Soudně určený styk s otcem, který bydlí v jiném městě
Zdravím všechny vespolek, jak povětšinou soud rozhodne ve styku otce s dětmi, pokud otec nebydlí ve stejném městě? Mám dvě děti s poruchou pozornosti. Jedno je ADHD a druhé ADD, mladšímu synu dělám AP v MŠ. Výchova a práce je celkem náročná, takže jednou za 14 dní bych si i ráda na víkend odpočinula a načerpala nové síly. S otcem se rozumně domluvit nedá. V minulosti jsem zažívala domácí násilí z jeho strany. Chci se proto optat, jak v dnešní době soudy rozhodují. Nynější styk jsme měli nastavený ústně tak, že já jsem děti odvážela v pátek dvě hodiny vlakem a hned jsem jela během 5ti minut zpět. Otec je přivážel v neděli nazpět. Nyní pátky nebudu moci díky pracovní době děti vozit, ale ráda bych si odpočinula i v neděli. Četla jsem, že soudy povětšinou takovýto styk upravují tak, že otec si jezdí pro děti v sobotu do prostředí matky na 10:00 a přiváží v neděli na 17:00. Jsem ochotna polovinu financí na uhrazení styku zaplatit.
Tak ten jeden víkend co 14 dní je takové obvyklé minimum. Obvykle si pro děti jezdí otec, protože on má právo využít styku, ne povinnost. Takže on by měl být aktivní. K tomu aby si je bral, ho ale nemůžeš donutit, má právo styku, ne povinnost péče v určité době. Pokud by si je nebral vůbec, nepečoval vůbec, bylo by to důvodem pro zvýšení výživného, jako určitá náhrada. Teda mělo by to tak být.
A obvykle si otec bere děti v pátek večer, kolem 17-18h a vrací v neděli ve stejnou dobu.
Pokud už jsi jednou kývla na to, že mu ulehčíš a budeš mu děti vozit, tak bohužel bych to asi zkusila s tou náhradou. Ale právo na to nemá, udělala bych to tak, pokud bych měla pocit, že tím zvýším pravděpodobnost dohody, a toho, že si je fakt brát bude.
Odhadovat rozhodnutí soudu je jak hádat jaká čísla padnou ve sportce... a jinak pokud máš ty děti v péči a otec pouze právo styku, tak se taky může stát, že i když soud určí, že si pro ně má jezdit a i je vozit zpět, tak se na to prostě vykašle a nebude si je každých 14 dní brát... a nic s tím nenaděláš, neb on má právo styku, nikoliv povinnost, takže bych se spíše snažila dohodnout, i když to může být složité.