Hejného matematika. Jaká jsou pro a proti? Jak zvládaly vaše děti přechod na gympl?

Pokud uvažujete o gymplu, šance dostání je nulová.

@monika3456 Muzes to prosim vic rozvest?

@monika3456 u nas se s Hejnym dostane na gympl kazdy rok vic ctvrtina tridy.

Je to třeba fajn max do prvního stupně, ale pak se musíte prostě učit "drilovat" vzorečky atd ...bez nich to nedáte a Hejný to má postavený jinak. Ne ve všem stačí logika. Hejný je výborný na logiku, je to jako spíše matematika hrou, ale ten dril tam chybí. Beru to pro takové ne moc studijní typy. Pokud bych uvažovala o gymplu atd....děti bych tam já osobně nedala. Něco prostě logicky pochopit nejde a musíte znát správné vzorce. Mám dcerku teď v prvaku na gymplu, tak vidím ten rozdíl u syna kamarádky. Kamarádka mi taky říkala, že syn není studijní typ a spokojí se dá se říct s jakoukoliv školou.

První stupeň klidně zkuste, uvidíte a hlavně si srovnejte výsledky s nějakou kvalitní základní školou.

Syn je totiž dle PPP minořádně nadaný žák, baví ho hlavně matika. Je teď ve 2. třídě, a násobí, dělí, počítá zlomky, ... Ale současná škola nemá moc ochotu k nějakému IVP, atd. takže hledáme alternativu, a našli jsme tuto školu, kde je ale Hejný...

Je taky rozdíl 8 letý gymp a klasika,z toho prvního stupně se tam vždy lépe dostanete, za tím většinou stojí práce rodičů a jejich píle.Čtyřlete gymnázium je již problém,to už dítě "bojuje" samo za sebe. Kamarádka učí na 8 letem gymplu. Info od ní. Hodně jsme to teď řešili kvůli dcerce.

Potřeboval by asi na osmiletý gympl, jsem měla na mysli.

@monika3456 naprosto nesouhlasím. Dcera chodila do třídy kde se učila Hmat a na gympl byla přijata většina děti. A co se tyče přechodu na gympl tak mají stejne nebo lepší známky než jejich spolužáci z jiné ZŠ.
Ale souhlasím s tím, ze Hmat není pro každého. Stejne tak jako klasika nevyhovuje každému 😂

Já bych asi vybrala klasickou kvalitní základku a nějaký matematický kroužek ala Hejný. Ono, matika ve druhé třídě a např. 7, 8. třída na zakladce je úplně něco jiného a nedá se to v tomto věku srovnávat a nějak až tak rozdělovat. Je i rozdíl mezi školama na vesnici a ve městech.

@editah222 jj, to souhlasím, každý to má rád jinak a vyhovuje jim to jinak.

@monika3456 No, my jsme v Praze, v nasi mestske casti ve skolach, ktere by byly lepsi, nez ta soucasna, neberou. Jine mestske casti neberou kvuli spadovosti, takze z toho vysla tato…🤷🏻‍♀️

V pate tride se delaji srovnavaci testy, tak si zkuste zjistit, jestli je ve skole delaji a jak dopadly.

Osobní zkušenost nemám, ale měli jsme ji ve škole jako kroužek, od kolegyně tam chodily děti a říkala, že pak bývá problém na vyšším stupni s pochopením matiky a vzorců a tak.

Syn je ve 2he třídě a jede Hejneho. Tento prístup má určite niečo do sebe. Jelikož jedou hodne veci najednou na konci první tridy už umel deliť, násobit, zlomky, usecky. Ted delaji rovnice o 2 neznámych. Ale bacha tím jak jedou všechno, a celkové v te učebnici chybu ,,opakovaní,, taky zaspomína. Takže SE vracíme k pudorysum, a k absolútnim základum treba sčítaní / odcitani do 100. Osobně si myslím, že tento prístup obecné deti vic baví, ale taky mi neco rika, že na 8 letej gympl to chci viac, než chápať logiku. Je potreba mít taky ,,napočítano,,. Takže Spiš bychom to videla na práci rodice.

@hojda ano, v páté třídě, první stupeň, to je taková matika o ničem ,druhý už je pro děti z hej.mat hoooodně náročný. Za mě, pokud máte ambice u dítěte tak neee.

@monika3456 u nas na druhem stupni hejny uz neni a kdo chce na gympl chodi tam z pate, nebo sedme.

@monika3456 udivuje mě, jak dokonale znate autorkine deti. Myslím, že pokud rodič chce jiz ve druhé třídě,aby dite šlo na gympl, tak SE mu adekvátne tomu venuje. A na margo toho je úplne jedno jakou formou pojedou ve škole.

