Milé maminky, měla bych na Vás otázku ohledně výchovy. Mám 7-letou dcerku. V jádru hodná holčička, ale jsou dny, kdy kvetu… ☹ Možná to bude její flegmatickou povahou (kterou nemá po mně 😀 ), na vše má čas, ale třeba ranní chystání do školy, kdy na to máme cca půl hodiny, jsou nekonečné. Něco 10x? řeknu a neudělá to. Takže u nás probíhá neustále: spěchej, oblékej se, jez, jdi si čistit zoubky,… nic není samo od sebe, vše se musí připomínat a je to ve stresu. Nemluvě o tom, že se dost často u toho začne odmlouvat a dělají se „obličeje“ s průpovídkami typu „bla, bla, bla“ a zřejmě si myslí o …. 🤐 Takže v tu chvíli, nevím, co si počít? Ve vzteku by jí člověk jednu vlepil, ale na to jsem měkká, takže začnu se zabavováním jejich hraček, ale nakonec zjistím, že ona je ani nepotřebuje, neshání se po nich,… Už z toho začínám být docela zoufalá a děsím se její pravé puberty… Předem děkuji za jakékoliv Vaše rady a zkušenosti. Klára
Mám doma to samé a jsem připravená, že jí jednou nechám prostě přijít do školy pozdě. Ať si sama nese důsledky, cítí se trapně když přijde do hodiny, všichni koukají a ona musí vysvětlovat. Ale možná k tomu nedojde, začíná se to s ní zlepšovat. Takže já radím: nechat jí přijít pozdě do školy 😉
Podle mne je to povahou, svoje dcery vychovávám stejně, ale jedna je připravená do školy za 20 minut, druhé nestačí půlhodina. Taky musím popohánět, je to prostě louda. Navíc rozespalá, protivná... Vyřešili jsme tak, že holt musí dřív vstávat než ta druhá. Ale uklidním tě, čím je starší, tím je to o něco lepší. 😉
rána upřímně nenávidím - 8letá je jak tvoje, kdybych ji neustále nepobízela obleč se, zuby, pospěš si, bude sedět s jednou oblíklou fuseklí hodinu na posteli 🙂 zrošku pomohlo fakt o 15min dřív, kdy se může rozkoukat..ale kroky opakuji pořád, upomínám, honím ji..chystám se u toho ještě já, aspoň trochu namalovat, a jako zlatý hřeb 3,5letá Evelína, která a) nechce vylézt z postele, b)pouští pc, youtube, c) rvu ji z pyžama a převlíkám, kdybych to nechala na ní, trvalo by to o 2h dýl. Adrenalin mi stříká z porů, nervím, zvyšuju hlas, šílím..den co den.
Sice nemám holku, ale kluka, ale o pohlaví tohle asi není, spíš o tom věku 7+ 🙂. Tohle jsem už přestala dělat, čím víc pobízení a prudění, tím horší to je. Zkoušela jsi ji nechat? Jako úplně? neříkej, že by neodešla, odešla🙂. Dám trochu víc času, nachystám oblečení, džus, svačinu a piptí na nandání do tašky a mizím. mlčím. Strávím nějakou dobu vkoupelně, uvařím si kafe, dítěte si nevšímám. nemá na to náladu, taky se mi nechce někdy vstávat, komu ne...A vždycky se obleče a vypraví. Jednou jsem stála u dveří oblečená s klíčema v ruce, ale ted už to pochopil...
Nejde o to, aby to dělala proto, že ty ji honíš, ale proto, že prostě ráno se odchází do školy a práce.
Oni trochu vzdorují, Petr taky někdy remcá, ale obvykle z toho udělám srandu, a remcám taky a tak. jakmile se to dostane do kolotoče nervů, je z toho cesta ven složitá.
nech ji ráno být, tady máš věci,tady budíka, v sedm jdem.
držím palce.
