Máme 2 děti, oba už chodíme do práce a společné večery vypadají následovně - obstarat děti, nemožnost si u toho pořádně popovídat, ten humbuk znáte jistě samy. Pak uspávám (čtu pohádky a povídáme si), manžel jde dolů a zapne bednu (televizi 😅🙈) - zprávy. Když skončí, přepíná kanály a to trvá až než jdeme spát. Buď něco sleduje nebo jako kulisu. Já už tu televizi úplně nesnáším, po celém dni mezi lidmi a večerním shonu s dětma bych ráda chvilku klidu a jen tak si popovídat. Nebo třeba i něco řešit, jenže tu televizi vůbec nemám chuť přeřvávat. Manželovi jsem to samozřejmě říkala, ale valný efekt to nemá. Buď to ztlumí a ať povídám, že mě poslouchá (což pro mě moc význam nemá) nebo se naštve, že ho prudím a že si už ani televizi pustit nemůže a vypíná. Ale to pak už z příjemného večera stejně nic není, že. Když se o tom bavíme, tak slíbí, že nebude TV pouštět celý večer, ale reálně ji sám nikdy nevypne a na to vyzvání se prostě naštve. Bohužel je to jeho forma relaxu, ale mě to zase otravuje. Určitě ho nechci zbytečně prudit, klidně i odejdu, když mi to vadí poslouchat, ale spíš bych si ráda aspoň na chvíli v klidu a spontánně popovídala, takže odejít je pro mě řešení jen někdy. Jinak na seriály atd. s ním ráda koukám, ale jen občas a určitě ne celý večer. Máte to některá taky tak? Mám to prostě skousnout a holt na společný večerní “pokec” zapomenout, když na to chlap není? 😀
Mame to ted pisledni dobou stejne. Sileny shon s deckama, starsi dcera nechce driv jak v pul jedenacty usnout, a k tomu budi pul rocni, ktera zas potrebuje na spani klid. U nas je teda ten rozdil, ze neni kam moc utyct, mame maly prostor a nerusi nas televize. Ale manzel jako remeslnik vracejici se v 20 nekdy 21 hodin pak jeste do noci dela papiry a tak ja dohanim domaci prace a pak oba padame na tlamu v jednu rano rovnou do postele. A tak porad dokola.
S manzelem jsem 10 let z toho 6,5 manzele. A stereotyp nastal pote co se dcera narodila. Manzel vecer cyka na televizi, ja strykuji. Obcas dame lahev vina, popovidame si. Uz i ty intimnosti odpadaji.
Holky myslite ze tento stereotyp nastupuje s příchodem deti?Nebo spouštěcí je dlouhodobý vztah?
U nás uplne stejně. Nemá smysl to řešit. Mas dobrý, že máš aspon kam odejít 😉 v našem pidi byte 2kk to nejde. Aspon ze můj muž je doma večer jen pár dni z týdne 😉
U nás moc stereotyp není, nebo třeba je, ale pořád máme "co různého dělat" 🙂 Jsme spolu skoro 10 let, 3,5 let manželé, dcera 16m. Manžel má často home-office a nijak si na nervy nelezeme. Já mám ve dne různý program - kromě dítěte a domácnosti ještě vypomáhám do bývalé práce, máme s přáteli malé neziskové nakladatelství, občas vyrazíme s holkami s kočárky (i když nebydlíme zrovna u sebe), mám své koníčky... O víkendech s prarodiči nebo třeba na chalupu, kde je taky dost práce. Každý večer se podíváme na jeden díl seriálu/film a někdy k tomu třeba vínko a pohoštění. Manžel je naštěstí docela ukecany (i když introvert), taky si máme pořád o čem povídat.
Ale je mi jasný, že až budu chodit regulérně do práce, děti budou "blbnout", nebude energie a nálada, tak o pak bude o něčem jiném a asi na sebe budeme i dost vrčet.
