Dáváte si s partnerem o Vánocích dárky?

My si s manželem dárky dáváme, stejně tak dětem, mému bratrovi s partnerkou (manžel sourozence nemá), rodičům a babí s dědou. Nejsou to veledary, ale zkrátka v rodině si dárečky dáváme.

My si dáváme dárky s manželem, dceři společně a pak rodičům (a babičkám). Se sestrou jsme se již domluvily, že si dárky k narozeninám a svátkům dávat nebudeme (pouze na Vánoce zatím ano, a pak vždycky dětem) a raději se bez dárků sejdeme a oslavíme to. V celé rodině jsme pak vyhlásili, že svátky slavíme jen lahví nebo něčím dobrým (respektuje to, jak kdo). Kdybychom měli pořizovat všem dárky ke všem příležitostem, neděláme bohužel nic jiného.

my dětem, našim rodičům, chtěli jsme to letos aspoň omezit na straně bratrů a sester (našich) a jejich dětí, ale nakonec i tam jsem opět maličkosti vybrala, fakt maličkosti. S manželem si dáváme něco co potřebujem nebo chcem, vloni jsem chtěla šicí mašinku a sadu na plstění, jednou dávno zas laptop...letos mne nic nenapadlo. Pro něj mám knihu, něco na vaření, a ještě chce ptáka (exota) ale obstará si ho sám. Já zrovna četla nějakej časák, kde inzerovali "udělejte radost svým nejbližším...cesta kolem světa...soukromým letadlem....na měsíc..." myslela jsem, že to je nějaká trapná reklama, ale nebyla 🙂 a tak jsem mu to honem honem ukázala, jako že to bych moooc chtěla...no. Tak jsme se zasmáli a dostanu mikinu, co jsem si sama vybrala.

My si tedy dárky dáváme. Čekáme první dítě takže uvidím jak to bude do budoucnosti, ale nyní je to takhle já mám sestru a ta přítele a manžel má bratra a ten přítelkyni každému dáváme jeden dárek a letos se to bohužel odvíjí od financí každému tak za 300 (dříve to bylo tak 500-600) > oni nám oplácejí stejně.
Maminkám dáváme obvykle kolem 1000 > letos jen za 500, ale oni nám letos dají mnohem více než jindy,ale vše je pro miminko > nábytek do pokojíčku a kočárek.

Z mé strany mám ještě prarodiče a ti všem vnoučatům dávají po 500 a něco k tomu takže do rodiny máme 1000 > bylo by hloupé nic nedat, ale vždy počítají s drobností a my jim dáváme koš s jídlem, který vždy namixujeme dle jejich chutí 🙂.

Já osobně si nyní nedokážu představit, že bychom si dárky nedávali, ale vím, že do budoucnosti to s dětmi bude jiné.

Dárky mezi manželem? Dáváme si , ale vždy spíše co potřebujeme a dohodneme se. Letos jsem na tom lépe já > mám koupený aniball, prsní vložky a největší radost je prostě výbavička pro miminko, která je již téměř kompletní. S manželem máme společný účet takže kupovat něco aby o tom druhý nevěděl je težké. Manžel tím pádem nic nemá > říká že si nemůžeme dovolit utrácet > po novém roce budeme mít nové koberce takže to je společný dárek

S přítelem si dáváme navzájem několik dárků ( ve vztahu je podle mě třeba se překvapovat, dávat si radost, dát si tu práci s vymýšlením/výrobou, posiluje ho to), poté samozřejmě rodičům, prarodičům, bratrovi, švagrové a neteři...jo a nejlepším kamarádům

dáváme si dárky. Teďka co je malá tak spíše praktické. Dcerka dostane zase haldu věcí,ale hlavní asi bude kolo, pak samo co má ráda, nebo co by chtěla. Rodině jak mé, tak manželovy dáváme vždy jeden dárek, od nich jich míváme více. I psi dostávají dárky 🙂

pro mě jsou teda dárky pro manžela tím nejdůležitějším. vymýšlíme si každý rok spoustu dárků a děláme si radost... letos pro něj mám asi 10 dárků - od úplných drobností (jako např. sítko na koření ) po dražší věci. jinak rodině dáváme každý rodičům a sourozencům a partnerce bráchy. 🙂 a babičce z manželovi strany vždy taky nějakou drobnost ;)
myslím si,že dávat dárky má být radost a dávat jen těm co chci udělat radost.... dávám protože chci, ne protože musím ;)
a pes jako člen rodiny dostává samozřejmě taky ;) a psovi rodičů (když ho ještě měli) jsem vždy kupovala nějaké pamlsky a třeba velkou konzervu ;)

Dávame si s manželom vždy jeden darček,vždy si povieme pár vecí,čo by sme chceli a niečo z toho kúpime.V rodine kupujeme len synovcom.

Když jsme neměli děti, tak jsme dávali tem nejbližším (rodiče, sourozenci). Když se nám narodili děti (mě i sestře skoro stejně) tak jsme se celá rodina domluvili, že budeme dávat jen dětem. Ale když jedeme třeba k našim před svátky, tak vezu cukroví, taťkovi cigárka a tak ... ale to spíš pro radost ...

