Holky zdravím, mám 19ti měsíčního chlapečka. Teď má tedy období šílenosti, vzteká se, píská když se mu něco nelíbí, němužu jit ani na záchod. Ale největší problém je, že nechce být ve svém pokojíku, je tam od roka, vždy tam krásně spal. Teď ani boha, jen semnou v postli. Když usne dám ho k sobě, ale tak po hodině se vzbudi a řve jak tur. Trha mi to srdce ho tam nechat vyrvat. Co mam delat? Ma furt postylku nevim zda dat uz velkou postel. Ale casto si tam stoupa, tak se bojim aby nespadl.
Náš 23měsíční spí sám v postýlce teprve asi měsíc. Předtím spal s námi v posteli. A i tu postýlku má přiraženou k mé posteli. Podle mě mu prostě chybíte. Máte dvě možnosti, Brát si ho k sobě a počkat, až toto období přejde a nebo vytrvat. Já jsem pro měkké postupy, takže bych mu vyhověla, jestli chce vaši blízkost, a dala bych mu ji. Někde jsem četla, že dítě "má právo" spát u rodičů do pěti let věku. Náš malý na to musel dozrát, vše šlo nenásilně, aby neplakal a netrápil se.
Měl v poslední době nějaké změny? Hospitalizace? Nemoc? Přespání někde jinde?
Podle mě to vypadá, že se potřebuje ujistit, že je pořád všechno v pořádku, maminka nikam neodejde, postýlka je bezpečná.
V životě se mi nestalo, že by mi trhalo srdce nechat svoje dítě vyřvat samo v pokoji, protože nikdy jsem takovou hovadinu neudělala.
Jo, tohle jsem mela u obou kluku. Starsi uz asi v 10 mesicich, mladsi v necelych 2 letech. Proste z niceho nic jednoho dne jsem ulozila do postylky a rev, rev, rev a uz jsem je tam nedostala. Ja to tedy neresim, spi proste se mnou v posteli.
ahoj taky to teď prožívám málá má 9 měsíců a je tu separační úzkost, fakt neusne jinde než v manželské posteli .... také mám strach jak se to bude vyvíjet, ale jsem sama takže se tam dvě vlezeme a nikdo mi do toho nekecá 😀
@mollyweasley je to od dovolené kde jsem ho mela u sebe v posteli, protože byl v cizim prostředí a blbe se mu usinalo v cestovní postýlce. Od té doby automaticky jde rovnou do ložnice. Spi semnou, ale je to cestovatel takže ja se moc nevyspim. No budeme to muset nějak prezit 🙂
Náš má 9 měsíců a už asi měsíc a půl taky okupuje naši postel....uspím ho na našem, pak přenesu ale za chvilku se vzbudí a hotovo, postýlka nepřipadá v úvahu😠 taky doufám že to brzo přejde. A to ještě jinde než doma v noci neusínal, tak nevím čím to🙄
Na noc mám děti jedině v posteli, už máme trojlůžko 😉 starší spí s náma od té doby, co jsem kolem jeho 3 měsíců měla mastitidu a prostě únavou nevstala. Mladší hned od porodnice. Teď má 10 měsíců a já jsem spokojená a vyspaná, v noci mě nahmatá a klidně usne, kromě 1-2x kojení se začíná hemžit až nad ránem. Starší spí mezi manželem a zdí 🙂 vyspíme se všichni 4. Postýlku jsem zrušila dávno, znám lepší místa na hromadění prádla a krámů.
syn měl období, že mezi 20-23m ? musel spát také snámi v posteli a chodil spát až na 22-23h ale zase se to dalo do pořádku a teď spinká u sebe
Tak snad se to brzy srovna. Vypada to oravdu na separacni uzkost. Fakt němužu nic. Tak doufam ze se brzo srovna je to narocne 🙂
@luciedo no, nás se moc neptej, ty sama víš nejlíp, jaký postup je ti nejbližší...když ti trhá srdce nechat ho řvát, tak ho tam nenechávej. Když se bojíš, že spadne, tak mu velkou postel nedávej. A když myslíš, že tě potřebuje, tak ho nech u sebe ne?
Třeba to máš jinak, ale já vcelku ráda spím v posteli s dětmi, i když je to občas náročné, ale je fajn se k nim večer přitulit. A uvědomuju si, že už velmi brzo přijde čas, kdy oni už nebudou mít zájem (a bude to asi mnohem dřív než v pubertě), takže si to teď užívám i když se občas vyspím velmi mizerně. Vždycky je to něco za něco, buď pár let nepohodlí s tím, že budu vědět, že jsem svůj čas využila anebo pohodlí s tím, že mě jednou možná bude mrzet, že jsem si to neužila.
Každá máma to má ale jinak, tak se řiď svou intuicí 😉
No tak zkus tu postylku bez bocnice k tvoji posteli a drzet ho za ruku.Treba to bude stacit.My tak spime 16m a neumim si predstavit,ze by to bylo jinak.😂 A to ted na dovolene spal uplne s nama v posteli namacknuty a nezvykl si.☺ Delej co potrebuje...vsak se ti to jednou vrati.☺
@sarkar nenechávám ja to nevydržím. Mam ho v posteli, ale ptam se tak nějak jak to resite vy...pro me to znamená, ze v 8 si musim jit s prckem lehnout a cekat az usne, po obědě to same, jinak neusne. A to znamená ze pro sebe už nemam ani trochu toho času. A nerikejte mi ze ho nepotrebujete. 🙂 a od roka do teď to tak nebylo, dala jsem ho do postýlky, zamaval mi dal pusu a byl klid. (Vyjma nemocí a nějakých bolistek) to byl semnou, ale nikdy nebyl problém aby 2 den byl zas u sebe. Tak proto se ptám. 🙂
@luciedo ja chodila po obede i vecer spat se synem-ve dvou letech prestal spat po obede-vecer usnul hned, v jeho dvou letech se narodiladcera, takze to same-ve dvou letech prestala spat po obede-vecer usnuli oba dva hned-takze casu pro sebe jsem mela more :--)))navic pres den si spolu vyhraji-me nepotrebuji a ja mam cas pro sebe 🙂)))nejhorsi obdobi bylo, kdyzsyn uz po o nespal-sel spat v osm, dcera ano a sla spat v deset .to jsem je mela na krku odrana do vecera bez casu pro sebe 🙂))) ted mame treti-je na me nalepena cely den inoc-a ja vim, ze to jednou prestane a ja budu mit pro sebe casu habadej, takze nezoufej,ten cas pro sebe samujeste budes mit kopec-ted se muzes venovat svemu diteti 🙂))
My jsme měli období, kdy nechtěla být malá v postýlce o něco dřív. I to, že se beze mě nehla na krok. Myslím, že to souvisí nějak se separační úzkostí. My jsme to teda vzdali a od té doby je malá s námi v posteli. Celkově se to časem o něco uklidnilo, ale už jsme si na ni v té posteli zvykli :D a časem, někdy po druhém roce ji začneme zařizovat pokojík s velkou postelí, tak uvidíme jestli budeme mít úspěch. Ale do postýlky bych ji na spaní už asi fakt nedostala.