8měsíční syn nemá pevný režim, jsem vyčerpaná

@2veverka já budu doufat nebo jestli zuby? Nevím

Myslím, že režim je na rodičích, dítě si samo žádný neudělá. Jasně, někdy je unavenější, tak spí líp, někdy ne, tak spí méně, nikdy to nebude 100% stejný. Ale lecos se podle mě dá naučit. Já se přiznám, že jsem režimář, z chaosu bych se zbláznila, takže my jsme zavedli jakýs takýs režim asi ve 2 měsících. Samozřejmě od té doby ubylo denního spánku, z mléka (kojení) jsme přešli na normální stravu a vůbec se ten režim upravil vzhledem k aktuálnímu stavu, ale pořád to držím v nějakých kolejích a funguje to. Dítě přeci nechodí spát, kdy chce (jak píšeš), jde spát, když ho spát dáš. Jasný, někdy usne hned, někdy to trvá půl hodiny, ale u nás platí, že kolem půl 8 se jdeme koupat a v 8 je prostě v posteli. Už ví, že když si dá večeři, jde se koupat, pak dostane pyžamko a jde se na kutě. Nikdy bych nevyndala dítě z postýlky s tím, aby si teda ještě hodinku hrálo, když nechce spát. Podle mě je to o návycích a je na tobě, aby jsi je vytvořila. To, kdy dítě vstává, se asi ovlivnit nedá, stejně tak jídlo je jiná kapitola - sice tam podle mě pořád platí totéž o nějakých návycích (podávat jídlo v plus mínus stejných časech, nenechat ho mezi jídly jíst blbosti atd.), ale tam vstupuje i spousta jiných faktorů, některé děti jsou prostě jedlíci a některé ne, stejně tak někdy člověk má hlad, chuť a někdy ne.

@gabriella85871316 no jestli nemá režim, těžko poznáš, jestli to jsou zuby. Já jsem cca půl roku zpátky řešila šílené usínání a spaní, to zuby byly, ale dcerka režim má, cca od 2 měsíců. Musela jsem pochopit, že přes den nikdy moc spát nebude, nemělo smysl ji uspávat, když spát nechtěla, to jsme byly na nervy obě, koupe se a jí přibližně ve stejné časy. To tedy vyhovuje i mně... Jak jsi to dělala s prvním? Taky neměl žádný režim a udělal si ho sám?

Tady bych se teda chtěla trochu zastat autorky 🙂... jsou děti u kterých se prostě můžete stavět na hlavu a režim prostě nerespektují, chce to vydržet, nepovolovat.. ten režim držet v nějakých kolejích (i když ho nebere) a on si časem zvykne..dělat rituály, najíst, vykoupat, pyžamko, písnička a spát

Spíš bych řekla že ses dostala do nekonečného kruhu, kdy už jdeš uspávat vynervovaná s pocitem ,,kdy zase usne,, a to je strašně špatně, to dítě tu nervozitu skutečně cítí...neusíná... a ty se rozpláčeš protože nespí a pořád dokola každý den.
Zkus prostě zapomenout jak to bylo den předtím a uspávej vyrovnaná a s pocitem že usne v pohodě.

Drž se kočko. Lucka

Já to dělala také tak jako @ ivis_b vlastně od narození. Vždy jsem se snažila, aby byl do 8 vykoupaný a nakrmený a uložený do postýlky. Pochopitelně , že vydržel spinkat třeba jenom 3 hodiny, ale postupně si na ten režim zvykl a daří se ho tak nějak udržovat i teď, když už je školák. Když byl miminko, tak to bylo vykoupat, nakrmit a do postýlky, když byl větší tak večeři, vykoupat a do 8 do postele a funguje to tak nějak pořád. Ten 4- letý také nemá žádný režim? Vždyť se můžou vykoupat spolu, navečeřet také ve stejnou hodinu a do postýlky také společně. Bude se jim líp usínat . My jsme s bráchou o 2 roky od sebe a co si vzpomínám ( já jsem starší), tak jsme se také společně koupali a chodili spát.

můžu se zeptat maminek, které režim mají? To dáte miminko do postýlky, zazpíváte písničku, řeknete dobrou noc a ono opravdu usne a to vše bez pláče?

@88jani Já kojím, takže často usne u toho - ačkoli než jde do vany, řádí jak tajfun a nepřijde mi vůbec unavenej. Ale poslední dobou u kojení neusne, tak dám dudlík, dám do postýlky a většinou je hned tuhej. Občas ne, tak u něj sedím (aby nevstával a ležel) a čekám, až zavře oči. Přes den teda "hlídám" spaní, spí mi teď dost dopoledne a po obědě se mu proto moc nechce, ale dám ho kolem druhé do kočáru a uvozím ho, aby si ještě chvíli dal. Protože do večera by nevydržel a po 16h už bych ho spát nenechala, to by pak nespal večer.