@berenika39 jako někdy to zabere, nechat bejt, ale u nás to je většinou , že stojím ve dveřích oblečená s klíčema a dcera propadá hysterickým záchvatů, že jí tam nechám, protože se půl hodiny válela a neoblíkala, nesnídala , takže napůl svlečená řve ať na ní počkám a je schopná si rozbít hlavu o dveře jak poletí se obout, nebo aspoň ukopnout palec o práh, komplet se zlít čajem (znovu komplet převlíkat) apod. Jako ona jde pěšky a školu stíhá, mě ujede vlak , že. Ale ona chce odcházet se mnou, ne sama. Hmm....ale postupně se ty odchody zlepšují:D Druhá věc je, že jsou dva. Hrají si, perou se, hádají se místo aby se oblíkali. Na zabití!!! jak se se mnou vypravuje jen jedno dítě, tak to je už úplně v pohodě:D
Maminky, strašně moc Vám děkuji za Vaše názory a rady, opravdu jsem Vám hodně vděčná. Už jsem si myslela, že se v tom plácám jen já sama 😀 Ještě jsem se Vás chtěla zeptat, když by se nejednalo třeba právě jen o to ranní oblékání a cestu do školy, ale třeba o denní problémy s tímto, třeba když po dítku něco chcete, aby si šlo třeba uklidit, nebo se převléknout, a opět to musíte 10x říkat a zvyšujete hlas a zvyšujete a ono se stále nedaří... už jsem kolikrát říkala, že budeme muset zajít k ušnímu, že asi má něco s ouškama 😠 tak to na chvilku zabere, ale za chvíli je to zase tam, kde bylo..
@klara1504 u nás funguje (někdy) předem se domluvit, např. že v ten a ten den už bude potřeba aby si uklidily pokojíček, že to bude lepší, hezčí... Postupně připomínám a nakonec to většinou klapne , i když někdy o den dva později. Na převlíkání páky nemám, tedy zablácené svršky zvenku se musí svlíknout to doma netoleruju, v zimě na ven zimní bundu a čepici, případně šusťáky, ale jinak se oblíkají jak chtějí a kdy chtějí..... Večerní čištění zubů, z toho rostu každý den. Dostat je do koupelny a docílit, aby si čistily zuby aspoň minutu v kuse bez povídání , montování čehokoli, apod. je nadlidský úkol.
@klara1504 občas jsem zažívala něco podobného s 4,5 letou a odchodem do školky. Začalo to už minulý rok, druhý ve školce. Taky jsem se nervila, zbytečně. A jednoho krásného dne už jsem toho měla dost, bylo půl osmé, holka v pyžamu. Tak jsem jí prostě řekla, že jedeme a že je to ale její problém, že je v pyžamu, já jsem oblečená a nachystaná a ona ne a měla na to dost času (hodinu, od půl 7 do půl 8). Tak prostě jela do školky v pyžamu. Brekot šílený, vzteklý. Ale bylo jaro a dost teplo, tak nachladnout nemohla a holt se převlékla až v šatně školky. Ano, všechny děti tam na ni koukaly a divily se. Ale poučení pro dceru k nezaplacení. Od té doby si to velmi dobře pamatuje a ani jednou se už nestalo, že by nestíhala.
je dobré si uvědomit, že to není tvoje vina a nezodpovědnost, že se nedokáže vypravit. Je jí 7 a taky už má svoje povinnosti. Nech ji v tom jednou vymáchat. Tak holt přijde v pyžamu nebo neučesaná apod. co se stane? Jen na ni budou všichni zírat a uslyší pár poznámek. Podruhé už to neudělá.
@berenika39 - u nás to taky takhle funguje líp....dřív jsem taky zvyšovala hlas, popoháněla, vyšilovala....a výsledek byl ten, že stejně nezrychlil, případně začal šílet taky a atmosféra byla ráno děsná - spěch, stres.... Takže jsem se rozhodla neprudit, prostě mu jen průběžně oznamuju čas....budím ho před 6h, v 7h vycházíme na autobus, naprosto v klidu....ráno mi teda trvá asi 10 minut, než ho dostanu z postele, to ho lechtám a blbneme, dokud z té postele nevyleze, ale pak už si dělám svoje - připravuju si jídlo do práce, svačinu pro něj do školy, oblíkám se, upravuju....on se zatím pomalu probírá a snídá u pohádky, pak ho jen upozorním, že už by se měl jít oblíkat a zase si dělám svoje.....on se po chvilce sebere, vezme svačinu, dá ji do aktovky, umyje se, oblíkne a včas vycházíme....jakmile jsem ho pořád kontrolovala a popoháněla, tak se vždycky seknul a naschvál nedělal nic.....jinak já jsem teda byla připravená ho klidně nechat přijít pozdě do školy (čas bych na to klidně měla, pracuju až od 9h.....), ale nikdy na to nedošlo, vždycky to nakonec stihnul, když viděl, že mi je to fakt jedno a že to bude jeho zodpovědnost a on to bude paní učitelce vysvětlovat (což samozřejmě nechtěl 😉 )....jinak tedy základ je mít večer na hromádce oblečení, na stole připravené hodinky, připravenou aktovku, v předsíni nachystané boty, bundu, čepici, rukavice....aby se ráno nic nemuselo nikde shánět a hledat a pěkně to odsýpalo.....
