Ahoj. Zajimala by mě Vaše zkušenost s tím, jak dlouho Vám trvalo, než jste si na sebe s miminkem zvykli a přišel alespoň nějaký řád a například jistota a odvaha pozvat nějakou návštěvu atd.
Mám týdenní miminko a mám pocit že se to stále nelepší. Kojení je pořád nejisté (na začátku byl problém s nedostatkem mléka, a tak i ted musím stále občasne přidávat UM). I když nakojím, popřípadě i dokrmím, většinou prďola stále není klidná. Často u mě po kojení usne, ale nesmím se ani pohnout, jinak je hned vzhůru a nastává většinou doslova histerie. Zkrátka kojení nefunguje jako lék na uklidnění (maximálně po tu dobu kojení). Postýlku máme prakticky zbytečně, usla nám tam zázrakem jen jednou. (i když je úplně tuhá, do 2 minut po položení do postýlky je řev).
Kojení si vyžaduje každé 2 - 2,5 hodiny, i když se přecpe. Takze spánek u ní trvá ty 2 hodiny maximum, ale většinou méně. Přes den i noc je to úplně stejné. Zkrátka mám kolikrát problém si i dojít na záchod a začínám být zoufalá. S vyprazdňováním nemá problém a bříško mi tvrdé nepřijde, takže podle mě problém s bolením bříška to nebude. 🤷♀️
Jinak malá je narozená trochu předčasně 37+6 a narodila se s nízkou porodní vahou 2620g, teď má přibližně 2500g. Možná to s něčím souvisí?
Budu ráda za vaše rady, typy, případně vaše zkušenosti s prvnimi dny s miminkem.. Děkuji
@sigyn 🤦♀️ hned jsem klidnější 😃
S první jsme šly z porodnice taky s 2500gr. Kojení se nedařilo. Bylo to o nervy. Šestinedělí jsem myslela, že nepřežiju😁 Pak se to zlepšilo. S druhou to bylo fajn od porodnice, člověk už věděl do čeho jde🙂 Drž se a dej vám klid, na návštěvy času dost☺️
Podle me popisujes takovou klasiku sestinedeli. Blizkou rodinu jsem si pozvala klidne hned a o nikoho jineho jsem tu nestala. Prvni minimalne tyden jsem, mozna vic, jsem s miminkem stravila v posteli stridanim kojeni a spani (a vstala max. Na vareni a jidlo). Jestli me necha odejit jsem nezkousela, chtela jsem odpocivat a byt s nim. Pak uz jsem byla se starsimi sama, tak jsme se presunuli do obyvaku a spal od kojeni do kojeni v kolebce nebo hacce. Ale planovat, kdy se bude kojit apod., To z me zkusenosti neni realne dlouho
Tak cca 2 měsíce asi. Rodina dorazila na návštěvu dřív samozřejmě, ale taková ta věčná nejistota, bojování s kojením, s režimem, to trvalo určitě 2 a možná i 3 měsíce.
@hellokatty je to masakr. Uděláte si režim a za dva dny je zase všechno jinak 🤷 První rok je prostě peklo.
o tom je prostě šestinedělí, to přejde 🙂
@hellokatty Ve čtvrtek mě pustili a v sobotu jsem měla doma všechny příbuzný 😂 je fakt, že já jsem to měla v hlavě nastavené tak, že čím dřív si na všechno zvyknu, tím líp. Nikoho jsem neměla doma na výpomoc, manžel šel hned do práce. První den s mimčem sama jsem si čistila zuby až v 11, pak už jsem věděla, že nemusím hned a pod. Navíc starší syn byl hodně nosící a moc přes den nespal, tak se s ním aspoň všichni mohli poňuchat a nebáli se, že ho vzbudí...
@hellokatty Tohle, co popisuješ, jsem měla cca 3 měsíce, ale my jsme měli problémy s kojením a přibýváním, syn měl 2 kg. Blízkou rodinu jsem pozvala jen když mi přinesli naveřený jídlo nebo si vzali dítě ven v kočárku 😂 😂.