Jednou za cas to chce vypadnout z domu. Malyho miluju, ale taky potrebujeme cas jen sami pro sebe.
@mariegroth jop přesně. Vypadnout z domu, rozbít stereoptyp. Hlídání pro děcka a vy večeře, kino. Nebo cokoliv. Masáž. koncert, balet, kurz vaření, společnej kroužek - volejbal ... klidně i posilovna... Nebo renovace nábytku ;) . Cokoliv co vás baví . Jenom vás dva ;)
Televize at jde z domu, jako u nas. U nas boura spolecne vecery dcera, která je sova a chodi spát pozdě. Proto mame pro sebe tak minimum prostoru. Stereotyp s detmi hrozi velmi.
Tiez mame taky streotyp a snazime sa ho rozbit bud, ze dame dieta na hlidani a uzijeme si spolu vonku (vecera, kino), niekedy po veceroch hravame spolocenske hry - pri tom sa da dost rozkecat ☺️ a dlhe letne veceri travime s flasou vina na teraske a tiez sa rozpravame ☺️ Teraz v zime si chodime niekedy skor lahnut a citme v posteli knizky a popritom kolko krat aj kecame ☺️
Tak já budu asi cynik, ale pro mě je po letitém manželství se dvěma dětmi trochu utopie trávit každý večer xhodinovým povídáním 🙂 O čem? 🙂 Když jsme spolu jen chodili, tak jsme trávili celé noci povídáním, o sobě, co máme za sebou, jaký máme názor na to a na ono..... Teď si taky samozřejmě povídáme, ale spíš o provozních věcech, nebo "drbeme" kamarády a rodinu 🙂 Pro nás je televize relax pro oba. Každý večer si pouštíme film a otvíráme víno. Někdy to taky prokecáme, když narazíme na nějaké téma, ale někdy taky ne a jen spolu ležíme a čučíme. Neumím si ale představit, že bychom nezapínali televizi a každý večer od 20h seděli proti sobě a povídali. Asi nejsme manželský ideál 🙂
Rady vyhodit televizi jsou super, ale nejde to, když je jeden z partnerů proti. Vztah je o kompromisech.
Jsem s manželem 20let, z toho skoro 11 let manželé, tenhle stereotyp máme od neděle do čtvtka 🙂 Vyhovuje mi to, v týdnu si nechci povídat ani nic řešit, oba máme celkem náročné zaměstnání a prostě chceme večer vypnout a mít klid. Povídáme si a trávíme spolu čas v pátek a sobotu. Někdy se nám podaří mít večer a noc bez dětí a to si opravdu umíme užít. Večeře, víno, milování, povídání....
Ono taky o čem si člověk má po 20 letech každý den povídat 🙂 Stejně většinou skončíme u dětí.
My teda večer TV nesledujeme. Když jdou starší do pokoje a malý konečně usne,je skoro 21h a to jdeme taky spát. Pokud malý spí v podvečer, že vydrží pak dýl,tak se na něco koukáme spolu,nebo si pustíme hudbu, hrajeme si s malým, povídáme si, plánujeme.. Malý má 9 měsíců a nikdo nám ho nehlídá.
Heled, jestli je to pro nej forma relaxu, tak bych ho asi nechala.. prece jen i on si chce odpocinout od prace atd. Spise bych mu to nejak jako prvni nenasilne naznacila, ze mi to vadi a chci si aspon nekdy povidat a nebo resit dulezitejsi veci..
@kessien rekla bych ze ani jedno, u nas je to spis nabranych milion povinnosti a to ze se absolutne nezastavime a nemame cas odpocivat.
Rozhodne doporucuji jit “ven”
Doma taky neni chut, nalada, a tak.. taky u nas frci tv.
