Řvoucí měsíční miminko, můžou to být nervový záchvaty?

Chápem ťa dokonale... ale v tomto prípade bohužiaľ zaberá naozaj len vydržať... Striedaj sa s partnerom, a počas dňa oddychuj, čo to ide... skús to brať len ako fázu, nič netrvá večne a toto ťažké obdobie tiež nie... Ľahko sa mi to hovorí, ja viem, ale čas beží a utečie to postupne.

Taky jsme to měli, vytrvale jsem kojila, houpala, nosila, i když to ne vždy zabralo, aspoň miminko mělo pocit, že na to není samo. Přešlo to nějak po šestinedělí. Myslím, že u nás to byla tzv. tříměsíční krize, protože později se dítě úplně změnilo. 🙂

Dle mě to je bříško i když si myslíš,že ne...mně Davídek pravidelně večer kolem 19h.spustil strašný řev bez jakýchkoli příznaků,když už jsem nevěděla co s ním, zavedla jsem mu rektální rourku a ouha....letělo z něho tolik bublin jako z bublifuku...vypustila jsem to a byl klid,to se opakovalo každý večer skoro až do 4 měsíců bez ohledu na probiotika,kapek na prdíky apod....ale byla jsem šťatsná,že jsem věděla jak na něho a byl klid...

Ahoj,vím přesně o čem mluvis. Měla jsem to s malickym stejně. Nakonec jsem se po dvou mesicich dopidila k tomu,ze potřebuje chodit spinkat dříve. V te době jsem syna ukládala ke spánku kolem 9 a mel přesně tyhle hysteraky.. Ted ho vykoupu v pul šesté, ve trictvrte ho ulozim do postylky a tam ho nakrmim odstrikanym mlickem. Občas mu trvá než usne, trochu si i pobreci-ale to jen když mne vidí, chce si tím vynutit chování. Takže si sednu tak,aby mne nevidel. Nemá pak důvod řvát a po chvíli usne 😉 držím palce 🙂

Co zkusit uklidnit bílým šumem? Digestoř, vysavač, u nás to spolu se zavinovačkou pomáhalo...

My to máme úplně stejně. Každý den pravidelně od 18 do 20 hodin řev, pak usne a vzbudí se jednou na kojení. Já jí nechávám řvát. Je to takový její rituál. Hlavně se nestresuj a obrň se trpělivostí, budeš jí potřebovat do budoucna. Počkej až začne chodit do školy, to budeš ještě ráda vzpomínat na to když jen pár hodin brečela.

Měli jsme doma taky něco podobného, ale u nás to tedy byli i ty prdíky... časem se ty večery zlepšily. Nám trošku pomohlo zabalit malého pevně do zavinovačky, aby byl stísněný, jako u maminky v bříšku. Nevím jestli znáš knížkku Nejšťastnější miminko v okolí - některé tipy nám pomohly 😉 Držte se...

Určitě prdíky vím o čem mluvím. Doporučuji fenyklový čajík a rektální rourku prckovi se uleví a vám taky.

Přesně tohle měl Maximek.Pomohlo si s ním sednout na míč ,vzít do naruče a skákat.Nejlepe aby byl zavinutý v zavince,dece atd. Taky nam pomohl na koliky tejp.je to snad zazračná věc🙂 Přeji pevne nervy,co nejvíce chovat.Snaž se byt v klidu,miminko z tebe nervozitu cítí 🙂 taky nam hodně brečel z duvodu spousty nových podnětu,když jsme byly někde na navštěvě bo ona u nas ,tak malí hned jak odešla začal plakat...

ahojky.To ti opravdu nezávidím,jelikož vím,o čem píšeš.
Já mám 2 kluky,staršímu je 10 let a do pěti let to bylo zlatý dítě.Skoro vůbec nebrečel,byl až enormě hodný.
Zato mladší,v lednu mu budou 4 roky,byl od narození pravý opak.Každý večer od 20.00h.začal řvát a řval skoro až do 23h.Taky se nedal nijak uklidnit,najedený byl,přebalený taky.
Už si ani nepamatuju jestli to trvalo několik týdnů,nebo měsíců,ale zvládla jsem to.Čím byl starší,tím se to trochu mírnilo,ale stále má svoje "záchvaty".Je hodně citlivý a náladový.Cokoliv vybočuje z jeho stereotypu,tak se hned rozbrečí,nebo dokonce se začne vztekat,lehne si na zem a začne kolem sebe kopat nebo rozhazuje všechny věci kolem sebe.
Někdy jsme s přítelem taky na Bohnice,ale tak nějak jsme si už zvykli.Ale přesto jsem vychystaná,pokud ho to ve čtyřech letech nepřejde,že s ním zajdu k psycholožce.
Tak ti přeju hodně štěstí,aby to u vás netrvalo tak dlouho,jako u nás. 😉

