Občas nenávidím svoje mimino. Prosím, poraďte?
Nejdříve bych chtěla poprosit abyste mě hned odsoudili, kdo to tak neměl nikdy to nepochopí. A taky nechci abyste si mysleli že jsem troll, jsem jenom zoufalá matka která potřebuje pomoc. Ja samá jsem vyrůstala v dětském domově odebrali mě matce- alkoholičce. V domově to bylo dost drsný, starší děti mě tam šikanovali, vychovatelky taky nebyli moc dobrý bylo jím jedno že v domově probíhá šikana. Když jsem odešla z domova šla jsem za matkou,neměla jsem kám jít a navíc jsem doufala že se změnila omyl. Chovala se ke mě hnusně, nadávala mi že můžu zato že od nas otec odešel. Ale přesto mě u sebe nechala zato jsem i byla vděčná,jinak bych skončila pod mostem. Našla jsem si práci jako pomocna síla, a snažila jsem si našetřit na bydlení. Plus jsem ještě musela doma vařit, uklízet, nakupovat a matka nehla ani prstem prostě jsem byla taková její služka. Jednou když jsem se vracela z práce našla jsem ji mrtvou,sice jsem matku nešnašela ale její smrt me hodně zasáhla. O tři měsíce později jsem si našla přítele, a o 6 měsíců později jsem neplánovaně otehotnela s tím že dítě si nechám. Později jsem se s přítelem rozešla protože jsem náhodou zjistila že dělá něco nelegálního. Nakonec skončil i ve vězení , mě se narodila krásná holčička a začátky mateřství byli nejkrásnější v mém životě. Teď ale prožívám peklo, budu to 2 měsíce co malá pořád jenom pláče vydrží brečet i 6 až 7 hodin. Dříve trpěla na prdy, teď trpí na ekzem a nic nepomáhá ani doktorka si neví rady. Ja už jsem úplně na dně, každý večer břečim, řvu na ní, nadávám ji,bouchám do stolů . Žačala jsem navíc pít alkohol každý den, není to tak že bych se opilá,ja toho vydržím hodně. Mám strach že budu jako moje matka,k psychologovi se stydím jít, nemám žádné kamarádka který bí mi pomohly. Omlouvám se za román a za pravopisně chybí. Za každou rádů a zkušenosti budu vděčná. nemám žádné kamarádka které by mi pomohly nemám nikoho. Om
Jestli má ekzém a trpěla na prdy, může mít klidně nějakou alergii nebo intoleranci potravin, nejčastěji mléko, ale často vadí i vejce, lepek atd. Nepíšeš, jak je stará, co jí atd. Jestli ale v kuse pláče, může mít nějaký zdravotní problém, např. jí může dost bolet bříško. Je třeba to řešit.
@cysticka pardon ale ty jsi bůh? Předpokládám že ne takže nemáš sebemenší právo rozhodovat kdo má mít děti a kdo ne. Navíc bych byla zvedáva jak by si to zvladala ty dítě ty brečí 6 až 7 hodin to by si asi skákala radostí že?
@pajula123 alergii má na roztoče, na prach a pílí. Na potraviny ne, ma 7 měsíců je na um které jí chutná a má pár přikrmu a nějakou tu kaší. Větší zdravotní problém nemá byla jsem sní u doktorky která už neví co sní dělat.
Už to, že jsi napsala sem znamená, že to asi chceš řešit. Pokud to tedy opravdu chceš řešit a vyřešit, tak i v zájmu té maličké sežeň nějakého rozumného psychologa. Opravdu se není za co stydět, to jen některé "staré konzervy" si myslí, že kdo jde za psychologem, je blázen. Je to pěkná blbost. Psycholog ti opravdu dokáže pomoci líp než tady kdokoli. Tvá pozice je opravdu nelehká. Když maličkou bolí bříško, taky se nestydíš jít k doktorce. Tak je podobně nesmysl se stydět jít k psychologovi.
Určitě je menší ostuda jít k psychologovi, než doma pít alkohol, protože už nezvládáš malou. Psycholog je opravdu ta mnohem lepší varianta. Alkohol navíc opravdu vůbec nepomůže. Ono být doma s takto malým miminkem je náročné a ne že ne. Být na něj sama, bez odpovídajícího zázemí, to je těžké i pro holky z běžných rodin - natož pro tebe.
