Kde má miminko spát?

Za mě v ložnici 🙂 ... nejdříve jsem taky uvažovala o pokojíčku a pak jsem si uvědomila, jak bojujeme o to, aby nám sestřičky miminka neodnášely v nemocnici a pak doma je dáme jinam ... jak dlouho jsem na ni čekala a teď bych ji dala jinam ... jak je mi smutno, když není manžel doma a já spím sama a tenhle tvoreček, který byl 9 měsíců se mnou spojený bude sám ve velké místnosti. Navíc jsem toho dost přečetla o tom, jak je důležité i pro kojení, aby jsme se navzájem cítily s dcerkou 🙂 A hlavně jsem si uvědomila, že ji chci mít ve své blízkosti a chránit ji, držet ji v noci na ručičku. Nepořídili jsme si ji, aby jsme ji dali vedle a dobře se vyspali. A ještě jedna upřímná - uvědomila jsem si, že jsem chtěla postýlku v pokojíčku hlavně, protože mi to přišlo krásné. A v tu chvíli jsem na sebe opravdu hrdá nebyla.

Naše dcerka má 6 týdnů a spí s námi v ložnici kde má postýlku 🙂 jsem hned klidnější ....v noci se budí na krmení takže je to i pohodlnější než v noci létat z pokoje do pokoje

Tak asi úplně malé miminko má být s maminkou v ložnici. Pak už je to hodně individuální, každé dítě je jiné. U prvního syna jsem byla přesvědčena, že min. do 3 let má být dítě v ložnici, syn tedy putovat do pokojíčku právě ve 3 letech (asi 3 a čtvrt) a já najednou zjistila, jak krásně spí celou noc jak on, tak i já... Teď u druhého syna to bude asi jinak, zatím je samozřejmě v ložnici, je mu 7 měsíců, ale už teď pozoruji, jak ho v ložnici rušíme. Má hodně slabý spánek. Tak začínám uvažovat, že možná kolem 1 až 1,5 roku půjde do pokojíčku (máme ho hned naproti ložnici (2 m přes chodbu). Ale je to vážně podle potřeb dítěte, jsou děti, které spí dobře a oběma stranám vyhovuje společné spaní a pak bych si takové děťátko nechala co nejdéle v ložnici... 😀

U mámy v posteli.

Co nejblíž k mamince 😉
https://www.modrykonik.cz/spolecne-spani
https://www.modrykonik.cz/detsky-spanek

Devet mesicu jsem ho mela v sobe, ted bo budu mit devet mesicu u sebe.. Spi se mnou v posteli.

Syndrom náhlého úmrtí...já měla monitor dechu + jsem dělala vše, abychom tomu předcházely (jsme nekuřáci, dávala jsem děti spát na bok, nepřikrývat, atd, atd...) Já vím, že se to bohužel stává, ale zrovna spaní v samostatném pokojíčku na to asi vliv tolik nemá...

Ale k dotazu - já měla obě děti od narození v ložnici. Starší se přesouvalo do pokojíčku asi v roce (tedy chvíli před narozením sourozence)
A druhé dítko jsme také okolo roku vyexpedovali z ložnice, protože už dcera odmítala spát v malé postýlce a velká se nám do ložnice prostě nevešla.
Dneska jsou už děti sice velké, ale v podstatě od jejich usídlení v pokojíčku to funguje tak, že tam sice usnou, půlku večera tam spí, ale nakonec se stejně nakýblují do postele k nám...

Jinak pro mě bylo pohodlnější mít miminka u sebe kvůli kojení, krmení, pohlazení. Prostě jsem jen natáhla ruku a bylo to 🙂
Ale kamarádka mi zase říká, že má pocit, že malou v noci ruší a že se jim budí pravidelně, když jdou oni spát. Takže jí přesunuli do vlastního a spinká celou noc...
Prostě vyzkoušíte a uvidíte.

Co se týče teploty, tak bych před spaním vyvětrala, ale jinak si myslím, že 21, 22 st. by bylo optimální...