@klara1504 - mám téměř 8 letého a třeba na uklízení hraček a věcí u nás odjakživa funguje, že upozorním, že co si z obýváku večer neuklidí, to tam ráno už nebude (a jelikož já nikdy neslibuju nic, co bych nesplnila a on to dobře ví, tak je mu jasné, že to myslím vážně)....a u úklidu pokojíčku to dělám podobně, tam na vyloženě dokonalém úklidu netrvám, má tam pořád něco rozloženého, ale trvám na tom, že bude uklizený stůl a pak vždycky oznamuju dopředu, že třeba ten a ten den budu luxovat, tak ať je podlaha v pokojíku prázdná, jinak že bych mu něco mohla nechtěně vysát....a to on si zase svoje věci celkem hlídá....jinak co se týká oblečení a vlastně všeho, tak jsem zjistila, že nefunguje povel "teď hned.....", ostatně mě by asi taky nebylo příjemné, kdyby mi někdo pořád říkal, že teď hned se mám převléknout, umýt apod....jediné, na čem trvám hned po příchodu domů, je umytí rukou.....jestli se převlékne teď a nebo za půl hodiny, to je vlastně jedno.....dřív jsem se na tom taky snažila trvat a byly to nervy, zvyšovala jsem hlas, honila ho, aby to udělal.....a proč vlastně? Časem jsem si uvědomila, že vlastně málo co je tak neodkladně nutné a že vlastně moc nezáleží na tom, kdy přesně to udělá.....a zjistila jsem, že se mi to i v dobrém vrací, protože jelikož on zjistil, že tam kde to není důležité, to nechávám na něm, tak naopak v situacích, kdy to důležité je a já na tom trvám, tak neodporuje a udělá to....protože ví, že k tomu mám asi fakt pádný důvod.....
@klara1504 nemám síce pre Teba žiaden zaručený recept, ale možno aspoň povzbudenie - u nás to vyzerá rovnako. U nás to obom holkám (8 a 13) neskutočne dlho trvá. Kým prídu oblečené z pokojíčku, stihnem sa ja prezliecť, umyť si zuby, očesať sa, vymeniť vodu psovi a priateľ okrem obliekania a hygieny pripraví obom svačiny aj raňajky pre nás všetkých. Decká raňajkujú v aute, dospelí až v práci. Vybrali si to tak, nechcelo sa im vstávať o 10 minút skor 🙂. Malá je expert na zabúdanie, takže si cestu do pokojíčku (a tým pádom schody) strihne aj tri-štyrikrát. Zabudne si aktovku, mobil, potom už obutá zistí, že nemá mikinu, takže sa vyzúva a zasa obúva... Staršia má zasa také lážo-plážo tempo. Po zobudení ju napadne, že by bolo fajn korytnačke vymyť bazénik (čo mohla spraviť večer, alebo by to do ďalšieho večera počkalo) a sunie sa slimačím tempom. Práve dnes sa naplnil pohár mojej trpezlivosti a naplním to, čím sa im vyhrážam už celú večnosť. Zobúdzať ich nebude tatínek, ale budík a to 15 minút pred našim budíkom. Myslím že budú stačiť jeden-dva dni a pojde im to ráno bleskovo 🙂
@plea - syn by taky asi něco zapomínal a vracel se....ale eliminovali jsme to tím, že oblečení má vždycky připravené dole v obýváku, obléká se zásadně až po snídani a po umytí, abychom předešli tomu, že se zlije čajem nebo umaže od pasty a bude se muset převlékat....snídá doma, po cestě by to nešlo, jezdíme do školy autobusem a metrem....aktovka je od večera připravená v předsíni na botníku, bunda, boty, čepice....taky všechno připravené u dveří....takže když ho ráno vyženu z postele, tak jde dolů snídat, pak se dole umyje, oblíkne a vyrážíme, nahoru už nechodíme, zvířátko naštěstí nemáme 😀
@krystalka to je vtipné, přesně tohle potřebuje Petr. Systém, pořád všechno stejně😀. Jakmile třeba manžel odjíždí později, vstává s námi, tak je to rodeo🙂.
