Dítě versus seberealizace/hobby/volný čas
Zdravím Vás maminky, profil jsem si založila jen kvůli tomuto tématu. Abych přispěla svou zkušeností, jak se dá zvládat miminko/dítě obecně společně s vlastními koníčky, společenským životem, seberealizací.. na tomto webu totiž podle mojí těhotné přítelkyně doslova kamenují ženy (včetně jí, která si profil poté raději po marných diskuzích zrušila a vedla jsem s ní o tom pak dlouhé hovory), které plánují vést dál i vlastní seberealizaci, protože danou věcí prostě žijí a nechtějí se jí vzdát a chtějí to skloubit i s miminkem a následným rodinným životem. Kamenovaly ji zde i přesto, že jim uváděly příklady z okolí, kde to funguje. Jakoby byly zakyslé a nepřející jen proto, že ony samy čím jiným žít nemají nebo si to neuměly zařídit/ nedoplánovaly to. Myslím si, že takové ženy, které mají i jiné životní cíle, než jen být matkou, si zaslouží motivaci a důkaz, že to jde. Snad se tu pár takových z vás, co to tak plánují či takových jako já, kterým to vyšlo, najde. 🙂)
Já se věnuji již léta letoucí hudbě, zpívám v kapele (metalový žánr), která má dost dobře našlápnuto, jsem zde již 5 let a z toho jsem 2 roky maminkou našeho úžasného chlapečka Toma. Vše se dalo skloubit a opravdu jsem hudbu (cvičení ani koncerty) nemusela omezit. Hlavně tedy díky mému manželovi, ve kterém mám plnou hudební podporu ve svém snažení a mojí skvělé mamince (nekonečný vděk), která neváhala nikdy pohlídat ten náš malý poklad. Již po šestinedělí jsem tak byla zpět na podiu a už 2 týdny po porodu jsem zase doma cvičila zpěv. 🙂 Je to jen o tom chtít a mít kolem sebe podporu. Někdo by za lahvičkování odsátým mlékem odsoudil, ale bylo to opravdu tak 2-3× měsíčně a to mým vlastním mlíčkem a já sama to nepovažuji za žádný teror vůči miminkům 🙂
Stejně tak jsem se nezvdala přátel a aktivit s nimi a to hned zpočátku… pro někoho to tak není, ale pro nás s manželem, kteří kolem sebe máme širokánský okruh lidí (stejné krve, bohudík), jsou tito lidé pro nás jako rodina. Hned po šestinedělí (to nepočítám X návštěv z jejich strany u nás doma - proč se stranit?) jsem si tedy vyšla s partou do hospody na takovou společenskou reinkarnaci a můžu říct, že ten večer mi dodal tolik energie, že jsem pak zvládla zase fungovat v nové mateřské roli na 100%. Ono totiž je lepší jeden dva večery měsíčně si vyhodit z kopýtka a být pak plná vnitřní energie, než chodit doma jako zombie bez elánu..
Okruh lidí, kde se pohybujeme s mužem, je plný lidí co mají hobby, zájmy, něco, co je naplnuje a čím žijí… hudebníci (hlavně), divadelníci, umělci… a z nich už spousta má rodinu a opravdu to zvládli také skloubit… jsou to chodící důkazy… nerozumím potom tomu lynčování na všech mama webech, že to zvládnout nejde..
Ono jde totiž zvládnout všechno - když opravdu chcete a máte k tomu vůli.. já kdybych přišla o svou hudbu vím, že bych vnitřně odumřela.. ví to i můj muž a má rodina… ale to naštěstí nenastalo.
Nepřišla jsem ani o své životní sny, dál ve svém snažení pokračuji a kapela jen kvete. Zvládám chodit na zkoušky, děláme na nové desce, natáčíme klip, aktivně koncertujeme.. do toho manžel má také své koníčky, ale ty já toleruji stejně jako on mé. A kryjí-li se nám akce, je tady babička. I pro ty akce - chaty s přáteli apod., kde chceme jet i přes noc společně.. a ono na tom semtam hlídání není nic špatného. Na jednu stranu si babička našeho Toma užije jen pro sebe, což pořád zdůraznuje jak je za to vždy ráda, a na druhou není náš malý rozmazlený a je samostatnější než dítka, která matky nepustí do 3 let z ruky (a od prsou. 🙂).