@hellokatty První dva měsíce mám dost v mlze... 🙈 Moje mamka se ségrou u nás byly druhý den po propuštění z porodnice, tchánovci asi tři týdny (ale manžel jim vozil malého zatímco jsem byla u doktora, takže tak 2x týdně). U nás se kojení bohužel nerozjelo, takže od začátku dokrm UM, od 3 měsíců plně na UM. Kvůli bojkotu kojení jsem odsávala, mě to neskutečně štvalo, takže když se syn přestal v noci budit na jídlo, tak jsem přestala v noci odsávat, trochu se vyspala a "najednou" to všechno nějak šlo líp 😊 První dva měsíce jsem nevařila, vařil buď manžel nebo moje mamka, která k nám tak 2x týdně na pár hodin přijela. Někdy jsem neměla ani energii si dát jídlo na talíř a ohřát. Nevzpomínám na tohle období ráda, já měla ještě nějaké poporodní komplikace, takže když malý spal, nemohla jsem si jít taky lehnout, ale dávala jsem sedací koupele, apod. 🙄 Ale zhruba kolem 3.- 4. měsíce už jsme měli zaběhnutou nějakou rutinu, věděla jsem, jak bude zhruba vypadat den a začala jsem si to s malým víc užívat 😊 Takže neboj, jednou to přejde 😉👍
@hellokatty Šestinedělí jsem probrečela, pak se to začalo pomalu zlepšovat, ale trvalo tak další dva tři měsíce, než to začalo být tak nějak v pohodě. No a pak jsem zjistila, že jsem těhotná a začalo to nanovo 😂
@rickym tyjo tak snad si to sedne nejak co nejdřív
@hellokatty Ty zacatky jsou tezke, ale za cas se to srovna. Tyden je jeste hrozne kratka doba. Rika se, ze nejhorsi je sestinedeli. Ja bych rekla, ze tak ty tri mesice. Pak uz se malinke zacina zajimat o svet a trosku se zabavi. Jinak bych doporucila koupit kosik na koleckach a proste vozit vsude s sebou. Pozdeji nositko, tam se vyspinka a mas volne ruce, nebo satek. Na spinkani se doporucuje Hojdavak, ale my ho nemeli, tak nevim. Na denni spanek mi u takhle maleho miminla pomohla perova perinka. Udelala jsem z ni hnizdecko a asi se tam citil bezpecne. Muzes zkusit koupit perovou zavinovacku, tu hodne maminek doporucuje, u nas zavinovani neproslo, tak spinkal na ni. 🙂 Nocni spanek mame mizerny od narozeni, tam jsem lek nenasla.
Dej si cas pro sebe, navstevy nezvi, zbytecne te to bude stresovat. Ja jsem s prvnim miminkem vubec nevedela, kojeni me 2 mesice silene bolelo, malej se spatne prisaval, ja brecela, no strasny. Navstevy jsem vitala nekolik dni neosprchovana a stale v pyzamu, takze jsem z toho byla akorat a nesva. Ted uz mam treti mimi, jsou mu 2 tydny a zvladame vsechno mozny, chodime pro sourozence do skolky, s kamaradkama na kafe, na hriste. Diky covidu se sem zas tak moc navstev nehrne, vetsinou se snazim potkavat je nekde venku, kdyz to jde. Nebo tomu davam cas az po sestinedeli. Je to o zvyku a nauceni se co a jak 😊 ten prechod z 0 na 1 dite mi pripadal nejtezsi. Drzim palce at to zvladnes, bude zase dobre, sedne si to. Caste kojeni neni na skodu, ja kojim kdykoliv malej knikne 😄
Dva měsíce než jsem se rozkojila a tři než jsem se trochu uklidnila 🤣..
Dekuji moc ženy. Je dobré vědět alespoň to, že v tom nejsem jediná. Já totiž od svých sourozenců a přátel s miminkama znám to, že novorozenci pořád spinkají a pak je to horší až začnou zoubky atd.. No tady to bude asi šílené nonstop 😃🤦♀️
@hellokatty
s prvorozenou se mi nic nedařilo, co jsem měla "načteno" sice ukázkově spinkala, ale mě se nedařilo kojit, takže hodně brzy přešla na UM, já jako vyjukaná prvorodička jsem si to děsně vyčítala...
jinak já si mateřskou užívala, neřešila jsem režim, nebylo proč kam spěchat?
@hellokatty je to úplně normální, minimálně to šestinedělí než se to trochu utřepe. Teď má malá 7 týdnů a už je to lepší. Ale jedu podle miminka, o nějakém režimu nemůže být řeč. Proč dokrmuješ UM? To bych si radši zavolala laktační
3 měsíce jsou tragicky. Pak se to lepší. Od půl roka si to sedne.
Mě to trvalo hrozne dlouho, než jsem si zvykla. Takovej ten rok určitě. Od toho roku už je to fajn. Jinak s takhle malým mimcem jsem byla furt v posteli a pospavala.
My si prošli tříměsíční kolikou, řev ve dne i v noci, takže skočit z okna se mi přestalo chtít po třetím měsíci, pak zacli zuby a další rev a pekelné noci trvají dodnes a teď je nám 7mesicu... To už se mi jen motá hlava únavou..., do toho starší ve škole... Vecer je mi vždy na zvracení, co přijde v noci.... Myslím, že do roka to bude pořád masakr....
