Ahoj maminky, čeká nás první třída a já se ze zvědavosti ptám - vás co jste tím už prošly - jestli se doma s dětmi učíte, opakujete, trénujete čtení+psaní,....Počítám že tomu budeme nejspíš věnovat část odpoledne každý den, ale fakt nemám představu, jak je to v reálu, kolik času a tak. Vím že asi u každého jiné, tak hoďte sem vaši zkušenost.
A pak se zeptám i ostatních, do jaké třídy se tak s dětmi učili nebo jim pomáhali s výukou, nebo jestli vůbec pomáhali. Se mnou naši tak max 1.-2. třída, co si pamatuji.
Děkuji 🙂
Úkolů je dost i tak, nic navíc jsme neprocvičovali.
Od druhé třídy dělají úkoly samy, já jen připomenu a zeptam se, jestli mají vše hotové a aktovku sbalenou. Spolu jsme se jen učili básničky a psali čtenářský deník.
Je to hrozně rozdílné. Naše první dvě děti jsou naprosto samostatné jednotky od první třídy. Vše si vždy řešili sami, i během covidu a výuky online. Mým jediným úkolem bylo občas něco podepsat. Já vlastně ani nikdy pořádně nevěděla, co v kterém předmětu berou. A zůstalo to tak doteď, kdy jsou už na gymplu. Třetí dítě nějakou moji péči ohledně školy občas potřebuje, ale víc než pár minut denně to není. Od září budeme mít poslední dítě v první třídě, tak uvidíme, ale odhaduji to na podobný průběh jako u prvních dvou dětí. Školní úkoly u nás vždy byly otázkou 5-10 minut,rozumné učitelky jsme naštěstí měli u všech dětí.
U nás jsou domácí úkoly od 1. třídy tak na 10 minut denně (když to dítě bojkotuje, protáhne se to tak na 2-3 hodiny 😂 ). Kromě toho zatím žádné učení navíc naštěstí nepotřebují, 3. a 4. třída. Starší od 2. třídy dělá úkoly sám. Mladší stále vyžaduje moji asistenci.
@dashyyy u nas to samy. Starsi holka ukoly na 10min a od 3.tr.samostatna jednotka. Kluk cely prvni stupen ukoly na nekolik hodin(ty stejne co dcera) a samostatna jednotka zacal byt ted v 8.tride. 6.byla horor ten prechod na druhy stupen, v sedme si to sedlo(uz jen mala a obcasna moje dopomoc) , a v 8.uz konecne funguje.
Jinak v 1.a 2.tride je potreba trenovat cteni. Aspon chvilku kazdy den.
V první třídě jsem bojovala s oběma. Dcera detailistka (po mamince 😂) vždycky jí to strašně trvalo, jak to chtěla mít dokonalé a ke konci už nám oběma tekly nervy.
Syn je zase svůj, jemu byly nějaké předepsané tvary a sklon úplně volné. Naštěstí si to sedlo a oba si od druhé třídy řeší školu sami.
V prvni tride jsem vzdy byla pritomna u delani ukolu. Meli vetsinou 4 radky ze psani, a pak cteni. Prvni dva umeli cist, takze to nebylo tak narocne, ta posledni je ted v prvni tride a opravdu cteme text treba 6x - takze to nejaky cas zabere.S druhou jsem se od druhe tridy ucila anglictinu - hlavne slovni zasobu pisemne, taky to trvalo, ale od treti tridy je schopna se to naucit sama. Predpokladam stejnou peci u treti 🙂) Syn je v seste a tam uz nevim nic, obcas ho prozkousim z prirodopisu, nebo pomuzu s projektem, ktery necha na posledni chvili , vsak to zname. S prostredni (4. trida) si opakujeme naukove predmety, a pomaham jis ukoly typu-pani ucitelka posle 5 pracovnich listu k vyplneni na druhy den- tak abychom to stihli, ze?
Je to dite od ditete, jeho povaze a schopnostech se ucit. Kazde je jine a ma jine potreby. Ja uz se tesim, az nic z toho resit nebudu. Jsem ucitelka na 1. stupni a delat to stejne odpoledne i dopoledne docela unavi.
Dcera je ted ve 2 tride. Vetsinou to delame tak ze ja kontroluju co ma za ukoly. Dam ji to na stul a ona uz sama pracuje. Jen mi to da na kontrolu. Co se tyce veci jako uceni se zpameti, basnicky nebo prirodopis tak ji to necham at si to parkrat sama precte a ja ji pak z toho zkousim. Nekdy je to narozne, uz mi i nervy parkrat bouchy ale co uz.
Nemaji pravidelne domaci ukoly, jen kdyz neco nestihne pri hodine a kdyz marodi. Dikybohu, je to boj... Extra procvicujeme jen kdyz ucitelka doporuci a to bylo hned na zacatku, jinak byla spokojena. Nemam potrebu suplovat ucitele ci testovat, zda umi co ma... Ale cte knizku, aspon stranku, plus cvici logopedii.
Hrozně záleží na učitelce, některý jsou úplně šílený a sypou už prvňákům klidně několik domácích úkolů denně. Pokud učitelka dává úkol občas, zabere to třeba 5-10 minut denně řekněme 1x - 2x týdně. K tomu je vhodné ideálně každý den chvilinku číst (třeba 5 minut).