Ale jak vypadnem ven z domu, bez deti-tak to najednou jde. Povidame si, a nejen o detech. A tak nejak jsme v tu chvili fakt spolu a to naladeni nam pak vydrzi jeste x dni 😊
@klea81 presne tak.. chut na vztahu pracovat.. ono se to totiz musi! Musite si uvedomit, ze neni nic jiste a ze je potreba proste travit nekdy cas i jen pro sebe.. zajistit si pravidelne hlidani (jakkoli) a vypadnout nekam jen spolu.. mit spolecne zazitky jen ve dvou.. nam to strasne pomohlo, jakmile kluk povyrostl z miminka a mohla pohlidat i babicka vecer. Tesime se na spolecnou veceri jednou za cas a kazdy vecer koukame na televizi spolecne! Nebo se dohodneme, ze teda koukat dnes nebudeme a resime ten vecer neco jineho, ja uklid, manzel svoje veci do prace apod. Ale zakladem je to, ze se mate porad radi, rozchod proste nechcete, jste normalni (zadny alkoholik, gambler apod) a chcete na tom vztahu pracovat proste.. komunikovat, komunikovat a komunikovat.. a uvedomit si, ze malokomu se postesti, aby pripadny novy partner nebyl po case stejne “na ranu” jako nynejsi😄a ze to za ty stresy jinde nestoji😄muj manzel je poklad a i kdyz ma sve mouchy, kvuli kterym by s nim treba hodne zenskych nebylo, neni to nic zasadniho, proste je cholerik a co no.. v zivote by nam neublizil, miluje me, nechce ani do hospody, a kdyz jde jednou za uherak, tak mi pise, ze uz chce byt se mnou doma.. a to opravdu neni podpantoflak, ale naopak hlava rodiny a dominantni on ve vztahu. Ale proste nechci jineho atedy vim, ze to chce neco pro to delat. Nekdy kompromis, nekdy si stat na svem, nekdy vypadnout od detí, nekdy travit cas vsichni spolu. To jsem se rozepsala 😄vim, ze krize muze prijit i u nas a tak.. ale myslim, ze oba s manzelemvedome makame na tom, aby jsme spolu radi zustali az do smrti😉
Trošku nas v tom taky vidim, my jsme spolu 13let, taky dve deti a taky telka vecer stredobod 🙄Ja osobne bych ji naprosto s klidem z baráku dala, protoze ji nepotrebuju(stejne je tam houby😁) a kdyz chci neco videt no tak v dnesni dobe neni problem neco stahnout ze. I pres den s malou ji mame ve vetsine pripadu vypnutou, nesnasim to jako kulisu, skoda elektriny. Muž uz jen kdyz treba malou hlídá dopo a ja jsem v praci, tak hned rano telku zapina...
Ja kdyz nechci koukat, no tak si jdu delat neco sveho a kdyz si chci povidat, tak muze nalakam do postele 😁
A az to pujde odejit vecer od male, tak urcite hnedka zajdeme nekam na veceri, do kina apod., jak tu radi holky
Tak, každý vztah prochází nějakým vývojem. Musí se na něm pořád makat, to jo, ale nelze čekat, že si budete pořád hledět do očí a vyprávět si, už proto, že jste si už skoro všechno tisíckrát řekli. 😀 Dobré je najít si společnou zábavu, třeba chodit do taneční školy / my chodíme, ale děti už máme z domu/, někdy do kina či na skleničku, ale běžně v týdnu se nám taky moc nechce. Probereme, co bylo v práci, co budeme vařit, kam pojedeme na víkend, ale každý den není posvícení. Někdy taky rádi kecneme do křesla a čučíme na detektivku. Ono stačí si otevřít víno a občas si ťuknout na zdraví a je to taky hezké.