Jedna moje dobrá kamarádka hudebnice, která je nyní v 7. měsíci a plánuje to zvládat stejným způsobem odtud odešla zhrzená, že to přece není možné, jak tolik žen žije.... kamenovaly ji a vzájemně se podporovaly v tom, že po dítěti už NIC nevzládne, nestihne, bude vše jinak, nikam se nedostane a tak dále… a to tam opravdu uvedla všechny ženy, co tohle zvládají (některé včetně práce na půl úvazek s půlročním mimčem), ale stejně byly důkazy kamenovány a ona souzena.. spíš bych řekla, že se jednalo o závist, nevím.. chci tedy jako živoucí důkaz podpořit všechny nastávající či už maminky, které jsou podobného ražení. Já část tématu i četla, ale pak jsem to vzdala a rozhodla se touto cestou dát vědět všem, že jejich svět není jediný, který existuje... přičemž se mi přítelkyni podařilo uklidnit a podpořit v tom, že to také zvládne a hlavně at už se neregistruje na žádné mamma weby. :D
Všechny, které ví, že život je jen jeden a je třeba ho žít naplno a plnit si sny. Protože řeknu vám takové varování - upnout se jen a jen na rodinu vede k tomu, že až děti odrostou, stanou se z mnoha žen vyhořelé duše bez motivace do života. Protože jejich život si začal žít svůj vlastní život.. oproti tomu svět „exotů“ co žijí jako já, se tohle nestává.. opět X desítek příkladů bych mohla uvádět. 🙂 Navíc tito lidé vychovali další hudebníky, herce.. tanečnice. 🙂)
Takže.. řekla jsem si, že to chce v českých mateřských mozcích trochu osvěty. A chuti ŽÍT… být matkou je to nejhezčí co nás potkalo, to ano, sama o sobě můžu říct, že jsem skvělá matka a nebojím se to říct.. ale.. v čem se lišíme od zvířat? Víme, že život je i o něčem jiném než o shánění potravy a odchování mláďat. 🙂
Ještě dodatek - k miminku jsem mimo zpěv a aktivní koncertování zvládla i práci na částečný úvazek (musím přiznat, že na půl z domu od PC ;), ale i tak.. a také si dál užívat s přáteli a občas si zadivočit 🙂)))))
@panickatlamicka však určitě, to nepopírám 🙂 a vůbec nekamuji ženské, co jsou v mateřství štastné a dítě jim ke štěstí stačí. Ale šlo o to, že mnoho je jich neštastných a pak se naváží do lidí, jako my a kamenují za to, že oni hlídání nemají nebo že jim to takto nevyšlo a skrývají tu neštastnost pod útoky.. a nepřejí to pak ani ostatním holkám s plány.. proto jsem to sem dala, aby viděly, že ty plány si nemusí nechat brát škarohlídy.
My měli na malého štěstí, že to s ním jde tak hladce. Kdyby ne, tak je jasné, že zájmy omezím, o tom žádná, dítě je a bude na prvním místě.. ale když to šlo a zabojovala si za to, tak tu zkušenost chci předat dál. 🙂
A jasný, každý to má jinak, jenže ty kyselé ženské bez vnitřní jiskry co jsou pořád doma jsou mnohdy protivné na celý svět a nutno říct, že u nás v republice jich je strašlivé množství, vidíte to jistě taky kolem sebe.. a právě proto tak nějak byl tohle pokus bojovat za ty, co žijí jinak. :D Ale ne proti někomu.. a ta kamarádka je ráda, že jsem to udělala, bylo to z její iniciativy a já ted budu chytat ty kameny, to jí pak poděkuju, až začnou létat. :D
A je hezké, že jste štastná.. třeba z vás to jde poznat, nemáte totiž potřebu mě za tento příspěvek urážet či ho zesměšnovat. Mějte se hezky a at se Vám jen daří.