Mimochodem - jako matka samoživitelka v podobné situaci bys mohla mít možnost využít i nějaké služby třeba i od sociálky. Ne vždy sociálka jenom "zabavuje děti", pokud je rozumná úřednice, tak může i hodně pomoci. Byla jsem v kontaktu s rodinou, která byla sledovaná sociálkou a vím, že jí platili i doučování pro dceru.
A pak je samozřejmě fajn zkusit najít kamarádku v okolí - která třeba jen na 2 hodiny vezme malou na procházku a ty si zatím na chvíli lehneš a odpočineš si. Psycholog by tě mohl naučit i relaxovat a odpočívat. Jen občas jich je potřeba více než se najde ten pravý. Případně se dívej i po rodinných poradnách.
Nemyslím to teď špatně, ale je mi líto tebe i maličké. Musí to být těžké. Ale ber to takhle. Z toho co dělala tvoje matka se můžeš ponaucit a chlast hodit do koše. Vím, je to těžké když malá stále pláče, ale zkus ji vzít do kočárku a jít se projít a vyčistit si hlavu. Nebo třeba šátek nebo nositko. Na bazaru se dají sehnat i za slušnou cenu.
Malá může plakát, že z tebe cítí napětí. Dneska je venku hnusně (aspoň u nás), tak si s ní vlez do pelechu, vezmi si k ruce mlíčko, plínky a nějakou hračku a natahnete se. Do roku tě to miminko potřebuje nejvíce. Pomazli ji, dej ji najevo, že je pro tebe střed vesmíru jako ty pro ni. Časem se to zlepší.
Zkus i vyhledat psychologa, jak tu psaly holky. Není se za co stydět, dnes už to je jako jít k obvodnimu.
Držím vám oběma moc palce
@merope děkuji za motivační příspěvek, a že mě hned nesoudiš. Ja se ani nestydím jít k psychologovi, ale zato že tam budu říkat jak se chovám k malé a že piju. Navíc bude asi chtít řešit i moje dětství a pro mě je těžké, už když jsem psala tady tak jsem brečela. Je mi jasné že k psychologovi jít musím kvůli malé i kvůli sobě, mám už i termín ale vůbec se mi tam nechce. Mám strach že nebudu mít odvahu tam jít nebo tam půjdu a uteču.
Těžký start tě nenaučil, jak mít ráda - sebe, ani jak mít rád nekoho blízkého - své dítě. Ale naučit se to dá, když ti někdo ukáže JAK a od toho je psycholog. Obrat se na svoji zdrav. pojišťovnu, daji ti seznam bezpkatnych/zajdi na ospod, taky dají kontakty/zkus krizova centra, tam berou hned, ne s nekolika mesicni cekaci dobou (tedy nez te vezme jiny, vybrany psycholog. Chlast te dovede jen k tomu, ze ti ji vezmou.
Oni jsou zvykli, ze tam lidi brečí, že se brani vsechno rict atd., od toho jsou, aby pomohli, s čímkoliv
@miba10 když sní chodím ven tak to nešnaším, pořád jenom brečí a někteří lidé se na mne až divně dívají. Mám nositko brečí v něm, když jí dám do postýlky brečí, když jí dám do kočárku brečí, když jí dám na houpačku brečí. Vlastně když nepočítám krmení a když spí tak brečí skoro pořád. Když žačala takhle hrozně brečet před měsícem, byla jsem opravdu klidná,mazlila jsem se sní a stejně pořád brečela. Ať už dělám nebo nedělám cokoliv malá pořád brečí.
To je ale divné, že v 7mi měsících stále brečí. Nemůže to být třeba od zubů? Nebo opravdu ta alergie na nějakou potravinu? Určitě jí něco trápí jinak by takhle neplakala. Jinak s takovou těžkou minulostí si myslim, že to člověk ani sám zvládnout nemůže, takže pomoc psychologa mi přijde na místě. A takové myšlenky, když je člověk vyčerpaný, psychicky i fyzicky na dně a dítě stále pláče, tak je to úplně normální. Pak ho napadají takové věci jako, že nechám kočár někde stát a půjdu pryč, jedna kamarádka i říkala, že si občas říkala jestli má dítě vyhodit z balkonu nebo skočit sama. Dokud to člověk neudělá, tak jsou to celkem běžné emoce vyčerpané matky. Děti taky hodně reflektují rozpoložení matky. Jestli jsi pernamentně ve stresu a na dně, tak to může mít hodně velký vliv na dítě. Moje píďa je na tohle hodně citlivá. Já jsem taky sama, ale malá je neskutečný smíšek a raubíř, moje kamárádka má doma divičinu, každý den hádky a její dítě se skoro nesměje.