O tomhle jsem něco četla... ženský si rady povídají, chlapy jsou tu od řešení problémů. Zenska kolikrat řešení zná sama, jen si chce proste povídat.. a tak vznikají hadky a krize, protoze pro chlapa jsou to proste zbytečný hovadiny, blbosti... tak vzniklo i to slavne " Ženské jsou z Venuše a muži z Marsu "
@kessien my jsme spolu 18 let, 6 let manželé, malá má 4,5 roku, krizovka byla chvíli po narození malé, ale teď už vše funguje. Film, vinko, popovidame si, co se tyče intimnosti, také nemáme problém, takže je to možná o tom jak si to ten pár nastaví 🤷🏻♀️🤔
Jako tenhle stereotyp, zvlášť když chodíte do práce a máte dvě malé děti, dostihne asi každého (pokud nejste vylozene akční typy).. já ještě do práce nechodím, mám holky rok a tři a i u nás je stereotyp, ale mě to teda nějak zvlášť nevadí, beru to jakou součást tohoto období, které časem přejde, věděli jsme, že to bude náročné a s tím jsme do toho šli. Upřímně mě trochu děsí, že až půjdu do práce, bude to ještě horší, větší kolotoč, ale ještě mám dva roky🙂... každopádně už teď je toho času na sebe zoufale málo.. ta roční teď blbě usíná, pravidelně až po deváté hodině a manžel vstává v půl páté ráno, takže si potřebuje jít brzo lehnout, aby fungoval, takže přes týden se večer potkáváme sami opravdu na chvilku, někdy s ní dokonce usně a už nepřijde vůbec🤦..ale snaží se aspoň na chvíli za mnou přijít, abysme byli aspoň chvilinku spolu sami. Většinou si pustíme taky telku, já si mu lehnu do klína, skrabe mě na zádech, povídáme si u toho, máme telku spíš jako kulisu. Kdyz je energie, tak to samozřejmě využijeme i jinak🙂, ale intimní chvilky většinou mě necháváme na víkend, kdy nemusíme jít brzo spát a je na ně větší klid a čas🙂..Je pravda, že se snažíme večer byt spolu jako rodina, jezdí kolem páté, šesté, společně večeříme, to si povídáme, společně koupeme, pak si na půl hodiny před spaním všichni vlezeme do postele, čteme pohádky a jsme prostě spolu. Neklapne to vždycky, ale alespoň dvakrát třikrát do tydne se snažíme. Někdy je to hektické, ne že ne, někdy si taky nestihneme říct ani ty provozní věci, někdy taky u telky jen tak tupe sedíme a cucime, ale asi je to normální. Samozřejmě by bylo fajn, kdybyste alespoň občas našli tu chvíli jen pro sebe bez televize, zalezli si spolu do vany nebo do postele a měli čas si popovídat, tak snad to nějak vymyslite, abyste oba byli spokojení!
Já jsem se párkrát sebrala,nechala ho obstarat malého a zašla si poklabosit na vínko za kámoškou. My totiž máme přesně tohle,jen v podobě mobilu a tabletu. Sedí nebo leží v posteli a je mimo. Vzdala jsem to a relax si zařídila po svém.Neprotestuje,bere to pohodě a ku podivu už jsme měli i pár večerů,kdy si začal povídat 😂😂😂Asi mu ta žena chyběla doma 😁😁😁
@pink_unicorn kdo kde psal, že si manželé musí od 20 do 23 hod jenom povídat? Já zase nechápu, jak někdo může každý den konzumovat ten televizní průjem a nezešilet z toho.
@pink_unicorn o čem? O životě, o kultuře, o výchově, pokroku v medicíně, objevech ve vesmíru, o snech a přaních...
@veroniquecz rozhodně, také jsme neměli problém s intimnostmi ani s nejmenšími dětmi, vyloženě si pamatuji, že jsme jednou čekali do 3:30 až dcera konečně usne 😜když se chce, všechno jde, i s únavou.
Muž taky relaxuje přepínáním tv. 😀 Já to nesnáším. 😀
Ale když chci pokec, řeknu, ať zapálí krb, než uspim. Co najít aktivitu, která by ho od tv odvedla a kde by byl prostor i na společné sdílení? A bavila by vás oba?