Maminky, mely jste po porodu diastazu? :( ja ted zacinam chodit na rehabilitace a plne doufam, ze mi to pomuze... Odstranila jste ji nektera uplne cvicenim?
Souhlasím s Olgou, je třeba pečlivě volit cvičitelku a počítat s tím, že je to na dlouho. Já chodila přímo k Ivě F. a super. Měla jsem rozestup tak na prst, ten zůstal, ale ve vzhledu břicha opravu velký rozdíl. Ploché nikdy mít nebudu, ale už nevypadám těhotně. 🙂 Kamarádka měla také na 5 prstů, řešila to operací, protože měla i další problémy (kýla, záda). Rozestup si sama zhoršila nevhodným cvičením, takže opravdu dobře vybírat a hlavně pozor na net, spousta rad a cviků doporučovaných na diastázu jsou nevhodné. Koukni na stránky, které uvedla Olga. Iva teď necvičí, ale je tam spousta rad a i doporučení na osvědčené cvičitele.
@raschwa Jojo, já cvičím s Lucií Klimíčkovou a super. Břicho jsem měla po porodu dvojčath tak jako někdo teprve před porodem. Po dvou měsících si ráno připadám už i docela atraktivní a večer už to je taky o dost lepší, i když to vyleze. Taky mám teda kýlu, ale zatím neřeším, protože mi žádné potíže nedělá. Ani bych teď od půlročních dvojčat na žádnou plánovanou operaci nechtěla. I kýla se ale cvičením zdá se zlepšuje (ale vím, že nejspíš později budu muset řešit).
@olga_ Půl roku po porodu dvojčat a už máš energii cvičit!!! To máš můj obdiv. Já začala až v roce. Iva tvrdí, že i takto velký rozestup se dá poctivým cvičením zvládnout. Známá secvičila ze 3 prstů na 0 za 2 měsíce. Každému to jde jinak, každé tělo je jiné. Já tu operaci považuji až za krajní řešení. Mně spíš přišlo, že kamarádka chtěla zkrátka rychlý výsledek a ne se dlouho trápit se cvičením. Na operaci ale byla, až když dítěti byly 3 roky (nesmíš pak dlouho nic zvedat a nosit).
@raschwa Já začala, když jim byly 4 měsíce. Jezdíme tam celá rodina a cesta trvá tak 40 minut - manžel se pak během mého cvičení stará o čtyřleťáka i o dvojčata 😀. Doma se snažím využít každou chvilku na nějaký ten cvik a pak večer dám celou předepsanou sestavu jednou v kuse. Já si taky myslím, že to lze zvládnout, jen je to vězí v tom slůvku "poctivé". Při provozu, co máme doma, je to někdy prostě nemožné.
@olga_ Přesně, to je i to, co se dá doporučit zakladatelce. Stačí pár cviků, mě to zabralo cca 5 minut, ale musí se cvičit SPRÁVNĚ a často (já cvičila 4x za den). V tom je základ úspěchu, je třeba k tomu přistoupit s odhodláním a výdrží a ono se to poddá a hlavně do začátku mít nějakou cvičitelku, která se na to opravdu specializuje a naučí správné provedení účinný cviků (žádné prkno!!!).
@raschwa Přesně tak! Takže tobě, @petraszi, můžeme doporučit mrknout na stránky Ivy, podívat se, jestli někoho ve tvém okolí doporučuje a zkusit to i s ní. Nebo teda aspoň stránky pročíst, mrknout, co doporučuje a před čím varuje (a někteří fyzioterapeuté bohužel praktikují), a podle toho se zařídit dál (např. změnit cvičitele na rehabilitacích). Stojí to za to.
Holky moc vam dekuji. Na stranky jdu mrknout. Jinak.. Taky jste zacinali spravnym dychanim? Mam ted diastazu na 3 prsty ale hodne kuze navic tak uvidime co pujde cvicenim. Ja ted chldim k fyzioterapeutce 2x tydne a jinak se snazim doma co to jde
Ano, dýchání je základ. Břicho se při nádechu nevtahovalo (nepropadalo dovnitř), ale jakoby se při nádechu vyplnilo, ale nenazdvihlo. Líp to popsat neumím, snad to pochopíš. 🙂 Já měla diastázu jen na prst (3 děti po 2 letech), trochu se zmenšila, ale ne moc, ale změna ve tvaru břicha, zmenšilo se mi prohnutí v bedrech. Cvičila jsem cca 9 měsíců, pak jsem přestala a teď se k tomu znovu po půl roce kvůli zádům vrátila. Špatné je, že jak jsem přestala, zase se vše začalo vracet k původnímu stavu. ☹ Obávám se, že to bude už celoživotní boj.
Jo a začínala jsem na podobném tvaru břicha jako ty, jen jsem měla už rok po 3. porodu. Dřív jsem na to jaksi neměla energii. ☹
@petraszi Jo, 3 porody, starší jsou po 2 letech, mladší za 2,5 roku. 🙂 Já naštěstí moc nepřibírala, proto i ta diastáza není taková (možná dáno i geneticky). Spíš to odneslo pánevní dno, toho jsem se hodně bála. Ale tím cvičení se vše dalo hodně rychle dohromady, ťukám na to. Myslím, že dvojčata, jak měla Olga, jsou horší. Každopádně bych se toho nebála, pravidelně cvič a srovná se to, nebo se to určitě hodně zlepší. Máš chvíli po porodu a pokud nebudeš dělat nevhodné cviky a dáš si pozor na zvedání z postele apod. (popisuje Iva), tak si tu diastázu nezafixuješ a půjde to dobře secvičit. Já jsem si jí, obávám se, zafixovala už po druhém porodu. ☹
@petraszi Ale pořád jsem na tom hůř, než s čím ostatní začínají 😀. Ale i ta diastáza značí pokroky. Na začátku jsme skoro nemohli nahmatat břišní stěny a teď už tam jsou a při lehce zvednuté hlavě je to na 3 prsty, takže reálně tak celá dlaň. Pro mě úspěch, ale zase je to fakt běh na dlouhou trať.
@petraszi Záleží strašně moc na druhu cvičení. Jsem půl roku po porodu dvojčat a rozestup mám tak na čtyři až pět prstů, takže fakt velký. Po prvním porodu mi zůstal tak centimetr (bez cvičení). Teď chodím na soukromé hodiny k jedné trenérce, která se na poporodní cvičení specializuje - doporučena Ivou Fiškandlovou (http://www.ivafis.cz/) a pozoruju zlepšení. Cvičím každý den asi dva měsíce. Chce to trpělivost. Je to běh na dlouhou trať.