Co si myslíte o spaní dítěte v posteli s matkou?
Milé maminky, chtěla bych se zeptat na váš názor na spaní dítěte v posteli s matkou. V současné době se na to názory hodně různí - setkala jsem se už s tím, že matka, která to NEdělá, je vlastně krkavčí matka, i s tím, že to v žádném případě, co pak z toho dítěte vyroste za rozmazlence. Jaký je tedy váš názor? Nemyslím teď z hlediska bezpečnosti - i když to je samozřejmě hodně důležitá věc. Myslím čistě z hlediska výchovného a psychologického - zda je to podle vás pro dítě dobré, nebo ne. A pokud dobré, do jakého věku? Přece jen je asi rozdíl, jestli jde o půlroční miminko, nebo patnáctiletého puberťáka🙂
Máme to tak, že syn usíná se mnou v posteli - čteme, vyprávíme si, mazlíme se a potom ho manžel přenese do jeho postele...
Všichni spokojení, takže proč by to mělo být jinak? 🙂
Já jsem teda krkavčí matka, malej s náma v pposteli nespal nikdy. Obávám se, že při jeho cestování by se nevyspal nikdo....takže asi tak.
Dle mě je to každého věc, když jim to vyhovuje, proč ne 🙂
To nejlepší pro dítě 🙂, potřeba kontaktu je naprosto přirozená a pro vývoj dítěte je její uspokojení důležité, separace, kdy je dítě ve stresu, pláče, nebo pak rezignuje, naopak poškozuje mozek (později se projeví např. poruchami chování, problémy se vztahy, depresemi). Uspokojení potřeby přece není rozmazlování ... a spát spolu, dokud tu potřebu dítě má, jsou různé způsoby, jak spát společně a s věkem dítěte se můžou měnit.
https://www.modrykonik.cz/spolecne-spani ... tam najdeš i bezpečnostní pravidla pro společné spaní, pak je dokonce prevencí SIDS 😉
Tak já jsem divná asi ....syn má sedm a spí se mnou 🙂 A když spí v pokojíku, tak v noci stejně za mnou přijde 🙂 Ale slíbil mi, že když dostane na Vánoce povlečení FC Barcelona, že už bude spát jen v pokojíku 😀
Jsem ráda, když je u mě...držím ho za ruku a dobře se mi usíná..jsem s ním sama, atk jsem více závislejší 🙂 😕
A jak říkám...do osmnácti spát se mnou nebude ..to už by bylo divné !! 😀
Myslím si, že když je dítěti 30 let, tak už je něco špatně 😀 😀 😀
Dcérka (16mes.) od narodenia spinká somnou, vo svojej postielke nespinkala ani raz. Ešte ju kojím a bezomňa by ani nezaspala, uspávam ju v posteli pri kojení a keď ju chcem preniesť do jej postielky, zobudí sa a plače až kým neni zase pri mne 🙂 myslím si, že zo psychologického hladiska jej nijak neškodím. Čo sa týka bezpečnosti, keď bola ešte úplne malinká, často som sa budila na to, či je všetko v poriadku, ale vždy bolo vždy ok. Ja mám taký slabý spánok, že sa zobudím na každý jej pohyb. Nemyslím si, že je na spoločnomnspinkaní s maminkou niečo zlé, aj moj skoro sedem ročný syn si ešte občas lahne ku mne. 🙂
Ahoj, píšeš, jaký máme na to názor, když pomineme hledisko bezpečnosti - to ale já jaksi vynechat nedokážu. Mám dcerku (necelých 10 měsíců), občas ji uspáváme v naší posteli, když nechce usnout ve své, ale vždy ji přeneseme do její postýlky, jakmile usne. Já bych měla děsný strach, že spadne nebo že ji zalehneme. Až bude větší, tak si ji do postele někdy vezmeme, ale nebude to denně.