@hellokatty a jak se jí líbí u někoho jiného? Já naopak v šestinedělí šílela, protože ke mně nechtěl nikdo chodit (protože šestinedělí) a já tak potřebovala společnost “inteligentního života”, dát dceru na chvíli někomu a v klidu si umejt vlasy. Když spala, pili jsme kafe se spícím dítětem, když bděla, někdo choval nebo dělal opičky. Ale jinak souhlasím s názorem výš, trvalo 3 měsíce, než jsem se přestala chtít oběsit. Pak jsem tři měsice ještě střídavě šílela a pak si to sedlo
@hellokatty Ahoj. Já mám syna 17 měsíců - nejhodnější miminko, brzy jsme se rozhodli pro druhé. Otěhotněla jsem půl roku po porodu syna. A řeknu ti, že já ani netušila, že miminka umí být i tak hrozně náročný, první dva měsíce jsem si zuby čistila až v 17:00, jedla jednou denně, sprcha na rychlo někdy v jednu ráno. Dcera brečela, každý den, každou chvíli, každou minutu, šílený, nechtěla a doteď nechce dudlík, já už jsem fakt měla myšlenky na to, že ji odnesu pryč, do babyboxu dřív než ji fakt něco udělám, že takový dítě nezvládnu, až tak jsem byla psychicky rozložená, kojila jsem celej den, jen aby už neřvala. Teď je malé 2,5 měsíce a už je to fakt sto a jedna. Večer spí, přes den sice ne, ale kouká, už brečí o dost méně, usmívá se. Teď už přikrmují UM, odstavit se snažím (zdravotní důvody), ale zatím se nedaří, každopádně po UM je malá o dost klidnější. Každopádně vydrž, fakt se to během 2 měsíců úplně změní. Mě to také všichni říkali, a já jsem si jen v hlavě říkala kdy ti proboha přijde a začne být trochu lepší a fakt to přišlo. Rodila jsem 38+3. Malá trpěla šíleně i na břicho, ale už jsme si našli polohy kdy jí je fajn. Náročné je to pořád, ale už o hooodne méně a teď už ji fakt miluji, což jsem nemohla ze začátku říct, prostě to nenaskočilo, tak rychle jak u syna. Kdyby něco, klidně napiš. ❤️
Mimochodem dcera v postýlce také nechce být. Spím s ní v posteli. A na ven máme nosítko, skvělý pomocník.
@hellokatty šestinedělí jsem nějak zvládla i bez pomoci rodiny, ale bylo to jako na houpačce. Jeden den dobrý a druhý den jsem chtěla skočit z okna nebo si vystřelit mozek z hlavy jak už tady bylo uvedeno 🙂 Řekla bych, že se to nějak sedlo až teď, kdy má syn 2,5 měsíce. Myslím tím péče o něj, domácnost atd. V noci spí už pěkně, zavedli jsme nějaký denní režim koupání a ukládaní ke spánku a zatím to funguje.
tak já mám první půl rok doslova období temna, doslova se sralo všechno - spaní (nechápu, že to přežil, páč prostě nespal), kojení (tři měsíce v kuse každou hodinu na koze), žádná mateřská láska prostě, ale řešili jsme i jeho zdravotní problémy a fakt to bylo nejhorší období v životě, řekněmě že v 8 měsících syna jsem začala být v pohodě a užívám si to opravdu asi od jeho 14 měsíců :D, kdy se konečně nebudil na kojení 20 x za noc a já nebyla jak utečenec z Dobřan :D...teď mu budou v prosinci dva roky, je to miláček a asi to stálo za to utrpení :D a čekám v lednu druhé a už teď si říkám, že je škoda, že tomu nemůže být rovnou alespoň ten půl rok při narození :D :D :D
@hellokatty asi po 3 mes
@surikata131 tím, že malá se narodila vyvolavne předčasně kvůli špatnému vyživování, tak po porodu potrebovala dát najíst hned, což logicky moje prsa nezvladly. Hodně rychle ji klesla glykemka, a tak nezbyvalo nic jineho než ji dat to uměle. Byla tak slabá ty první 2 dny, že ani nedokázala sat z prsa, takže laktace se celkově zpozdila plus ty stresy tomu určitě taky nepřidaly. Ted už je to o dost lepší. Davala jsem jen jeden příkrm v noci, protože měla málo
@hellokatty aha, my jsme měli taky problém a poprvé jsem kojila až 3.den, ze začátku jsem používala i odsávačku, ale hezky se to nakonec rozjelo. jeden příkrm Ok, to snad rychle odbouráte 😉
@alilali moc děkuji za podporu!!
Myslím, že tak po třech měsících mě přešla chut se zastřelit...