Jo a dodam, ze ani kontaktne vychovavane deti nebyvaji nesamostatne, jak jsi se tu snazila naznacit. Ja mohu rict, ze malicka je sebevedome a velmi samostatne dite, i kdyz spi se mnou a koji se. Ted o ni treba uz hodinu nevim. 😀
Take preji vse dobre 🙂 Druhy prispevek ignoruj, v podstate jsi na nej reagovala v predchozi odpovedi. (Omlouvam se, na Konikovi si tykame) . Preji mnoho stesti v zivotd. 🙂 @novotnikova
@novotnikova Hele já nemyslím, že bych byla kyselá ženská, ale fakt nevím, jak to skloubit. Pracuju z domu (jen pár hodin denně), hlídání dvakrát týdně mám. Ale stejně nestíhám mít uklizeno, navařeno, termíny do práce vždy v cajku plus se věnovat synovi. A věnování se synovi je samozřejmě vždy na prvním místě.
Já tedy vycházím z toho, že do 3 let se formuje osobnost člověka a jeho názor na svět, a pokud v této době tráví čas v láskyplné rodině (máma, táta, prarodiče), tak vyroste s přesvědčením, že svět je dobré místo k životu. A co jsou 3 roky mojeho dospělýho života oproti jeho celýmu životu?
A proč to píšu - už jsem tu i zakládala ohledně tohodle téma - můžeš sem prosím hodit svůj třeba týdenní rozvrh? Od kdy do kdy děláš co? Samozřejmě jestli máš kouzelný recept na to, jak vše zvládnout, a neošidit dítě, tak sem s ním! Já se tedy momentálně nepotřebuju realizovat, bohatě by mi stačilo dítě + domácnost + práce... sem tam cvičení.
já si myslím, že je to každého věc jak žije. Tak proč o tom plkat v diskuzích?
Ja obdivuji matky, ktere dokazi i s ditetem zit tak jako predtim. Ja jsem skloubit dve deti rok po sobe a kazdy vikend na kole nebo na bezkach proste nedokazala. Ale zase jsem na materske zacala studovat VS, tak aspon neco 🙂
Hezky pises,ze je k tomu potreba i podpora okoli. Kdyz ji clovek nema-rodina daleko,manzel cele dny v praci,k tomu narocnejsi ditko,kteremu trva dyl,nez k nekomu prilne a neplace,tak se to pak tezko kloubi...
A ano,zrovna ted se citim vyhorela a kysela.
No, ja mam z tveho prispevku dost rozporuplny pocit. Placas se po ramenou, jak zvladas vsechno, co te bavi a co je dulezite, coz ti samozrejme ze srdce preju.....a asi, kdyby to vsechno bylo psane stylem holky mam radost jak se mi vede a chci se podelit, tak ti pogratuluju a jsem rada, ze jee na svete o stastnnou dusicku vic. Bohuzel cele to pro me vyzni trochu jako....ja to delam spravne a vy nee,proto zavidite. Mno....mam uz temer ctyri deti. A nemam pocit, ze tim, ze ziju pro ne by se ze me stala kysela baba, co tim, ze sve deti nikdy nenechava hlidat vychovava nesamostatne ci rozmazlene jedince a uz vubec nemmam pocit, ze az jednou vyletnou z hnizda ( a u nekterych to nebude trvat dlouho) by ze me musela zustat vyhorela hromadka nestesti. Nikdy jsem nikomu nekecala do toho, jak si zarizuje svuj zivot a prijde mi trochu nefer cist, ze neni normmalni, aby nekomu stacila rodina a dal uz nic. Pro me je rodina vsechno, nevycerpava me, ba naopak, pro me je rodina zdrojem energie, kterou potrebuju, abych zvladla okolni svet. A rodina nejsou jenn deti, ale I manzel, ktery tu bude I az deti odejdou a jak rika, pak se konecne dockame tech nasich libanek. Takze za me casti tveho prispevku, jako ze nechapes ty, nebo tvoje kamaradka, jak takhle muze nekdo zit, nejsou ani prilis stastne ani prilis fer, zvlast pokud tenhle prispevek vznikl na zaklade osklivych reakci....je to trochu jako oplacet stejnou minci.
Však to dobře píšeš...děti jsou naše radost a někdy bohužel i starost, ale nejsme otroci a máme nárok i na vlastní život a seberealizaci. Podle mě kdo chce, čas si najde. Na koníčky, na práci, na studium. To, že se při dítěti nedá nic stihnout,je blbost - výmluvy žen, co tím zastírají vlastní lenost. Ono na MD lze velmi rychle zblbnout, máme prostě moc dlouhou RD bez možnosti hlídáni ve firmách, jako to mají v zahraničí. A tři roky doma jen s dítětem bež čehokoli je intelektuální vražda. Takže ti moc a moc fandím🙂 Ono vždycky to je takové, jaké si to uděláš.
