Vánoce našeho dětství. Jaké byly?

Největší radost jsem měla z loutkového divadla (10 let) a kláves (12let), to si úplně vybavuju tu radost. A přála jsem si kolečkové brusle, ale naši se báli, protože u nás na ně nebyl úplně dobrý terén, tak ty jsem si koupila až jako dospělá.Vanoce u nás byly vždycky úplně úžasné, hromada drobností, překvapení, dodnes nemám ráda dárky, o kterých vím dopředu, miluju překvapení. Kdy jsem přestala věřit na Ježíška netuším, vůbec si to nepamatuju.

Walkmen 😅 jo a panenka Klára, tu jsem zbožňovala

Největší radost jsem asi měla z kazety Kelly Family a Walkmanu. 😃 Kdysi jsem si přála koupací Shelly - sestřička od Barbie, měla myslím vanu nebo sprchu, místo ní jsem dostala mimino s vaničkou, to bylo zklamání! 😃 a věřila jsem dlouho, až jeden rok sestra přímo přede mnou nesla dárky do obýváku 🤦🏻‍♀️

ahoj, já jsem myslím na Ježíška ani nevěřila, mám pocit, že se to u nás bralo, jako že nosí dětem, kde nemůžou rodiče, takže jsem už jako malá (na ZŠ) nakupovala dárky pro ostatní (drobnosti za malé kapesné), pomáhala balit dárky a bylo to úžasné. Vánoce jsem milovala a miluji dodnes. Taky nemám ráda dárky dohodnuté předem. Co mě nepotěšilo měkké dárky. Zaprvé dárek na nic, za druhé si to člověk ještě musel obléct a ukázat se v tom. Co mi udělalo největší radost fakt nevím, zbožňovala jsem knížky, barbíny, velikou radost jsem měla z Lega Belville chovatelská stanice,

Dobu kdy jsem věřila na Ježíška nepamatuju, za mého dětství v první třídě na Ježíška nevěřil nikdo.. Pamatuju si na první Barbie, na první digitální hodinky, volkmena, byla jsem knihomol takže radost byla i z knížek. Co mě naopak nijak nepotěšilo byly praktické dárky od babiček, ponožky, kalhotky větší minimálně o dvě velikosti😃

A to já na Ježíška věřila si myslím celkem dlouho a pak to samo tak nějak přirozeně přešlo v to, že jsme to věděli, ale všichni jsme chtěli udržovat tu atmosféru. Pak už jsme byli velcí a narodila se nejmladší ségra ( jsme skoro o 18 let... ) a dělali jsme potom ty Vánoce "kouzelné" pro ní. Jinak když jsem fakt ještě vyloženě věřila, tak si pamatuju tu čirou radost když jsme dostala holícího Kena 😀 to jsem fakt ječela a brečela radostí... ale to jsem byla v nějaké první třídě asi.

Tak největší radost jsem vždycky měla ( a stále mám ) z knížek 🙂 vždycky jsem je všechny přečetla během vánočních prázdnin a máma nadávala, že je to hrůza, že už zase nemám co číst 😁 nejmenší byla z oblečení od babiček ( s límečkem a volánky, brr 😁).

Že Ježíšek není jsem zjistila v první třídě. Měli jsme takou starší paní učitelku a ta před Vánoci přišla do třídy a řekla " milé děti, víte jak vám Ježíšek nosí dárky? Tak to jsou rodiče a Ježíšek neexistuje" 🤦🙄

Asi v 10 letech jsem chtěla kazetu Nany. Dostala jsem kazetu Maxim Turbulenc. Bože, jak já byla tenkrát nasraná. Pamatuju si to doteď 😂Ve 14 jsem dostala svůj první telefon, dodnes si pamatuju, jak jsem štěstím s brekem skočila mámě kolem krku😁

Nesnášela jsem měkké dárky a největší radost mi udělala jakákoliv Barbie 🙂

@rejalin Ježíš to musela být 🐄 učitelka...