A nerostou ji zoubky? Musíš zkoušet. Všechny jsme se učili na svých dětech. Je to na bednu, ale jsou to tak čistá stvoření, že nejde se na ně zlobit. Já ty hadata mám 2. Dcera to je malej buldozer syn je hromotluk, ale citlivější. Navíc od narození stále plakal, protože měl reflux a jak ho stále palila zaha a hodně blinkal, tak furt brečel. Prostě kolotoč. Ale ženský vydrží fakt hodně.
To že se na tebe někdo blbě dívá, to ti může být u zadele. Neřeš lidi okolo.
Zkus se nějak uklidnit. Ona se pak také trochu zklidni. Děti to cítí, když je něco špatně.
Ahoj neměla jsi lehký start do života, ale osudy jsou různé. Můžu ti napsat ty z naší rodiny. Chtěla bych abys věděla, že v tom nejsi sama. Moje babička si moc přála velkou rodinu, bohužel jí to nebylo přáno a 6 dětí jí zemřelo při porodu. Měla jen mámu a tak si adoptovali tetu. A teta je skvělá. I když byla její matka alkoholicka. Tetu si měli vzít 2 rodiny a vrátili ji zpět do dětského domova. Mluvili jsme o dětském domově a vím, že to musí být strašně těžké. Pak manžel, matka alkoholicka 4 děti, vyhazovala je z bytu. Museli spát v metru. Nakonec se starala o ne jejich teta a když si manžel našel v 16 práci tak jí finančně vypomahal. Je bezvadný otec a abstinent a jeho sourozenci také nepiji. Nenavideli to na mámě. Já měla uzasne dětství, ale pak mi ve 14 umřel táta, segre bylo 10. Mámu to hodně vzalo a dělala vůči nám hodně chyb, teď už to vidí. Jen jsem ti chtěla říct nevzdávej se a bojuj. Je to těžké a budou chvíle kdy to ještě bude těžké. Ale ono se zlomí a bude dobře. Musíš si to říkat. A to co jsi prožila tě zocelí. Jdi k psychologovi, s malou k doktoru, zkus jiného. Ale nepij to je cesta do pekel. Nenič si život, teď s malou můžeš začít znovu. Budete tu jedna pro druhou. Teď máš někoho kdo tě moc a moc miluje. Nezkaz si to. Snažíš se to řešit tak budeš dobrá máma. Ver si a udělej co je třeba jen se nevzdávej.
Nějak radit ti nebudu, vše už tu bylo řečeno. Zabrousím k maličké. Zkus si domluvit konziltaci s jiným doktorem. Třeba na něco dojde on. Případně zkuste s doktorem ještě vyzkoušet tu alergi na jidlo a tak ještě jednou. Nevim, co papá, ale zkus nedavat jablbka a podobne ovoco, maly olezal z toho az do 9 mesice a pak si musel pomali zvykat a vysad vse, kde je laktoza a mlecna bilkovina. Za zkoušku to stojí. Segra řeší ekzem u malé. Také neví, z čeho to má. Vysadili teda mléko (kdyz tak dávala mandlové) a bylo to lepší, ted zjistili, že nevi jistě jestli to je ono a musí se počkat do 3 let a pak další vyšetření pokud to nezmizí.
Jinak v tolika měsících můžou do toho přijít zuby. Nevim, co máte nebo nemáte, ale cinkni dr, jestli jí nemůžeš dát něco od bolesti aby sis oddychla trochu vic. Neradim ju dopovat, ale musí to byt hrozne i pro ni.
Okamžitě přestaň pít. To v první řadě. A psychologa se neboj, nejsi jediná. Tyhle pocity jsou běžné, jen se s nimi nikdo nechlubí.
@cysticka za to lide jako ty by je měli mít, že ano? 😉
Dopředu říkám, že jsem nečetla všechno. Ale třeba ti moje zpráva k něčemu bude.