S přítelem si dárky dáváme a nejbližší rodině taky 🙂

my si taky davame ale spis si vyberu a koupim sama🙂 deti zatim nemame a zijeme ted mimo cr takze letos zadne darky nikomu,ale driv to jo skoro kazdemu a nebo jsem delala darkove kose plne jidla atd sladkosti

davame si s priatelom 🙂 je to vyborny adrenalin 😵 pre dieta nieco vybrat je pomerne lahke - deti sa tesia vzdy. Ale pre partnera to je iny level 😎 Vymyslam mesiace dopredu a netrpezlivo cakam kedy to otvori 😀 Tesim sa na vianoce/darceky stale ako male dieta 😅 nielen na to co dostanem, ale na moment prekvapenia z toho co darujem ja 🙂

Editko, ty víš jak to u nás je.... ale pro ostatní. Dětem kupujeme tak 3-5 dárků (až na vyjímky mají reálné představy a přání). Manželovi dárek kupuji, ale on mně ne - prý si mám koupit co chci.... jenže, já bych tááák moc chtěla dárek, co by mi vybral... 🙂.

Letos poprvé jsem dostala dárek od přítele-zaplatil mi tetování...😀 jinak mi nikdy nedával, neumí vybírat...Ale stejnak bude dárky dostávat spíš dcera, přeci jen beru vánoce jako svátek pro deti

Tak my si dárky dáváme. Stejně tak rodičům, sourozencům a jejich dětem. Sice jsem dospělá, ale neumím si představit, že by pod stromkem nic nebylo, ráda dárky vymýšlím a mám velkou radost, když jsou obdaroví z dárků nadšení. Nevím, ale přijde mi pohodlné, říct nemáme peníze, nebudou dárky. Dají se koupit maličkosti co udělají velkou radost. Vánoce nejsou samozřejmě o dárkách, ale když je možnost a chuť někoho obdarovat, tak ten krásný pocit z Vánoc se násobí.

Rada darky davam, takze i kdyz byla financni situace nic moc, tak jsme s dcerou malovaly na sklo apod. Jsme velka rodina, davame darek vsem, treba jen drobnost, celkem je nas 22.o)) a jsme hodne uzce spojeni. S kamaradkami uz jsme darkovani zrusily. Co se rodily deti, bylo to cim dal narocnejsi.o)))

My si davame a davat asi budeme ... a kupujeme zaroven svagrum, sourozencum a jejich detem, tchanovci, pokud jsou tak babicky .. a rozbalujeme spolecne a po jdenom :D , takze to je nejdelsi cast dne ...

Dáváme dárky jen nejb. rodině - tedy rodičům, synovcům a neteřinkám, babičkám.
Sami sobě samo taky. Mám to ráda, vymýšlet co koupit, co by potěšilo, pak to schánět . Mám radost když se dárek rozbalí a obdarovaný má radost .
jsou to většinou drobnosti, žádné dary za tisíce. Většinou se vejdeme do 500 kč.

S manželem si dárky dáváme, ale nikdy ne nic velkého... rodičům kupujeme (někdy společný, letos zvlášt), sourozencům a parterům taky - máme limit do 500 a většinou je to něco do domácnosti - letos např. wok pánev pro ségru a švagra... zatím máme jednoho synovce a tak ten dostane dárečky v limitu 1000,-Kč, který jsme si domluvily předem pro děti...

Zatim deti nemame, ale darky si navzajem s manzelem davame a az budou deti, nehodlam na tom nic menit. Myslim, ze je dulezite, aby dite vnimalo, ze Vanoce jsou svatkem cele rodiny a ne jen jeho, ze je dulezite, aby videlo, ze i rodice si zaslouzi darecky a pozdeji, ze se obdarovavaji a prekvapuji. Jinak darky davame i blizke rodine, drobnosti i mezi prateli. Uprimne, nejsem pro darky za kazdou cenu, kdyz nekdo vyhlasi, ze mu nic davat nemame, je mi to uprimne trapne.

Dárky si rozhodně dáváme a s příchodem prcka se na tom nic nezměnilo. Popravdě ani vůbec nechápu, proč by mělo. Zase tak strašně chudí, abychom si nemohli udělat radost, na rodičáku nejsme. A jestli má někdo pocit, že když nakoupí dítěti 20 dárků a ostatním příbuzným ani jeden, je vše ok a dělá pro dítě maximum, já si to tedy nemyslím..... Od začátku chceme prcka vést k tomu, že se svět netočí jen kolem něj. Máme pro něj dva menší dárky v celkové hodnotě cca 500 Kč, stejně jako pro kohokoli jiného. Vánoce vnímám jako svátek všech a i v dospělém věku je miluju a baví mě dárky vybírat i dostávat. Dárky si dáváme vždy pro radost, aby potěšily a překvapily. A dáváme je pochopitelně i rodičům, sourozencům a blízkým kamarádům.