@klokanka31 jo no.. stará škola ještě 😁 si pamatuju, že ona nám i kontrolovala svačinky, jestli jsou dost zdravé.. já se tenkrát bála sníst ke svačině Monte a raději jsem nejedla 🤦
U syna bych takovou učitelku asi hnala..

U nás to většinou bylo tak, že Ježíšek nosil to co on chtěl, a ne já... A trvá to víceméně dodnes, jako něco dostanu co chci, ale díky tomu že si to prostě vyberu, ale není pak to překvapení. Si říkám že asi blízkým nestojím za to, aby se zamysleli co mám fakt ráda 🤔
Na Ježíška jsem věřila docela dlouho,asi do 8 let, když jsem pak už věděla že není, tak jsem dostala vynadáno že je 😄 a musela být zticha. Až jedny Vánoce to táta zazdil, jsem dostala hodinky. Já vypískla že je sranda že jdou přesně, a z táty vypadlo:"no taky jsem je natahoval". 😄
Největší radost jsem měla z dárku od bráchy asi v 15. Jsem rozbalila dvě prázdný kazety. No děsná radost, v té době jsem si nahrávala z rádia písničky. A on mi s úsměvem podal ještě další dárek, a tam byl kazeťák ☺ jsem kvičela radostí, dodnes ho mám schovaný 😊
Naštvaná jsem byla z panenek, i když se vědělo že je nenávidím, tak jsem nějakou občas dostala... A čeho jsem se nikdy nedočkala? Kola, živého zvířátka, autíčka na dálkové ovládání, a vláčku... 😞 ale to mi teda s láskou nahrazuje manžel, kolo mi teda koupil v létě, ale loni na Vánoce jsem od něj dostala mimo jiné králíka s morčetem a vláček i s kolejemi ☺

@rejalin ☺ a když někdo neměl zdravou svačinku, tak mu to vzala?

@klokanka31 já byla vždycky vydřená ze všeho 🤭dělala jsem i to,že jsem do dala zpátky do papíru a vrátila pod stromeček 😂 ale když na to přijde,tak největší radost jsem měla,když jsme s bráchou ráno,když ještě naši spali,tak jsme si lehli pod stromeček a vyzirali z pozlatek bonbony a do pozlatek dávali prázdné skořápky od ořechů 🤭😂😂😂 to bylo toco když na to mamka přišla 😂😂😂😂

@miba10 To musela být sranda 😃

@klokanka31 jee to je od manžela moc pěkné ❤️

No už ani nevím, asi mu udělala jenom přednášku nebo tak, ale v těch 6 letech jsem se bála.. máma říkala, že když byly první třídní schůzky, tak se řešilo který z rodičů bude správce pokladny.. a nikdo nechtěl. Tak tak učitelka prohlásila, že tam budou sedět tak dlouho, dokud si to jeden z nich nevezme 😁 asi po dvaceti minutách se prý zvedla jedna maminka, že ji jede autobus, tak že si to bere a odešla.. 🤦

@rejalin To jo, manžel se snaží mi dělat krásné Vánoce... A je super jak mě zná, vždy se trefí do toho co miluju.

Zdobení stromku s tátou.. A v 10letech asi 8knih, z toho serie Vinnetou, a to byl zlom, první knizky, co jsem četla ve dne v noci, hltala je, nemohla přestat 😆

Na Vanoce pamatuji dodnes, u nas se vzdycky sesla cela rodina (nasi, babicka s dedou, teta, sestrenka..).. Vim ze si deda schvalne vzdycky pridaval veceri a my decka sedely jak na trni a nemohly se dockat. Jinak, vetsinou jsem dostala co jsem si prala.. Jeziskovi jsme s mamkou psaly dopisy takze vedeli co chci 🙂 a tim ze jsem si nikdy nenamyslela zadnou ptakovinu, tak asi dobry. Verila jsem dlouho, nebo spis i pak az jsem věděla ze neni, tak jsem chtela verit 🙂 to kouzlo vánoc me vlastne nikdy nepreslo

@klokanka31 to byla,než jsme dostali zdupano a div,že ne na prdel 😂😂😂my se na vánoce nadělali lumpáren 🤭a nás taťka,ten zase vždycky hodil nějaký hlod u večeře,takže každý rok,jsme měli u večeře záchvaty smíchu