Můj syn mívá na jaře atopický ekzém (červené flíčky). Poprvé mu to začalo na nožičkách a stoupalo až na bříško. Zkoušela jsem kde co. Nakonec mu pomohla zinková mast. Pár dní/týdnů mazat zinkovkou a pak začít promazávat.
Pokud jde o brekot... třeba jí nic není. Nemůžu posoudit, ale moje známá má taky dceru a ta jako malá vidět nebyla, ale slyšet plakat pořád. Časem se zklidnila.
Ahoj,
vůbec Tě neodsuzuji. Z příspěvku je cítit láska k dítěti a bezmoc. V zoufalých situacích se chováme zoufale. Tvá situace je tak náročná, že Tě skoro obdivuji, že to vůbec dáváš.
Zajdi k psychologovi. Je to uplne normalni a divila by ses, co všechno lidi dělají a s čim se psycholog setká :- ) Toho se neboj, pochopí Tě, když mu to vysvetlis. A pak Ti bude pomáhat. Jestli jsi z Prahy, kdykoliv nonstop můžeš zajít do krizoveho centra Riaps. Taky je možnost kdykoliv nonstop zavolat na krizovou linku do Bohnic, tel je 284016666.
A ten pláč ditete není uplne normální bych řekla. Bud je to zdravotní problém, nebo ji neco nevyhovuje doma. Má dobre podmínky?
Držím palce a nepropadej smutku. Možnosti jsou.
Nemůže to být alergie na lepek ?
Prožila jsem si s malým stejně krušné chvilky - po narození (předčasně) měl 5 měsíců koliky, kdy probrečel celý den a spal sotva hodinu, kterou jsme sčítali po 5 nebo 10 minutách průběžného spánku. Nebudu si tu hrát na svatou, byly chvíle, kdy jsem ho nenáviděla - ale rozhodně jsem nesáhla po flašce, to ničemu nepomůže, naopak budeš mít ještě nervy, když si nedáš. Na to se vykašli a radši si dojdi pro odbornou pomoc - já třeba pila uklidňující čaje. S každým zoubkem měl děsný průjmy, horečky a brečel. Od půl roku trpí na atopický ekzém, který je schopný rozdrbat do masa.
U kolik trochu pomáhala hudba - šum moře, tlukot srdce, klavír, příroda
U zoubků jsem musela dávat prášky na horečky, Smectu na průjem a Kulíška pro zadržení vody v těle. Kousátka odmítal, ale některé děti milují chlazené věci na okus.
Atopický ekzém - vynechat toxické prostředky (jsou agresivní na již podrážděnou kůži) - praní (strouhané kokosové mýdlo, prací soda, oplach kyselina citronová, vymáchat, k bílému perkarbonát), koupele (ovesné otruby do ponožky, vyvařit a nalít do vany, zbytek z toho vyvaření do ponožky a masírovat tím pokožku, přidat nějaký olejíček do vany proti vysušení kůže, po vykoupání namazat na vlhkou kůži čistým bambuckým máslem, popř. dělají i třeba s konopným olejem), pravidelně stříhat nehty a klidně i pilovat (jakmile jsou ostré hranky, okamžitě rozdrbou), prodávají se na spaní speciální overaly s přetahovacíma koncema, které brání proti škrábání, některá horší místa potřebují vyhojit - zkuste třeba mast s tea tree olejem (vyzkoušejte citlivost na malém místě), někomu vyhovuje vysušovat zinkovou mastí (nám tedy rozhodně ne, problém jen zhoršuje), relativně dobře pomáhala na hojení mast s včelím voskem a rakytníkem, přes den mažu smolovou mastí. Určitě vynechte dráždivé potraviny (zejmény ty, které obsahují histamin - kořenová zelenina, mořské ryby, doporučuji si vyhledat k tomu články a udělat rozbor krve na intolerance (mlíko, vejce, lepek, jablko - časté v příkrmech, banány, jahody, rajčata, koření a bylinky) - počítej, že se to může s věkem měnit, co vadí při prvním styku třeba po roce je v pohodě. Rozhodně nepoužívej žádné kortikoidy - to jen potlačí projevy na kůži, ale neléčí příčinu. Tou je obvykle špatné střevo / plíce - doporučuji začít dávat probiotika na podporu střevního mikrobiomu (nějaká kvalitní, třeba Gut Pro Infant nebo Laktobacílky) a můžeš zkusit na podporu do začátku i homeopatika (malému v akutní fázi pomáhá Sulfur 15CH). Na posílení imunity dostává Lichořeřišnici od Naděje (počet kapek = hmotnost dítěte děleno 2). Bohužel jakékoliv plicní onemocnění se obvykle u ekzematiků projeví právě i na kůži - zkus si hlídat, jestli třeba nemá alergickou rýmu, ta je na kůži agresivnější..