@88jani ono taky záleží na tom, co si pod tím šíleným slovem kdo představí 😀 U nás znamená, že jídlo, koupání a spánek je pořád ve skoro stejný čas. Denní spánek neřeším, dcerka usne buď u oběda nebo chvíli po něm, nebo v kočárku, plánuji tak cesty do města a tak. Když nerostou zuby, nebo ji netrápí něco jiného, opravdu si v postýlce lehne a kolikrát spí do pár minut. Jasně že někdy je to veselejší, ale tak zas není robot 🙂

@88jani Neee🙂 Jako teda tak do čtyřech, pěti měsíců spala vlastně skoro pořád, a opravdu jsem ji dala do postýlky a pohoupala, nebo do nosítka a spala hned a kdekoliv. A obvykle neplakala. Potom, když spala už jen dvakrát denně a přez noc, tak jsem uspávala v nosítku a to neplakala nikdy. Pak asi od osmého mesice, když jsem začala večer uspávat ve velké posteli místo nosítka, tak občas pláče, když nemůže zabrat. Ale já ji teda neopouští mě dokud neusne, trvá to max.30 minut. Obedovem spani jsem teď taky dala na určitý čas. Jako funguje to dobře🙂

mně jde o to, že denní režim tak nějak máme.. ale noční se mi nedaří. Na noc kojím, občas usne u prsa - přenesu do postýlky a je to. Ale když mi u prsa neusne, dám do postýlky, tak je prostě histerčák. Vyžaduje být u nás a jakmile ji položím do své postele (ač zpívám, hladím, pusinkuju, povídám) tak je to marný a řve a řve.. každý den usíná v jinou dobu.. v rozmezí od 20-22hod. to se mi taky nedaří posunout dříve. Jinak je zlatá

takže to hold dělám tak, že ji máme u sebe v posteli, kojím, povídáme, koukáme s manželem na telku a ona usne sama. Pak ji přeneseme do svého. Ale chtěla bych ji naučit i usínat u sebe v postýlce.

Ja jsem snad o narozeni malyho neresila nic nez, ze MUSI mit rezim...jak pisou ostatni,je to spis o tobe(vas🙂 jak vam to vyhovuje...teda ted sois nevyhovuje. Kdyz se podivam zpet,tak "rezim" nam dali prikrmy, +- stejna doba obeda, koupani apod.,ale do ted mam pocit, ze jakmile si neco v duchu pochvalim,ze funguje a vyhovuje nam, lup a do tri dnu je to uplne jinak🙂🙂 dost dlouho jsem uspavala malyho na rukach, od cca 8m od nemoci, kdy spal jen v naruci a nechtel "byt polozen", rekl manzel dost(byla jsem ko, ale mekkous) a zavedli jsme ritualy pred uspavanim-tri pisnicky a na treti vzdy stejnou sup do postylky a pak a to do ted 14m ho drzim za ruku, zpivam, hladim a on usne...postupne rychleji...ale jsiu samo dny kdy je neco spatne😉🙂 hlavu vzhuru, jak uz nekdo psal...a me to taky muselo dojit, malej zkrz tebe vse vnima a ovlivni ho to...vypni, nepremyslej co nestihas...uzij si tu chvilku s nim...a starsimu to vynahradis hned jak usne🙂

@88jani o nás to tak fungovalo, já nikdy neuspávala. Pusinku, pohladit, zazpívat a odcházela jsem. Když byl větší, tak nějaký oblíbený plyšáček, pohádka , chvilka povídání si pusa na dobrou noc a spinkat. A problém nikdy nebyl.

Mame take anarchistu a jedine, co na nej pusobi, je kdyz se my sami hodime do klidu 😉. Najist se poradne mu staci tak jednou denne, ale nikdy neda predem vedet, jestli to bude snidane, obed nebo vecere. Ted kolem 19. mesice to vypada, ze rezignoval na denni spanek, zrovna vcera vydrzel v akci od 8:45 do 21:45... Za dva mesice cekame druhe a pripravuju se na ten masakr 🙂.

Vy ale mate vyhodu, ze to nejhorsi uz mate za sebou, mensiho uz pomalu muzete zacit zapojovat do aktivit se starsim a starsi uz je urcite obcas schopen pochopit, ze musi chvilku pockat. S takovou nerizenou strelou nema smysl koukat na hodiny, jen se zbytecne stresujete, binec neutece, ale deti rostou a meni se tak strasne rychle... Na prasky se vykaslete, spis doplnte horcik a na uklidneni zaradte nejakou bylinku (medunka, salvej, trezalka...).