Taky jsem to párkrát zažila a navzdory radám to fakt břicho nebylo. Dítě je prostě večer unavené a je na tobě, abys zjistila, čím chce uklidnit. U nás rozhodně nepomáhalo žádné rvaní do klubíčka nebo houpání. Buď chtěěla ležet sama, na volno, nebo jí vyhovovalo zavinutí merino zavinovačkou. Prso taky nechtěla.

Mimochodem jsem toho názoru, že většinu takových pláčů rodiče falešně vyhodnotí, jako bolení břicha, unavené dítě různě mačkají, polohují, pouští mu fény u hlavy a skákají po balónu, přitom někdy to mimino fakt chce klid. Taky mu může vadit, že leží na zádech a radši by spalo na boku nebo na břiše.

Mě jen napadá podle vlastní zkušenosti, moje dcerka má 7 týdnů a kolikrát večer když začne plakat a nejde utišit a ja nevim proc pláče když najezena okoupana je, v době kolem spaní, pomáhá, když ji dám do postýlky. Jakoby potřebovala svuj klid. Nestojí ani o to, abych ji chovala, prostě chce mít klid v postýlce. Položím ji do postýlky, chvilku se sice vrtí a musím se do ložnice třeba třikrát vrátit, protože ji vypadne dudel, tak jen ji ho dam, chytnu za ruku a zase odejdu. A do 15 min většinou spí. Ale na každé mimco plati něco jiného...

Jestli jsi měla náročný porod, může to dítě takhle ventilovat, že pro něj byl taky náročný a až se s tím vyrovná, tak to přestane. Zní to jako blbost, ale někde jsem četla článek, kde to nějaká maminka popisovala a znělo to logicky. Bohužel odkaz už nevím. Tomu dítěti nemusí nic zdravotně být, jen se potřebuje vyrovnat s tou obrovskou změnou jako je prichod na svět.

Můj prvorozený řval vpodstatě pořád až do půl roka, pár týdnů po porodu začal jen večery, ale postupně to bylo tak, že když neměl pusu ucpanou prsem, tak řval, i třeba 20 minut po kojení, přitom ze mně mlíko jen teklo. A také přes den nedokázal usnout. Spát víc jak deset minut začal až tak nějak také od půl roka. Prostě ho vše rozrušilo, vzbudilo. Je to povaha. Ano, měl sice reflux, ale ten se zlepšil až tak v 9. měsíci, kdežto řvát přestal do půl roka. Od 4 měsíců to bylo tak, že třeba týden řval a týden ne. Já vpodstatě nemám nějaké vzpomínky na usmívající miminko a mateřské intimní chvilky, můj mozek tu noční můru dosti promazal a skoro si to už nevybavuju, ale pamatuju, že jsem málem vyskočila z okna. A ano, je to povaha, je pořád hrozně citlivý, až přecitlivělý, lehce vzrušivý, chce neustále pozornost.

Myslím, že je to psychické. My to měly také, ale až později. Každý večer hodinka ukrutného breku, přesně agonie - nezabíralo kojení, v náručí házení sebou, prostě kdyby to viděl někdo druhý, tak řekne, že ji muselo něco příšerně bolet. Prdíky to nebyly, na to nikdy netrpěla, ale také jsem si to myslela dlouho. Souhlasím přesně s mollyweasley, že večerní pláč maminy špatně vyhodnotí. Dítě zpracovává celodenní podněty a obzvlášť u citlivějších dětí to jde přepětí tímto způsobem ven a podle psycholožky je to dobře. My jsme měly takto uspávání asi rok a půl, taky jsem měla pocit, že si hodim, ale nějak jsem si zvykla a přemýšlela při tom o něčem jiném. Je pravdou, že jak se rozmluvila, poměrně brzy v roce a půl, tak to postupně sláblo. Vývojem a dozráváním nervové soustavy se přepětí bude ventilovat jiným způsobem.
Je potřeba u takových dětí dbát na dostatek spánku, nebo odpočinku a pravidelný rytmus. I když to se snadno mluví, moje náročná dcera si režim do dvou let měnila snad každý měsíc a neudělala jsem stím nic i kdybych se na hlavu stavěla. 🙂 Prostě ber to tak, že neselháváš, děti jsou různé a nesrovnávej s kamarádkami, které mají klidné spavé děti. Kdo toto nezažil, tě nepochopí. Vydržet tak do dvou let a pak už to začíná být větší pohoda 😨