Syn (3.tr.) ma ukoly denne na hodinu. Zijeme v DE a tady je system dost jinej. V 1.a 2.tr. jsem s nim denne cetla- text na 10min nekdy zabral opravdu jen10min jindy hodinu. Zbytek delal v druzine a ja VZDY kontroluju. On to ma tedy vetsinou uplne vse spravne, ale beru to jako informaci, co zrovna probiraji. U psacich ukolu o vikendu jsme se vzdy dost rozcilovali- zlobil u toho. Ted uz je naucenej a je az na zabiti. Sotva vejdu do dveri, uz mi je vnucuje na zkontrolovani…
Dcera 1.trida. Cteni bojujeme- vrti se u toho. Ale ukoly pise sama a jen da ke kontrole. Nemusim u ni sedet, abych mela jistotu, ze dela (jako tehdy u syna.)
S dcerou (5.trida, 1.a2. Tridu mela za covidu) jsem se nijak nepripravovala, i za covidu se pripravovala sama a zustalo ji to doted. Se synem (ted 3.trida) se pripravujeme (ma zkrizenou lateralitu a poruchu pozornosti a soustredeni a chudak ze vseho vychytal to nejhorsi). V prvni tride denne tak 10 minut cetl a tak 10 az 30 minut pocital (podle toho, jak spolupracoval).
Moje starsi konci 3.tridu, je to samostatna jednotka od 1.tridy. Jeji sesity jsem za celou dobu videla asi 2x. Zato prvnacka je uplny opak. Do vseho nutit a stat ji za zadkem at si nachysta aktovku, udela ukoly. Nicmene vsechno zvlada takze extra procvicovat neni treba. Samozrejme musi cist kazdy den, diky bohu to ji bavi
tohle bude hodně záležet i na škole. Dcera chodí na malotřídku, úkoly má po-čt ale vždy jeden na max 5min+ každý den mají číst..Jak začali číst,četla více, jak začali psát, tak jsme denně psali navíc i doma, ted už opakujeme psaní jen v neděli,atd... Dceři je flegmatik, tak jí musím furt popohánět- chystací část nám vždy zabere daleko víc času než učení 🙂
Hele ja měls strach, každý nás strašil,ale kromě úkolů navíc nic neděláme,ze začátku jsem na ni byli a manželem možná dost přísní,ja si představovala,jak bude krasopisně psát apod.,tak jsme občas procvičili u úkolů pár řádků písmen, číslic nebo čárek (co zrovna bylo na psaní) na papír bokem a pak na cisto do sešitu,ale ne žádný trávení času nad dalším procvičováním a pod.cteni ji kde samo baví ji, takže text co dostane ve škole většinou projedem jednou a jinak teda tenujeme nenasilnou formou tím, že každý večer pred spaním,kdy máme číst pohádku,tak ona čte treba první stránku nebo aspoň pár řádků,ale ji to fakt baví no... akorát co teda se s ní fakt učíme,je angličtina,tu mají povinnou jiz od první třídy,ale teda jedeme taky jen úkoly,ale jakože tu s ní teda probirame hodně.
Řešila jsem první třídu, pak max kontrola penálu 😁
Naše učitelka nedává moc domácích úkolů. Hlavně se dcery ptám, jestli nějaké úkoly má, aby na ně nezapomněla. Jinak ji nechávám úkoly dělat samotnou. Občas ji kontroluju, jak jí to jde. Když se mě na něco zeptá, tak odpovím, poradím, pomůžu, ale nestojím jí furt za zadkem. Jinak učitelka nám doporučila si doma číst knížky a časopisy, tak to děláme (i když ne každý den). Ale to neberu jako domácí úkol a klasické učení se do školy.
Vůbec ...doma dělá pouze domácí úkoly.
No je to asi hodně indi-vindi každé dítě je jiné a každé potřebuje jinou péči.... Atd..
Třeba u nás mám 4 děti.... První uměla číst psát počítat atd jeste nez nastoupila do 1.tridy prostě chtěla sama tak co... Ostatní též žádnou pomoc nepotřebovali... Nakonec nás nejmladší, kluk 8.5 teď 2trida též nepotřeboval a píše i o hodně lépe než třeba dcera co teď je ve 4 😁ale každý má svůj styl... Neuci/me se vůbec 😅 a jediné úkoly na doma dostává jen dcera co je ve 4 třídě... Já je přirozená jednickarka 😁ostatní take jedničky, dvojky minimálně výjimečně za 3 ..
Když to tak čtu, tak naše holky jsou v tomto ohledu hodně samostatné. V první třídě jsem u úkolů pomáhala pravidelně, pak už si je dělaly víceméně samy, jen připomínám. Občas přijdou, že něčemu nerozumí, výjimečně, že chtějí přezkoušet nebo vysvětlit, ale to rozhodně není na denní bázi.
Co ale jedem od první třídy poctivě, i přes prázdniny, i teď u starší v 6. třídě, je čtení nahlas. (Skoro) každý den, 2 stránky z knihy jejich výběru. Když čtou hezky, je to teď už na 5 minut, když to bojkotujou, klidně i na hodinu (moje nervy). Ale myslím, že to nese výsledky. Překvapilo mě, když šesťačka říkala, že nejeden spolužák i teď v té 6. třídě skoro slabikuje.
Čteme každý den, syn je teď končí druhou třídu. Čte opravdu hezky, ale dodržujeme zadání od paní učitelky, každý den 5 minut čtení. Jinak se nijak extra něčíme, jen když má mít nějakou písemku, tak si to spolu projdeme.
Dělali jsme vlastěn každý den Dú, občas ho měl za 10 minut, občas trval skoro hodinu. O moc víc nebylo reálné dělat kvůli únavě syna.
je to děsně individuální, já mám děti rozdílné jako den a noc, kluk jde do 6. třídy, ten počítám bude potřebovat pomoc ještě na SŠ, holka jde do 4. třídy a celou 3. třídu si tak nějak korigovala sama, výjimečně přišla, že chce pomoct nebo vyzkoušet.. v první třídě to ale bylo denně.. kluk i dvě hodiny, holka tak půlhodinka