Moje dcera spávala od malinka s námi v ložnici ve své postýlce. Syn je úplně jiný, postýlky a uzavřený prostor nenávidí, takže spí mezi námi na ložnici 🙂 a četla jsem studie že je to prý i zdravý pro jeho správný vývoj. takže udělejte si to jak to cítíte vy. Moje sestřenice dala obě dcery hned do svého pokojíčku, a v noci k nim vstávala, já bych na to byla líná!!!! Záleží to opravdu jen na Vás, a pak stejně miminko si řekne co bude pro něj nejlepší 🙂

Miminko by melo idealne spat prvnich par mesicu s tebou v pokoji, ale samozrejme zalezi na moznostech. Pokud mate maly byt a ze zacatku budes nechavat otevreno, ze mimco krasne uslysis, nevidim v tom problem, co se tyce bezpecnosti. Ale myslim, ze by mimi melo spat blizko tebe. Pocitove bych novorozenatko nedala hned do jineho pokoje.

My jsme kluka dali do vlastniho pokoje, ale mame tam i postel, tak jsem tam prvniho pul roku spala s nim, takze se pak nemusel stehovat a byl tam zvykly. Druhorozena spi s nami v loznici, kdy ji presuneme, jeste nevim. Dalsi pokoj nemame. 3 mesice spala se mnou v posteli (chlap byl vyhnan 🙂 ), ted uz vedle me ve svoji postylce.

Muj prvni syn spal sam ve sem pokoji odmalička. Nekojila jsem dlouho, takze jsem stejne vstávala na delani mleka..a manzel se mohl vyspat nebo si to se mnou nekdy prohodil. To bylo fajn. Pro nas...ted ten druhy prcek spi s nami v loznici. Kojila jsem donedavna. Ted v noci občas pripravuji lahev s mlekem, ale hlavne kvůli kojeni to bylo mnohem pohodlnejsi. Ano, občas jsme nevyspali a stridave odchazime spat do obyvaku..🙂 ale asi to k tomu patri. Oboje ma něco. Vy, co ještě deti nemate asi poznate az casem, ze nekdy clovek sobecky mysli sam na sebe🙂 pak se vyspite a zase fungujete pro miminko. Tak je to v poradku.

Podle mě je to hlavně a nejvíc o pocitu rodičů. My jsme zařídili pokojík, dali tam velkou postel a přestěhovali se mi k mimču (do ložnice bychom se se vším nevešli). V cca 5 měsících jsme se přestěhovali zpět do ložnice, protože jsme měli dojem, že se navzájem budíme. Ted usíná ve své postýlce, ve svém pokojíčku a během noci se přesouvá k nám do ložnice do postele. Takže je to jen a jen na tobě a tvém partnerovi. A myslím si, že až si ten uzlíček z porodnice přineseš, tka nebudeš chtít ani slyšet o tom, že by mělo být mimčo v jiném pokoji, než ty. 😀

Ja vim,pokud dite nemas,ze si to vubec nedokazes predstavit. Ale pokud budes kazdou hodinu-2h kojit,mezitim se ti x krat treba vzbudi,myslis si,ze budes chtit litat 6x za noc jinam? 🙂 Treba budes mit stesti a dite bude spatcele noci... 😉 ale zkus si predstavit,ze jdes ted 6x za noc na wc... Kdyz je diteti rok,chapu,ze to nekdo udela,ale od narozeni??

já to mám asi jinak, máme dítě, které spí začátku celou noc... bohužel zatím nemáme pokojíček, takže spí s náma, ale někdy mám pocit, že jí rušíme, třeba když jdeme spát. Mít pokojíček, tak sem jí tam nastěhovala hned. A nějak nechápu, že někdo řeší syndrom náhlýho úrmtí s tímto, protože je úplně jedno jestli je dítě centimetr, metr či zeď od mámy, protože aby se to ohlídalo nesmělo by se z něj spustit oko.

My máme malou od začátku v jejím pokojíčku do asi 6 měsíců jsem tam spala sní.Kvůli kojení a měla jsem větší klid.Pak jsem ji ale začala rušit tak jsem se vrátila natrvalo do ložnice.Pokojíček je hned vedle.Malá spí krásně celou noc a jsme spokojené obě.