@arwen_arina přesně tak, děkuju 🙂
@guinea tak manžel chodí do práce až v podvečer, jinak dělá druhou práci z domu, takže když cvičím, nemá problém tu hodinu obden se jen on sám věnovat naplno malému. Oni jsou spolu velmi rádi (nečekaně :D) 🙂 jinak domácnost tedy až tak moc času v bytě opravdu nezabere... zahrádku máme u našich, takže malý netrpí tím, že bychom byli pořád ve městě, na druhou stranu tu máme vše po ruce a i proto můžu na pár hodin odběhnout do knajpy za přáteli a nemusím nikam dojíždět, stejně tak zkušebna je v jednom městě, takže také pohoda. Vše do 10 minut chůze 🙂 tím se ten čas hodně redukuje. 🙂
Co se týká práce z domu, tak opravdu jsem neměla nikdy problém zatím najít si čas sednout k PC, klidně s malým na klíně a udělat faktury. 1x týdně pak jedu na firmu (nebo jdu, je to také kousek) a objednávky zabalím a kurýr už udělá zbytek. 🙂)
Koncerty - cca 2x měsíčně - o hlídání jsme se už bavili. 🙂
Zbytek času věnujeme malému a rodinným výletům a semtam také chceme s manželem být jakožto partneři a udělat si hezký večer, tak pak opět hlídání. Ale ten čas, kdy jsou dva spolu, je podle nás hodně důležitý a nám fakt prospívá. Zajdem na večeři, do kina nebo divadla, povídáme si.. nebo to volno využijem k tomu, že jedem za partou na chatu.. nebo on na náš koncert a tam pak posedíme s kapelou. 🙂
A přes to všechno Toma rozhodně nezanedbáváme, věřte tomu, nebo ne. 🙂 Navíc hodně výletujeme, takže má zase spoustu zážitků, mimo manžela ho beru ho s kamarádkami kam to jde - do lesa, k vodě, piknik v parku, do zoo, když jdeme posedět na pivko na zahrádku...
A dva dny v týdnu jedu i s mallým vždycky k mamince, kde s ní trávíme čas na zahradě (tam ted budujem pro Toma hřištátko), zahradničíme, hrajeme se.. procházkujem. Něco má ta dědina do sebe. 🙂
@nafuka no nevím, o tom tady je diskuží velmi mnoho, kde se o tomto plká. :D
@novotnikova promiň...mazat diskuzi když se mi nelíbí co lidé říkají je fakt dospělé...no nic..😂
Á kdyby jen diskuzi...celý profil je fuč...😀co to je za "modu"založit diskuzi a v momente,když mi lidé nemazou med kolem huby tak radši zdrhnu...
@novotnikova tak s malym na kline sedet u pc a delat neco do prace...evidentne mas klidne dite. Syn vydrzi tak minutu max 😀 Delam z domu na castecny uvazek a jediny prostor,ktery na to mam,je kdyz spi po obede nebo kdyz usne vecer. O hodinovem hlidani manzelem pres tyden si muzu leda tak nechat zdat.
Ono je lehke odsoudit druhe,ze jsou neschopni si neco nejak zaridit.
@arwen_arina viz predchozi prispevek
@novotnikova Díky za odpověď. Můžeš mi prosím ještě napsat, jak často je váš syn na hlídání večer (nebo přes noc?).
Jinak tedy to máš opravdu klidné dítě, jak tu psala @pajula123 🙂 Já se na práci potřebuju v kuse soustředit (a to tak, že nevnímám okolí), a navíc syn když vidí počítač, tak má tendenci mlátit do klávesnice 😀 V jeho přítomnosti pracovat opravdu nejde.
A kdy uklízíš? Vaříš každý den?
@pajula123 taky mam klidne dite, protoze jsem ji proste ucila,ze se ma zabavit sama...hrala si pod hrazdickou,ted si hraje v ohradce sama treba dve hodiny,pak si stejny cas hrajeme solu volne na dece. Ja bych ae zblaznila, kdybych mela diteti delat klauna kazdych pet minut. A dite to vyciti. Takze ano,diteti se maximalne venovat,ale tohle je rozmazlovani a nejvic to odnese to dite, protoze to potrebuje jasna pravidla a mantinely. Napr.cas pro jidlo,hru,ssamostatnou hru a spanek.