@mysicka_lb za mě - dítě potřebuje pocit bezpečí.......klidneji spí, celkově si myslím, že ho nerozmazlí to, že spí s mámou a tátou v posteli....ale výchova jako taková....takže spaní v posteli ano. Navíc ani v přírodě žádná máma neodstrčí svoje mládě....a nechápu, kolik žen se snaží mít děti a trvá jim to i roky a pak je dají vedle do pokoje, a když brečí, nechtějí spát, nechávají je "vyřvat" v postýlce i hodinu dvě, aby si jako zvyko, aby si jako nezvykalo........to mi přijde na hlavu - videt primárně problém v tom, že dítě je chytré, citově zaručeně vydírá a nesmí si zvykat...navíc jaké děti tím vychováme? nechceme snad jako na běžícím pásu....a s tím souvisí vše podle tabulek.....
dítě se rozmazlí výchovou....nikoliv projevem lásky a pocitu bezpečí......
takže za mě ano a jak dlouho bbude chtít, no časem dítě přijde na to, že chce mít soukromí....a samo bude chtít být ve své posteli ve svém království.....a i kdyby s náma naše deti chtěly spát do 5ti let, tak prostě spí....ale ony už chtějí být samy 🙂)) spolu.....v pokojíčku....
Obě moje dcerky jako miminka spaly s námi v posteli. Trvalo to řádově měsíce, pak se obě osamostatnily a dávají přednost vlastním postýlkám. Nicméně u nás jsou stále vítané a pokud chtějí, mohou kdykoliv přijít 🙂
Dítě do postele bych nechtěla ani za nic. Maličké do postýlky k posteli a až se nebude kojit, tak do pokojíku. Společný pelíšek by byl u nás začátek konce manželství.
Nevadí mi k ránu malého přenést a nechat ho pobýt u nás, ale celou noc ne.
Osobně se na společné spaní těím, manžel také není proti. Jak už tu bylo uvedeno, žádný jiný živočiný druh své mladé neodstrčí jako člověk. Přijde mi to bezohledné.
tak ja sa hlasim ku krkavcim nemodernym matkam 😅 ktore ockuju, nenosia, cakali na dieta roky a aj tak s nimi deti nespia
mala spala s nami tyzden, na kojacom polstari, mali sme potrebu kontrolovat, ci je OK a ci dycha, mali sme ale malo miesta a mm spi dost nepokojne a aj to bol dovod, aby sme ju dali do postielky hned vedla mna...
zaspava sama, je spokojna a pokojna, nema ziadnu traumu, nevisi mi na prsniku celu noc, nie je zavisla na mojej pritomnosti...na reci typu ze jej to skodi, kaslem, aj dr. nam doporucovala samostatne spanie, pretoze moze trvat roky, kym sa to dieta oduci a prave to "odstrcenie" z maminho lozka moze byt traumou...
nemam rada to prirovnavanie k inym zvieratam, v inych aspektoch sa nam porovnanie az tak nehodi, ze? (napr. monogamia)
rovnako som sa stretla aj s nazorom, ze spanie s rodicmi je skor rizikovym faktorom SIDS
http://ona.idnes.cz/tichy-zabijak-vasich-deti-s...
nikomu jeho nazor neberiem, len sa mi nepaci, ze z nas hlavne alternativne mamicky robia niekoho, kto dietatu skodi...
@bajana Upřímně? Monogamie není nic přirozeného, je to dáno společností. I mezi lidmi jsou kmeny, kde se monogamie neprovozuje 😀 Takže proč nesrovnávat s jinými živočinými druhy? Jinak ať si každý spí jak chce, ať si každý DR říká co chce. Přeci jen měly bychom mít vlastní rozum a podle něj se řídit.
Obě děti jsem brala a beru do své postele dle jejich aktuální potřeby. Mladší je mnohem kontaktnější a když se v noci probudí, je nejjednodušší ji vzít k sobě, pak spí dál. Obě moje děti měly a mají svou postýlku, usínaly/usínají samy, ale to neznamená, že je nechám odstrčené plačící v postýlce, když mají potřebu se tulit. Ony se dlouho tulit nebudou, važte si toho, dokud chtějí. Až budete mít doma puberťáka/puberťačku, co protočí panenky pomalu při všem, co řeknete a budete pro něj na nějaký čas ty nejtrapnější osoby, tak si ještě vzpomenete, co byste daly za to, kdyby se k vám to slaďoučké dětátko vrátilo a tulilo se.