Nám syn spí od příjezdu z porodnice ve své postýlce ve svém pokojíčku, který je hned vedle ložnice. Máme monitor dechu,takže jsem klidná a vyspíme se všichni v pohodě...minulý víkend jsme byli u roidčů na noc, takže jsme všichni spali v jedné místnosti a nevyspal se nikdo ... takže jsem byla ráda, že jsme zas doma 🙂

podle mě jak to vyhovuje rodičům, starší syn spal s námi v ložnici, když se narodil mladší dali jsme ho taky do ložnice - kluci od sebe 15měsíců, ale starší se mi v noci budil zatímco mladší spal celou noc už v porodnici a jak brácha vyvádí ho budí - brečel ze spaní, měl neklidné spaní tak se bouchal do šprušlí atd. a malého to budilo takže ještě v šestinedělí putoval mladší do obyváku a spal tam, starší spal s námi - měli jsme 2+1

Taky si myslím, že dítě patří k rodičům, nejen na spaní. Ale to poznáte sama, až se miminko narodí. Každá jsme měla nějaké představy o rodičovství a po příchodu miminka bylo vše úplně jinak. Nic moc se plánovat před porodem nedá.
I pro vás bude lepší mít miminko u sebe v ložnici, alespoň nějaký čas.
První miminko jsem po nakojení přendávala do postýlky kvůli monitoru dechu, ale nakonec zvítězila má lenost, a přestala jsem tam dcerku přenášet a nechala jsem si ji u sebe. Postupem času jsem vycítila, že chce spát sama, a tak kolem půl roku putovala do své postýlky a po nakrmení (už jsem bohužel nekojila) jsem ji přendávala do její postýlky. U nás v ložnici pak byla do svých téměř dvou let, kdy jsme ji přestěhovali do jejího pokojíčku kvůli očekávání dalšího miminka. I dnes, ale ještě k nám občas přijde na dospání nebo v noci když se vzbudí, jde automaticky k nám a milujeme to. Postupem času to dítko chodí čím dál méně a bude vám to třeba líto.
Druhé dítko jsem si v noci pak už brala k sobě a nechávala u nás, jen jsem se vždy otočila na druhou stranu, nabídla druhé prso a spala dál. To bylo skvělé. Žádné vstávání atd a já jsem byla vyspaná, abych se mohla ve dne věnovat oběma dětem. V půl roce se mi odstavil a brzy na to začal spát krásně celou noc, tak ještě před prvními narozeninami šel ke starší ségře do pokojíčku.
Ale znám pár dětí, které radši spaly sami v postýlce a i samotné v pokojíčku. Potřebovaly klid a spaly celou noc, zatímco s rodiči se budily.
A k teplotě bych řekla jen to, že na co si dítko naučíte, tak to bude. My bydlíme ve starém rodinném domě, kde je pořád chladněji, v noci při otevřeném okně a děti oblečené jen v pyžamku a vůbec jim to nevadí. Zvyknou si. Takže já radím, že je lepší to nepřehánět.

první syn spal se mnou 8 týdnů, pak 4 týdny s námi v ložnici a do pokojíčku šel na 12i týdnech (měla jsem monitor dechu a chůvičku) .... teď máme mimi starý 2 týdny a spí opět se mnou a budu praktikovat ten samej postup jako u prvního 🙂

4tydny se mnou v pokoji ale ve sve postylce, pak ve svem pokoji vedle naseho. Monitor dechu jsem nemela, ale je to dobra vec asi. Jenze moje byla pohodova, v noci me nechala spat od osmi do pul5.kdyz jsem s ni v pokoji tak me budi kazde jeji vzdechnuti takhle jsem spokojena a ona raky spi hezky.

Co nejblíž k mamince. 😉
Všímáte si, že člověk je snad jediný tvor na zemi, který svoje dítě od sebe separuje? Protože to někdo chytrý řekl....

A do kdy má být s rodiči? Do kdy to vyhovuje.... moje děti spí obě s námi v ložnici, každý má svoji postýlku, ale chtějí být s námi, proč ne. Kdy jindy tady máme být my rodiče pro svoje děti než teď. 😉
A teplota v ložnici - za nás chladnější, je to i zdravější, než spát v přetopené místnosti. My spíme celé noci s otevřeným oknem, v ložnici máme max. 18 stupnů, at už máme novorozeně nebo větší děti. Novorozeně se zahřeje u maminky v posteli a větší děti se zabubají pod peřinu samy.

