Ahoj, kdo máte zkušenost s poporodní depresí? Jsem měsíc po porodu a už tak týden deset dní mám depresi jako vyšitou. Prakticky pořád brečím a nemám vůbec hlad ani chuť k jídlu. Do jídla se nutím jenom kvůli kojení, ale moc mi to nejde. Kdy jste to začaly řešit, přejde to samo, nebo je potřeba někam zajít? Díky za zkušenosti.
Týjo, tady se přidám... Já mám zase depku, vyčerpání, prostě jedno a druhým a těším to zase přejídáním :(
Myslím, že jsem jí prodělala. Měla jsem to takhle asi 3 týdny v tahu, připadala jsem si neschopná, pořád jsem bulela, nic mě nebavilo, hodně jsem se upínala na děti, štěkala jsem na všecky, kopala kolem sebe. Je hodně důležité se nezavírat doma, musíš být v kontaktu s okolním světem. Budeš potřebovat oporu svých nejbližších a pomoc. Zvládla jsem to bez odborné pomoci. Ale bylo to fakt hrozný. Držím pěsti...
Já a bylo to se mnou teda dost těžký. První 3 měsíce u prvního syna si vůbec nepamatuju. Půlrok v mlze. Malýho jsem si začala užívat až tak kolem roku. Řešila jsem to s obvodní páč jsem jen brečela nejedlá byla protivná zlá ale nikdy bych neublížila. Dostala jsem lehká AD. Ty jsem brala asi rok a půl. A super věc. První porod byl sekcí. A vsadím boty že za to mohl personál, páč byli všichni tak hnusný že jsem chtěla podepsat revers ale nemohla kvůli malému. Takže žádné kojení žádné hormony štěstí... teď u druhého to je neskutečný. Už vím co to je když se Vám narodí miminko. Zajdi prosím za obvodní a začni si mimčo užívat co nejdříve.
Já pořád čekala , až se to zlepší, až jsem se dostala do stavu, kdy jsem nebyla schopná vstát z postele, vyčistit si zuby, apod. - necelý půl rok byla celá domácnost i péče o malou (a o mě) na manželovi. Spíš bych doporučila kombinaci psychiatr - psycholog, ale řešit co nejdřív - v pokročilejší fázi se to zachraňuje blbě a je to na dlouho...
@ivana0 zažila jsem poporodní depresi, která se rozjížděla asi měsíc po porodu a za necelé dva týdny jsem šla do nemocnice. Byla jsem úplně jiná než normálně, nešlo mi nic dělat, stěží jsem se učesala, vyčistila zuby, nešlo mi vařit, žehlit, byla jsem jak pod hladinou. Věřím, že u tebe se jedná jen o hormonální bouři v šestinedělí.
@ivana0 Sestra měla úplně ukázkovou poporodní depresi ( první dítě). Byla jednou u psychologa, ale ten ji tedy moc nepomohl. Chvilku si s ní popovídal, řekl jí že to je naprosto normální, a dal jí Neurol na noc kdyby bylo nejhůř. Když jsem viděla jak na tom je, navrhla jsem ji ať jde i s mimcem bydlet na 14 dní k nám domů. Měla jsem zrovna o 7 týdnů starší holčičku než byl její chlapeček. Tento krok ji hodně pomohl. Nebyla sama, a měla pocit že to všechno společně zvládneme. Hodně jsme si o jejich problémech povídaly, rozebiraly situace, jak je zvládat. - třeba když miminko pláče, nebo nespí, málo spánku pro ní atd.. Jako prvorodička si to všechno představovala jinak, do toho hormony, manžel který moc nepomáhal, vlastně ani nevěděl jak na to. Takže jsem promluvila i s ním. Aby věděl jak je jeho pomoc nesmírně důležitá v tomto období. Opravdu ji to moc pomohlo, sdílet svoje obavy a problémy. Jsem strašně ráda, že jsem ji mohla ( jako zkušená matka 3 děti 😁) poradit. Postupně se vše upravilo, získala sebevědomí a začala to být zase ona. Takže moje rada zní, ROZHODNĚ NA TO NEBUĎ SAMA ! 🍀
Buď v pohodě, podle mě je to jen hormonální bouře po 6ti nedělí budeš mít na vše jiný pohled. Projde si tím skoro každá ženská.. Chvíli to trvá než se srovnáme s novou roli matky
@misicka1988 Jen technická - pokud jí dal Neurol, nešlo o psychologa ale o psychiatra..