@bajana ono je to trochu jinak 😉 - http://www.parentingscience.com/bed-sharing.html ... záleží, jak ten výzkum postavíš, takže pokud se dodrží pravidla, společné spaní nebezpečné vzhledem k úmrtí miminka není. A nevidím důvod, proč nás nesrovnávat s lidoopy, máme s nimi společného, co se týče potřeb a sociálního chování velmi mnoho, nebo třeba antropologové pozorují přírodními národy, archeologické nálezy, tam všude je společné spaní běžné.
Ahojky,ja jeste deti nemam,ale spani deti jakehokoli veku v posteli s rodici se mi nikdy nelibilo a nebudu ho praktikovat. Pokud mame hovorit o nejakem traumatu,tak dle meho spise v situaci,kdy si dite na spani v posteli s rodici zvykne a pak je mu pozdeji odpirano. Navic si myslim,ze mnoho zen zapomina,ze vedle toho,ze se staly matkami,jsou stale take partnerkami a milenkami svych muzu,coz spani ditete v partnerske posteli jen prizivuje a vede ke spouste rozvracenych vztahu.Takze za me rozhodne ne.
většina miminek má potřebu být u mámy - cítí se tam bezpečně, cítí její vůni, tlukot jejího srdce...takže za mě určitě ano. Je to teda příjmené i mě když se ke mě tulí🙂 A rozmazlit se tak nedá, naopak tím,že od narození dostává tenhle bezpečný pocit vyroste z něj samostatný jedinec🙂
holky, to se to mámám spí, když mají chlapa vedle sebe.....a koho má vedle sebe malé dítě??? kyž spí vedle v pokojíčku....a nebo i postýlce, za mřížema..... 😝
Před prckem jsem si také říkala, že bude v postýlce a tak od roka v pokojíčku... No věc se má tak, že nástupem zubů nastoupil Bobeš do postele a já si na to tak zvykla samozřejmě také, že v pokojíčku spí přítel a prcek se mnou v posteli. Podotýkám, že nám to tak vyhovuje, přítel si může hrát na Pc a nikoho neruší 😀 Vzhledem k tomu, že jsem i dlouho kojila, tak společne spaní je super, kolikrát jsem se ani pořádně neprobrala, kdyz chtěl napít. Ale chápu, že naučit dítě spát samotné má i své výhody, kolikrát si taky nadávám, ale pak zjistím, že by mi v pelíšku moc chyběl 😀 P. S. Partnerský život o. K. 😀
Já mám dvě děti a každé se v tomto ohledu liší. Dcerka ta by s námi spala nejraději pořád, je pravda, že je u nás hodně často už od mala, nevadilo nám to, proč? Já si to spíš užívám, když se ke mě přitulí. Je fakt, že od té doby, co má svou velkou postel je velká výhoda, když je roztažená přes celou mou půlku postele, tak se odeberu do její postýlky s milionem plyšáků 😀
Syn, ten je úplně jiný, nikdy ani jako čerstvé miminko mi neusnul u prsa v posteli, jsou mu dva roky a za celou tu dobu se mnou v manželské posteli neusnul a je mi to hodně líto. Ale je prostě takový, potřebuje svůj prostor, svou postýlku, tam je mu nejlépe. Takže to tak beru, i když je fakt, že mi to někdy chybí, ale to je jen můj problém, on s tím žádný problém nemá, chodí se hodně tulit aspoň přes den 😀
Myslím si, že o tom si musí rozhodnout rodiče, ale rozhodně jsem pro to alespoň občas dítko do postele pustit. Milování se dá provozovat třeba v obýváku na gauči nebo kdekoliv jinde v bytě, takhle to praktikujeme už pět let a funguje to, postel máme jen na spaní 😀 😀 😀
Me se líbí ty prisunute postylky, bez bočnice, jako balkon. Jinak pomazlit a pospat s mamkou, tatou třeba 2h chodí i prvnacek 😵