@guinea to je tak tezky dat ho chvili do ohradky?
Jinak podotykam,ze ja zadne hlidani nemam, ani manzela,ani prarodice. Proste pevny rezim ditete a funguje to, mala je v pohode,vi, co kdy prijde a i psycholozka mi rikala,ze to tak ma byt.
@arwen_arina Aha, tady bude jádro pudla 🙂 Ohrádku nepoužívám. Malý se umí zabavit i sám, to ano, ale to je maximálně na to, abych poklidila. Jak už jsem psala, když pracuju, tak se do práce ponořím tak, že nevnímám okolí, a to si samozřejmě nemůžu dovolit, když je dítě vzhůru. A pak už je jedno, jestli je v ohrádce, nebo ne.
@guinea je to ale fajn bezpecna vec,dite je v ni spokojene a ty vis,ze mu nic nehrozi 🙂
@arwen_arina No nevím, jestli spokojené, asi jak které. Jsem doufala v odhalení jiného tajemství, než ohrádka 😝
@arwen_arina ted jsi me fakt rozesmala,dite nenaucis byt klidne...ber to jako plus,ze mas klidne dite. Prirozeny temperament ditete fakt nezmenis 🙂 Mne syn od mala v postylce ci ohradce vylozene jeci. Ano,je tam bezpecne,ale spokojeny fakt ne,takze jen na nezbytne nutnou dobu. Dat ho tam na dve hodiny,tak si musim k tomu vzit spunty do usi a jeste by na me sousedi zavolali socialku 🙂
@arwen_arina ale uz koncim,stejne jsem dle tebe lina a neschopna matka,co jen hleda vymluvy,tak nebudu zbytecne plytvat energii 😉
@arwen_arina tak ono je každé dítě prostě jiné....já jsem taky měla pohodove dítě,které nemělo problém si zahrát samo a já měla třeba klid na vaření...ale stejně jako já jiným nevnucuju,že to je jejich vína,že ony to mají jinak tak mi vadí,když se me někdo snazi přesvědčit ze můj styl života není dobrý a že si za to vlastně můžu sama...
@pajula123 no nevím, myslím,že mám dítě jako každé jiné, ale přece není řešení pořád za dítětem běhat a bavit ho,to by za chvíli mělo mámu ochočenou na klíček...jsou malé,ale tohle pochopí rychle.
Já jsem ale neřekla,že je to někoho vina,ani bych si to nedovolila, immoje malá někdy víc pláče a někdy je víc v klidu, ale i tak to dobrou organizací jde zvládnout a ne se na zakladatelku smysluplné diskuse,která aspoň není o kakání apod., vrhnout jako supi.
@arwen_arina jak už napsala
@pajula123 je na tehle diskuzi zbytecne mrhat energii....porad budes tvrdit ze je to neschopnost tech maminek a hned v druhe větě rekneš že jsi nikdy nic takového neřekla.....fakt tomu nerozumím....zajímavé je ze zakladatelka si už zrušila účet...proč asi...
@novotnikova vis co kazdy to ma jinak. Ja jsem pred otehotnenim mela aktivni zivot. Cestovani, hudba, filmovy klub... A pak se mi narodil syn se specifickymi potrebami. Dat ho hlidat? Nemozne, leda jako male miminko, to ho jednou pohlidala svagrova. S malym se dalo v podstate ,,jen" to cestovani, zbytek je o litani po detskych doktorech z oboru. psychologie a o sbirani informaci o detskem/atypickem autismu. Abych nezakrnela, udelala jsemsi nekolik kurzu. Ted je klukovi 8 let a je to sikula
No a Vendulka....precti si na netu charakteristiku ditete-Blizence a to je nase Vendulice. 😀 Od zacatku megakontaktni dite, spi u me v postelu, aktivni, vse MUSI videt vedet a vyzkouset. Strasne moc veci jsem seod ni naucila. Ted ji jsou tri roky a ja si neprijdu vyhasla a nebo neco podobneho, i kdyz ji treba furt kojim a vyjma liche vikendy je furt se mnou. Takze je super, ze jsi se nevzdala svych zajmu, ja se jich castecne vzdala-ale jsem stastna. A o to jde. Mit stastne dite/deti a sama byt stastna tez. 😉