Já jsem přestala věřit ve 2. třídě a taky díky učitelce. Neřekla nám to přímo a možná si to ani neuvědomila. V hodině výtvarné výchovy nám dala za úkol nakreslit pro rodiče pod stromeček obrázek. Takže jsem si to dala dohromady a bylo po Ježíškovi. Mamka mi to doma už jen potvrdila, ale nesměla jsem to říct mladšímu bráchovi. Později když to už věděl i on, jsme se moc těšili, až budeme nakupovat dárky sami. Dostali jsme každý peníze, dali si je dohromady a vyrazili spolu sami dva na nákupy pro naše a babičky a dědy. Na to vzpomínám ráda 🥰 To jsme někdy koupili skvosty 🤣 Co se týče dárků, největší radost jsem měla ze svého prvního puzzle (1000 dílků), které jsem si už vybrala sama. A zklamání bylo, když jsem chtěla nové plavky, to mi bylo asi cca 14 let a po novém roce jsme měli začít chodit se školou plavat. Ty jsem nedostala, naši je nechtěli kupovat bez vyzkoušení.

Vánoce jsem milovala, zdobila jsem stromek, na Štědrý den jsme dodržovali tradice, scházeli se všichni u babičky a vždycky jsem se cítila tak nějak povzneseně a slavnostně v ten den. Od doby, co už nejsem u našich, tak je pro mě Štědrý den jako každý jiný 🙈
Co si pamatuju nejlepší dárky, tak to byl dětský hrací telefon, který hrál melodii, když se mačkala tlačítka a byla na něm kreslicí destička a razítka. A pak když jsem byla větší, tak kazeta Kelly Family, nebo Čágo, belo, šílenci 😅

JO, jinak nám stromek "nosí Ježíšek" vždy v noci z 23. na 24... a to dodržujeme a je to pro děti fakt kouzelný, ta radost když se ráno vzbudí a je tam...

@keksik002 To my taky psali dopisy Ježíškovi, a píšeme dodnes, ale je to houby platný... ☺ u nás večeři protahoval zas táta. Ale teď co jsme dospělý tak to je zas naopak, honem honem. Tak to protahuju já 😊

@miba10 Mě teda taky u štědrovečerní večeře napadají hlody, ale je problém že se u nás drží, že než si sednem, tak zavzpomínáme na zemřelé, a třeba půl minuty stojíme a mlčíme. No a když vidím tátův kukuč, jak na pohřbu, tak mám co dělat abych nebouchla smíchy.

@mimi1004 Taky jsme s bráchou chodili sami kupovat dárky pro rodiče, pamatuju na jeden rok, bylo asi týden před Ježíškem, venku se už stmívalo, sněžilo, a z rozhlasu hráli koledy. A my vyrazili po obchodech, a pak jsme si zašli do obchůdku se sušeným ovocem, tam to tak krásně vonělo... No ale to už je dáávno pryč. Teď se s bráchou víceméně ani nebavíme 😢

@rnika U nás doma vždy nosil stromek Ježíšek taky v noci, už týden před Štědrým dnem. Co mám svou domácnost, tak si stromeček zdobím už dva týdny před, ale letos už máme maličkou, takže to nechám zas až ten týden před. A taky budeme s manželem zdobit v noci, ale nechci to vidět, my máme vždy stromek až do stropu, a běžně ho strojím 4 hodiny. Takže to strojit v noci, to bude něco 🤔

Vždycky mě nejvíc štvalo, že jsme se ségrou vždy dostaly něco stejného 🤦‍♀️🤣 jinak jsem největší radost měla z kazety do walkmana nebo potom CD do discmana 😆 a kdy jsem přišla na to, že není Ježíšek, nevím, ale vždy mi přišlo divné, že je táta v obýváku, když Ježíšek zazvonil 🤣

@klokanka31 Tak ten vztah je na prd i u nás 😔 Ale vzpomínky nám nikdo nevezme 😇