Ahoj maminky, zajímalo by mě jak uklízíte, vaříte přes den. Mám 7. týdenního chlapečka a přes den toho moc nenaspí, ale ani nepláče, "povídá" si třeba s plyšákem nebo tak, ale nějak nevím zda ho nechat třeba v postýlce ať si tam dělá co chce a jít umýt nádobí když nepláče nebo ne. Jak to děláte vy? Díky za reakce
Když nevyžaduje tvoji pozornost, tak bych si dělala to, co potřebuji 🙂 Teda nevím, jak by to u nás vypadalo,kdybych čekala na to, až přijde manžel z práce 😀
No mě přítel chodí domů až večer (v 5 když jde z práce, v 7-8 když jde ještě na brigádu) vezme si ho vždycky, ale mě mrzí, že přes den nic nestihnu, třeba teď mi usnul v náručí, dala jsem ho do postýlky a za 5 minut byl vzhůru 🙂
když nepláče nech ho být🙂 kdyby plakal tak třeba pořiď šátek a taky toho stihneš spoustu🙂 dokud byly moje děti takhle malý praktikovala jsem to takhle - buď když spaly nebo byly v klidu nebo prostě do šátku, manducy...ta třetí byla v šátku skoro pořád, odložit se nedala a starším dětem bych nemohla v poledne říct,že není oběd protože jsem musela chovat ségru, ale určila jsem si priority - stihnout uvařit a nelepit se k podlaze, co mohlo počkat to jsem dělala třeba o víkendu když byl doma manžel
@mishell56 A co treba koupit takové to houpaci kresilko?...Já jak u syna tak i ted u dcery jsem to delala tak, že když nespali, tak jsem je dala proste bud do toho houpaciho kresilka, na to jim zavesila hračky a u toho uklizela nebo vařila.Připadne jsem dala na zem tlusté deky na sebe, na to takovou tu hrazdičku s hračkama, mimčo pod to a oni si pod tim spokojene hráli, nekdy i usnuli...Kdybych mela porad díte chovat a venovat se mu behem toho co nespi, tak bych nic neudelala..Pripadne jsem mela ted u dcerky nositko Kibi a mela ji v tom(ale to velmi málo), spávala v postýlce a hrála si práve na dece...
Jo hrazdičku mi přiveze mamka prý pro něj... 🙂
já jsme syna nechávala od narození samotného - teda buď v postýlce nebo na hrací dece vedle a vytřela jsem, umyla nádobí - prostě všechno > také nebrečel - buď tedy spinkal nebo se koukal na hračky a pozornost nepotřeboval - tak to nad ním mám stát?
My tedy lehátko nemáme četla jsem že škodí zádíčkům a asi 2x byl v kuchyni v autosedačce (která také není výhrou) jinak vždy ležel v postýlce v obýváku a když byl větší tak už na té hrací dece s hrazdičkou.
Třeba se začal vztekat - tak tam letím dám ho na bříško nebo jinou hračku nebo jsem tam s ním chvíli byla. Teď už se umí obracet na břicho sám, ale nazpátek to neumí tak se vzteká také 🙂
> pokud ti nebrečí a je hodný tak bych si klidně poklidila vždyť se na něj každou chvilku podíváš a věř že časem to bude horší 😉
Tak jestli lehátko škodí zádičkám, to nevim...Ale to by v tom to díte asi muselo být pomalu 24h denne, aby to nejak "poškodilo" záda.Moje dcerka má záda v poradku a syn býval v autosedačce(nemela jsem lehátko) a je naprosto v pohode, záda rovná🙂Samozřejme jsem je tam nenechávala od nevidim do nevidim, ale pouze v dobe, kdy jsem potrebovala uvarit ci uklidit..
pokud nepláče, nechala bych ho s hračkama :o) Já jsem nechávala mimčo na zemi na hrací dece a dělala jsem co jsem potřebovala - nebo právě v lehátku (jen naležato) aby na mně vidělo, u práce jsem si s nim povídala, bafala a tak :o) Pak u druhého jsem měla jezdicí kolébku a měla jsem jí v ní (přeci jen jsem měla doma dvouroční dračici).
Já budu mít od manželovy sestry půjčený takový pojizdný košík, výborná věc, tak budu mít maličkou pořád u sebe nebo nadohled 🙂 ...