Nedáváme si, minulý rok poprvé, tento rok taky ne. Nechybí nám to, náš vztah to nijak neovlivňuje 🙂 Dáváme jen dětem a rodičům. 🙂

Jasně že dáváme. On chce většinou něco praktickýho (nářadí a tak, ale nepohrdne ani trenclema a fuseklema, páč fuseklí neni nikdy dost) a já většinou něco absolutně nepraktickýho (moje sbírka šperků s českým granátem se utěšeně rozrůstá) a hromady knížek. Miminu bude letos na ježíška deset měsíců, takže z nadílky stejně nebude mít rozum, ale i tak dostane nějaký drobnosti, panenku a nějaký pěkný oblečky, aby bylo v čem chodit do poradny nebo "mezi lidi" 😀

My si dáváme s manželem, dcerce... a pak už jen mým rodičům (+ drobnost mojí babičce, se kterou se jinak vůbec nestýkáme), tchýni a jejímu příteli, tchánovi a jeho přítelkyni, dědovi mého manžela a pak už jen dárek švagrový, která stále bydlí u rodičů (bydlíme v jednom baráku, tak by to bylo hloupé). Jinak se sourozenci a jejich dětmi to nijak neslavíme (já mám 2 sourozence a každý má 3 děti + svojí rozvětvenou rodinu 🙂, ale to bylo po dohodě). Když ale jedeme na návštěvu vezmu cukroví a něco malého dětem. Pak ještě dávám dárek své nejlepší kamarádce. Jo a vždycky se snažím vymyslet něco originálního a nebo ručně dělaného (našim jsem dělala deku a polštář s fotkami celé naší rodiny, šila jsem jim povlečení, tchýni jsem zase vymyslela velký obraz a na něm fotka všech jejich dětí + jediná vnučka - s jednou švagrovou se téměř nestýkáme, atd....). Každopádně Vánoce přeci nejsou o dárkách. Já mám nejraději když se sejdeme všichni u našich, každý z nás doveze svoje cukroví, ochutnáváme a pijeme a je to lepší než nějaké dárky 🙂 Co jsem dostala k Vánocům kolikrát zapomenu, nebo si nevzpomenu jestli to bylo k Vánocům nebo narozeninám 🙂 ale že moje ségra umí skvělé rafaelo, švagrová vosí hnízda a moje maminka košíčky... na to se zapomenout nedá a těším se na to každý rok 🙂

U nás se taky dárky dávají. Mám vždycky hroznou radost, když je obdarovaný mile překvapený a dárek se mu líbí. Dáváme si s manželem mezi sebou, s rodiči, sourozenci a prarodiči. Většinou to jsou praktické věci, které by si dotyčný dříve či později stejně pořídil, ale vždycky tam je pro každého i nějaké překvapení pro radost. Finančně se to dost liší, ale zas se snažíme neutratit majlant a rozhodně si na dárky nepůjčujeme, což dnes dělá taky spousta lidí...

S manželem si dárky dáváme, a upřímně-nedokážu si představit, že by tomu tak nebylo....☹. Vím, že dárky pro mě vybírá už od listopadu a já na tom nejsem jinak🙂. A abysme nebyli jo moc normální 😀 , tak si koncem listopadu napíšeme dopis Ježíškovi a normálně ho dáváme za okno ve stejný večer jako naše čtyřletá dcerka a příští rok už se s dopisem snad připojí i naše další dceruška, nyní rok a půl stará. 😉. Někdy se u dopisu dost nasmějeme, ale vždy dopis slouží prostě jako seznam realizovatelných přání a jako dobré vodítko, jak mu udělat radost 😉. Za sebe můžu říct, že kdyby mi manžel řekl "si kup něco sama" a nebo kdybych nedostala vůbec nic, bylo by mi to strašně líto 😝.

S manželem si navzájem dávám s dárkama záležet. Já to beru tak, že nás celý rok živí a za ty peníze by si zasloužil něco, co ho fakt potěší, on to bere tak, že celý rok jsem u dětí bez větší možnosti vlastního vyžití, tak si něco, co mě potěší, zasloužím 🙂 Takže žádná vyjebávka ponožkama a sprchovým gelem.

Pak dáváme dárky rodičům, jednomu ze dvou prarodičů a mému bratrovi. Dárky se švagrovou a rodinou jsme zrušili, stejně se vídáváme dvakrát ročně, tak by to stejně byly dárky z musu a ty nikoho nebaví.

S manželem si dárky dáváme ke všem příležitostem. Snažíme se toho druhého překvapit:D a rodině take kupujeme drobné dárky...a samozřejmě i nejbližším přátelům koupíme nějakou pozornost;),

S partnerem a synem si dáváme dárky k různým příležitostem- žádné veledary, ale překvapení, drobnou radost...
S tchány nic - drhne kontakt, se švagrovu jen k vánocům "žrací dárky" - obdarovává našeho malého a aby nebyla "škodná", když nemá děti.
Se svými sourozenci jsme odbourali vánoční dárky - nechali jsme jen pro děti. K narozeninám ap. jen pozornost - květinu, láhev vína, oblíbenou sladkost...
Nedokážu si představit, že by manžel zapomněl a nepřekvapil mě vůbec ničím - to by mi bylo líto, já dárečky ráda dostávám i dávám. 🙂