Dcera není tak mazlivá, už ani závislá (roční dítě). Čím to může být?

Děti nejsou naše hračka, jsou to normální živé bytosti, které jsme dostaly za úkol vychovat a starat se o ně do doby, než se osamostatní. To osamostatňování se děje v podstatě od malička, po malých krůčcích, myslím, že tvoje dcera je naprosto normální dítě, nesnaž se z ní mít závisláčka. Může to být období, může to být prostě přirozený vývoj, nic na tom nezměníš a je to tak správně.

Proč chceš, aby na tobě bylo dítě závislé? Vždyť je to cesta do pekel....Láska nerovná se závislost.

Co bych za to dala na jednu stranu dala😀 ta moje se nenechá vzít do ruky ani od mojí mamky a to je na babičku zvyklá.

Ano, predstavy a realita ohledne deti je velky rozdil. Ne nejsi spatna matka a tve miminko neni divne nebo te nema rado, je to uplne normalni vyvoj. Bude se mazlit vic, jindy min, nektere deti to tolik nepotrebuji, zase tu lasku ukazuji jinak. Moje obe deti napriklad miluji sveho tatinka, dozaduji se ho casteji nez me, asi i jak je jim vzacnejsi, ale ja nemam pocit, ze by me nemely rady nebo by nase pouto nebylo silne. Ver si, ze pro ni delas to nejlepsi co umis. Nemuzes ovlivnit a manipulovat tim, jak moc te bude nebo nebo nebude milovat, nebo na tobe bude ci nebude zavisla, to je opravdu cesta do pekel vaseho vztahu.

To se ještě muže změnit, a taky změni. Abys narušila pouto, musela bys ji třeba dávat od mimina do jeslí i na noc, mít v nemocnici dlouho. Musela bys sis ji fakt nevsimat. Ale exht nevsimat. Nechávat vyplakat, nechodit k ni. Nemít s ni interakci. Precti si něco o poruchách attachmentu. Já to jeden čas hltala furt, protože sem měla pocit ze malej je nekontaktni uz někdy ve 3 měsících, ze se nemazli. :D narušení vazby se stavalo za komancu, prosím te. Je možné, že naši rodiče mají poruchy vazby, někdo z nás taky.
Ještě je o tom dokument děti bez lásky. Taky zajimavej. Dnešní děti to prakticky nepotká. Až na extrémy.

Jinak malej má 16 měsíců a je klíště závislý. Nemůžu ani na wc, porad se po sápe, a oslintava mě. Spi s nama, protože by sám asi nepřežil. A to do 8 měsíce měl svou postýlku i pokoj a v pohodě. A od roka odmita manžela a chce jen mě, u nej jen když tam nejsem. :D Kolem 3 let se to zase prohodí, a bude odmítat mě. :D Každopádně uz s tím počítám.

Chápu, že jsi nesva, ale bude to v pohodě. Zatím můžeš si s ni ruzne hrát blbnout. U toho se ji dotykat, hladit, dávat pusinky všude.

Můj drobek taky není moc mazlící, takové to "jen tak pomazlit", to je vidět, že se mu ani moc nelíbí.

Když je v pohodě, spokojený, najezený, vyspaný, tak je máma asi tak to poslední, co ho zajímá, je tu celý širý svět, ten je potřeba poznávat. Když byl podruhé ve školičce, neřekl mi ani "ahoj", hned letěl za dětmi.

Ale jakmile se něco stane, tak mě okamžitě hledá, potřebuje do náruče, chce se všude možně nosit, jak je unavený, je na mně jak klíště, ale ne pomazlit jako mazlením, ale prostě nosit, cítit mámu a tak.

Buďte v klidu, děti nám hold rostou a mazlení, že my si zrovna vzpomeneme je už nebere , taková batolecí puberta 😁 já když přijdu s mazlící náladou, tak syn vymýšlí koniny. Nedávno, že mi dá pusu a rafnul mě do rtu a následně bez varování "berany duc " až z toho mám modřinu na oku 😂
Ale jakmile spadne, nebo se bouchne, už běží se slzičkama pro pochování 😊 a to že na něj musím často houknout, když dělá fakt neplechu a někdy se musí třepnout po zadku,jinak si nedá říct ...