Ahoj maminky, jsem prvorodička a doma mám téměř 3 měsíční miminko. Naše holčička doposud v noci téměř vždy krásně spala, je občas je občas plačliva, jinak je toho je miminko. S pátka na sobotu jse v noci neviděla u klidnit hodně se třepala a nemohla usnout. Já nespala s ní a druhý den byl pro mě peklo, kdy Jsem propadá depresím tohle jsem zažívala po porodu který byl náročný. Další noc jsme se vyspali, bohužel včera se situace opakovala a já jsem zoufalá. Jsem unavena a mám velký strach že se to bude zase opakovat a já nebudu mít sílu být dobrá máma. Prosím poraďte jak se z toho nezbláznit děkuju
Myslím, že by sis neměla plést depresi (dlouhodobý psychický stav) s vyčerpáním (které může být klidně akutní z té jedné noci) případně zraněním/nachlazením a pod (které samozřejmě snižují naši výkonost i náladu).
Že miminka občas špatně spí, je normální. Že máma, která spala v noci tři hodiny a to po desetiminutovkách, je protivná, emočně labilní, neschopná běžné péče o domácnost touží jen po tom, nějak přežít den, je normální. Myslím, že v tomhel případě pomůže si opravdu přiznat, že máš právo být unavená. Mám právo být protivná a poslat všechny do prdele (jo - i doslovně). Máš právo proležet s dítětem celej den v posteli a klikat nějakou bezduchou hru/koukat na pohádku/snažit se spát (v poledne vylézt, pizzu z mrazáku hodit do trouby a odnést si ji do té postele... nebo vůbec nechat jídlo dovézt.). A ve skutečnosti, pokdu to v těch krizových dnech nebudeš dělat, bude to jen horší.
Vůbec to neznamená, že když se něco takového stane, tak nejsi dobrá máma. Naopak - jsi. Protože kdybys nebyla, zamkneš to dítě do koupelny, hodíš si špunty do uší a budeš spát. Nebo prostě utečeš. Nebo to budeš celé ignorovat a tvářit se, že tomu dítěti nic není, nebolí ho zoubky, nepotřebuje utěšit od mámy... a ty budeš v klídku cídit kuchyňskou linku - ano, i tohle je přístup špatné mámy. Prostě máme jen omezené množství energie a někdy nejde stihnout vše.
Drž se. Nějak to dáš.
@cilkat dakujem za nazor moc to cenim❤️mala som narocny porod a pak par dni po bolo dost narocne na psychiku.
Tento stav co mam mi to pripomenulo a citim sa rovnako co ma desi.Desi ma ta bezemočnost ,samozrejme som pri malej a davam jej lasku a vsetko co treba .
Unava ma ale skutocne nici,dnes to uz s manzelom nejak posefujeme ak sa to bude opakovat a musim byt silna lebo takych noci bude az az a nemozem sa takto rucat
@lienka159 omluvam sa za chyby som Slovenka a pisala cez diktovanie