Taky jsem si tím prošla ...ale u mě to byla rychlovka...z porodnice rovnou do "blázince".....muže to být to šestinedělí a taky nemusí...raději bych se s někým poradila. Přeji mnoho sil a ať je brzo lépe 🍀😘😉
Taky jsem si tím prošla....ale u mě to byla rychlovka....z porodnice rovnou do "blázince"...může to být to šestinedělí a taky nemusí...raději bych se s někým poradila.....posílám mnoho sil a ať je brzo lépe 😘🍀😉
@urtica Jo, jasně. Spletla jsem to. Psychiatr 😉
Urcite vyhledejte odbornou pomoc.ja jsem dostala leky(vhodne i pri kojeni) a strasne mi to pomohlo.ono to odezni ale je to hrozny a udelala bych cokoliv co by mi pomohlo tenkrat.ja volila terapii a psychiatra
Taky jsem měla pár dní po porodu "depku" ale přešlo to časem...být hodně venku popovídat si s někým,mít čas sama pro sebe když to nepřejde volila bych odbornou pomoc není na tom nic špatného.
No, já jsem prostě přestala kojit. Úleva byla během 24h. Nejdřív povolily nervy a postupně všechno co bylo špatně zmizelo. Nebudu vypisovat co vsechno. To je fuk. Měla jsem to před osmi lety a i teď.
Krom antidepresiv, co třeba třezalkový čaj, pokecat každý den s nějakou jinou dospělou osobou mimo byt/barák. Po příchodu partnera mu Mimi odevzdat a vypadnout...Zkusit nějaké mateřské centrum v okolí? Držím pěsti ať vás to každého přejde a jste ok. Není to nic příjemného.
Zkuste se podívat na web projektu Úsměv mámy.
Take doporucuji http://www.usmevmamy.cz/
A o pomoc si rici hned.Necekat.Je to castejsi nez to vypada ale je potreba s tim v zacatcich pracovat.
@ivana0 nemyslím si, že máš poporodní depresi. Spíš jen splin, hormonální horská dráha. To jsem měla taky a prešlo to. Netvrdím, že se tvůj stav nemůže zhoršit, ale z mých zkušeností (lecila jsem se s depresí) tohle deprese nejspíš není. Než do sebe rvát chemii, když to není nutné, pohlédla bych se po uklidňujicich bylinkach, při kterých můžeš kojit.
@ivana0 Řešila bych to teď, když už je to více než týden. Sama jsem to zažila. Objednala bych se na psychiatrii, pokud by měli dlouhou objednací dobu, tak bych šla k praktickému lékaři. Taky Ti napíše antidepresiva, jen ten psychiatra dokáže zvolit co nejlepší léčbu. Nenechávejte si to rozjet, pak se to dlouho léčí. Lepší je to podchytit v začátku.
Podla mna su to len este potehotenske hormony.. Poporodna depka je spíš nechuť k dietatu..
Taky to nechci zlehcovat, ale myslim, ze to je jen poporodni blues jeste v 6nedeli..nevim, zda jsem mela tedy vylozene poporodni depresi, ale ke svemu diteti jsem nemela zadny emocni vztah, byla to pro mne jen urvana nespici pritez, nechtela jsem s ni byt, nechtela jsem, at mi ji babi vraci, neustale jsem brecela, po nekolika mesicich jsem skoncila na psychiatrii, nedokazala jsem spat, mela extremni navaly uzkosti, klepala jsem se, vse videla cerne, chtela vyskocit z okna nebo ji vyhodit..vygradovalo to tim, ze jsem sla na nakup vedle do kramu, cestou se ztratila, nemela klice, byla jsem v kramu a najednou jsem nevedela, co se deje a co chci koupit, atd. Sly na me mdloby, zkolabovala jsem v parku-psychicky, fyzicky..nejhorsi rok meho zivota! (Nikdy jsem nemela zadny psych.problem)
@evit_a ja do toho mela jeste prekotny domaci porod a potom 2x umele zastavovanou laktaci v porodnici (sileny)..coz se nechytlo a do tydne jsem mela obrovsky fialovy zanety od ramen skoro az po zebra a CRP skoro 280, lezela jsem na kapackach 5 dni, bolesti jsem se ani nemohla hnout, otocit..mno a od ty doby mi asi 'hrablo' a ja uz nikdy nedokazala usnout a spat 😭😭😭
@ivana0 lepší zajít ke gyndařce nebo k obvodni ( i ty to vetsinou řeší) dávají slaba antidepresiva a treba ti daji i doporučenku k psycho.. určite řešit, neni to ostuda je to ochrana tebe samotne i ditete