Budu ti držet palce, abys vše zvládla a věř, že tohle ubrečené období jistě bude mít konec a potom si už budete spolu užívat i nějaké radostné.
Běžte k psychologovi, to není žádná ostuda, navíc o tom nikdo nebude vědět. Pokud půjdete přes obvodˇáka, nebude ani nic platit. Doktoři jsou vázání lékařským tajemstvím. Co se týče dítka, zkuste změnit doktorku, často kde jeden neví, druhý ano.
Zkuste kontaktovat organizaci Úsměv mámy, nebo Sociální kliniku. Držím Vám palce a přeju Vám a hlavně Vašemu dítěti, ať se seberete!
Ale tim, že se budete hrabat v dětství, ti to může velmi pomoct. Možná někde najde něco, co tě přesvědčí o tom, být jiná než tvoje matka. Ber to tak, že když tam půjdeš, může vám být oboum lépe. Aspoň za zkoušku to stojí. Držím palce
Hele, k tomu psychologovi běž a jedno klíčové - nečekej, že se k tomu hlavnímu dostaneš hned na začátku. Naopak by to bylo až skoro divné. Musíte se na sebe trošku naladit. Nemusíš říkat vše hnedka - ono bude stačit jen to, že jsi na malou sama a že to nezvládáš. Víc třeba na začátek ani říkat nemusíš. Až postupně. Držím pěsti k dobré volbě.
Seber se a neudělej to, co ti udělala tvoje máma. Historie se opakuje, osud se opakuje, dokud to jedna z vás nenapraví. To miminko si tě vybralo! Víš kolik žen nemůže mít dítě? Nepohrdej darem, který jsi dostala. Najdi v sobě lásku. Alkohol ihned vylej! Dej si studenou sprchu a bojuj!!!! Život je boj a ty sis svůj těžký osud vybrala, protože jsi chtěla tyto zkušenosti. 🙂 To malé tě potřebuje silnou!
Zbav se doma veskereho alkoholu, hned! Kdyz to budes mit po ruce, bude te to pokouset! Holcicka ma jen tebe a nejhorsi pro dite je ozrala matka - ty si muzes myslet, ze vydrzis hodne, ale deti poznaji rodice pod vlivem (vim o cem mluvim). Zkus si predstavit, ze pokazde, kdyz se napijes, davas vzor sve dceri a zvysujes pravdepodobnost, ze te bude jednou nasledovat.
Na ekzem tu uz padlo spousta navrhu, co vsechno jsi zkousela?
Nezkousela jsi najit si kamaradku na prochazky tady?
Kdybys chtela, napis soukromou zpravu, mozna bych dokazala pomoct. Jsem v kontaktu s lidmi, kteri pomahaji detem, co odchazi z detskych domovu, znaji to prostredi a opravdu pomahaji! A kdybys chtela, muzeme si jen tak psat, pokud by ti to pomohlo nebyt na to sama!
Takhle, taky moje první dcerka hodně plakala, měla ekzém, a spoustu potravinových alergii, kterenevyjdou v žádném testu ale zkouší se přes maminku když kojí. Pokud by mi takto malé miminko pořad plakalo, tak jak píšeš, i když bych ho chovala,ukazovala věci po bytě, tak bych nás zabalila a jela do nějaké nemocnice, aby ji poradně prohlédli. Ty si to musíš srovnat v hlavě, chlast všechno zničí, nedělej to, určitě jsi super holka a s maličkou budete za chvilku partacky, můžeš se mít i sama s malou krásne, dej si šanci a ji taky, musíš se snažit a bojovat, pro sebe, pro ni, pro vás ❤️❤️❤️
Pokud nejsi troll, tak to miminko prosim dej do babyboxu a jdi to zapit.... lidi jako ty by deti mit nemeli...