Hypotonická?

Mám prvorozeného s "lehčí" hypotonií a nějakými potížemi ve smyslovém vnímání (na základě smyslového vnímání a poruchy řeči je veden jako autista). Samostatně chodit v prostoru začal těsně před dokončením osumnáctého měsíce - prostě si do té doby netroufnul pustit. ... Do 18 m lézt je stále v rámci motorické normy, ale my tou dobou byly pod kontrolou fyzioterapeuta (opravdu pod kontrolou... ani jsme nic doma necvičili, jen ho sledovala, jestli se někde neobjeví nějaká podstatná chyba).
CO by mě znervozňovalo je to vytáčení nohy: vytáčí vždy tu samou, nebo je to vytáčení do směru pohybu? Pokud tu samou, šla bych k fyzio určitě. Pokud je to do směru pohybu, tak myslím, že je to nějaká práce s chodidlem, která je vlastně asi správně.
Jinak cca od tří let je super ergoterapie - dítě si mnohem lépe začne uvědomovat své tělo a většinu věcí zkoriguje samo, bez ohledu na vrozený svalový tonus 😉 .... Takže pokud by tam byla jen nějaká hypotonie, ale symetrická, tak bych asi ditě do cvičení nehonila a holt se smířila s tím, že pohybové věci mu půjdou pomaleji a dořešej se, až bude dítě schopno aspoň nějaké spolupráce. Ale podmínkou je ta symetrie.