Hodne zdaru a pevne nervy! 😉

@msimankova starsiho jsem dala do postylky a spal 12 h v kuse. Je to pravy opak

@eli_luc děkuju. Někdy to vyjde někdy ne

@gabriella85871316
Mám malou 11m. Režim máme a bez něho bych už dávno byla na nějakých práškách. Prvního půl roku jsem nevěděla kdo jsem, jaký je datum, den ani roční období. Zažívali jsme doma "večerní neklid", který začínal někdy kolem třetí odpoledne (nějaký růst zubů je proti tomu brnkačka alespoň u nás). Malá děsný vztekloun, uřvaná, dokázala brečet celé hodiny, vyřvala si afektivní respirační záchvaty (už 3. den v porodnici), manžel chtěl několikrát na pohotovost první měsíce, protože si myslel, že naše dítě ten řev už nedá. Celé dny byla na rukou, v houpacím kočárku, na houpacím míči nebo u prsa. Já zhubla 22 těhotenských kg za 3-4 měsíce a narvala se do svých předtěhotenských džín velikosti 36 a jednou jsem z domu málem odešla jenom v punčochách bez šatů (všimla jsem si toho až před dveřmi). Režim jsem zavedla, tak, že každý večer vykoupat (resp. někdy jenom smočit do teplé vody, umýt vlásky), nakrmit, pohoupat na míči a dát do kolébky, plus mínus v stejném čase. Někdy jsme houpali půl hodiny, někdy 2 hodiny (ale hlavní bylo, že u toho neřvala). Snažila jsem se, aby měla tři spánky denně, někdy sice jenom 15 min. ale aspoň něco. Paradoxně, první tři měsíce spala míň, než v půl roce. V půl roce jsme přestávali houpat před spaním, prostě jsem jí zazpívala písničku na dobrou noc, pohladila, pár minutek měla na rukou a dala do kolébky. První dny řvala, takže jsem k ní po pár minutách vždy šla, pohladila, dala dudlík, zakryla a odešla. Tohle jsem opakovala i 8x za večer ale po 2 týdnech se to zlepšilo. Teď už usíná sama ve vlastním pokojíčku, pár minutek na rukou, ukolébavka a spát. Někdy to trvá, slyším, jak se pere s plyšákem, někdy malinko pobrečí, tak se k ní vrátím, dám dudlík, pohladím a zase odejdu. Před den držím dva spánky ať se děje co se děje, dopoledne je delší, odpoledne krátký, jídlo v podobných intervalech, když nechce tak nenutím a počká si na další jídlo. Večer koupel a spánek ve stejnou dobu, cca do 20:30 uložíme. Podřizujeme tomu naše fungování ale za ten klid to stojí. Máme jedno dítko, asi to je snazší než když budou dva, ale na režim najedeme, jinak to nevidím.

Ono je dost rozdíl starat se o 1 dítě nebo o víc, pokud některé nerespektuje režim.
U 1 můžete být a režim ohlídat, ale při více dětech je potřeba se věnovat každému z nich a ne být stále jen s jedním.
U nás pomohlo chodit spát společně - že tam prostě usnu s nima (úklid pak udělám v noci, když se mimčo vzbudí na krmení, a nebo časně ráno; teď se snažím i co nejvíc uklidit s dětma přes den, aby večery byly klidnější)
Trocha inspirace: https://www.nevychova.cz/zdarma/k101/m1/
http://www.prosimspinkej.cz/spinka-vase-dite-do...
PS: nemá smysl trápit se tím, jak to mají jinde. Najděte řešení, které vám bude vyhovovat. Taky jsem ze začátku chtěla dělat všechno "správně" a děsně mě štvalo a vyčerpávalo, že ta moje prvorozená se tomu nechce podřídit. Pak jsem přehodnotila své požadavky na ní a zkusila víc "naslouchat" jejím potřebám. Ubylo bojů a přibyla spolupráce. Pomohlo mi začít se zbavovat svojí honby za "dokonalostí". https://www.maminka.cz/clanek/denik-zaslouzile-...
http://www.aharodicovstvi.cz/dokonalost/
http://www.aharodicovstvi.cz/vratte-sami-sebe-z...
http://www.aharodicovstvi.cz/a5-zpusobu-jak-pri...
přeji mnoho úspěchů při hledání společné cesta životem

u nás i pomohlo šátkování - mimčo je nošený a přitom můžu s dětma na hřiště... nebo uvařiz...

já teda nevím, co přesně ten "režim" má znamenat. Náš malej vstává každý den jinak a nikdy bych ho nebudila - jsem ráda, že vůbec spí a naopak, když vidím, že si hraje, tak ho v poledne přece nevezmu a nestrčím do postele a nenechám řvát v postýlce....a to je pro "režim" asi špatně co?🙂

@swetlusska
Každý chápeme "režim" jinak. A pokud Vám dítě spí, zahraje se a k tomu jí, tak asi režim nepotřebujete. Pro někoho je režim to, že dítě vstane ráno bez ohledu na to, jestli to je v 6 ráno nebo v 7 ráno, nakrmíte ho, uklidíte zbytky jídla z nejbližších dvou metrů čtverečních, vyhrajete se s ním, (pokud nemáte jiné činnosti jako odvést druhé dítě do školy nebo školky, uvařit oběd pro děti, když už ne pro sebe, a udržet domácnost ve stavu, aby se člověk nestyděl otevřít dveře). Jak já jsem si naivně myslela, že po těch letech náročné práce, kde jsem organizovala čas a práci nejen sobě ale stovkám lidí různých kultur po celém světě a do toho stíhala dalším soukromé aktivity, zvládnu ukočírovat jedno malé dítko...Jak já se pletla 🙂