Nemá absolutně šanci dostat se pak na gymp, bude ráda za učňák. Kamarádka měla děti v nějaké lesní škole, kde se tenhle styl učil. Je mu 15 let a místo na přijímačky půjde zpět na normální základku a taky vůbec neví, jak to tam zvládne, ještě nikdy neslyšel ani školní zvonek a není zvyklý na výuku a učit se normálně. Pro mne jsou tyhle styly učení úplně skvělé pro hodně slabé žáky, kteří by jinak museli na zvláštní školu.

Syn je už v sedmé třídě - od první mají hejného - na osmiletý gympl šlo sedm dětí a všechny se bez problémů dostaly. I z devítky z naší školy chodí děti na střední školy, a 95% se dostane - a zbytek ne, nepohoří jen na matice...mám s hejného matikou jen ty nejlepší zkušenosti - především - děti to baví a je to výzva - strašně moc ho to naučilo - třeba hledat více řešení jednoho problému. Před svátky jsme byli v bance - nastavovali mu aplikaci moje banka - a nešlo to - syn se s bankéřem bavil, jakoby nic a navrhoval mu, co všechno by se dalo udělat - aby to šlo. A v tom mi právě došlo, kam se tou diskutovanou matiku vlastně dostal, samostatné logické uvažování, možnost diskuze - hledání řešení v týmu, spolu práce - a to si myslím, že se hodí v dnešním světě. Nadrilované vzorečky a postupy jsou fajn, jen je potom umět využít - a to Hmat právě učí.
A není to jen a jen hmat - učí se i běžné věci, které jsou potřeba pro další studium, není to zanebané.
I když samozřejmě chápu, že ne na každé škole se to učí stejně, u nás jsou kvalifikovaní matikáři, kteří hmat mají vystudovanou - ano, na ped fakultě se už učí a to už dlouho.

@monika3456 velká škoda, že děláš závěry jen z jedné zkušenosti a tvoje informace jsou lehce zavádějící, hmat je pro každého - nadaní mohou napredovat a ti méně zdatní si v tom najdou to, co je baví. A právě pro děti s ambicemi je to ideální - jsou někde jinde...dál. A před přijímačkami na gympl - at už víceletý nebo 4letý je vždy důležitá příprava - cílená, bez ohledu na způsob výuky matiky.

@berenika39 ono je těžké definovat druháčka i podle poradny. Navíc, ona každá poradna = jiný názor. Neříkám, že je to špatné, ale nezdá se mi h.metoda vhodná jako hlavní předmět v matice. Něco jiného je kroužek ala Hejný, to může úplně skvěle doplnit, rozvinout, ale jako samotná výuka za mne nee.

Syn měl Hejneho matiku a za sebe můžu říct,že děs! Já jako rodič jsem mu nedokázala poradit..přišlo mi to komplikované a nejhorší bylo,že malá nasobilka se neučí tak jako za mě. Prostě nazpaměť. Tam dostali tabulku a konec. Teď je v 8.tř a už má klasickou matiku a má problém spočítat 4x7 a ostatní malou nasobilku..za mě teda určitě ne!

@lenkalubina to je ale chyba jinde, než v hmat. Tam se jasně říká, že rodiče (protože jsou právě nastavení na klasické metody, biflování, vzorečky, drilování násobilky) by neměli do výuky ideálně vůbec zasahovat - zbytečně ovlivňují výuku. A nemají na to - se vší úctou, i já jsem to musela pochopit🙂)). děti si vystačí s vyučujícím, pokud je správně vede - pokud neumí práci na doma, nevadí, donese to do školy a tam to v rámci skupiny, třídy, společně dořeší. Poradí se - poradí si navzájem. A naučí se víc, než když rodič hustí svoje naučené vzorce a dítě nechápe, protože hejný.
Dalo nám to s manželem práci - pochopit - někdy jsme si říkali, to není možný, on neví....(to a to). Ale po sedmi letech je to pohoda, jen naslouchat a věřit.
Rodič u této metody stojí stranou - a to je fakt obrovská výhoda🙂. Nemusí být stále všechno jako za našich mladých let, ne?

@lenkalubina u nas zrivna v pripade nasobiljy chteji, aby ji deti i umely z pameti, ale az po te, co ji projdou dke hejnehi, uci se jim pak lepe. Zkuseny ucitel tohle umi vychytat.

A tedy - nikomu to necpu, jen sdílím svoje zkušenosti, a mrzí mě, že negace hmat pramení z nepochopení a z nedostatku zkušeností.
Kdybych se měla znovu rozhodnout, dám (vnoučata🙂)))) ) zase na hmat🙂.

@hojda přesně, i ten dril tam je - ale až po pochopení....

@monika3456 Jinak lesní škola je zase úplně něco jiného než ZŠ, k nám taky na druhém stupni přicházejí děti z podobného typu soukromé školy a tam je to opravdu hodně slabé, oni toho po nich moc nechtějí, ale zase to nejde paušalizovat, záleží na té konkrétní škole.