Děkuju moc za názory a rady 🙂 tak to zkouším a zatím ok, hraje si, občas povídá tak mu odpovím a je v pohodě 🙂
Já měla děti buď postýlne, nebo na hrací dece pak větší v houpacím křesílku a nebo spaly venku v kočárku. A stihla jsem uklidit, uvařit a ještě posedět u netu 😀 Odpoledne jsem chodila s kočárkem na procházky.
na zem na deku, do lehátka a jela jsem, uvařit, uklidit, vyprat, co šlo..když vyžadovala pozornost, věnovala jsem se jí..od mala jsem jí povídala, blbosti typu áá teď kuře osolíme, opepříme a dáme si ho upíct..jelikož vstávala v 5, v 8 bývalo obvykle uvaříno 😀
Reaguju na potřeby. Postýlku jsem dala do kuchyně tak, aby vidělo, další už byly baveny sourozenci anebo byly nošeny. Přesně, jak píše @sabuse1, když jich je pak víc než jedno, tak se provoz domácnosti miminkem holt neřídí, ono se musí přizpůsobit protředí, kam přišlo - do nějaké míry, samozřejmě. Pokud pláče, něco potřebuje, hlásí se, tak reagovat, pokud ne, užij si ten čas. Za chvíli stejně bude chtít dobře vidět na to, co děláš...
Jinak na autosedačku bacha - tu dokážou převrátit nebo z ní "vyskočit" i malí, v křesílku u nás nikdy nikdo nebyl, jedno dítě tv 3 měs. lítalo všude po 4, takže to vůbec. A prostě chtěly vidět na linku, kde vařím, co jak dělám, takže pak žily nošený, brzy na zádech, aby se dalo fungovat s ostatníma. Byly spokojený, já udělala, co bylo potřeba.
Na druhou stranu: máš první, užij si to. Udělej nezbytné ap. Jen si myslím, že je špatně odmalinka dělat dítěti animovan program, podněty dávej, když si je žádá společnost, když ji chce, reaguje, buď tam pro něj, ale nevnucuj se, pak to končí dětma, který se nezabaví na minutu samy, potřebují, aby si s nima rodič pořád hrál, samy si zábavu nenajdou a neustále se nudí.
já mám oba nespavé a nikdy mi jen ven nikdo nevzal a chlap chodí domů až v noci, takže já vše musela a musím dělat s dětmi za krkem. a to si teda rozhodně často jen tak nevykládají v postýlce, co bych za to dala 😅 když jsem umývala nádobí, tak synáček prostě ječel vedle mě. při té chvilce spaní co byla jsem spíš něco slupla nebo si dala sprchu. dělat něco hlučnějšího jako nádobí či jiný úklid nehrozilo, to bych je budila. dcerka mi taky často visí na noze a ječí. pokud teda nezáškodničí u bráchy a neječí pak on, že ona mu něco bourá 😀 no prostě se u nás pořád řve, když musím něco dělat. ono se občas něco dělat musí a i dítko si musí zvyknout, že nebudeš pořád jen sedět u něj, i když se teď tvůj život kolem něj točí a už na vždy bude 😉 pokud si vykládá a je hodný, tak je to naprosto úžasné a využij toho, v klidu si uvař 🙂 já měla postýlku na kolečkách, dovezla jsem si prcka až ke dřezu, viděl na mě, já mu povídala a zpívala a stejně akorát ječel. no měla jsem nervy jak špagáty a umyla jsem většinou jen půlku nádobí a pak to vzdala 😀
holky, koukám kolika z vás pomohly lehátka a hrazdičky. u nás nepomohlo nikdy nic ☹ přiznávám...že šátek jsem teda nepořizovala. měla jsem půjčenou chvíli manducu, ale s tím já prostě nic dělat nemůžu. nechápu, že s tím někdo vaří, vytírá apod...mě to zavazí a zatěžuje, takže pracovat při tom fakt nee 😅
@blahova_andrea: ono je to fakt o zvyku, Vítek byl třeba hodně velkej spáč takže když byl miminko zvládala jsem celkem dobře, ale holky byly obě kontaktní, u té první jsem prostě domácnost přizpůsobila jí, uvařila si třeba večer když byl manžel doma a přes den se věnovala hlavně jí, u Emy už to prostě nešlo, musela jsem fungovat pro ty starší takže s ní v šátku jsem dělala cokoliv, dokonce chodila i na záchod🙂))
@sabuse1 tak já taky byla s manducou i na wc 😅 ale nějaké práce, to mi fakt nešlo. vaření apod. vůbec. já jsem pomalá a nebezpečná i běžně, ne potom s prckem před sebou 😅 my tátu doma moc nemáme. třeba teď ho dětičky už týden neviděly ☹ já jsem si docela zvykla, že mi dětičky u všeho asistují a chtějí pomáhat nebo záškodničí. když nemají náladu mě nechat něco udělat, tak to buď posunu než se něčím zase zabaví a nebo to spěchá, musím hned a tak je to holt s řevem. ale tak já už vím, když je to jekot, že fakt něco potřebují a to jde práce stranou (spát, jíst, přebalit) nebo je to jen vyřvávání si pozornosti a to mají smůlu. monička si teď zaječí chvíli u nohavice, já jí povím, že nemůžu, že to dodělám a pak si ji vezmu, ona to ještě zkusí a když vidí, že to nemá efekt, tak se sebere a jde chvíli zlobit bráchu 😀 ten už je větší, tak ten už chvilku počkat dokáže i bez řevu a nebo sedí u mě a sleduje mě a je spokojenej.