@berenika39 - jo jo, taky to tak máme, prostě máme zajetý řád, který perfektně funguje, ale jakmile je něco jinak, tak je to taky celé v háji....když měl třeba manžel před vánocemi pár dní volna, tak nám vždycky jen brzy ráno skočil dolů uvařit čaj a udělat snídani a pak si šel zase nahoru lehnout, abychom měli dole klid...jenom jsme na něj pak zavolali, když jsme odcházeli 🙂.....a ani nevíš, jak jsem se těšila, až skončí prázdniny a začne zase v lednu škola a všechno zapadne do zajetého řádu....ty dny, kdy je pokaždé něco jinak, vstává se jinak, někdy se někam jde, jindy ne....tak to je s ním vždycky náročné 🙂
@krystalka jj, zajímavé je, že to asi podědily děti po mě (kluci mají každý jiného tatínka), a přitom oba to mají stejně - od malinka. Ani nemá rád změny - když něco naplánujeme, a je to jinak. Raději nic nehlásíme moc dopředu🙂)).
@krystalka oblečenie mladšej tiež chystám už večer, jednu dobu sa rozhodla že už je dosť veľká a bude si ho vyberať sama, ale nebola schopná to spraviť večer a potom dochádzalo k tomu, že ráno v dobe, keď som očakávala že budeme vyrážať z domu prišla len v ponožkách s tým že nevie, či jej kalhotky musia ladiť k tričku a či by sí nahodou v červnu nemala vziať tielko pod tričko aby jej nebola zima 😀. Takže právo na námietky k outfitu má najneskor večer, ráno už nie sú brané v úvahu. Najväčšie urýchlenie by bolo, keby nad nimi stál dráb a hovoril "teraz si obuj ponožku, áno, pokračuj v tom, obuj si aj pravú ponožku, šup šup, teraz gate, musíš si ich zapnúť..." Ale to je sci-fi 🙂. No a tie raňajky v aute sú k nezaplateniu, keď raňajkujeme cez víkend doma, je to vždy o nervy - trváááá to a aj keď nechceme cez víkend ráno žiadne stresy, tak malá sedí nad cereáliami v mlieku hodinu, do toho kecá, díva sa z okna, číta si a potom bulí, že už sa jej to rozblemcalo a je to hnusné.
@klara1504 já mám doma prvnáčka, skoro sedmiletého 😉 Jsem doma ještě s dcerou, ale ráno jdeme z domu všechny tři (mladšího syna do školky). Na podzim jsem všechny budila půlhodiny před odchodem, ale byl to šílený stres, pořád popohánět atd. Teď staršímu synovi dal Ježuch pod stromeček budík a vstává sám o půl sedmé (hodinu před odchodem) - někdy ještě dřív než já. Jakmile zazvoní, vstane. Sice ho musím pořád popohánět, ale už je to mnohem lepší. Ty mladší pak vzbudím později a stihnu vše celkem dobře. Když přijde ze školy, převleče se a musí si oblečení po sobě poskládat (sice není to echt, ale snaží se). Jestli něco chce, řeknu, že nejdřív uklidí, a pak může dělat svoje. Někdy mne ale vytáčí hrozně 😎
Druhý syn zas s oblíkáním problém nemá, je daleko rychlejší, ale zato si to vynahrazuje vztekacími scénami 😅
@klara1504 a s uklízením to dělám podobně jako @krystalka
upozorním, že pokud hračky nebudou uklizeny, tak nebudou. Ze začátku jsem každý večer sbírala do pytle nebo krabice, za týden nebo čtrnáct dní, podle zásluh, vydávala zpět postupně po jedné hračce. Naučili se to oba. Je to náš večerní rituál, skončí pohádky, uklidit, umýt spát.
