně nezahazuj každýho kdo ti na seznamce napíše "ahoj jak se máš". Takhle blbě mi napsal jeden týpek, v poslední chvíli jsem zprávu nevymazala ale odepsala, a budem spolu už 9 let manželé...