@mishell56 ahoj, kdyz se nase mala narodila, tak byla a je dodnes docela spava, ale i tak jsem nestihala vubec nic. Nejdriv jsem mela poporodni komplikace a pak uz mala zacala vyzadovat pozornost. Nechat ji lezet jen tak samotniu neexistovalo. Takze sem se ji musela venovat, hrali jsme si ci ji chovat. Odpo ji trapily prdiky, takze to se jen chovala. Pak uz jsem poridila manducu abych mohla vubec fungovat. Nektere dny jsem byla rada, ze jsem se stihla vubec najist, bez legrace. Kdyz prisel pritel z prace, vzal si ji a ja po vecerech pofackovala domacnost a uvarila. Takhle jsme fungovali cca do jejich tri mesicu. Pak jak uz poradne vnimala svet a hracky, tak lezi na hraci decce a vyklada hrackam. Nebo i v postylce- misto aby rano spala vyklada kolotoci a ja vesele spim dal 🙂 Ona uz je ted hodne samostatna, takze uz vse stiham, ale rozhodne nejsem ten typ maminky, co dite necha jen samotne lezet at se zabavi samo nebo ho zakazuje nekomu chovat aby si nezvyklo. Male se venuji temer porad, mluvime spolu a delame kraviny a je to na ni videt. Kazdy kdyz ji vidi tak se divi jak je sikovna co uz v tech 3,5 mesicich umi. Ona se ta pece na mimcu pozna. Takze zaverem, nezoufej bude lip a maleho si uzivej, strasne rychle roste.
Kdyz potrebuji varit nebo uklizet polozim malou do lehatka. Vetsinou na uklidit vyuzivam manzela. Prvni 2 tydny co jsme meli malou doma uklidt jsem hodne resila, potrebovala jsem mit v byte cisto. Diky tomu jsem byla hodne vycerpana. Nakonec jsem se na uklid vyprdla, at uklizi i manzel. A tak to u nas funguje 5 tydnu.
@mishell56 1. kup si myčku 😀 je to velká úspora času. Při dětech přímo neocenitelná. Tvůj malý je ještě maličký, když ho dáš třeba na hrací deku, tak víš, že ti nezdrhne, takže klidně jsem uklízela i vařila ( já jsem měla takovou kolébku dolů, takže jsem na něj pořád viděla). Mírny chaos nastoupil až když začal být víc mobilní, obracet se, lozit... to jsem věci dělala buď ráno, než odešel manžel do práce, nebo odpoledne, když dorazila starší ze školy a pohlídala. Večer se mi už nic nechtělo 😀 Teď jsou mu 2 a je to mazec, přes den se mu věnuji naplno a dodělám vše, když spí přes oběd. Kole páté vařím večeři (každý den), takže se snažím učit ho, aby si vyhrál sám, ale jde to ztuha 😀 Ale moc to nehrotím, uklizeno a uvařeno je téměř pořád, vyzegleno a tříchodové menu tak jednou týdně 😝 😀
Myčka na nádobí a sušička na prádlo jsou supr pomocníci do domácnosti 🙂
@zuzineckah Ahoj myčka ani sušička nepřicházejí v úvahu, máme malý byt a malou kuchyni a neměla bych to kam dát 🙂
@mishell56 to je škoda...
@zuzineckah jj je, na druhou stranu my nikdy ani jedno neměli tak ani nevím zda bych s tím uměla :D
@mishell56 hoooooodně rýchle by ses naučila 😀
@mishell56 kamaradka ma, bydlela s prckem a muzem v 1+kk, mycku mela zabudovanou v kuchyni, nevim, jak se do te jeji minikuchyne vesla, ale dokazala to, a susicku mela na pracce v koupelne. Ted maj deti 2 a jsou ve 2+kk a opet oboji maji. Ale me se to keca, nemam ani jedno, jen o tom zacinam uvazovat, pro malou rodinu je ta mycka spis nez o uspore casu o tom, ze je volna linka a vypada tim padem uklizene, susicku chci, abych se nezblaznila, mam pracku dve denne a nektere jsou vychytane natolik, ze skoro nemusis zehlit, coz se mi pri 3 detech teda bude hodit, nedavam to s praci a nejsem si jista, jestli to budu davat s mimcem, podle toho jake bude...
@akankeo jak to tam dala? 😲 my máme 2+kk a jsme v RD v nájmu takže do linky nesmíme nic budovat a pračku máme s horním plněním, tak na ní to dat nemůžu :( jinak já mám zatím 1 pračku za dva dny našeho prádla, někdy za tři a tak záleží na cejchách, ručníkách atd. a pro malýho mám taky 1 za dva dny pračku (látkuji), zatím věším na dvorek na sušák 🙂 v zimě to bude hoší
Buď jsem čekala, až přijde manžel, vzal si syna ven a já uklízela, nebo jsem ho dala spinkat na balkon do kočárku a uklízela během toho.