Pokud jsou už hodně unavení, tak když poprosí, tak jim s úklidem pomůžeme. Ale musí uklízet i oni, ne že uklízí rodiče, rodiče jen pomáhají.
@klara1504 stejně tak když něco rozbijí, rozsypou, rozlijou - od cca 3 let dostanou do ruky vasavač popř. hadr a uklízí. Samozřejmě že to pak ještě dovytřu nebo dovysaju já, ale ten základ dělají oni. Vidí důsledky svého počínání. Proto když něco rozbijí, vylijí nebo rozsypou, tak je nekárám, nenadávám, jen přinesu pomůcky a oni uklízí.
@berenika39 tohle taky někdy zkouším, ale končí to tak, že jsme s mužem a mladším synem nachystani v bundach a botách a starší nemá ani vycistene zuby, ani není oblečený..začne se hystericky válet po zemi a vriskat a k ničemu to není. Nakonec řekne, že se mu chce kakat (ačkoli mu několikrát opakují, ať jde kakat včas)-ale tyhle potřeby bych ještě zkoušla, ale když si prostě hraje místo oblékání...den co den, stále dokola..
Když byl menší (asi do 3 let), tak jsem ho musela vždycky preprat a obléknout na sílu. Nevím proč?? Nechápu..
Ale zatím se mi tedy nejvíc osvědčuje mu prostě se vším pomoct. Hlavně s oblekanim.
@bbn - tak já jsem to kdysi udělala asi dvakrát, že jsem jeho oblíbené autobusy, které nechal opět roztahané v obýváku na zemi a odmítal si je uklidit, vzala, dala do pytle a dala na vysokou skříň s tím, že mu je dám zpátky, až uvidím, že si svoje věci večer uklízí....zabralo to rychle, od té doby stačí jen upozornit a je uklizeno 🙂
@plea - tak já mám naštěstí kluka, takže žádné dohady kolem oblečení nejsou, co mu připravím, to si ráno obleče....většinou je to stejně tričko a džíny.....oblečení řeší jen v okamžiku koupi, nemá rád tmavé barvy a jednobarevné oblečení, má rád barevné a veselé - klidně i červené, fialové....nejvíc jasně modrou....ráno se ptá tak maximálně podle počasí, kterou si má vzít bundu, jestli teplejší nebo lehčí a nebo boty - nízké/zimní....to má oboje vedle sebe v předsíni, takže taky žádné zdržování....já to mám sama dost podobně, oblečení mě moc nebaví řešit, takže pro mě by asi bylo docela utrpení řešit s holčičkou pořád nějaké oblečky, sponky, gumičky.....takhle jsem maximálně spokojená 😀
@krystalka Chápu, ale bohužel dcerka musí vstávat už o půl 6, a v 6 jedeme do školy, takže proto "jen" ta půlhodina... Já chodím do práce na půl 7, a vstávám ve 4,45 hod., jinak ji věci chysám večer, vše má připravené, snídani na stole, oblečení na hromádce, svačinu v tašce, .. veškerý servis...
@klara1504 - tak to chudák musí vstávat brzy ☹, já syna začínám budit deset minut před šestou a spí většinou tak tvrdě, že mi trvá nejmíň 10 minut, než ho proberu tak, aby byl schopný komunikovat.....a nemohla by třeba snídat až ve škole? Já bych se takhle brzy ráno ani najíst nedokázala.....já většinou snídám až kolem 8h v práci......a od kolika mají otevřenou ve škole družinu? U nás třeba až od 7h, takže dřív bych ho ani vozit nemohla...
Kláro, něco podobného zažívám se 4letou dcerou, která má ráno dost času, když uklízím, dělá z druhé strany bordel apod., ale pak má dny, kdy je milionová, pomáhá mi s Adélkou apod. Třeba to ráno bych zkusila vyřešit dřívějším budíčkem, abys měla pocit, že máš víc času... navíc jí je 7 let, má čas na to, aby bylo vše samo od sebe, i to čištění zubů 😉 prostě to musí zažít... kolikrát ve škole ještě v 6., 7. třídě dětem říkáme "umyj si ruce po WC, na záchod se nechodí se svačinou, teď je hodina, musíte dávat pozor apod." .... takže klid, zhluboka dýchat, jinde je to horší 😉