To znám.. Není malá nedonošená? Ale i u donošených dětí může být ještě nedovyvinutá nervová soustava anebo pak ty koliky. Náš malý řičel prví dva měsíce.. spustil v 17h a přestal ve 23h...ano, křičel vkuse 6 hodin a nedal se ničím utišit.. houpali jsme, zpívali jsme, vozili v kočárku,.. nezabíralo nic. Pak sám přestal. Takže asi jedině vydržet..

Jednoznačně kolika ! Bacha na to prdy a kolika je uplně něco jiného - dítě může prdět jako zjednané, ale když bolí břicho je to řev...kroucení, fialová, modrá, vzteklá, natažená do luku, jako by jí na nože brali. Chovaní, přebalování, masírovaní, kojení NIC nezabralo odpadli jsme dycky obě dvě.
U nás nepomohla ani koza, ani chování nic, po 6nedělí to přešlo. Řvala pravidelně od 19:00 do 23:50! Na cvok hauz ale přežili jsme 🙂 😉 😉
@karolinafm
můžeš jí pomoci, rektální roukou, fenyklovým, kmínovým čajem, nošením v klubíčku na tygra , masírováním, teplé pecky, plína na břicho, masáž chladivou emulzí PUPÍK, dudlíkem, kojením to spouští travicí reflex a odchází prdy, kontakt jakýkoliv většinou nezabere nic moc ale aspoň miminko ví, že v tom není samo 🙂

Ahojky, mě pomohl koupací kbelík. Nevěřila jsem tomu ale když malý čtyři hodiny brečel tak mi ho sousedka půjčila, dala jsem ho tam a v tu ránu úplné ticho. Seděl si v něm a takhle spokojeného a klidného jsem ho ještě neviděla. Od té doby v něm koupu a malý hezky usíná 🙂

muze to byt cokoliv, ja tohle zazila u Elisky kolem 20:00 zacala a obcas koncila az tak v 6:00 😖 byl to des, ale u nas to bylo nedostatkem mlika a taky tim, ze proste chtela spinkat na brisku..prisla jsme na to nahodou, kdyz uz jsme nevedela co s ni tak jsem ji dala na brisko s tim ze treba bude past a unavi se a ona prestala jecet zavrela oci a hned usnula. Od te doby usinala jenom na brisku az nekdy od 7 mesice usne i na zadickach.

naše malá byla dráždivé dítě řvala od rána do večera nebo spíš do noci usínala jako miminko kolem 24h. bylo to příšerný období nerada na něj vzpomínám,ale hodně nám pomohl uspávač.cz ten zvuk vysavače jí uklidnoval...jo a vše a taková byla z porodu měla jsem rychlý a špatný porod...

já nevím ale asi záleží na dítěti, malá řvala celé dny a trvalo to do více než roku, celý den jsem ji jen nosila, ježdění v kočárku nepřicházelo většinou v úvahu, byla to katastrofa, teď má 2roky 4měsíce a je ubrečená pořád, jen se ji něco nezdá, nebo se někde jen klepne a už ječí a řve jako by ji na nože brali. Takže můžou to být koliky ale nemusí to být taky vůbec nic. Mě na to Mudr. řekla, že to musíme vydržet, že taková prostě asi je, byla jsem už zoufalá.