Dcera s námi spala v ložnici ve své postýlce skoro do dvou let. Synovi je 15 měsíců a stále spí s námi - hlavně v posteli. Neumím si představit nechat miminko samotné v pokojíku, i kdyby spalo celou noc. Dcera probrečela první 4 měsíce ve dne v noci, takže jsem ji chtěla mít u sebe. Syn sice neplakal, ale stále se budí, takže i z praktického hlediska. Určitě je pohodlnější, když leží mimi u tebe, jen se přisaje a spíte dál. 😉 Teplota v noci asi těch 19 stupňů.

Teda i když to není asi moc výchovné, tak za mě taky v ložnici, sice jsme si tím asi zadělali na problém,protože ted malý spí s námi v posteli, ale co může být krásnějšího, než že se v noci k sobě přitulíme ? 🙂

Mělo by spát tam, kde je spokojené a nepláče. U nás = v postýlce bez bočnice vedle mě nebo s námi.

nas to tiez este len caka, ale miminko bude od zaciatku vo svojom pokojicku. Nam se do loznice postylka nevejde, takze to vyresim tak, ze prvni mesice budu spat s miminem v pokoji a potom uvidim jak to bude fungovat a podle toho se presunu do loznice. Kazdy nech robi podla svojich pocitov aj moznosti. Ale urcite som za to, aby spalo ve sve postylce. Ja by som si ho nikdy nedala k nam do postele, to si ani neviem predstavit, ked by sme v noci zaspali s manzelom, tak by sme ho tam kludne mohli niekde zavalit alebo ublizit mu. To teda obdivujem zeny, ktore to tak robia. 😉

teď byl u nás pán kupovat ode mě matraci do postýlky pro svou ještě nenarozenou dceru.Tak jsem mu u té příležitosti řekla,že ji možná také kupuje zbytečně jako tehdy my. 😀 .Pointa je v tom,že není "pravidlo",kde má dítě spát. Nejlépe mu je u mámy v posteli,ale je zlomeček miminek,která chtějí mít svůj prostor,alespoň se to tvrdí. takže za mě: společné spaní.

Jestli máš monitor dechu, který by hned signalizoval, kdyby se něco dělo, tak bych se nebála dát miminko do vedlejší místnosti. Já si to ale osobně neumím představit, malá s námi spala v ložnici ve své postýlce do jednoho roku a já byla klidnější, že jí mám hned po ruce 🙂.

Ahoj, já sice čekám první miminko, ale osobně si nedovedu představit, že bych ho v noci neměla blízko sebe. Už jen z toho důvodu, že se často budí a krmí. S náma bude v ložnici, dokud to půjde 🙂

V manželský posteli, s matkou 😉
Změna až nadejde čas. To je různý.
V ca dvou letech přesun do vlastní postele v ložnici, pže s miminem jsme se tam dobře nevzlezli, ale často tam spí děti a rodiče jinde. 😉 Prostě žádané doupě/pelech.
Přesun do vlastního pokojíčku dle dispozice bytových prostor, za mě ideálně s o něco málo mladším sourozencem, bez ohledu na pohlaví, a možností přijít za rodiči, když chtějí. Oni pak stejně kol 3.-4. roku jsou rádi bez dohledu, a současně zrovna taky rádi přijdou pro pomazlení.
Čtyřleťák samotnej spát nechce nikde, chce rodiče v místnosti. Batole, když je dost unavený, usne i samo, nebo s čtyřleťákem. Nejradši usíná u mámy v náručí.
Odsouvám jen proto, že se nevejdeme, jsou moc stěhovaví, kopou se a pro novoše je to rizikový nebo to musm moc hlídat a nevyspala bych se vůbec, jinak by mi to bylo jedno. Usnou se mnou, já odejdu jinam. Ideál je mít dva velký pelechy a točit to (jako mít kam odejít s miminem nebo se tam potkat s mužem).