Ahoj, my to měli s oběma dětma..pro mě hrozný peklo, nic nezabíralo..každý večer až tři hodiny řevu.. Naštěstí u nás zabíral v tuhle chvíli manžel, jinak bych skončila v Dobřanech!! U nás tohle souviselo určitě s bříškem a taky s únavou..ač jsme dodržovali režim podle hodinek, stejně jsme se tomu nevyhnuli..tři měsíce to určitě trvalo, večery jsem nenáviděla!!

jak tady přede mnou už píšou...musí se vydržet☹. První dcera byla šílená, plakala celé dny, nespala přes den skoro vůbec a večer 3-5 hodin řevu...(od tak 5-6 do 9-10 večer opravdu jen plakala)ty večerní trvaly tak do 3 měsíců...přes den to bylo déle a vždy spala tak maximálně 1/2 průměrné doby co mají děti spát. Režim začala mít až tak kolem 13-14 měsíců....
U druhé dcery jsou to naštěstí jen večery od asi 3 týdnů....ale malinko se to zlepšuje. Ale co jsem u první neznala nechce taky ani prso, když takhle večer řve a vzteká se u něj....takže kojím až se uklidní a chvíli spí v polospánku nebo před koupáním...ale taky se to teď zlepšilo
Není vůbec chyba v tobě, jsi pro své miminko ta nejdůležitější osoba na světě a ta nejlepší maminka jakou může mít....
Opravdu nejdůležitější je mít možnost si odpočinout a vyspat se (takže zapojit rodinu i když vím, že někdy to není možné) a hlavně to začít brát , že to tak prostě je = máte náročné, dráždivé miminko s tzv. tříměsíční kolikou (která jak si bohužel většina lidí myslí není jen o bříšku, ale hodně o dozrání nervové soustavy....), kterému musí dozrát nervová soustava a zvyknout si na tenhle svět...to znamená není to žádná tragédie, není to vaše chyba, nic jsi neudělala a neděláš špatně...jen holt jsi neměla to štěstí na nenáročné dítě, které se položí a spí a skoro nepláče.
Vím jak je to strašné a vím, jakou člověk cítí bezmoc, jak je vyčerpaný, chvílema naštvaný....jen se mu chce brečet a do něčeho praštit...atd atd. a opravdu je hrozně moc důležité, aby ses vnitřně uklidnila a vzala to tak jak to je...asi tak jako kdyby miminko třeba mělo angínu (nebo nějakou nemoc co za chvíli prostě přejde)....můžeš dát léky, můžeš držet v náručí, ale to je vše
Pokud to jde a mimi nebrečí celý den, tak se snažit nastavit nějaký +- režim, aby přes den dobře spinkalo...večer co nejvíc klid (jak tady zaznělo někdy je lepší nechat prostě ležet a nezabavovat, ale vím, že když bulí a bulí tak to nejde🙂) a pokud bys vydržela tak prostě dát do postýlky a držet za ruku...protože ono bude stejně brečet i v náručí i u prsa a takhle se aspoň naučí usínat v postýlce a budete to mít do budoucna jednodušší. Ale sama vím, že je to těžké vydržet a stejně nosím, vozím v kočárku...protože mám pocit, že jsem prostě s ní, když má takové "trápení".
Píšu to asi zmateně, ale snad trochu pomůže. Moc moc držím palce ať to přejde a trochu útěchy: dcera byla od roku to nejhodnější, šikovné dítě, co se vůbec nevztekalo....
A ještě odkaz: http://www.detskylekarbrezany.cz/caste_dotazy.html
https://www.modrykonik.cz/forum/staram-se-o-detatko/hystericky-vecerni-plac-3-5m-kojence-zbavime-se-ho/

Každé miminko si potřebuje zařvat, pobrečet si, a prý by bylo naopak divné, kdyby vůbec nebrečelo. ;) takže buď v klidu a dopřej mu denní dávku, i když chápu, že se to neposlouchá vůbec snadno!

Můžeš zapracovat na svých pocitech, které to v Tobě vytváří a tím zpětně ovlivnit pocity a chování Tvého dítěte. Pokud budeš chtít, podívej se a použij manuálek v článku na mém fotoblogu. A nebude-li to stačit, můžeš se inspirovat a poradit ve skupině Emoční terapie, do které Tě tímto zvu. v příspěvku ze 7. srpna jsou odkazy na videa, ve kterých jsou ukázky práce s metodou. Také v nejstarším příspěvku jsou ohlasy na účinky této práce.